Part

  1 1 |             ňechránili, ňezachovali. ~Juž v úťisku a zbívaňí  kníh
  2 2 |               a na místo téj uhlídali juž Parentium, brech Torreta,
  3 2 |              Kďiž pak na ten čas dosť juž od ňích k poťešeňí svému
  4 2 |          vňitrné skriťi ňemóhe1, tvár juž zaprlená, juž bledícá žalovala
  5 2 |           ňemóhe1, tvár juž zaprlená, juž bledícá žalovala na svedomý
  6 2 |      prislúchajícú hibkosť zatajila a juž hlava klesla, nohi juž jak
  7 2 |              a juž hlava klesla, nohi juž jak osika trasícé a jedna
  8 2 |        Renaita pozbuzujícú reč bil bi juž rozvázaný jéj jazik konal,
  9 2 |             čas, který tu dlhší jsem, juž mňa zraďuje. Jak pri tem
 10 2 |           radosť hlásiťi ňeprestáváš, juž í zahiňujem. Čo prez tolko
 11 2 |        ňémeňéj bil poťešen, než jakbi juž čo najbohatšé jest, v rukách
 12 2 |                v rukách držal, jak bi juž doma Don Varletovi zisk
 13 2 |        odbavíc, do mora sa zpusťilo a juž sumrak modrú noc juž bila
 14 2 |       zpusťilo a juž sumrak modrú noc juž bila prikríla černú zem
 15 2 |             prikríla černú zem barvú, juž v svém spočívaťi začalo
 16 2 |        Fattimu jest pohnútá a že včil juž opravďive beh svúj jest
 17 2 |                mezi všemi smrtelními, juž viďim, viplňí sa, čos' doma
 18 2 |          pricházali. Zajisťe ňé jeden juž ze služebníkuv Fattimi bil
 19 2 |              jedenácť chlapuv od šesť juž dní pod spúsobem odpociváňí
 20 2 |        prijímala. Večer, na zmrkávaňí juž, dvúch toliko ze služebňíkuv
 21 2 |            jinší ňeobsáhnúl; nejednúc juž švárnosť švárního skázi
 22 2 |               svéj Renait zetrvávaťi? Juž posavád slepá bila i žádost
 23 2 |          Stiphout, jak móhel a musil, juž prosíc, juž strašic jeho,
 24 2 |            móhel a musil, juž prosíc, juž strašic jeho, že jestli
 25 3 |             caddim jíťi pospíchali. A juž moschiti z okrúhlimi svími
 26 3 |               okrúhlimi svími vežámi, juž kaštile, juž zámki, celé
 27 3 |            svími vežámi, juž kaštile, juž zámki, celé juž mesto z
 28 3 |              kaštile, juž zámki, celé juž mesto z očuv jejích pre
 29 3 |           oddáleňí bilo zhinúlo, ništ juž jinšé pred sebú a za sebú
 30 3 |             zapalujících sipali. More juž ve dvoje roztrhnuté, až
 31 3 |             hrob budúcí jím ukazujíc, juž naduté až k hvízdam jích
 32 3 |             ustavične jsúce tlčení. A juž zvrchu od strél horili,
 33 3 |               strél horili, ze spodku juž od vodi velkími potokmi
 34 3 |              díri seba lejícéj mokli, juž správce a riďitel loďi vivolal,
 35 3 |            hovada ňejakiho padnúťi. A juž sa sebe od vód oddálený
 36 3 |           uškoďiťi. ~Na svitaňí, kďiž juž rozeznaťi móhel podstatu
 37 3 |              Ale ponevádč toto jednúc juž na veki, jak sa zdálo, pominúlo,
 38 3 |               ješťe, kolik prítomních juž sa jích bíťi ukazovalo?
