Part

  1 1 |             Neni jest tu samá báseň, ňé samá a čistá pohádka, nalezňeš
  2 1 |              čistá pohádka, nalezňeš ňé podle vúle vimislené (kterák
  3 1 |             ja múj chválitel, ňebil, ňé mnoho buďem kázať  a čokoliv
  4 1 |              z najmedovejších kvetuv ňé med, než jed toliko zbírajú.
  5 1 |         čistí a vimlúva. Podruhé pak ňé zlý cíl múj, dobré, aspon
  6 1 |              predpoveďené o bitnosti ňé stránki téjto jeďiňe, ale
  7 1 |             stvoruv rozeznávan bívá, ňé toliko ňecvičili a ňerozmnožili
  8 1 |       nacházáš vímluvi, tolik jestli ňé slóv a jmén, jmén zajiste
  9 1 |            jinšími posledný jest, to né pre svú, než pre našu trpí
 10 2 |             prináležil, či múdre, či ňé konca svého obdržeňí dúfal,
 11 2 |             uvidíš". – Ale i na toto ňé jinšé odpovedel, jak: „To
 12 2 |           udatního a v stranách tich ňé ňeskuselího jménem Van Stiphouta,
 13 2 |              i do dvuru samího bašši ňé zadlha bili žádaní od dcéri
 14 2 |        hlúposťi a v divokosťi, buďto ňé tak, jak ňekdi hlbokéj,
 15 2 |         Prorok siIňe slíbil a uložil ňé jen osobi, ale i víru jejích
 16 2 |         odstupice, vitajících vítala ňé jaký u národu teho, ale
 17 2 |           všecku reč mlúvenú vážila, ňé jináč než jak mečem prebodnútú
 18 2 |            ze sebú bojujícím mňenírn ňé len ostatek, v který tam
 19 2 | znesitedlnímu plecá podložil, včil a ňé prv pre strach bil bi začal,
 20 2 |          bijs' bez pochibi smele, že ňé, poneváďč od zrozeňí tak
 21 2 |          jest, ver, že ja ten jsem a ňé Don Varlet. Neb dejžto on,
 22 2 |          radňéj, nežli bijs' sa mala ňé podle méj vule v ňem ťešiťi." ~
 23 2 |            pokladu straťeního, jím a ňé jinšému bilo známé. To pravda
 24 2 |            neb premócťi sílu neb oci ňé len vlastních opatrňíkuv,
 25 2 |             pevno obití nacházali, a ňé spolu; do rozďílnéj bil
 26 2 |           prázní pricházali. Zajisťe ňé jeden juž ze služebníkuv
 27 2 |        zhoríťi. neb pálčivosť jejích ňé jinší, než kdo jéj príčina
 28 2 |             často v tvárí premeňená, ňé pokrm, ňé nápoj prijímala.
 29 2 |           tvárí premeňená, ňé pokrm, ňé nápoj prijímala. Večer,
 30 2 |    ňepochibňe dúfať? Či milovňík jéj ňé do takího s ňú místa ponáhlal,
 31 2 |            skrz ňemožnosč i nalezený ňé radňéj všecko, čím vláďe,
 32 2 |            predce opusťiťi musil, či ňé ju vlastnú svú ruku v tem
 33 2 |          držaný biťi móhel; a jak to né, že druzí své vulí skladáňí
 34 2 |        navráťí. Bil ništméň prevíšen ňé tak pričinámi, které on
 35 2 |             položil. Svú mal raddu a ňé smeIosť, v kteréj on jeďine
 36 2 |           nasledovať, podle tamtéj a ňé podle téjto kráčať. ~
 37 3 |              silnimi a mdlími vetri, ňé na všé strani, ale kam loď
 38 3 |            pospíchali. Tuto na rínku ňé jináč než jak u nás hovadá
 39 3 |              Renaít vikupitela svého ňé z tích počtu biťi, kterí
 40 3 |              videťi, který z láskí a ňé ze strachu bil zachovávan. ~
 41 3 |             a tak neb do sitosťi neb né role polívá. Kďiž hojnosť
 42 3 |      ňeprorokoval. Vistavené pak jsú ňé z mramora, kterího v Aegipte
 43 4 |               jak znati často dával, ňé ňeskuselý. Bil preto u Reinata
