Part

  1 1 |                prebívajicé mravi; také jsú, které aj ve včilejší vek
  2 1 |           ačkoliv aj tích ňévelké kopí jsú) česko-moravskích písém
  3 2 |               biti od hovád ňemúdrích? Jsú ale všecci tito všech muhammedánuv
  4 2 |            mlúvili, až z konca Persiae jsú a až večer do Mecchi putujú;
  5 3 |            jeho silné, kterími zvázaný jsú, reťazi potrhali, železné
  6 3 |           slunca ňetešícú pomocú odtúd jsú viťahnutí, od sedlákuv toťižto,
  7 3 |               svú vipláca tím, kterích jsú role, kďiž pricházajú. ~
  8 3 |                hore vidájíc, navráťili jsú sa s ňú a Renaitem do ďeďini.
  9 3 |                Nohi, kterích šťíri ma, jsú krátké, na ňích pazúri z
 10 3 | muhammedánskích len tích, které vežámi jsú ozdobené, má šest ťisíc
 11 3 |         stranách sklépki anebž komúrki jsú vistavené, do kterích sa
 12 3 |            jest suché, nazvané, jaké i jsú podle jména svého. Čudovali
 13 3 |            vizírajú, tri sto nóch dlhé jsú, spadki pak i dvakrát tolko.
 14 3 |                lvova, capova virezaná, jsú všelíkích ptákuv obličeje,
 15 3 |            ňeprorokoval. Vistavené pak jsú ňé z mramora, kterího v
 16 3 |              ibi bil iskrámi pasipaný. Jsú ze stlpuv tíchto ňekterí
 17 3 |                poňímo tích, které všem jsú obecné, príčinu, pre kterú
 18 4 |             kterí poctivejší a bohatší jsú. I reč a jaziki cudzích
 19 4 |              zrítka a malé držá; jinší jsú, kterí u ňích kupčá, bárs
 20 4 |              kde jinšéj take víri liďe jsú, processiu. Zpredku ňesú
 21 4 |               pešskí dva, kterí veťšej jsú počestnosťi; po ňem zas
 22 4 |             zrození muhammedáni znášať jsú povinní, ňebiťi poddaním.
 23 4 |                musá, víc jak ribi ňemí jsú a ňélen mlčá, ale k temu
 24 4 |             odtúď vichzajícich ňeviďá, jsú, jak ríkame, vcele prez
 25 4 |        chriptajíc. Kosťeli jejích dosť jsú postranné a po všej podlahe
 26 4 |                sami a osobitňe v takém jsú mísťe, odkúď mužuv aňi viďeť,
 27 4 |              aneb v prí tomnosťi mužuv jsú, celú tvár poňimo očuv zakrívajú. ~
 28 4 |                  ze všech, které bili, jsú a budú najmízerňejšú, najtrúchlivejšú,
 29 4 |                iskru tú ploďí. ~Bohové jsú toto. Čo tak všaďe pak oni
 30 4 |                 čili ňeňi pravda, ~ Čo jsú nás učili, ~ V zakon položili ~
 31 4 |              vúňu, ~ Ale hňedki minú, ~Jsú slama, jsú seno, jsú prachové
 32 4 |               hňedki minú, ~Jsú slama, jsú seno, jsú prachové sňeti. ~
 33 4 |            minú, ~Jsú slama, jsú seno, jsú prachové sňeti. ~A či jsú
 34 4 |              jsú prachové sňeti. ~A či jsú lálie a ruže stálejšé, ~ 
 35 4 |               Klameš sa, jak veríš, že jsú trvácňejšé. ~Alabaster v
 36 4 |        prastali, aneb prinajméň raďšé  jsú ale nám o tíchto aňi žádňa
 37 4 |               sa míšat nema, ňemíšali. Jsú ňištméň sni jinšé, které,
 38 4 |        znamenajú ňeco, obzvláštňe kďiž jsú každoročné. Tak jsú, kterí
 39 4 |               kďiž jsú každoročné. Tak jsú, kterí ustavičné tmi, dími,
 40 4 |                žálem bívajú obklúčení. Jsú druzí, predkterích očámi