 39 3 |         pohnúli proťi potoku Cahiru a juž z nižňejšího Aegipta bili
 40 3 |           bili vistúpili, ano, tam sa juž viďeli, kďe Níl ve dva ďíli
 41 3 |         postáťi prisilený, Arabšť sám juž pri, juž daléj od brehu
 42 3 |        prisilený, Arabšť sám juž pri, juž daléj od brehu choďil zamislený,
 43 3 |             bil Renait. On prám, kďiž juž juž mal biť dohoňen pán
 44 3 |             Renait. On prám, kďiž juž juž mal biť dohoňen pán svúj,
 45 3 |           toliko. Ve dňe sucho líbi a juž chodí, juž sa krije a skovává
 46 3 |               sucho líbi a juž chodí, juž sa krije a skovává zpotajemnosťi,
 47 3 |              zeme, vstúpili do celího juž Níla, odtúď pak štiri míle
 48 3 |              ze stlpuv tíchto ňekterí juž i v Ríme, jenž od císaruv
 49 3 |             jak a své sa lekajíc (neb juž aj bez vedomý uťécťi mis1il),
 50 4 |               jest, bárs aj ňerozumí, juž múdry a hlboce učený nazvan
 51 4 |               odvráťiťi. A dcéru dosť juž pre stav ten mal učenú,
 52 4 |               obrezoval, vikrikje, že juž mamluch jest, čo podle arabšťskího
 53 4 |              k povinnosťi svéj hoďinu juž pominutú , k Arabšťovi na
 54 4 |    zakoreňovali a od predzvesťí svého juž jednúc silňe uloženího,
 55 4 |             že ve vihlásenéj a jednúc juž prijatéj múžu ťímž prostrédkem
 56 4 |      ukrutňejšú od všech príhodu, jak juž prítomnú mislíc želiť poča,
 57 4 |        pricházalo, mnohé sa v´dečilo. Juž mlčaťi a u seba toliko celú
 58 4 |             ona jasňéj seba ňevijeví, juž k mophtimu samímu jiťi a
 59 4 |         Ujisťen pak jsem a, hle, včil juž žadné víc v tem pochibování
 60 4 |              boj ňejaký ňé z Renaitem juž, než ze spoluďelňíkem svím
 61 4 |                zeleňila, bledla. ~Oči juž jak tigri, kďiž šťence pobrali, ~
 62 4 |           podobné pomstvu slibovali, ~Juž v presladkích slzách zhrúžené
 63 4 |             sebú jak ze stoma zvadu, ~Juž pítá od seba, juž dává si
 64 4 |             zvadu, ~Juž pítá od seba, juž dává si raddu. ~Oňemí, ňeviďí
 65 4 |         temuto rovné mlúvil mophti. A juž odstúpil od ňéj a po svetlici
 66 4 |               ňemilosrdnosťú príhodi, juž zas k ňéj sa navráťic, uťíral
 67 4 |               silú pracoval, bi zlosť juž panujícá čím pevňéj, tím
 68 4 |              blahoslavenstvý. Dlho on juž panňe svú chcel psotu viložiťi,
 69 4 |      mnohonásobné jemu kládel otázki, juž rovno, juž zboku chválil,
 70 4 |             kládel otázki, juž rovno, juž zboku chválil, aneb tupil
 71 4 |             všecki jéj žili nabuhnúl. Juž z predku hňedki velkúňevúlu
 72 4 |               aj druhú ranu zrozumil, juž zúplna veďel, že srdco jéj
 73 4 |              tem čisťíce od domajších juž zbehnutích dané mu jest
 74 4 |               ťepléj posťele, abi, čo juž po ťele sa bilo rozbehlo,
 75 4 |             Renait od smrťi, jéjž sin juž bil, jest vislobozen, k
 76 4 |            vislobozen, k životu, kďiž juž juž zemíral, navrácen, a
 77 4 |        vislobozen, k životu, kďiž juž juž zemíral, navrácen, a to
 78 4 |           ňebil. Dal jsem ja k temuto juž sám dúvod, len napomeň,
 79 4 |             druhém temto prezveďel sa juž aj mophti, zveďel sa, že
 80 4 |              aj mophti, zveďel sa, že juž postrelená jest, ale od
 81 4 |               víc, tvá jsem, Neptune, juž. ~Čo trpil Apollo, kďiž
 82 4 |          pojmať, včil ale običaj jest juž tolko vzáť, kolko kdo vichovať
 83 4 |             Ale tolikrát radňéj slová juž na jaziku seďíce hltala,
 84 4 |        jedního zcházá, celé tam peklo juž zďe biťi skusujeme. Ňeňi
 85 4 |       spúsobila. Poňimo láski a hňevu juž i strachem bila raňená,
 86 4 |        postavila, neb prinajméň, kďiž juž rozšíren jest, bi druhím
 87 4 |        ňekolik od drukích, napadla na juž poreňeního a ztej príčini
 88 4 |             pre pomstu, neb smrtedlnú juž na bruchu nosil ranu, často
 89 4 |          Renait od strašlivého boja a juž vesele obadva, tento peší,
 90 4 |              ži pamatujíca.“ Kďiž pak juž prítomní bili, privítajíc
 91 4 |           daléj ňeišlo, k temu aj ril juž ďivok v prsách Renaitovích.