 44 4 |           kterej sa poddáva, zbrojem ňé len chráňiťi, ale i hlásiť 
 45 4 |          ťerchi užívajú aj ti, kterí ňé dobrovolňe, než presilení
 46 4 |         strídmosť padá (čo, poňevádč ňé slunečné než mesačné, kterím
 47 4 |              musí), bárs jak smadnú, né len píťi ňeňeo slobodné,
 48 4 |          hvízda, k misám prisedajú a ňé prv,  ňež kďiž slunce papršleki
 49 4 |            čiňá, vec v bitnosťi svej ňé zlú čiňá, žádné huki, piski,
 50 4 |             bil dovoleňím naším žil, Ňé každodenný jest toto, aňi
 51 4 |            každodenný jest toto, aňi ňé každímu preukázaný dar,
 52 4 |    nabezpečnú reč ňepodlžil. Ona pak ňé tak bila seba prichistala,
 53 4 |           celý ten a nasledujúci ďeň ňé jak ind seba cítila i ve
 54 4 |       merkujem, čo bijs‘ raďil, vím, ňé jinšé bijs‘ poveďel jak,
 55 4 |              ovocí priňésla, ačkoliv ňé záhrada, ale ja ňešťastný! -
 56 4 |             ja jsem zazň oheň, buďto ňé dobrovolňe, dorovolňe, abi
 57 4 |            ja jsem zažal oheň, buďto ňé dobrovolňe, dobrovolňe,
 58 4 |             ku národu jéj zapovrhal, ňé. Daruje láskavá za pravé
 59 4 |             nade mnú i nad sebú! Pak ňé nade mnú-aspon nad sebú,
 60 4 |        sveťiť ňebuďeme; smrťi chcem, ňé ale prosbám jéj podpísaťi. -
 61 4 |             pokračujú, pravdu mluvá, ňé ma klamú. Ale - o, jak mám
 62 4 |              jest prirozené, že toto ňé len za slobodné, ale i za
 63 4 |              chitaj zjevňe, asnaď on ňé tak lechko silu, jak skrité
 64 4 |      mišlenkách. Pujďem a musím, jak ňé u mophtiho, pre jeho z tebu
 65 4 |               O zraďiťelovi ale svém ňé v takém počala biť mňeňí.
 66 4 |         viďela, k temu bi boj ňejaký ňé z Renaitem juž, než ze spoluďelňíkem
 67 4 |            to i sám rád uhlídal, ale ňé pod takovím slibem, neb
 68 4 |             a pomocňíkum svojím. Ale ňé vžďicki, len v ňešťesťí
 69 4 |       pristúpil. ~Kďiž toto jeďiňe a ňé jinšé spomínal Renait a
 70 4 |          jestli ňeuzrejú a obmeknúc, ňé sami sa rozpučá) ješťe tvrdé
 71 4 |               Móhel sa zajisťe ťešiť ňé jináč, ňež jakbi bil druhýkrát
 72 4 |        rozmnožené, bárs od ňéj, bárs ňé prípadnosť táto jest narízená,
 73 4 |           Renait ješťe žije, jak pak ňé, či sa znovu hrozňe ňestrápila,
 74 4 |          omdlejíc, vivráťila sa, aňi ňé jináč, než jak šlakem na
 75 4 |            vúli, Bože, neb dodaj, čo ňé skrz múj hrích straťené
 76 4 |              láski nebe ducha daťi. ~Ňé v nás, po nás ona, než s
 77 4 |              e u l e n m e c h  svúj ňé len za podcťivý a slobodný,
 78 4 |               který toto vibubnoval, ňé jinšího než neb Renaita
 79 4 |             míňa?“ A i z túto otázku ňé jinďe cílila, jak k známosťi
 80 4 |            vúli jest, pozbúďaťi, ale ňé siliťi a núziťi, neb jestli
 81 4 |              manželstvý pre pokladi, ňé pre zadímené obrazi ustanovené,
 82 4 |       prevíšená bila, jednaké jestli ňé života, ale česťi svéj nebezpečenstvý
 83 4 |      počarovala! Kďi bi ťa bilo nebe ňé v tej sličnosťi, šlechetnosti,
 84 4 |         Prečo neb proťi začátku ohňa ňé jsem silňéj mňa postavila,
 85 4 |        ňevstúpil, snážňej a pečlivéj ňé jsem pracovala! Poznať i
 86 4 |            ačkoliv, jakpoveďel Jsem, ňé techto zplna, než  neb techto