 41 4 |              potreba jest, krvi. Treťí jsú, kteríjednostajňe po potokoch
 42 4 |              oňechdi preukázali, jakáj jsú smelosťi, kďiž mu potalmňe
 43 4 |               chválím) aj jeho aj naše jsú okolostojičniosťi, ňech
 44 4 |                 že aj v našém pokoleňí jsú osobi ňešemetné, dúverné,
 45 4 |          podcťivosťi a ňevinnosťi tvéj jsú spúsobené! –– Bil bich,
 46 4 |               toliko (služebníci panén jsú tež jak vidatích chlapci
 47 4 |        domňíváňí, než že rozprávki své jsú slišené a za ťepla ješťe
 48 4 |              reči máva. V temto jeďiňe jsú obžalovaní a v temto jest
 49 4 |             lisťe ponajprv, že na smrť jsú odsúzení pre milováňí, ale
 50 4 |               pamatať múžeš. ~Oklamaní jsú mezitím bár svím šťestím,
 51 4 |                 po jedném, kďe seďeli, jsú sa vivracali; zaspali tuze
 52 5 |              ohňem strašlivé z hromadi jsú sa rozbehli, vetri polehli,
 53 5 |               v jedném okamžení značky jsú sa vivráťili, ňemohúc víc
 54 5 |           tázaňí anebž zastaveňí ňésli jsú sa. Tam jích pri kraji člnek
 55 5 |                meškáňí techdi obráčili jsú ju, bi voda, která mnozstvím
 56 5 |                 které u ňích v običaji jsú, ďivadla bili ustanovené.
 57 5 |                zlé. ~Čo najvíc milujú, jsú ponajprv kúpele. Tito zždy
 58 5 |             jsíce obecních, jaké u nás jsú hosťince, neb u ňích tito
 59 5 |              jeďine, ale ti dosť mnohé jsú vistavené, v kterích samím
 60 5 |                tak slobodňe a príbuzňe jsú sa víc zmlúvali. Jinšé bilo
 61 5 |         čtnosťi a chibi, ale aňi ňikdi jsú sa ňeviďeli. Veno potem
 62 5 |         urízeního v manželstvý zvázaní jsú ženích svoju veďe, kam chce,
 63 5 |           krajin všeckích, kterí prvňí jsú v česťi a bohatstvý v zemách
 64 6 |               jeho Šlapajách a po lesi jsú sa roztrásli. ~Toto pák,
 65 6 |            stalo. Kterák rozďílňe bili jsú sa rozbehli, tak rozďílňe
 66 6 |                kúta vijdúc, potem, než jsú sa společňe políbali a ňečo
 67 6 |              muži,   statki, které zďe jsú, všecki zeberťe, je ňikdi
 68 6 |              že prosa jsíce a i hotoví jsú ňečím slúžiť, bi bezpečne
 69 6 |               zbírajíc duha, že v svéj jsú vlasťi a uprostred vše-ho
 70 7 |               proroka plemena a stromu jsú, jest dovoleno taikovéj
 71 7 |          svojich kňezuv. A jinší jsíce jsú, jak u nás ti, kterích svetskímí
 72 7 |               potre'bi odbavujú, které jsú: obre-závať, na modlitbu
 73 7 |          ostatném pák všeckém ňekňezum jsú podobní. Žijú neb že zanechaní
 74 7 |              aj život neopúšťa. A títo jsú že všech najzlostlivejší,
 75 7 |              znať dáva, že plne v jeho jsú lásce a že v nej aj ti počestní
 76 7 |              kameňuv, než že železních jsú obručí, tak vážních ňokdi,
 77 7 |            Opred očima toliko lidskími jsú takí ťela svého mučiťeli)
 78 7 |               službu preukázali) ťisli jsú sa na dotíkaňí mar, než
 79 7 |          strhnúťi a odnésťi. A zajisťe jsú sa dosť napracovali vojaci,
 80 7 |              napracovali vojaci, dokúď jsú s ňu na urízené místo prijali.