 92 4 |              zbitečnú má v sebe vodu. Juž takémuto a podobnímu, kterího
 93 4 |          ňesklamajíce víchodi držaťi, juž na zlú,juž na dobrú stranu
 94 4 |            víchodi držaťi, juž na zlú,juž na dobrú stranu tlumačiťi,
 95 4 |          vinaučila, ten prospech jsem juž v uloženém umeňí obsáhla,
 96 4 |             velký oheň ňebil rozežan. Juž oňechdi preukázali, jakáj
 97 4 |          prečo a jak tuze milovali? – Juž z rečí podobních čo bi nasledovalo,
 98 4 |           ňemóhla obstáť (neb ačkoliv juž bil ven z ňebezpečenstvý
 99 4 |           túžim, slovem, človek tento juž ví, že milujem a jsíce teba.
100 4 |         zaňeprázdňeňí, ale ja, kterák juž poveďel jsem, nišť o tem
101 4 |        začnúťi, opakovať ňeprestával; juž všecko jinšé nežli predešlé
102 4 |             bezpečňejšé ( o nšt jinšé juž víc u teba ňestojím) yaopatrí.
103 4 |         stokrát jest možňejšé jak ňé, juž včil ťi povedám konečné,
104 4 |            bil ju Renait predsťihnúl, juž sa jeho oči až začerveňili
105 4 |              čiňiť v tem, že jsi jemu juž slíbená, neb taťík tvúj
106 4 |             kdo jest ten, kterího ona juž biťi zná? Však toto celé
107 4 | muhammedánstvý ňenávisť len podlžila. Juž pak i jéj sa bilo toto zpríkrilo,
108 4 |        viplňeňí súdu bilo ponáhlané a juž jeden jeďinký toliko ďen
109 4 |         Fattimi, Van Stiphouta a včil juž i bez dcéri mophtiho ništ
110 4 |              ňím ňé prv jsíce, než on juž na večnosťi buďe, ale vtedi
111 4 |              sprošťená, kedi bi sa on juž žádného ňemusil lekať. Poneváďč
112 5 |               ríchle a náhle, kďiž on juž viďen ňebil, uťíchla. Odtúď,
113 5 |          slunca, kďiž svetlo pochibné juž počalo bit, do domnéj išla
114 5 |            roztrískaná a rosipaná.  A juž sa bili všecci do vodi pozpúšťali,
115 5 |            všecci do vodi pozpúšťali, juž jedních i prikrili a pochovali
116 5 |       prikrili a pochovali bili vlni, juž aj čo pozustalo jest z rozkušovanéj
117 5 |     sebespomáhaňí. Vtedi jeďiňe, kďiž juž vodu hltať počal, prebratý
118 5 |             aj oči oťevrela. Kďiž pak juž i ústa otevreť a mlúviť
119 5 |                Ješťe ňebili pribili a juž mnozstvý jaffenskích po
120 5 |        privédli. K temu bili sa mnozí juž i o tem zveďeli, že velký
121 5 |                pribehnúl a druhú túto juž v druhémsvém ďíťaťi príhodu
122 5 |               Jaffčan v druhý a treťí juž krát vimlúvil, že dovézel
123 5 |      mislenkuv ňevirazil. Jestli jích juž hospoďin znuval, vzedi izbu
124 5 |              základ u ňéj bez pochibi juž biťi prestal) Renaita same.