 87 4 |             dvojích život, veper pak ňé tak pre život jak pre pomstu,
 88 4 |              včil poklaďeních šlapáj ňé tak bežali, jak leťeli a
 89 4 |              nitmeňéj jích biťi domu ňé daremňe, ňé slepe sa domňívám.“ ~
 90 4 |           jích biťi domu ňé daremňe, ňé slepe sa domňívám.“ ~Zeškrípajíc
 91 4 |             panna chiťíc ruku jeho: „Ňé to (mlúvila), prinajméň
 92 4 |    trpezlivosťi. Buďem pamatajíca na ňé a pamať mú ňezetre jeďiňe
 93 4 |          smele spolíhaťi. Naposledi, ňé pre živor múj, neb ten straťiť
 94 4 |           musíš. Neb bijs´ veďel, že ňé z všetečnosťi toto od teba
 95 4 |             jeho nadevšecko, kďiž mi ňé velmi pred dlhím časem znamenala,
 96 4 |           techto ďíl i mophtimu, keď ňé ti, jak mlúvíš, on ohlásil.
 97 4 |              tú pohodlnosťú, ačkoliv ňé v ten ďen i namlúval bich
 98 4 |         ustavičňe, že jsem ho ňeéjen ňé za zlomiselníka  mého, ale
 99 4 |        dovédel zločiňec ten! na jaký ňé ma namlúvil účinek! O, milá,
100 4 |           toto vipadňe, dobr, jestli ňé, ňemnoho ma buďem banovať,
101 4 |            stokrát jest možňejšé jak ňé, juž včil ťi povedám konečné,
102 4 |         tvého zasnúbenca nalézla? Či ňé mňe radňéj ťa dáš, který
103 4 |             slobodný jest, jestli on ňé ma odhoďí, jeho jsem, jestli
104 4 |           čas rozkazuj: Jeho milujem ňé pre slib otce mého, než
105 4 |             ze sebu pojal, že jeho a ňé beglerbega chcem mať za
106 4 |        omílki jak ona, tak aj Renait ňé v jinšém bili domňíváňí,
107 4 |             mophtimu predňesené; ale ňé tak bilo. Čo veďel a veril
108 4 |              nišmeňéj spívala, ňelen ňé ujisťiť, ale aňi poslúchnúť
109 4 |         spúsobem tímto spomóhla, ale ňé Renaitovi. Dobre pochopovala,
110 4 |            jích príjďe jakžto silú a ňé penízmi, zaloch míňíc vikúpiťi,
111 4 |           jestliže do uloženího času ňé tak, jak mi kážeme, učiňí.
112 4 |              jeskiňesvíťil (noc bila ňé len v hlavách jejích, ale
113 4 |          bezpečňe preňesen jsem, ale ňé bez obávaňí ňesícího, aj
114 4 |            podajíc, prosil, bi s ňím ňé prv jsíce, než on juž na
115 5 |              oholeními všech hlavámi ňé pretváreních než opravďivích
116 5 |             Asnáď ju naspát vézli? – Ňé preto bila z takím života
117 5 |       hlavném mesťe Stambule ňeviďíš ňé preto jeďiňe, že hlúposť
118 5 |      Zcházajú sa podobňe i do domuv, ňé jsíce obecních, jaké u nás
119 5 |              že na viprávaňí Fattimi ňé tak ňemilosrdňe mal poklačovaťi
120 5 |        kolikrát ona jeho volala, ale ňé tak slobodňe a príbuzňe
121 5 |             obvzláštňe. Obidvoje pak ňé ženskú, nez zmužilú smelosť
122 5 |            bidliť žádala, náchilnosť ňé pre brata (který základ
123 5 |             ponajprv mnozí slib čiňá ňé ústovňe v prítomnosťi, než
124 5 |              sa ňeviďeli. Veno potem ňé žena. než muž musí daťi,
125 5 |         perdložili, na který ništméň ňé mnoho, pre obecnú svú strídmosť
126 5 |            toto oznámil, chťejíc neb ňé, zaťstvý musí prijať, jestli
127 5 |          zaťstvý musí prijať, jestli ňé jináč, jestli juž plný žén
128 5 |             bárs techdi rád má, bárs ňé ťisnutú sebe osobu, vždicki
129 5 |            všech sprav že oni sami a ňé obec také takovú obsahujú.
