Part

  1 1 |             dostatečňe predpoveďené o bitnosti ňé stránki téjto
  2 1 |          které sami v sebe zňejú (v o c a l  i s) a to jest, bi
  3 1 |      zložené hlas svúj majú (co n s o n a n s), čo znať dáva,
  4 2 |    zestrašiťi a odvédcti; bez osohu o ňepotrebe umiňeňí techto
  5 2 |       Diogenes ze zažatím svítníkem o poledni človeka darmo hledáš.
  6 2 |         običaj jest. Nakrátce potem o kráme jejich sa dovedajíc,
  7 2 |      vstúpila do d1kšého zmlúvaňí a o krajiňe, o rodičuv, o cesťe
  8 2 |       d1kšého zmlúvaňí a o krajiňe, o rodičuv, o cesťe jejích
  9 2 |             a o krajiňe, o rodičuv, o cesťe jejích jazikem mnohonásobním
 10 2 |         kramár, který mňa z taťíkem o najdrakší náš poklad priňésel?
 11 2 |          dňi nám zahinul, v ti dňi, o, žalostlivá památka, jsme
 12 2 |      ňemóhla biťi nalezená od teho, o kterém mislím? A či nalezenú
 13 2 |           jak osika trasícé a jedna o druhú seba tlčicé škodlivé
 14 2 |      sladkími slzámi), navracáš sa! O, šťesťí! Ňebilo techdi daremné
 15 2 |             techdi daremné časté mé o tebe vizvedávaňí! Techdi!
 16 2 |           cíl mali dosáhnúťi. ~Ale, o, i slibi liduv zrušené i
 17 2 |             misliI, v jinšém on bil o veci tak ťeškéj mňeňí a
 18 2 |          bedlive rozvažuje, kďiž sa o svúj a svému ostríhaňú poručeního
 19 2 |           zdržaňí mému predpovedal. O, ňešťastné mé od kraja našího
 20 2 |             taťíka mého pre žalosť. O, taťík múj, Don VarIet!
 21 2 |            milování dosťi učiním! – O, nebe, jenž i čtnosťi i
 22 2 |         ďíri, dokúď jisté ňéčo mali o ňích dokončíti. Strach mezitím
 23 2 |          Slišal jsem bil len toliko o čnosť tvé, o, najlíbežňejšá
 24 2 |             len toliko o čnosť tvé, o, najlíbežňejšá mezi všemi
 25 2 |      strílkú sin Venusin poraňil. – O, zajisťe a sami na sveťe
 26 2 |            tebe hodnosťi predložil! O! - ačkoliv, najrozkošňejšá,
 27 2 |             všemi, kterí ho čítali, o ňeporádnéj Aborysa, podpísaního
 28 3 |          Aňiž bila jím potreba d1ho o prevíšeňí pracovať, nemusili
 29 3 |             zavázal, viplňíš, kďiž (o čem ňezúfám) z včilejšího
 30 3 |         pohnúl, ta bil zas zvalený. O víjduťí techdi z jezera
 31 3 |           dolu padalo, dokuď obidva o víchoďe slunca ňetešícú
 32 3 |           maštale do dalšího ňečoho o ňem dokončeňí. Po ňekolko
 33 3 |         premeňil, tuze sa zavazoval o svú peč celiho života jeho
 34 3 |             sebe poraďiťi, kďibi aj o rodičoch svojich mlčal a
 35 3 |        všecko a nasledoval bedlive. O rodiňe tázaný, buďto mnoho
 36 3 |             mílu činí; tamž s a n t o n i kňeži z poveďením musulmanuv
 37 3 |           pomoc naléznúc, ňebili bi o ňéj neb jazikem neb perem
 38 3 |              ale s ňeho ješťe žáden o žádném bárs hvézd, bár povetrý
 39 3 |   rozkazujíc ďichťí, učinil, tak on o Arabšťa, dabrodinca svého,
 40 4 |            čudu takého nasledovalo, o ňevelmi chutném misterství
 41 4 |        kostela, toťižto na svitaní, o poledni, okolo štvrtéj a
 42 4 |            poledni, okolo štvrtéj a o púl noci. Prv pak vždicki
 43 4 |             tam ješte aspoň slovo H o u , čo Boha znamená, chriptajíc.