125 5 |              bašša pre novoženích jéj juž bil vislal, nalezeňí nevesti
126 5 |             manželku pojmúťi. A z tím juž ju vidal. Ten, kterímu toto
127 5 |               jestli ňé jináč, jestli juž plný žén svojích počet má,
128 5 |              toto poslednýkrát čiňí a juž z precházaňí naspát do dvúru
129 5 |               ne, skusujíc prez tolko juž rokuv ustavične, že setvi
130 5 |              Čo bez pochibi mnohokrát juž počali a aj včilejšími časmi
131 5 |         prinášajú. Kďiž techdi tíchto juž stlstnútích cíťí, márni
132 5 |             domí teprv obnovujú, kďiž juž juž kusi dolu letá a privaleňím
133 5 |              teprv obnovujú, kďiž juž juž kusi dolu letá a privaleňím
134 6 |             krajuv svojich, neb druhú juž mal príčinu Straohu  lekaňí,
135 6 |               bil i zved'el, že bašša juž od neho zadné pocti ňetoud'
136 6 |             Fattima z Van Stiphoutem, juž po vlásky pristrojena, precházala
137 6 |            ukrutnosť zviklé, strpali. Juž jsme vazali a kterí ňepodvolilá,
138 6 |          ňepodvolilá, klali a sekali, juž jsme aj truhli otvírali,
139 6 |            velké loďné jích poklad! a juž jedenkaždý v srdci svém
140 6 |              v svém pítaňí strvával a juž aj mal jedníeh, kterí bár
141 6 |            jesňi osobitne majíc. Kďiž juž na strelení blízki bili,
142 6 |            plameň chiťila natolko, že juž víc pro ohňu nežli proťi
143 6 |              tú sám móhel obsáhnúť. A juž jsem bil z bohatstvý tolko
144 6 |             opadli konečne naši, Kďiž juž i o uťekáňí bilo zúfano,
145 6 |                z falšem mlúvíc, že on juž v loďce jest, bi jeďine
146 6 |               lámaní jest sa pusťila, juž naspát mezi tlčících sa
147 6 |            tlčících sa mínila utekať, juž do mora skočiť a čokoliv
148 6 |               moju zhinulo. Zhlož jen juž i mňa, bich čím spišéj smrt
149 6 |              smrťi, kterú mislem svím juž bil podstúpil, z múdrosťú
150 7 |          tragaedia odbavovať, tam bil juž strašlivý thrún vistavený,
151 7 |              si pítala aj vtedi, kďiž juž ze žalára k cesťe večnosti
152 7 |            majú, ale mníški ňé. Prečo juž i to nenastavili – oni sami
153 7 |               víc rokuv bidlil. ~Kďiž juž všecka potreba ku žalostnej
154 7 |            slib a že od teho, kterího juž pre všecko velebiť musilo,
155 7 |           nasledovali hlasné krikí. A juž ňé z pobožnosťi toliko običajnéj (
156 7 |                Prvňí článek v tém, čo juž reknúté jest, jedine záležil,
157 7 |                neskoršej jeďiňe, kďiž juž dosť čítané toií'i mohlo,
158 7 |             jeďiňe ju dať učiťi, kďiž juž jeho za jéj chcel maťi h
159 7 |        umelosťi rovního, který jejích juž bil náboženstvý, odvráťil;
160 7 |           zstupuje, ku jéjž potvrzeňí juž techdi jeden ďiv, který
161 7 |              Hadixa jeďiňe odobrať sa juž mala, Stala že stolice a
162 7 |              prácu svú dokonal. A bil juž on aj zdvihnúl rameno své,
163 7 |               vojákuv jeden (i tíchto juž takové neclovečenstvý zle
164 7 |               ju aj Renaita od jistéj juž smrťi sprosťil a odchoďil
165 7 |           poselstvi preukázal, ale on juž na prvňú túto hanbu srdce
166 7 |              hrube neprehrešil, súďťe juž sami. – Spravedlivé zázraki
167 7 |                Musili pák naňho pilný juž pohled dať, neb oči, ústa
168 7 |                zas ťa napomínam, ano, juž aj prosím)., pítaj ďív tento! –
169 7 |              poveďel jsem, pozorovali juž na ňeho, hattagan zpod oďevnéj
170 7 |          dejžto z ňeporádního, kterák juž zrozumené biť múže, konca
171 7 |         prijal, redšej ňeomilňe k ňéj juž móhel chodiť, ale ňetuze
172 7 |              Hadixu. Ale kďiž to jemu juž nad slúnce jasnejšej svíťilo,
173 7 |    zahaňbováňím, jak daleko a chiítro juž prišél, že dcéru tak mocního
174 7 |             bi bil, kterák Skrz pannu juž móhel biť, prezve-ďen, hojne
175 7 |           predce, jestli prehreší? Tu juž má místo znamená degradatia
176 7 |                 Odkazuje mu cisár, že juž ňeňi velký mophti, že mu
177 7 |       prináleží, čokolik s ním buďeťe juž i po vísvetleňí ňehríchu
178 7 |           živú uhlídal, kiteréj ducha juž na večnosti biťi veril,
179 7 |             jest činiť, ale od samích juž až dver jest sa navracal <
180 7 |               Ekterákkoliv bi sa bilo juž stalo, abi sa ňesúžil, na
181 7 |              tím dlžéj žili. Kdiž pák juž velmi utrápení ducha mali
182 7 |         jednúc, bud'to pred ňešťesťím juž svojím na obidvoju hu bila
183 7 |               raddu držala, neb znala juž, prečo on tak dobrotlive
184 7 |            poručíc, na všecko srdatňe juž ňé pre jéj toliko, ale i
185 7 |              bilo temuž mophtimu, neb juž bil u seba silne uložil
186 7 |             jaký vivedel, skutku. Dúm juž téz, který mu mal dať, bil
187 7 |      odpovedala Hadixa, „aj preto, že juž loď, z kterú pújďeš, zajednaná
188 7 |            slobodi tvéj prichistaný a juž zapísaný jsi mezi timi,
189 7 |               vám ťercha ňeja'ká bil, juž bi jsťe ňésť musili. Rozďílne
190 7 |             odevzdal, zapovrháš, kďiž juž on teba v misii a srdci
191 7 |               a pretož hanbiť jest sa juž počal oad prchlivosťú svú.