130 5 |            aj včilejšími časmi počať ňé jednúc sa opovažujú. Ale
131 5 |            skutečňe ruce bili, bi je ňé mať toliko móhel, ale i
132 5 |           vrhnuté, které jsíce potem ňé jinďi jak v čas vojní viťahujú
133 5 |            kterikolik sví námestníci ňé tak lúpili obec, a to svú
134 5 |              mali, rúk svojich prácu ňé hneď za horúca straťiťi,
135 5 |           jestli čo zhromažďí, za to ňé druhú jak smrtnú mzdu buďe
136 6 |           známe nemal, ale kďiž samé ňé odpovedal ustavične, učiňíc
137 6 |            na Boha aspoň samího, jak ňé na mňa, ačkoliik i na míňa
138 6 |             v živobiťí strvával a že ňé on toliko, buďtož zas móhel,
139 6 |             pohlednúťím biťi viďejo, ňé veťší pák jsme (natolko
140 6 |          ťékli kropaje, neb slobodne ňé jsme smeli rúbat, bi z dvúch
141 6 |        spolčená také bila. Jestli to ňé, pošlime ju (opetovali prvňé
142 6 |        mňející, ani nebili sklamaní, ňé predek to liko a prostrédek,
143 6 |            múze, činiť. Čo všecko ja ňé na žart berie a v ten čas
144 6 |      ostatními voďilo, či všecci neb ňé bili pobití, ňikdi, ačkolik
145 6 |            bich bil na ňu prehrešil, ňé v cesťe toliko, ale ani
146 6 |            ňepozustává, nemám kraju, ňé príbitku, ňé príteluv a
147 6 |            nemám kraju, ňé príbitku, ňé príteluv a zná-mích, všecko
148 6 |             prekážki ostrihal. Za čo ňé jen navráťil jsem mu jeho
149 6 |       Fattime, ani caddimu ňezjevil, ňé jednúc tuž Fattimu prez
150 6 |              líbať sebe viobrazoval, ňé jednúc prez ďen omdlíval
151 7 |               UKÁŽE  SA PRAVÝ VINNÍK~Ňé tak vijšlo, kterák jest
152 7 |               Okolo tíchžto mramoruv ňé menej pekné a drahé stípi
153 7 |            iďe." A títo pravdu mali, ňé bez pričiní toto jejích
154 7 |              nažívame, kterí toťižto ňé svoje toliko, ale i druhích
155 7 |             m a m. Od svetskího lidu ňé jinäč sa rozeznávajú jaik
156 7 |             mníchuv majú, ale mníški ňé. Prečo juž i to nenastavili –
157 7 |        dovoleno, že čokolív činá, to ňé toliko za hrích nepokladá
158 7 |          ništméň rozďílem, že jejích ňé z bonatích kameňuv, než
159 7 |              zraní biť ňemúže. Odtúď ňé velml velký jest čuď, že
160 7 |            to za ne! – Veťšé zajista ňé, jak které tento pred mophtim
161 7 |           visia. Pristrojila sa, ale ňé po vúli muhammedánskího
162 7 |      nasledovali hlasné krikí. A juž ňé z pobožnosťi toliko običajnéj (
163 7 |        smutne sprováďajícá a k plaču ňé jak k tancu všech slišících
164 7 |             rozkaz jéj bívávali, ale ňé všecci, neb jedních bil
165 7 |          padali, bil predce prinúzen ňé jednúc od domu ku plaču
166 7 |             jest, že pred-ce kamenem ňé vždicki zustáva; preto aj
167 7 |            vždicki zustáva; preto aj ňé toliko nehasli rozžatý oheň,
168 7 |         svetlice Hadixínej veslaťi a ňé prez okenko jeďiňe ju dať
169 7 |            sa, že toto má jest vúla, ňé. Z visokosťi zstupuje, ku
170 7 |       poveďeť, bi prehrešitelum, jak ňé vedie dopustení zrozeního
171 7 |              oka preukázala, že jako ňé všecko, čo blišťí sa, zlato