 81 7 |          poslednýkrát dúvoďeňí, kterím jsú sudci namlúveňí k vídaní
 82 7 |               i toto zaslúžila?! Které jsú techdi ti dúvodi, které
 83 7 |              bil jsi ti prítomný, kďiž jsú sa oni spolu rozprávali,
 84 7 |        OZNAMOVACÍ CHIŤENÍ, V ŤEMNICÁCH JSÚ SA NACHÁZALI. ~Prijdúcím,
 85 7 |                jaké bez pochibi v sebe jsú, víčini, umenším venomlúveňí
 86 7 |            korene, kďiž v najpevnejšej jsú podstate a nech je prez
 87 7 |              viťahuje a vižirá. A toto jsú ti ďivi, o ňíchž jest k
 88 7 |              stvoreních príčin následi jsú." ~,,Múdre, múdre! Jen nekáž
 89 7 |               jeho ozdobením, obráťili jsú sa do dvúru z ve-selejšú
 90 7 |         ponevád'ž oni svetskím ve všem jsú podobní, veťšé jím ňejsú
 91 7 |                železo opuchala a dokúď jsú naspat do dvúru prijali,
 92 7 |            reči i vtedi uslíchal, kďiž jsú sa navráťili. Ništ jinšé
 93 7 |             ducha mali vipusťiť, vtedi jsú jím hlaví zkosené a zrninularetsuiv
 94 7 |              aneb gianizeri, janiššari jsú vojaci pešskí, mezi všemi
 95 7 |             sultánovi samímu strašliví jsú učinení, že bárs jeden to-liko
 96 7 |                hneď od maličkosti svéj jsú 'k tému chistaní. Baššové
 97 7 |           proťi svému kraju, z kterího jsú odnesení, áno, proťi svím
 98 7 |               svím roďičum, od kterích jsú pestuvaní, ibili veďení
 99 7 |              sa bili i pamatujíc zkaďe jsú, chceli navráťiť, neb česť,
100 7 |              dostaté vlastnosti jejích jsú aj včilék, ale ňé tak častí
101 7 |               včilék, ale ňé tak častí jsú juž mezi nimi pokrstení.
102 8 |          visloboďiťe-lovi." – Zasmiáli jsú sa všecci, ona palk v celém
103 8 |                a jak hrubé prilihajícé jsú bremená a k tíim aj zrozenú
104 8 |             Hadixi naposledi toto: „Čo jsú to za osobi ti mňíški?" –
105 8 |                částki  krajini.  Kterí jsú mezi nimi vetší, načakajú
106 8 |                 pak  rozličních príčin jsú sudci, – tajk i diváni jsú
107 8 |             jsú sudci, – tajk i diváni jsú rozličné dolimán – spodné
108 9 |     reholníckím sestričkám. – Neb toto jsú z všú jistotú chudobné,
109 9 |             všú jistotú chudobné, toto jsú z všú pravdu žebráčki, jakožto
110 10|                 ona visvetlovala, jako jsú mniški opravďivé pol-né
111 10|            velice ostrochlpatého súkna jsú. Ja mimo techto, který jen
112 10|                nás samé vždicki smútki jsú, samé stále miserére prebívá.
113 10|          nažívajú – ale pre nás jeďiňe jsú, jen mi tu odpustki obsahujeme.
114 10|               majú pravú radosť, Kterí jsú jéj hodní. Jen tí trpá krivú
115 10|                trpá krivú žalosť, Jenž jsú jéj nehodní. ~A posledne
116 10|            musejú, že je svet opustil. Jsú mne toto božské obeti! Však
117 10|             bedlivé (patril jsem, také jsú."
118 11|             všecki okná a dvere čírním jsú súknem pozaťahuvané a ačkoliv
119 11|      bezbožníci odvrkujú. Odvrkujú, že jsú mníški temer všaďe od moci
120 11|              které z žebrajících radmi jsú spojené, jsú skrz plnomocnosť
121 11|         žebrajících radmi jsú spojené, jsú skrz plnomocnosť pápežuv
122 11|                reholníkuv tích, kterím jsú mníški rovno poddané. Abi
123 11|               každom liduv stave jinší jsú, jenž rozkazujú a jinší,
124 11|                u mníšek breviár príčin jsú ješťe aj jinšé rovne pevné,
125 11|              ňejiakích, neib znáťe, čo jsú svetskí liďé, v niňejší
126 11|            lidu znali vibehnúťi. Množí jsú aj popálení, ale pred-ce
127 12|                 všecki dobré pésňe tak jsú zložené, že víc liduv vespolek
128 12|                riditel! ~Jen neskoršej jsú rozličné huki, piskä a treski
129 12|           prospech ofosáihnúl?! Neb čo jsú včilejšího spúsobu kosťeli?