192 7 |      náboženstvý premeňíš, ikterák ťi juž oňechdi ráčil dobrotlive
193 7 |               biťi človeku, kďe svích juž má všech prítelirv a pri-buzních,
194 7 |          bezpečne vidaním bila zešJa. Juž j'ako bijs' ti bil móhel
195 7 |          včilék, ale ňé tak častí jsú juž mezi nimi pokrstení. V ňiňejšé
196 7 |          jednúc mu aj panna rekla, bi juž jeďiňe išél, ale to-likrát
197 7 |           ňeňi jest oznámeno, že lod' juž chce pohnúť, že na neho
198 8 |            zázračne jsi ju, kďiž jsem juž aj teba oplakal, dostal
199 8 |           najprv všem společnú, kterú juž tam sa naučila, poklonu,
200 8 |              túto cestu zavrela?" – ,,Juž jsi ju dosť zretedlňe viznal,"
201 8 |              a smrťú rozd'ílu? Tú pák juž si chcel (že toltko opakujem)
202 8 |               mi pokladajťe, neb i ja juž znaťi buďem súďiť a o mojéj
203 9 |               do černo-orlovéj zeme a juž daleko bili odéjšli, kdiž
204 9 |               sestričkám, kterák toto juž vís poveďel jsem. ~Jak hodne
205 9 |       obivatelkiňe! Vi, které jsťe tu juž mnohé roki v angelsém tešení,
206 9 |       naposledi prihoďilo. Temer bich juž s tebú ani jesťi nesmel." ~
207 9 |        Stiphout, mlúvil: „A ňemel jsi juž jednej prinajméň nohi za
208 10|     trúchlivej, zázračnej príhoďe ona juž pred tím zázračne bila napomňená,
209 10|                ňešťesťí viložil; áno, juž zcela vislepená, dejžto
210 10|               v klášteri, druhú venku juž mela, potajemnú toťižto
211 10|           viobrazené príkladi, ale ti juž ňé mstlivú Boha spravedlnosť,
212 10|         kterim mohich hríšníkuv, kďiž juž naj-dalšéj po cesťe neprávost'
213 10|           neprávost'i zabehli, naspad juž ostré, juž sladce a líbezňe (
214 10|            zabehli, naspad juž ostré, juž sladce a líbezňe (jako augfustiniani
215 10|             koncu jéj melo biťi, nebo juž profesiju bila vídala) v
216 10|                roskaz ochotne plnil a juž sa ju sebe viďel na ramenách
217 10|              na ramenách svích nésťi, juž objímaťi, juz líbaťi, kďiž,
218 10|            leťícé svedčili. ~Že zubov juž ani koreňuv neme-la; to
219 10|        vihoďil, zlomila kaša tret'í. ~Juž šádního nemáš. Ale múzeš
220 10|              pozďe svoboďňe ~Aj hrízť juž kašu, aj kaslaťi vzďicki
221 10|           venec. ~P. majsterikiňa jéj juž tenkrát hňedki mnoho o nebezpečen-stvý
222 10|           tému vždicki žbánčiček vína juž na stole stojí, a to ňé
223 10|             zahraďe ňékolik pochodíc, juž sa meli naspád do !kláštera
224 10|              mimo abatiši, neb ju sem juž v našu oďev oblečenú privézli." ~„
225 10|              ňevím. Matka ma v dobrém juž d'evčenstvý odemrela; taťík,
226 10|       trasícim sa a jak zdreveňujícim juž pre nastávajícú smrť doložil
227 10|                že z mojím zasnúbencem juž nikdi spojená bíťi ňemúžem. –
228 10|           ve-valené. Zajisťe tvú ranu juž včil žáden zhojiťi ňemúže
229 10|            vie svítí zlato. ~„Však ja juž, buďiž nebu chvála, v srdci
230 10|               a nedávno aj odebral sa juž s techto sveta. Prípadnosť
231 10|               mládenec ten tak žil! A juž ve večnosť! jest! – Dosť
232 11|          štokfíši! – Takli mi, kterák juž spomenul jsem a vi ňetajíťe,
233 11|            svätú reholu ustanovujeme. Juž pák, poneváďž v každom liduv
234 11|               slušnosť s prednesenich juž základuv a sve-dectvích,
235 11|               zahraďe nebavili a kďiž juž hore do klášte-ra pocházili,
236 11|             strhal a nimi tôni, kterí juž bili hojne pokropení, hlavi
237 12|               nového ani u teba jsíce juž ňeni, poneváďž ale jsern