172 7 |           žalobu potvrdzoval, jestli ňé volovú žltú jako ja, ale
173 7 |         pekelná pomoc, jestli u neho ňé, ani u mňa nebila, ňižádním
174 7 |         prostredkoma žiť budú, že to né jinakšé, než samích stvoreních
175 7 |          taký k plnému seba vikonaňi ňé deň potrebuje. Musili pák
176 7 |              a hňeď napíšem, že ti a ňé ja na smrť máš biť vidaný,
177 7 |         Asnaď buďeš vislišan, neb to ňé osožné toliko, ale i potrebné
178 7 |           prebu-ďený viďeľ; to tak a ňé jináč musil falešník naríďiť
179 7 |             i hledala šťesťí, ale to ňé, kteréb' on bil za najveťšé
180 7 |           jest sa v dú-vernosťi jéj, ňé tak ona jak on mislila,
181 7 |         ňéjen slovem, ale i učinkem, ňé pre budúce manželské spolubíváňí,
182 7 |         chcel odpoveďeť, prednášal a ňé pre čistú toliko skuselosť
183 7 |            aj ňimo cíleňí ňevijevil, ňé preto jsíce jak bi sa trásel
184 7 |              ačkolik ode mňa jakživo ňé) zveďeno buďe, že i rozkošná
185 7 |        otrovu nástroji!? Sám tento a ňé Hadixa. ~Hneď pák vtedi,
186 7 |          lásce jéj, k preukázaní, že ňé nad ňu toliko, ale aňi jéj
187 7 |              za Renaitem tak, jestli ňé tuzšéj, jak on ju dichťil,
188 7 |              horícími pre hňev očima ňé rečú, kterú od ňeho a Renaita
189 7 |          trestať budú. A toto techdi ňé jednúc, než víckrát rečené,
190 7 |             Stambóle mophtiho, který ňé nad všeckim kňezstvím toliko,
191 7 |         ňemocám porádek činí a jsíce ňé jen prepisuje líki, ale
192 7 |             večnosti biťi veril, ani ňé rozdílnú oslobozeňí techto
193 7 |         urobil, zastidlú, ahusťenú a ňé v zrozenéj svéj čerstvosti
194 7 |             ňeňi, které ništméň biťi ňé hneď musá súďiť bláznivé
195 7 |             a skrz tú v krátkém čase ňé jen železo viťáhnúl, ale
196 7 |             uši na to jed'iňe, čo sa ňé jemu toliko, ale i dru-hím
197 7 |       nepoznal, lež ňeviďel a pretož ňé dobrovolňe jéj privolil
198 7 |              že pannu zadal, sluhovi ňé; to pák, čo z Renaitem činil
199 7 |           pri-slíbil daťi, mlúvil: ,,Ňé jednúc," praví, ,,viďel
200 7 |       poručíc, na všecko srdatňe juž ňé pre jéj toliko, ale i pre
201 7 |           jestli bi hu druhý ňekdo a ňé on tu odtáď vivédeil a že
202 7 |              zúfať? Krém jak bich ja ňé mne toliko, ale i vám ťercha
203 7 |            rodu tvého vipísaňím, jak ňé skrz zatvrdlího vtedi taťíka,
204 7 |               vislo-food'iť a predce ňé toliko ňejsem toto dobrovolňe
205 7 |              konala:  „Ale," praví, „ňé jeďiňe nehnevám sa nad ňevernosťú
206 7 |            chválim ju. Dobre máš, že ňé hneď po ňekterém spoluzmiíúvaňí
207 7 |               Moje ja, milý, utekaní ňé rovno z Ca-hira bila jsem
208 7 |            neprítomnosť mu zbadajíc, ňé jinde bi ma bili hledali
209 7 |             opovážlivosť!, že baššuv ňé jednúc podlé svéj vúle vi-háňajú
210 7 |            cvičili. Odtúď ďeťi taíké ňé vel-mi mako bili chované:
211 7 |            jejích jsú aj včilék, ale ňé tak častí jsú juž mezi nimi
212 7 |            jaké slov vpolipretrhaňí! Ňé jednúc jest sa sám Renait
213 7 |          jest sa sám Renait zchiťil, ňé jednúc mu aj panna rekla,