 44 4 |          dobre vím, ale či pravo? Č o mezitím, – Ňechcem ja tu
 45 4 |          víc krát čítal a prečítal „O mňa (mlúvil naposledi v
 46 4 |           obdržal, ačkoliv pracujem o to, i v počťe i ve velkosťi
 47 4 |            jeďiňe počáteknalézám. – O, perla má nejdrakšá (rozpomenutý
 48 4 |             budúci múj stav viďela? O, má – v kteréj sveta částce
 49 4 |           na tento jsíce smisel:    O vipísanéj srdečnéj raňe,
 50 4 |          toto len zvrchu prehlédla, o temto najmešú jeďiňe, která
 51 4 |             obdivum jak, kďibis‘  h o g s i a l o r a  tvého,
 52 4 |              kďibis‘  h o g s i a l o r a  tvého, na kterího žádnú
 53 4 |           mluvá, ňé ma klamú. Ale - o, jak mám jmenovať, jak nazívať! (
 54 4 |            roďiňe svojéj prepusťí. ~O zraďiťelovi ale svém ňé
 55 4 |            pak dobre a zúplna, toto o sebe vireptala, straku.
 56 4 |       spatril, ja rozprávané bilo. „O, má (mlúvil mezi pohláďaňím
 57 4 |     pohláďaňím zvadnútích jéj líc), o, krv má, kvítek múj! - O
 58 4 |            o, krv má, kvítek múj! - O jedna - jeďinká radosť,
 59 4 |            ťele mém strávil hoďinu. O, jak ríchle, jak náhle krása
 60 4 |        lehnúť musila, ale tito prám o ňičem ňesvedčili, aňiž móhli
 61 4 |       zamlčal, že bi on s ňú ňejaké o lásce mal znášaňí, tím pak
 62 4 |           náďejprevrela a jestli bi o tem pozatím len i najmenšú
 63 4 |        rozmislil, móhel, ano, musil o dobrém umelosťi svéj víchoďe
 64 4 |           mňa tak katujícú zrozená? O, kďibich bila radňéj v mém
 65 4 |             pripisuješ, techdi mňa (o, púverčivý a lechkomislný!)
 66 4 |             pak, že i rada má... ~A o druhém temto prezveďel sa
 67 4 |          praví, „ja oťec požehnaný! O,kmen užitečný, dcéra ma! -
 68 4 |          kmen užitečný, dcéra ma! - O, láskavejšá a blahosloveňejšá
 69 4 |              bila matka tvá, aj ona o lásce velmi málo veďela,
 70 4 |          všej méj náďeji“: ~Pohleď, o, železná, čo sa v sveťe
 71 4 |      bobkový strom držal? ~Čo povím o lásce, kterú mal k Venusi ~
 72 4 |           všecku zbroj. ~A čo povím o téj, kterú mal k Isisi. ~
 73 4 |         silú pracoval, bi dcéra svá o manželovi mislila, bi sa
 74 4 |          živobiťí v jeďeňí, piťí a, o čem v preloženích rádkoch
 75 4 |             a ť e  46: Muži a ženi, o ničem sa v raji ňestarajíc,
 76 4 |            u r a ť e 48: Takovímto (o dobrích a bohabojních jest
 77 4 |        pekný raj toťižto! Jestli sa o počet žén, kolik jedenkaždý
 78 4 |     musulmanuv a všech muhammedanuv o stave manželském a preto
 79 4 |           aňi len naj-menšího chíru o ňem ňelišal. Jestli bi,
 80 4 |        rdňej zustal,jak sem prišel! O, nešťastné oči, které ťa
 81 4 |              tak skrz teba umučunú, o, aňi len najmenším slovíčkem
 82 4 |        prinajméň raďšé  jsú ale nám o tíchto aňi žádňa zmlúvka,
 83 4 |       ostrejšém sna svého rozjimáňí o ťeškém svém a Renaitovém
 84 4 |      skrúšenú jednu prosbu prv, jak o včerajšéj raďe spolu ňečo
 85 4 |         jeho jazik znám dosť dobre, o mnohích krajínách, mestách
 86 4 |            tvéj jeďiňe misli jest a o čem mé na mňa ňežaluje svedomý,
 87 4 |             buďem bedlivá, bijs´ sa o jéjž méj ňevinnosti, o ňeklamajícém
 88 4 |           sa o jéjž méj ňevinnosti, o ňeklamajícém mém z tebú
 89 4 |             tak tvoju prosím, čijs´ o listoch mích mophtimu ňečo
 90 4 |          pítala sa daléj: „A či jsi o ňích ňedržal nejaké zlúvaňí
 91 4 |             panna) tenžlekár u teba o mňe viprával? Čo neb k chvále
 92 4 |             taťík jeho a múj všecku o ňem ná ďalej hňeď vtedi