238 12|              ve víre spoluúdi pítáme. Juž pák k cílu temuto, čo jest
239 12|             naši aj tenkrát, kďiž jím juž bilo pod našeho náboženstvá
240 12|               treťí: I o tém bi mohli juž jednúc, kterím prislúcha,
241 12|             vše naše modlitbi, kterák juž hore víš poveďel jsem, tak
242 12|             koncu privédcťi. Uznal to juž celý svet, poneváďž dobre
243 13|              nažíval Augustína, který juž v svich časéch poví-dal,
244 13|         najprv ke guar-diánovi. – Tam juž velký zástup zbehlý nalézli
245 13|               predkladané. Musejíú sa juž tuším aj frátri v kuchárskích
246 13|           jinšími bil jeden dospelího juž veku, hlavú ňekďe plešivú,
247 13|               priťa-huvali a potem je juž i v časnich i večních vecách
248 13|          Odtúď aj pohnúc, ráno ňiikďe juž dlkším časem nestáli, až
249 14|              krajini zejšél a včil sa juž do poveďeného Hrachára mesta
250 14|           bilo nažívané. ~Ale tri jsú juž s tich takovích vrchuv (
251 14|               rusutliki, téz vešti; a juž aj k tíchto zbúranú, jesti
252 15|            učeňejším osťenu dodá, abi juž ňekdi z večitého kvasu vilézli    
253 15|               a René z Van Stiphoutem juž smál, juž hneval sa, juž
254 15|              Van Stiphoutem juž smál, juž hneval sa, juž lituval takú
255 15|              juž smál, juž hneval sa, juž lituval takú lidov ňekterích
256 15|               dať vitlačiťi umínil  a juž aj bila v rukách tlačára,
257 15|          sudcové kníh bár vitlačeních juž, bár které jen pítajú ješťe
258 15|            cuzí a to posledné jest. – Juž jsi ti poveďel, jak velkú
259 15|          dvoji tito svúj jazik toliké juž krajini mlúvit naučili písmámi,
260 15|            pujďeme a u kterích i včil juž jsme, na techto totižto
261 15|             Renéem ništ ňedbal, i tak juž ňepo-chibňe vícéj trpili,
262 16|       zezváňano bilo, mlúvili, že oni juž doma mšu slišeli, druzí,
263 16|        vimluvné pak jsú učiňené, kďiž juž žalúdki a kože na bruchách
264 16|            vrciťi. Naposledi, kďiž sa juž aj do krvi poobrážali jedni
265 16|               zábavku pretrhá, že jím juž ňebuďe svobodno v postaveném
266 16|          Zrídka vídaný príklad, že sa juž odvlékli! Ješťe večer a
267 16|               chléb náš obdržali a že juž (čím náhle do najmenšého
268 16|              nohi nosiťi musí. ~„Však juž jednúc dal Búh., že od bíd
269 16|          zdravý jest, jenže pri-starý juž, oni pak dobrím ješťe vekem
270 16|         vinšuváňí prez rok odesílajú, juž pánum, juž ďítkám, tíž ďítki
271 16|             rok odesílajú, juž pánum, juž ďítkám, tíž ďítki k sebe
272 16|              ňekeho, abi čím náhle mu juž duša na jazik sedňe, hňedki
273 16|            zdech-nú, však druhé lepšé juž budú, ňech jen bežá, abi
274 16|                však, praví, našu fáru juž dávno tento anebo tamten
275 16|             tento anebo tamten kúpil, juž sa do téj buďe darmo kdokoliv
276 16|              ňekeho, abi čím náhle mu juž duša na jazik sedňe, hňedki
277 16|            zdech-nú, však druhé lepšé juž budú, ňech jen bežá, abi
278 16|                však, praví, našu fáru juž dávno tento anebo tamten
279 16|             tento anebo tamten kúpil, juž sa do téj buďe darmo kdokoliv
280 16|             bívajú poklaďení police. ~Juž vše tito a mnohé jinšé (
281 16|             zďe včil teprv a ňé dávno juž nastal? Všeliké jinďe v
282 16|              posaďá. To aj zďe techdi juž dávno móhlo biťi." ~Po temto
283 16|             aj napoli ňejako oblékel, juž dva, tre jinší bili prítomní,
284 16|        skoršéj, skoršéj, kričíc, nebo juž zemírajú! ~Toto bili hodovníci.