130 12|            včilejšího spúsobu kosťeli? Jsú domi, v kterích sa inláďež
131 12|               sa inláďež miluväťi učí, jsú domí, v kterích sebe panna
132 12|              manželku ihledá a nalézá, jsú domí mnohích ňečistích známosťí,
133 12|            mnohích ňečistích známosťí, jsú domi mnohích ňešlechet-nídh
134 12|            nebo tetíhdi mši takej ňeni jsú uctlive prítomní, anebo
135 12|          zlatníckích 'kúskuv? – Jestli jsú ňeikďe tak hromadné kosťela
136 12|           ospravedlňiťi, kďiž riká, že jsú knihi ňeumeléj obce, abi
137 12|              poveďel jsem, tak a preto jsú zložené, abi jsme je zhromaždení
138 12|            svet, poneváďž dobre vi, že jsú biskupi opravďiví apoštoluv
139 12|           ješťe nebili také, jaké včil jsú biskupuv okršleki, ňemnoho
140 13|               preto, že ctnosťi ti tak jsú k cílu temuto osožné, že
141 14|              mládež jest zhroanažďená, jsú s ňu aj reholníci zmíšaní:
142 14|                rozprávek vpúšťali. Sem jsú všecci zebraní, kterí ňekdi
143 14|                bilo nažívané. ~Ale tri jsú juž s tich takovích vrchuv (
144 14|               veríme, nákovi a kladivá jsú prichistané. Sedmý pevno
145 14|         povinnosti svojej neb ostarali jsú sa, nebo do nejakej stálej
146 14|           slúžiťi ňedostateční učinení jsú. ~Jako bi títo meli biťi
147 14|              že nezná. Snáď, praví, že jsú ješťe ňeni ujednostatňení
148 15|          tlačári vždicki dokladajú, že jsú nové, dejžto aňi pameťi
149 15|             povstane, kterích Slovákuv jsú ti víborné vojenské učinki,
150 15|               ješťe ňekterí drzá, jakí jsú Rusi anebž Moskoviťi. ~O
151 15|      ňeprehlédli dostatečňe. Jak prvňe jsú pre ňepochopuváňí ňedostateční
152 15|               jak ale druhé ňedbanliví jsú a nebo též (jestli ňeprehlédnutí
153 15|                ti dobré znaťi, kterími jsú k rozsúzeňú jejich prislúchajícé
154 15|             dotíče, pravda jest, mnohé jsú zlé v sebe, bezbožné a i
155 15|        povstává. Potem, jestli aj tito jsú osožné a užitečné, jako
156 15|           ňekterích, kďiž ríkajú: Načo jsú knihi, načo sa sužuje, kdo
157 15|             Ale totižto ňekteré národi jsú tím spokojné, že cuzí a
158 15|            základum priváďajú. Príklad jsú v temto ve včilejší vek
159 15|        dokonálosťi svéj traťí a takíto jsú spravdú Slováci, abi jsme
160 16|       rozvazuvaťi, velice vimluvné pak jsú učiňené, kďiž juž žalúdki
161 16|                toto mňe za pobožnost ! Jsú to za odpustki; že ňeznajú
162 16|               čo chcejú, činiťi? Asnaď jsú to dobroďinci anebž, jako
163 16|         zabíváme. Jako?" ~„Takli pravé jsú (pretrhnúl reč jeho tovariš
164 16|          pristarího teho dúchodi dobré jsú bez velkéj práce, bez tuhéj
165 16|             oddalení ňejsú; jestli ale jsú, tenkrát redšejšéj sebe
166 16|               pestujú je, jestli menšé jsú ješťe, hrajú sa s nimi a
167 16|                 Jestliže patróni velkí jsú páni, ke kterím z téj pričini
168 16|          patrônuv (neb menitedlní lidé jsú též aj oni) na svú stránku
169 16|                 Jestliže patróni velkí jsú páni, ke kterím z téj pričini