 93 4 |           vtedi zložili, ja ništméň o navráceňí jeho vždi jsem
 94 4 |            svúj príchod slibuje. A, o, kďibi toto bil učinil,
 95 4 |      mophtimu odporovať, ústa jeho, o mém ne ustále manželstvý
 96 4 |            dceru  b e g l e r b e g o v u, sestru tehož mého ženícha,
 97 4 |           jéj na dobrího teho muža, o ňemž sa vipituijem, bila
 98 4 |            pak chvíle ňikdi ňečiňil o zákoňe vašém zmínku, kteráb´
 99 4 |      nadevšecko, kďiž mopgti neb ti o veci téj buďeš mlúviť. Teba
100 4 |             ma prenasledoval, či ti o lásce ňejsi ňeco môúvila,
101 4 |            ňeco môúvila, či ňekteré o temto ňemal jsem z tebu
102 4 |       kterák juž poveďel jsem, nišť o tem ňejen jemu, ale aňi
103 4 |       ostatnné jest, ňepokladaj mi, o panna, za hrích a vinnu,
104 4 |             spúsobené! –– Bil bich, o, kďi bich bil prv, čo včil
105 4 |             prv, čo včil vím, vďel! O, kďi bijs´ma bila o tem
106 4 |           vďel! O, kďi bijs´ma bila o tem pred tím, či včil mezi
107 4 |         jaký ňé ma namlúvil účinek! O, milá, rozkošná, líbezná! ––
108 4 |         milá, rozkošná, líbezná! –– O, má! –– Ale které toto tak
109 4 |             najvzáctňejšé, zlož zlé o mňe domňívaňí, pohlédňina
110 4 |        ňeznáméj místo bezpečňejšé ( o nšt jinšé juž víc u teba
111 4 |         aneb s tebou zemrem, neb... O viživeňí tvém žádnú ňemaj
112 4 |            vizveduješ, jsi čul ňečo o ňem, asnaď žije, asnaď víš,
113 4 |      políbal ruku panni a vovolal: „O, múže li biť verňejšá nad
114 4 |     vernosťi lin i zdaleka podobná! O, čož mám skrívať, bár ma
115 4 |           tuza zamilovala, že s ním o saméj lásce reči máva. V
116 4 |           Kdi bi sa ona bila začasu o zázrakoch dervišlarovích
117 4 |            Bez pochibi musil zdúfať o jéj nalezeňí a preto krvavími
118 5 |          ačkoliv vňútri všecci bili o živoťe svém zúfali a deski,
119 5 |           bez zatopeňí dúfať móhli. O to dďiž všecci jeden nad
120 5 |            Tripolisi uťekať umíňíc, o spúsobe starosťlivá hlboce
121 5 |   častokraťe vzdíchala na Renaita: „O , kďi bijs´,“ praví, „to
122 5 |       viďelaa keď na místo Renaita, o kterém sa, kďe  bi bil ,
123 5 |           jak sa na skutek ňiňejší, o všech jinších prostrédkuv
124 5 |             ňemal príbuznosť, žádné o lásce svéj spoluzmlúváňí (
125 5 |            temu bili sa mnozí juž i o tem zveďeli, že velký jest
126 5 |             jakím hríchem  jsem tak o vás priňesen!“ ~Kďiž k mestu
127 5 |          Prez ňekolik dňí trvalo  d o n a l m a po celéj Tripolisi.
128 5 |             že sa jím ňeňi slobodno o peňíze hrať, že za hrích
129 5 |      prítomním: s a l a m a l e i k o m (pokoj s vami), ale potem
130 5 |          jedenkaždý uhlídnúc, veril o navráceňí jéj a ze sebú
131 5 |       odsúďeního, který podobne vše o sebe dokončení poslúchat
132 5 |    dopusťená a čo bi bilo dokončené o statkoch, kterích mnozstvím
133 5 |           drakšé bilo, pozbírala, d o l i m-án mužský a feredsche
134 5 |            proťi nemu, ale i misliť o boji začínajú, život traťá.
135 5 |            svéj umreť nenecháva, aj o kterích vernosťi zplna jest
136 5 |      riďiteli krv obce vimlzajú, ju o všecko, čím vláďe, prinášajú.
137 5 |           VIJEVIŤ, ŽE TOŤIŽTO ZÚFAL O SVÉM PUŠŤEŇÍ PRE NEBEZPEČENSTVÝ,
138 6 |             PODIVUHODNÉ ROZPRÁVANIE O OSUDOCH DON VARLETA A JEHO
139 6 |            Sýrii ňenachílil, neb aj o nem podobné že službi vizblečeňi
140 6 |            priňésla, buď litosťivá, o, panna a pani má! ~Pomúž
141 6 |             s nimi činiť, jak bi sa o nich z tovarišmi musil losovať.