285 17|            Moja", ríkala ona, „ale je juž velice stará. Tento rok
286 17|     zachováváťe ho", ríkal on. „A tak juž máme húsku, aj kus máselka,
287 17|              jsem ďeďinu preskákala a juž jsem bila aj zúfalá nad
288 17|        škvareňinu musejú zustaťi. Ale juž dobre jest, toď ho máťe! –
289 17|             odpovídal tovariš cesti, „juž včil buďeme míťi všecci
290 18|            premeňila. Pod večer, kďiž juž slunce za vrchi zalíhalo,
291 18|               své počnúl a dlhokú též juž chvá-loreč nad manželskím
292 18|             ta bili vťisnútí. ~Vňútri juž bilo všecko pre hosťuv prichistano:
293 18|       to-varišem cesti stáťi ~A tento juž dobre pochopuval, prečo
294 18|              kďiž vec tá totižto ňeňi juž samé lidské jednáňí a seba
295 18|            ňečo a sveťejšé, čo v nebe juž pod své vihlásené právo
296 19|              neb takím spúsobem bi ti juž všecko opravili. Ale    
297 19|            dvacátú pak túto matku." ~„Juž čo činíš, bratre", mlúvil
298 19|           jmenuvať ňenaučá; které pak juž venku lichvu pasú, ti sa
299 19|             že to pre vás musilo biť. Juž pre líki také sa vás vždi
300 19|            zas žilu (ale z meškanlivú juž pozornosťú) a na obidvúch
301 19|       ťen-ších žil, vchází a vlívá sa juž do nóh, juž do rúk, juž
302 19|         vchází a vlívá sa juž do nóh, juž do rúk, juž do prsuv, juž
303 19|               juž do nóh, juž do rúk, juž do prsuv, juž do chrbetnéj
304 19|             juž do rúk, juž do prsuv, juž do chrbetnéj kosťi, do tila
305 19|            též ňečo chcela vzíťi, ale juž ništ ňepozustávalo krem
306 19|             buďto i sám o sebe žádnéj juž vícej nádeje ňemel, musil
307 19|              z koreňa nemoce pochází. Juž (abich ništ o náležitém
308 19|             pak a vetšího jsíce, kďiž juž za doistatečních a hodních
309 19|              odhoďiťi až na čas, kďiž juž bívajú ven vipusťení. Ale
310 19|              vislaní k takovím, kterí juž bližšéj lekárili, kterí
311 19|               jsúci bili nalezení, že juž i sami verne, podcťive v
312 19|              bohatího sebe pokladal. ~Juž pak vše toto vespolek zložené,
313 19|           ňekterá babka s teho, čo on juž dostaťi uložil, chibila,
314 19|             nábožňe stalo", odpovídal juž lechčejšéj sa cí-ticí farár, ,,
315 19|              pred seba zaujmúťi, kďiž juž farármi bívajú učiňení a
316 19|               volal: „Jaj, zabije ho! Juž ho zabije!" – A to dosť
317 19|           chrbét, prsá, nohí, ruki. A juž ňevolního, po celém ťele
318 19|              ujšla. – Naposledi, kďiž juž ustal ruku zdvíhaťi, ješťe
319 19|            zas vistúpil hore na vúz a juž ostrejšéj, hlasnejšéj volal: „
320 19|        potraťili a hore viťáhli. Kďiž juž na roviňe bil, mlúvil: „
321 19|             ke královi doňésel. Takto juž v starích vekech zlí vojaci
322 19|               sťiskanú obsáhli a kďiž juž všecci jedním Uhruv jménem
323 19|               čest, dejžto aňi zemani juž všecci čtnosťi, aňi sedláci
324 19|               kterák ríkal jsem, včil juž neb sám v svéj osobe iďe
325 19|           sedláci a títo (abi jsme sa juž v reči k viďenéj príhoďe
326 19|              z rúk sedlákuv vichází.  Juž ňech sedlákuv sužujú, ňech