170 16|          patrônuv (neb menitedlní lidé jsú též aj oni) na svú stránku
171 16|        prítelstvý žijú zákonníci, duša jsú jeden druhími a smrť treťího
172 16|               preto, že dokonalí kňezi jsú, lepšé časné ňelašujú, ňenaháňajú;
173 16|            Toto bili hodovníci. Najprv jsú sa popili, potem pobili
174 16|           rozďíl ňeňi mezi dňo-ma, oni jsú každodenně z Bohem a v Bohu,
175 16|            bezbožnosť naša vre, svátki jsú od svatích otcuv k bedlivejšému
176 16|               slišáňú obráťili. Svátki jsú od svatích otcuv k horlivejším
177 16|                súžeňú obráťili. Svátki jsú od svatích otcuv k ucťivejšému
178 16|             obráťili, nakrátce, svátki jsú od pobožních, svatích naších
179 17|               bratskú lásku poďekujíc, jsú sa odebrali a dalšéj išli
180 17|         odevzdá. Van Stiphout a Renait jsú sa ďivili nad takím ženi
181 17|           všech liduv provážček! – Kďe jsú ale ďítki, sinkové, dcéruški,
182 17|                kus a strova takli našé jsú?" – „Ovšem", poveďela ona. – „
183 17|           zjevili sa žeňe, čo za liduv jsú oni spolu i hoj-nú jéj jak
184 18|             cestú pusťení, chválil, že jsú veselí a podobné. Darmo
185 18|                dobre pochopuval, prečo jsú ta s cesti zajatí, neb totižto
186 18|              že na jeho místo oni  tré jsú priveďení a pre tu príčinu
187 19|                od-povedal on. – „Mnohí jsú zďe patróni a ponevaďž mnohí
188 19|               patróni a ponevaďž mnohí jsú, preto všecko zapovržené
189 19|               svého učeňá veci túžá  a jsú pečliví, to zrozeňe mlúvíc,
190 19|             pre jinšé) aj tupeňá hodné jsú. ~Chiba táto, abi sa na
191 19|                ňezanechávajú. Prečo? – Jsú jsíce jiinšé a jinšé u jinších
192 19|               čítaťi ňemúžú; šťestliví jsú ješťe, jestli čo sa jakž
193 19|            znal tenž Van Stiplhout, že jsú predce ňekterí všaďe, jenž
194 19|           nesmíme. Jestli pak čo dáťe, jsú hnusné pohári Aneb (vi to
195 19|             spúsobenosť ňespúsobeňejšé jsú, tím ňebez-pečňejšá, škodlivejšá
196 19|              musili biťi svetu, lekári jsú svetu hrube škodliví skrz
197 19|         zcházeňí lekáruv, kterí takími jsú s povin-nosti, nastavené
198 19|                ním, neb oni práv preto jsú ustanovené a jen preto kňezum
199 19|            vi-ďíme, že ačkoliv i jinďe jsú zemani, ale vlasíná jejích
200 19|                 neb zďe tak mocní páni jsú oni, že zadnej ťerche, žádním
201 19|           téjto aňi chvíle ňenalézajú, Jsú usta-viční ve virábaňí zeme,
202 19|              posmechem nadhazuvano, že jsú jen urození a ňé vlastnú
203 19|               a skutkem zname-najú, že jsú spravedliví čtnosťi otcovskéj,
204 19|          chválitebňe víborňe skončujú. Jsú ješťe, kterí aj z rúchem
205 19|               česťi zatajil? ~Ale ňech jsú mnozí zemani svého zemanstvá
206 19|                ništmeňéj krajiňe jinší jsú, jenž panujú a rozkazujú,
207 19|         Vtíchto zemách do prvního radu jsú popísaní (mlčím o moci krála)
208 19|               jinšé prostrédki ničemné jsú, nažívaťi káže, ale i tenkrát
209 20|               on za takové drží, s tím jsú hňedki milšé, vzácňejšé
210 20|                z jakého riťírstva radu jsú, varecu, aj kďiž ňevará,