142 6 |      povstala otázka a roztržitosť, o žene bez omílki najvíc,
143 6 |            iprvňíeh tíchto činuv aj o na sledujících šťestlive
144 6 |            konečne naši, Kďiž juž i o uťekáňí bilo zúfano, posla/
145 6 |          ňemóhel, bich ňeco od neho o úpadu tém slišal, teprv,
146 6 |       pobožňejší život zaujmúl. Ale o krásném tém vezňovi ništ
147 6 |          tvári, neb jinäč bil ibioh o ňu zajisťe bil priňesen.
148 6 |       Mezitím, pani má, ňemisli zle o mne, aňiž ma maj v podozrení,
149 6 |   pochi-bováňí, že ponajprv zabudne o predešlém (čo jináčki u
150 6 |         náhle sa stáva), potem (pák o dru-hém počne misliť, ale
151 6 |             Po čaši potem nekterem, o čem foich sa najmenej bil
152 6 |     Ibrahima, který v ti roki jen m o U a ešťe bil, nasledovne: ~
153 6 |         hneď noc, kdiž manžel ješťe o potešení svém ani ňeveďel,
154 6 |          dve jsem jéj priňesel, neb o to ma predce misel má múdre
155 6 |             potení činilo, prám jak o manželovi jéj, zhola ništ
156 7 |       trestaný, obvdáštňe, kďiž vec o život iďe." A títo pravdu
157 7 |          pochojpujú: človeka nemôcť o budúcnosťách uložiti) sužujú.
158 7 |     umenšuje a vinahrazuje. – Mlúvá o nich, že aj zázraki páchajú,
159 7 |        verící bívajú klamaní. Ale i o to musím zas opomenúť, bi
160 7 |        velmi láska.vý a že sa s ním o lásce na místo učení temer
161 7 |             ňeňi jest niu poveďen a o Renaitovi toto ani zdaleka (
162 7 |            jeho za jéj chcel maťi h o d s c h u. Ačkoliv i tu
163 7 |       vikríknúl: “Neoh ťi", praví, “o, ňeverníku, k piskum prirosťe" –
164 7 |       podobne zabit strojili, jedni o Hadixu jeďiňe starostliví,
165 7 | starodávního običaja a z običajného o liduv takích mňeňí nemohli
166 7 |           ďelal, držali jsťe, neb i o jeho osobe v takém jsťe
167 7 |            v posledný toliko večer, o spúsobe dúvoďeňí dervišlarového
168 7 |             musil. Jestli bi sa ale o temto bez ustúpení chcel
169 7 |         činili, zakríkla: „Nech ti, o, bezbožňicu, prirosťe!" –
170 7 |         vižirá. A toto jsú ti ďivi, o ňíchž jest k zmárnení mému
171 7 |           posledním vikríknuťím: ,,,O, mňa ve všem mém unuváňí
172 7 |             jeďiňe, kďiž z Renaitem o veci takej zaneprázdnení
173 7 |          Hadixa nemálo počala tešiť o šťestlivém ví-choďe, dejžto
174 7 |       ňepoznávala až do zretedlného o veci téj al ústovného spoluznášaňí.
175 7 |     nepoznal, kdo ona a jaká jest. ~O lásce aňi pred jedním,,
176 7 |            pannu mal nahnevať a tak o svém cíli zplna zúfať, ale
177 7 |             buďto on ňikdi v dobrém o Koráne nebil mňeňí a učení
178 7 |         podobu ňemajícé s u r a t i o nebi, o pekle, o raji, o
179 7 |        ňemajícé s u r a t i o nebi, o pekle, o raji, o súďe. Vismíval
180 7 |            r a t i o nebi, o pekle, o raji, o súďe. Vismíval sa
181 7 |            o nebi, o pekle, o raji, o súďe. Vismíval sa z básní,
182 7 |        žádan z nikím ňikdi, ani jen o najmenšém víri článku ňedohadoval,
183 7 |           svého zavézť, bi jeďiňe i o temto mlčal. Veril Renait
184 7 |        podcťivosťú opomínala ho, bi o veci takej prestal rozprávať,
185 7 |          pre hanbu, bolesť a aj ďiv o umelosťi jéj ani ústa ňe-móhel
186 7 |            spravedlnosťi láslku, že o obidvojém temto bivše jednúc
187 7 |             obidvoje, ani seba, ani o jinšém kem sa ved'eťi ríkal.