327 20|             Ništ nového nevíjďe, čob` juž aj kraju techto dámi a demoiselli
328 20|               prácu obracali. Včil to juž u sedlákuv toliko strvává,
329 20|           možňejšími biťi zdajú, muži juž pred seba záponi predpa-sajú,
330 20|        Slováci ~Tu vinnu za vinnu též juž ňedávajú. ~Abich ništ neríkal
331 20|               vecki jinšé jídla a zďe juž z kuchárem zahradník svú
332 20|        tenkrát  ňečo také daťi,  kďiž juž aj po vrškéch od velkéj
333 20|            jménem ho predavač krsťí a juž ono u kupca z tích jest
334 20|           aneb čokoláďe a kaffee jsem juž zmínku učinil. K tímto dolož
335 20|            zná, jako o tem i hore víš juž spomneno jest. – Zrídka
336 20|             Druhá, která šophi (čepce juž aj z nazívaním svím zahinúli)
337 20|         vlasuv na hlave všeliké veže, juž gothist-ské končité, juž
338 20|              juž gothist-ské končité, juž bez koncuv, juž hori a vrchi,
339 20|              končité, juž bez koncuv, juž hori a vrchi, juž kvetné
340 20|             koncuv, juž hori a vrchi, juž kvetné zahradi vikrasuje
341 20|        vihlaďení tvári, kďiž bijs` sa juž v ňéj jako v zrcadle celího
342 20|          ňerostli. ~  Kďiž tolik dňuv juž paňátka šťestlive prežili,
343 20|               Jsú aj jinší ješťe, ale juž i mlúviťi a počtuvaťi jich
344 20|      márnotratnosť tá z cuzích krajuv juž i sem sa vbila. Kďe zakúď
345 20|               bola, bár poddaních. ~  Juž v običaji od ďeda po vnuka
346 20|              ozemanuvali.“ ~      Bil juž umlknúl tovariš cesti, kďiž
347 20|         po-vstal súmrak a z husťejším juž súmrakem prijšli do  ďeďini
348 21|                s ních jedni više míri juž meli a predce v jedních
349 21|           dobre bil odfúknul, kďiž on juž či dovédlel, či dohnal hosťínskího. ~
350 21|               v tamtéj mal svetnici a juž ten bruch do druhéj prez
351 21|           zrostlejšího jedného, který juž ze škól bil vijšél a skoré
352 21|      spolumisleňí kňezuv aňi za hrích juž ňebil po-kladan. Zdáliž
353 21|            jsú biskupi običajňe starí juž muži. Neb u vás, praví,
354 21|             rimanského pápeža konává. Juž jako bi biskupi a pápež
355 21|            kďiž bi oňi do tehož stavu juž pre své roki vstúpiťi ňemóhli,
356 21|   vicvičeňejší pricházili. Ale jím to juž zakázano jest, kďiž totižto
357 22|              túto roka štvrť zložiťi. Juž vás pán Búh požehnal u nás
358 22|              ňeveďá, kolik pili, kďiž juž jeden-krát ožralí bili.
359 22|               zeme virábaňí? Snaď, že juž vlastnéj krajini ňemajú?
360 23|            ňedrela (samé ništmeňéj to juž bili lati), reverendú. ~
361 23|            spívaťi: ~Včecki vlasi jsi juž potraťil mimo pjeť šesť
362 23|             mimo pjeť šesť zeleních, ~Juž ťi zubi vše vihňili krem
363 23|               aňi po cesťe najhladšéj juž ňenosá. ~Smradem kašleš,
364 23|          tolik, kolik lét prežil jsi, juž prežiješ? Na uhlédnuťí aňi
365 23|                A s téj príčiny mekšéj juž počnúl odpíraťi prenocúvaňí
366 23|              čo pred tím nakrátce bil juž učinil, vítal. Po spolec-ném
367 23|               rozličních sa (farár sa juž dávno bil ze svetnice potajemňe