211 20|              musejú biťi. A tito preto jsú lepší, že hojňejší plat
212 20|              všech zákonuv smrť trpá a jsú jéj hodní, ~Ale od trestúnka
213 20|                trestúnka techto i včil jsú slobodní    Francúzski varáči: ~
214 20|                  V celího sveta chvále jsú zďejšé viná a zďejší proťi
215 20|                kterích bár i šťestlivé jsú jednímu, žáden úžitku sa
216 20|             neb zretedlná vec jest, že jsú vždi ňekemu škodlivé), pohlédnime
217 20|         služebníkuv i domajších, kterí jsú ustavičňe na ruku, i tích,
218 20|       opravďiví pánuv svích námestníci jsú? Všecci títo jako v jméňe,
219 20|              cťi a plaťe, kterí ťáhnú, jsú rozďílní a jeden jeďiný
220 20|                Sluhuv tích, jenž domní jsú, vetší ješťe bívá počet
221 20|                 že čo kovárské otroski jsú, to v zlato vivárá, zaslúži
222 20|             každá ňezachází), v kterém jsú k pleťenú potrebné nádobi,
223 20|         potrebná(neb v stave ňevinnosť jsú)vec ňeňi jest; k temu, čo
224 20|                osobitních služebníkéch jsú obecní a všem společní,
225 20|               posťele híbú, vihrávajú. Jsú aj jinší ješťe, ale juž
226 20|         vreščaťi též začala.Viprázňené jsú teprv mešce, potem truhli
227 20|       prespolnú gavalleriu zložá, ňech jsú spokojní jen potrebním slu-huv
228 20|         potrebním slu-huv počtem, ňech jsú spokojní doma požehnaním
229 20|             dlžšéj jedli i pili.  Ňech jsú spokojení skrov-ním doma,
230 20|    prichistá-ná spravením rúchem, ňech jsú spokojní skrovním, strídmím
231 20|               sedláčiťi a mnohí zemani jsú, kterí kďi bi jích počali
232 20|               kte-ré celím horám rovné jsú, záhradách,rohatích štverpaprčkovích
233 20|              chovali, jenž tak vzáctní jsú aj oddálením krajinám. Ňech
234 21|           viďeli a z rúcha,kteréj víri jsú, rozeznali, tvár v rance
235 21|          odevrené, pristúpili, leknuli jsú sa, že oheň vňútri jest,
236 21|             cťú počnúl vykládaťi, jakí jsú oni, kaďe a prečo choďá,
237 21|              náležiťe ňevikladám? Načo jsú pred vami biblie rečené,
238 21|             podobňe mravní a prítelskí jsú.“- Toto premlúvil a to z
239 21|           vitážeme? Bez pochibi kacíri jsú kacíri a pretož, poneváďž
240 21|           medzi jinšími aj tú biťi, že jsú biskupi običajňe starí juž
241 21|               dával, že i mezi kacírmi jsú mírní a ňechcející sa s
242 22|             musíme privoliťi. Ňeňi pak jsú dlhi naše, najméň všeckích,
243 22|              ňikdi ňikďe ňebili, nbebo jsú obcám najškodlivej-šé a
244 22|               prikazujícího zákona údi jsú? – Kďiž pak aj ze všem hríšním
245 22|               sveta uťekajú. ~Ale ňech jsú, kterák bívali povčil običajňe
246 22|            vlastnéj krajini ňemajú? Že jsú, kterák o sebe virávajú,
247 23|                Zďe neb ostat-ňe psotné jsú dúchodi, anebo muž tento
248 23|                ňevečerávám! Tvrdé roki jsú, Búh nás pre préstupki tresce,
249 23|                Po-veď jím ňekterím, že jsú ňeučení, že malím umením
250 23|           ňikďi ňeučili. Poveď jím, že jsú jazika ňerozváza-ního, prekaženího,