188 7 |        viplácal. ~Vše toto uslišíc, o príkladném obidvueh (potrestaní
189 7 |           dúfáťe, prečo bich ja mal o mém zúfať? Krém jak bich
190 7 |           zrozumiť v stave ňejsi." ~O lisťe svém, z feterím jéj
191 7 |            Kďiž odešel, zmlúvaia sa o čtnosťách jeho z mophtim,
192 8 |        žalár, najímilejší, zadné si o mne ňemisli vezeňí. U podcťiví-ho
193 8 |       slišala. Kterímu zveďelosť mu o tebe a že zveďe-losťi pocházající
194 8 |              čím jisťejšá jsem bila o tvojej nežli ti o mojej
195 8 |         jsem bila o tvojej nežli ti o mojej smrti, dopustil? Asnaď
196 8 |         pochibujíc, z druhú spojil? O, mňa – jestli taik jest." ~„
197 8 |        Pattime v Tripolisi, a ona: „O, jak nezaslúžené toto neba
198 8 |           to ňehaň, neb i tijs' bil o mne u nás v společném úpaďe,
199 8 |             vtedi totižto, kďiž jsi o mém tebe privolení jesťe
200 8 |       Stiphouta zveďel, nebil bi mi o buducném svém ké mne prícho-ďe
201 8 |             juž znaťi buďem súďiť a o mojéj chuťi, o méj sile,
202 8 |        buďem súďiť a o mojéj chuťi, o méj sile, o mojich náklonnosťách
203 8 |            mojéj chuťi, o méj sile, o mojich náklonnosťách ňeo-mílňe
204 9 |            sestru i roďičuv a dobrú o sebe že svého putuváňá nádej
205 9 |             i peklo. – Což odtuď? – O! – Ach! – O! ~Buďe, buďe,
206 9 |            Což odtuď? – O! – Ach! – O! ~Buďe, buďe, buďe proti
207 9 |       ňevladnúce. ~Viplnila techdi (O, príklad! Prečože ho obidvema
208 9 |           Mnohé dcéri zhromaždili b o h a t-stvý, ti j si je prevíšila
209 9 |            zalejú! Sestrička vaša – o, vi (k vám sa obracaní a
210 9 |       nemohli Ale nech jest čokoľiv o préstupkéch tíchto. ~S koncern,
211 10|              mozgi po zemi rozlíla. O kteréj trúchlivej, zázračnej
212 10|            vislepená, dejžto i sama o zlém svém víchoďe proro-kuvaťi
213 10|         které okusíc preklátý svet, o'kusíc aj svätý reholnícký
214 10|               Tak ňekterá z mníšok (o mníškach všecko bilo podle
215 10|             ononé-ho príslová: Oráč o pluhéch a švec o botách
216 10|     príslová: Oráč o pluhéch a švec o botách vždi mluvívá), kďiž
217 10|           juz líbaťi, kďiž, ejhle! ~O púlnoci príjdúc ke kostelu,
218 10|             prvňí, odpoveďel, i ten o tém svedčil. On však ništméň
219 10|             reči držali, nadevšecko o včilejšém rimanském cisárovi,
220 10|            juž tenkrát hňedki mnoho o nebezpečen-stvý duše v sveťe
221 10|      nebezpečen-stvý duše v sveťe a o bezpečnosti v klášteri viprávala,
222 10|             dvuma rokmi (v komaedii o Perseusovi a Andromeďe)
223 10|           choďá." ~Konala reč svoju o podobních klášterskích príležitosťách
224 10|            jeho, neb ani oni zadnej o nem povesťi dostaťi nemohli,
225 10|             konečne i oni i ja jsme o jedném z mišlenkuv našich
226 10|           jsem – uhlédla jsem ho! – O, pochopiti múžeťe, čo sa
227 10|             bolesťi sprošťená bila. O jedno ništmeňéj prv jsem
228 10|   preukázaťi mohla. ~A zveďel sa on o ňéj prv (od svich toťižto
229 10|        dostali), zveďel sa, pravim, o nevinnosťi méj prv, nežli
230 10|             konaný, jaký a jako súd o mne držaný, to ňevimn. Často
231 10|        rozpamatavše sa, svedčit bih o tém mohla, neb rada všecko
232 10|          tém mohla, neb rada všecko o nem slišávala, víjmúc, že
233 10|           predce, jenž bi tak pravé o sebe misliťi móhel? – Dajme
234 10|        chcela k roďiňe jeho písať a o tém sa prezveďeťi, ale mi
235 10|         velice málo dr-zával." ~Abi o pravďe nepochibuvala, spísal
236 11|             TRAKTÁT KAZATEĽA MNÍŠOK O BREVIÁRI~Po temto sa téz
237 11|           noveoblečenú rozmíšláňí, ~O modleňí breviára, o veňe
238 11|    rozmíšláňí, ~O modleňí breviára, o veňe mníšek ~a o osohu,
239 11|          breviára, o veňe mníšek ~a o osohu, který ~z mníšek svet
240 11|      ňe-vimitú papulú vracáťe, vím, o, bezbožní ňé tak kacíri,
241 11|            je vždi sen: ~Viď to ti, o, márnosť ~Svetská tu, semtam,
242 11|           Že po uši žereš: ~A tebe, o, slopáč, ~Že až líški ďereš. ~
243 11|         jeďiňe: líri, lári, fárum. ~O svete márnosťách, ~Kravi,
244 11|     márnosťách, ~Kravi, vôli bučá: ~O snovích prázdnosťách ~Aj
245 11|             márnej a daremnéj tejto o sveta márnosťi a daremnosťách
246 11|           jsi do konálú chválu tvú, o, Pane! – Dokonalú chválu,
247 11|         potvorí, všetko stvorení, – O, vi sväté klášterské drakiňe!