214 7 |         svojího nasledovala, pokaváď ňé jej zplna zmiznúl. To činil
215 8 |                Kďe jsi hu techdi, ti ňé chovanec, ale opravďivá
216 8 |          Ibrater dcéri tejto tvojej, ňé z jeho toláko a jéj, pre
217 8 |            bilo skúsiť, že strachu a ňé z radostlivího čudu bilo
218 8 |           reč na ňu obraťíc, ríkal: „Ňé darmo jsem ja začal to,
219 8 |            tak uríďiía, bijs toťižto ňé ti prv nežli ja prišél a
220 8 |              a j;ako bich bila smela ňé pítať toliko pot tvúj a
221 8 |        téivali. Sám caddi bil, který ňé jen ňeňi jest sa ťešdl,
222 8 |              potem nasledovalo, zato ňé jeďiňe ňehoršim sa nad tebú,
223 8 |              temto dal jsi ma do rúk ňé tvim náiboženníkum, ale
224 8 |          čistej jsem sa na to vzal a ňé za plat", odpoveďel Van
225 8 |             ništméň odstúpim, za zlé ňé mi pokladajťe, neb i ja
226 8 |             Ale abi jsi uznal, že ťa ňé bláznivé na mnohích príklad
227 8 |         ťerchi, tak aj lechkosťi."  „Né, otče", odpovedal Renait, „
228 8 |                odpovedal Renait, „ja ňé slišať toliko k dostatečné-mu
229 8 |             všecko." ~Hadixa, dejžto ňé každé slovo, smisel ale
230 8 |              jest jsíce kresťam, ale ňé katolik dereletz=bozatle –
231 9 |            Bravo!" Ti jisté pák to a ňé jinšé všecko árei bili,
232 10|           jeho na sebe skúsila a biť ňé aj podlé duše! – Toto jisté
233 10|           Štvrtá poroďila basiliška, ňé teho, který u zemskích,
234 10|         prohlédnúl na matku mníšku a ňé ona na neho, svim pohleďením
235 10|      viobrazené príkladi, ale ti juž ňé mstlivú Boha spravedlnosť,
236 10|             juž na stole stojí, a to ňé lechcijakého, ňé čingíru,
237 10|         stojí, a to ňé lechcijakého, ňé čingíru, ňé vodnára, jaké
238 10|            lechcijakého, ňé čingíru, ňé vodnára, jaké predce venku
239 10|        srdečne velebil a roďiče jeho ňé ňeodporuvaili toliko, než
240 10|              nemohli, buďto ju všaďe ňé jen po celém regimente,
241 10|    nebeštskich za svedkuv povolávam) ňé jínáč a ňé pod jinším spúsobem,
242 10|        svedkuv povolávam) ňé jínáč a ňé pod jinším spúsobem, jak,
243 10|            aj najmenší ňeco iná mne, ňé ve veci tejto toliko, než
244 11|            vracáťe, vím, o, bezbožní ňé tak kacíri, jak žád-néj
245 11|      latinský breviár bi jím odjali, ňé skrz seba, než skrz nás.
246 11|       obdržaťi, bi nám to rozkázali, ňé; nebo to bez pochibi, poňevád'
247 11|              do vašich rúk prijšli a ňé do svetskích ňejiakích,
248 11|           salupi potraťili, gavalíri ňé s podepretími na ruki bokmi
249 12|             páseň od Boha pítáme, to ňé pre nás samich, kďiž sa
250 12|      liťujeme, prosíme? ~Toto čiňic, ňé jinšé bi jsme činili, jak
251 12|         polámal, mluvíc: „Kraluvať a ňé hrať sa na teba sluší."
252 12|        duchovne vikladajú, prečo pák ňé aj musiku pre nový záíkon? –
253 12|           Luthé-rem jedno veril, ale ňé s tích dúvoduv, ňé s tích
254 12|               ale ňé s tích dúvoduv, ňé s tích jaké Luthér kacír
255 12|           cílil hňedki spredku. – Ja ňé tak: Kďiž ja zadám pobočné
256 12|               Obrazi ihneď 'd prvoťi ňé vseeki národi dopúšťali.