248 11|            teprv techdi vás vžeňem, o preklnútí, do chlopca, s
249 11|          ništ rozkázaťi, techdi ani o zanechaní aneb premenení
250 11|            abi jsme mi mníškam nečo o breviári uložili, aj to
251 11|          Ale čož s techto vinašáte, o, vi hlúpe mulice, vi štokfíši! –
252 11|         táto má práca? Ja celé roki o také kúski bedliťi musím." –
253 11|            Vaň Stiphout a macoche a o zasnúbencovi jéj ujisťil,
254 12|     okolo-stojičnosťám prirovnainé, o tajemstvý tém, které sa .
255 12|      zvláštne náchilnost'ám. – Nech o temto zas osobitne jedenkaž-dý
256 12|              jeďiňe z običaja, nebo o temto žáden snemský rozkaz
257 12|       písniech svatích hledajme, čo o dústojen-stvý, o dokonalosť
258 12|       hledajme, čo o dústojen-stvý, o dokonalosť ech jeho viloženo
259 12|              majú. ~Ale po treťí: I o tém bi mohli juž jednúc,
260 12|            zre-tecHňe meli dávaťi. ~O malích anebožto čítaních
261 12|           jích toťižto všaďe tolik, o kolikích mlúvá, nachází?
262 12|      po-traťili. Zďe chcem poveďeťi o tém ňepoddanstvý, o tích
263 12|        poveďeťi o tém ňepoddanstvý, o tích rehol-níckich víjímkéch,
264 12|            rehol-níckich víjímkéch, o kterích smíšnú zmínku mal
265 12|              sprosťení. ~Nebuďem sa o tém hádaťi, či to bez krivdi
266 12|          líbilo, dosavád reholníci. O, jen to ňeni lež, čo o nich
267 12|              O, jen to ňeni lež, čo o nich mnohokrát viprávajú
268 12|            mnohokrát viprávajú a čo o nich aj ma papírech mnoho
269 12|            neporádnosť túto a preto o reholníckích svobodách a
270 12|            reholníckích svobodách a o vijmúťí reholníkuv spod
271 12|     biskupuv v mnohích snemech jakž o jednej hlbokej svéj rane
272 12|         svéj rane mlúvila. ~čo jsem o mníchéch ia všech reholníkéch
273 12|   reholníkéch povedal, to rozumím i o mníškach a o všech reholničkách.
274 12|           to rozumím i o mníškach a o všech reholničkách. Aj títo
275 12|          tam ňečo hrizeš. Ja, dokúd o temto znovu ňekdi rozprávku
276 12|           jestli bi toto dle tvého (o mém na tentožráz mlčím)
277 13|           reholnik a tolik zazrakuv o téjž svätej panne z včilejšich
278 13|            sveťili pannu Frcunkulu (O, ubohá obec, pre kterú pričinu
279 13|             la móde sveta bili též, o čem sa reholi nastavitelum
280 13|          musil daťi. ~Čo nasledovne o Jozefovi II. mislili a mlúvili
281 13|           múdrosťú nadevšecko, kďiž o chudobe mlúvil, tenkrát
282 13|         ríďilo a správu-valo. ~Ale, o, rozniťujícá srdca bolesť!
283 13|          znal, čo u nich Euphorrnio o lásce v svém putuváňí spísal.