257 12|             za ruku bili veďeňí. Ale ňé z oibrazuv, hlúpich obi-čajňe
258 12|              čítaťi známe; kterí pák ňé, čítajících poslúchajme,
259 12|        chráméch božích, jen ponajprv ňé tak mnohé, po diruhé ňé
260 12|              ňé tak mnohé, po diruhé ňé z falešními ďivmi a čnosťami
261 13|       hlobokosťi srdca vzdávali, ale ňé k nejakej ipobožnosťi pozbuzeňí,
262 13|              ňevimlúval, že on mnoho ňé zlú misiu, než pre vetšé
263 13|           ňekam na osadi vislali, to ňé, abi žebrali, než abi ňečo
264 13|              predce mi takoví bivše, ňé dareminí toliko, než praní
265 14|           nemoce upadli a nasledovne ňé pre hrích svúj v cirkevnom
266 15|        rozumejú, kďiž prézviská tito ňé vlastné ňekterímu osobitnimu
267 15|      prezviskách, které za-jisťe jak ňé vždi, podlé rozďílních prinajméň
268 15|         národu a druhího jazika lidé ňé velice bi sa tak velebili
269 15|             jen ňekolik nosuv tíká. ~Né tak dávno bil ňekdo povstal,
270 15|              satyri, kterák ríkame a ňé paškvinádi, ale ňeprospešňe.
271 15|            též (jestli ňeprehlédnutí ňé z nedbanlivosťi jejich pošlo)
272 15|    postranného súzeňa biťi vzdálení; ňé kdo, než čo a jako vikládá,
273 15|              držeťi a dúvodi toliko, ňé pak aj dúvoďíce osobi osívaťi.
274 15|     ňekterího ka-círa knihu, buďto i ňé o náboženstvý zloženú, ale
275 15|           vichválen od nich, kdo ale ňé, teho písma, kďe oni censori
276 15|            tuho škoďíce a preto také ňé od všetkích majú biťi čítané,
277 15|                Znaj, že ti Slováci a ňé jinší bili. ~Neb pokutu
278 15|        porušeného slováckího jazika, ňé že bi veril zá-vistlivo
279 16|              ňestačili. Tenkrát veci ňé jednéj toliko krajini, než
280 16|          najvetšího ništmeňéj ďílu a ňé zúplna povedám, že rečené
281 16|       porádek tento zďe včil teprv a ňé dávno juž nastal? Všeliké
282 16|             bi nastaveňí také, které ňé od Boha, ňé od liduv boskú
283 16|              také, které ňé od Boha, ňé od liduv boskú ňeklamanitedlnosťú
284 16|              zlému privédel, ačkoliv ňé on sám, poneváďž običaj
285 17|              na poval kamsi bežala a ňé všaďe viďenéj jakéjsi strovi
286 17|             gazdin-ka, takli?" ~„Ach ňé," odpovídala ona, „samú
287 18|            dával príčinu, který sebe ňé jináč ríkal biťi, než jako
288 18|            toliký lid pojí a popije. Ňé jeden oťec pri syadbe sina 
289 19|         Bolesť", odpovídal René, „že ňé aj k jinším svátosťám techdi,
290 19|             zná, čo znaťi musí anebo ňé. ~Na toto jsíce jest kathechetické
291 19|             Ale bárs možné jest, bár ňé, Lík jeho bil fajka, pivo
292 19|            lekáme, A lekáruv z leku, ňé z líku voláme. ~Rozďíl mezi
293 19|             Káta censorskího lekáruv ňé z .mesta toliko, než aj
294 19|            ňikdi neprijímali. Prečo? Ňé pre jinšé totižto, jak,
295 19|         každý vždi ozdravil, bilo bi ňé Hippokratesa, Galéna, Avicennu,
296 19|              Právem spíval Ovídius: ~Né vždi v lekárovi, abi ňezdravý
297 19|       skúsenosť a v oibidvojem temto ňé obecná múdrosť jest potrebná,
298 19|           vždi zdravú ňenavra-cá, to ňé lekárovi vždicki má biťi
299 19|         žádné líki nemohli skrísiťi, ňé, neb toto jest obecná jejích
300 19|         zázračné, seba jen lekáruv a ňé bohuv biťi, uzdravitedlních
301 19| uzdravitedlních mócťi uzdraviťi, ale ňé rnrtvích zbuďiťi ríkajú.