284 14|         mírní a strídmí a Renait sa o jedního každího čestnej
285 14|           jedního každího pochvalu. O jistém posveceném nadevšecko
286 15|        TOVARIŠ CESTY POUČUJE RENÉHO O SLOVÁKOCH, O ICH JAZYKU,
287 15|         POUČUJE RENÉHO O SLOVÁKOCH, O ICH JAZYKU, LITERATÚRE A
288 15|           Slišal i čítal jsem dosťi o zemi tejto a odtúď znám,
289 15|            Slavakuv a i Nemcov. Ale o Slavákéch velice málo jest
290 15|            rozšírili. Namňívání své o temž Slovákuv od Jáphe-ta
291 15|        žaden lid, který predce ňečo o Chámovém naproti otcu svému
292 15|              starodávni buďto ňekdi o sile, o pevnení vojstvý
293 15|      starodávni buďto ňekdi o sile, o pevnení vojstvý Scythuv,
294 15|          níci krajini Nemcuv; a tak o jinších tích prezviskách,
295 15|          jsú Rusi anebž Moskoviťi. ~O stave Slovákuv od počátku
296 15|         knihu, v kteréj hojne mlúví o porozeňí jejich, o králéch,
297 15|            mlúví o porozeňí jejich, o králéch, kterí jích spravuvali,
298 15|              kterí jích spravuvali, o zemách, kterími vladnúlí,
299 15|           zemách, kterími vladnúlí, o mravéch a običajéch, které
300 15|            uši obražujíce, lsťi-vé, o kacírstvý podezřené a jinéj
301 15|           ka-círa knihu, buďto i ňé o náboženstvý zloženú, ale
302 15|       navráťili. ~Bich ništ ňeríkal o rozďíle jazika, který sa
303 15|        zadržali; bich, pravím, ništ o tem mezi ratolesťáma jedního
304 15|            spomnený skladatel dobre o slovenskéj reči i žart tento
305 15|            ďíli jest roztrhané. – A o témž Svatoplúgovi ňekterí
306 16|            usuzovali. Mezi jinším i o tem dúvoďili, čo bi sa snažňejšé,
307 16|            jeho tovariš cesti) tito o ňe-zabudlivosti na dobroďeňí
308 16|             a ňepozorní spovedlníci o skrit-šém, haneblivejšém
309 16|            leťel; a oni vtedi, bárs o pulnoci jest, davše najríchlejšéj
310 16|            leťel; a oni vtedi, bárs o pulnoci jest, davše najríchlejšéj
311 16|         časné ňelašujú, ňenaháňajú; o umeňí pak jejích koliký
312 16|         ustanoveňí víjšlo, abi   sa o fári kňezi zbehávali a dle
313 17|         ráďe? – Nosíťe li kordičku? O, blahoslavený pre všech
314 17|           zvážili? Či vám váš farár o nebeskéj prohlídnosťi, o
315 17|            o nebeskéj prohlídnosťi, o boském ňesmírném milosrdenstvý
316 17|         kázal, vi neveríťe a zúfaťe o ňem? Vezmiťe sebe nás za
317 18|            ňečo, aie že obidvoje to o jednéj a téjž jistéj veci
318 18|      Čokoliv títo jen i v da-lekích o veci takéj okolostojíčnosťéch
319 18|             slávného v Písme svatém o manželéch a manželkách spísané
320 18|           ťela spojeňí, ti sa ješťe o gajdoša zrepeními očima
321 18|           Rád bi jím bil dal všem i o ňeporádnosťi téjto naučeňí
322 18|       jejích ťele druhá, abich ništ o treťéj ňepoveďel, o obrazeňí
323 18|            ništ o treťéj ňepoveďel, o obrazeňí totižto Boha, v
324 19|   dolu-spadnuťím všecko hrozilo. – „O, mňe za príležitosť jedního
325 19|         jejích dobre mi známá jest, o to je-ďiňe opomínaťi a prosiťi
326 19|          Nedávám ja jsíce tú jejích o svéj víri, o svého náboženstvá
327 19|        jsíce tú jejích o svéj víri, o svého náboženstvá ucťeňí
328 19|             to haním, ale že predce o svého učeňá veci túžá  a
329 19|         vúle. Mezitím stála nádej i o temto: Dá Búh, že pod včilejším
330 19|              než abi v svém svedomý o svéj pastírskéj pečlivosťi
331 19|            náďej slišaťi jest, že i o temto jest pečlivý vladár
332 19|   ňenamníval, až kďiž tovariš cesti o tem ujisťil, který   aj
333 19|     následujíce rádki nadhazuvali: ~O líku sedláka: ~Zimnicu svú