302 19|            dosťi bi predce bilo, abi ňé seba toliko, ale i druhíh,
303 19|              t h e o r i u. Táto pak ňé z jednéj, než z mnohích
304 19|          bili k skúseňú pusťení, ale ňé abi sami pracuvali, sami
305 19|          osadách príčina, že totižto ňé jináč chceli slúžiťi, jak
306 19|           po-trebné obecním lekárum, ňé abi ňekolik rokuv v školách,
307 19|          znali. K techto pak naučení ňé prám dl-hoký čas bi potrebuvali,
308 19|            sedlákem bila vec) v sebe ňé tak vel-kú, ale pre své
309 19|              mučený, tak masaruvaný? Né radňej vás obidvuch, psi,
310 19|    nadhazuvano, že jsú jen urození a ňé vlastnú prácu učinení páni. ~
311 19|          míri ništméň ňikdi, čo však ňé jeden predce čiňí a i tento
312 19|               v zrozeňí jejích vlál? Ňé jinší zajisťe, než abich
313 19|            opusťá nádhernosť a chiba ňé polepšená toliko, než zcela
314 20|              vekuv priviknúl, ale to ňé! Cuzozemci, v cuzozemskích
315 20|               š p i n á d a podobné, ňé ze slaňinú a jinším svinskím
316 20|             kdo na ňu nakladá, či li ňé mozole sedlákuv?“ ~  „Sem,
317 20|      strevicám odsú-zená? To zajišťe ňé posledná jest starosť. Neb
318 20|             sa paňi ňekde potkňe, to ňé strpnútej pre ťesnosť noze,
319 20|          strpnútej pre ťesnosť noze, ňé rifovím šteklám (podkladkum)
320 20|              potem aj mužuv a jestli ňé víc, dvúch, trich l a q
321 20|          viďeli jsťe ju i jinďe a ja ňé z inšéj príčini jsem vám
322 20|       ňespokojná psota v každém kúťe ňé skúkať toliko,ale aj hlasňe
323 20|         škodlivé i časnému i večnému ňé jednúc šťesťú nákladi stáhli;
324 20|        nasleduvali v mírnosťi, pakli ňé, čož odtúď? I včil to málo
325 20|        páchal aj ze svími poddaními; ňé! Múže biťi pre krivdu obžaluvan
326 21|            sklenními oknámi znamenal ňé obecního v sebe bívaťi hospodára. „
327 21|            mlúvil Van Stiphout, „ale ňé hňed-ki sa musíme hanbiťi.
328 21|           jenž púl prsuv zakrívalo a ňé lícami toliko, než celím
329 21|        redšejšéj, ale tužšéj tak, že ňé ústa toliko, ňež nos i oči
330 21|         seďela žena veku najlepšího, ňé chudá, ale aňi vikrmenéh
331 21|             poťichu sebe odkašlajíc, ňé plními stupajami, než na
332 21|    caeremonie, od cirkvi ustanovené, ňé vírčlánkové mravi a običaje
333 21|        pravého a čo mlúvil, opatrňe, ňé s po-tupujícími slovámi
334 21|          temto bidlící, poňeváďž zďe ňé prám mnoho sa móhli učiťi
335 22|          háze človeka!“ ~Ťešili jích ňé slovmi toliko, než Van Stiphout
336 23|           pane ďedo, bár múžeme, bár ňé, mi tu zustaňeme, poňeváďž
337 23|              iďeme a kdož ví, zdáliž ňé aj preto, bi jsme mnohích
338 23|            biskupa vivileního, Pavla ňé z ňeverníka toliko, ale
339 23|      Povinášaj sebe tvé, jestli sa o ňé bojíš, kamkoliv míníš, pokladi,
340 23|           kresťanské – katolícke.“ – Né tak, Janko,“ mlú-vil on,