334 19|          pivo a pálené. ~Na lekáruv o melancholii: ~Verá lekári,
335 19|         experimenťe lekári pravdu. ~O jméňe lekáruv: ~Máťe -moc
336 19|            bi jsi sa ďlž móhel hrať O patienta tvého blahoslaveního,
337 19|              že sa mu vnítrný vred (o ňemž dosavád lekár tento
338 19|     uzdravila. Táto kďiž služebníci o svého pána živoťe zúfajíc,
339 19|           pán uhleďnúc, buďto i sám o sebe žádnéj juž vícej nádeje
340 19|        bradiholec a šél preč. Vtedi o lekáruv úraďe reč držali
341 19|            pochází. Juž (abich ništ o náležitém v prepisuváňí
342 19|       prepisuváňí líkuv umení, ništ o dobrém zelín, zrn, koreňuv,
343 19|          ňenavracajú, abi svedectvý o svém léčeňí mohli vidaťi,
344 19|          nich natzívaná bívá, t h e o r i u. Táto pak ňé z jednéj,
345 19|        hojňe aj v skutku neskúsili. O takovíchto bezpečňe v litániách
346 19|          Pane! ~Ríkajú ništméň sami o sebe, že oni ňejsú púhí
347 19|            sa toliko ňemocí míšali, o kterích bi, že je odženú,
348 19|           Prečo bi jsme mali zúfaťi o pravém odsúzeňí? Jaké tu
349 19|             činil mnohím, kdo bi to o všeckích chcel poveďeťi,
350 19|            radu jsú popísaní (mlčím o moci krála) zemani, s taki-mi,
351 20|        prácu meňéj náležitú uznává. O prespolních kucharéch na
352 20|       ňedávajú. ~Abich ništ neríkal o frúhštikoch anebž ranních,
353 20|        oblečíce, k a f e e nebo c h o c h o l á d u strebú a po
354 20|            k a f e e nebo c h o c h o l á d u strebú a po temto
355 20|         hážú i lejú, abich, pravím, o tichto mimo časních lidskému,
356 20|             jinšé rídké nástroje, s o o s i, bívajú chistané,
357 20|           jinšé rídké nástroje, s o o s i, bívajú chistané, ona
358 20|   ustanovuje. Ale čokoliv jest ňech o starodávném jéj jméňe a
359 20|             dosť učineno bilo. Toto o polévce jakožto o prvném
360 20|              Toto o polévce jakožto o prvném pokrme. – Po temto
361 20|             chuťú naplnilo. ~  Toto o jídlách prespolních, čož
362 20|            jídlách prespolních, čož o nápojéch!? V celího sveta
363 20|           kterích jméno své nosí. – O chocholáďe aneb čokoláďe
364 20|               Ale ňech jest čokoliv o ňeduživosťách, všelikích
365 20|            dobré obnoví.“ ~  „Abich o penežních hrách“, konal
366 20|          jest, víme. Ale abich ništ o hrách ňepoveďel (neb zretedlná
367 20|            čo pánské biťi zná, jako o tem i hore víš juž spomneno
368 20|          zaslúži mno-ho. Ale čož sa o téj namníváme, která jest
369 20|           rečený sedlák dosť lechko o svú najlepšú strovu, pri
370 20|                 Ňech smím mezitím i o zveríncoch osožňejšú daťi
371 21|       jinšéj reči jméno jest ~p a r o l e, l a  p a r o le nežli
372 21|             p a r o l e, l a  p a r o le nežli francúskéj? A aňi
373 21|         nalézli príbitek. Ale ten i o cesťe v noci taďe ňe-nezpečnéj
374 21|             A zdáliž li ja často aj o dobrích skutcích ňekážem?
375 21|            Medzi jinším bilo hádano o spúsobu, kterím bi sa móhli
376 21|         ženiťi sa kňezum dovoleno. ~O temto mnoho mlúvil sin biskupuv,
377 21|           vnítrné mňení povolával. ~O prícinách potem mlúvíc,
378 22|         mnohích židuv aj jináč sami o sebe oni potvrzujú, kďiž
379 22|      krajini ňemajú? Že jsú, kterák o sebe virávajú, ve vezeňí?
380 23|             ďedko, ňekdi lidu tvému o préstupku temto? Jestli
381 23|         natolko, že pravé biťi musí o mnohích kňezích prísloví,
382 23|       Povinášaj sebe tvé, jestli sa o ňé bojíš, kamkoliv míníš,
383 23|      vpustili rozprávék. Prvňá bila o spúsobe katechizuváňá, poňeváďž
384 23|              najdržánlivejšá pameť, o které najprv Simonides Melíto,