| Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library |
| Jozef Ignác Bajza René mládenca príhodi a skúsenosti IntraText - Concordances (Hapax - words occurring once) |
Part
1002 4 | ho i vtedi ješťe, kďiž za cizozemca od seba držan bil, pre čtnosťi 1003 4 | zmerkoval najprvé, bila žena cizozemčina, kterú Arabšť v mužském 1004 10| prvňé od otca nohavice a čižmi z ostrohami dostáva. Na 1005 5 | ňechal ju po vúli kričaťi, čkoliv chcela mlúviťi, bi sa visilila. 1006 4 | pravý, ale krivího teho članku násled verá, že múžú na 1007 15| Tento, pravím, dúvod, takého článkuv knihi potvrzeňí sa líbilo 1008 12| liduv vespolek spívajících clhcejú znamenaťi; to všecko preto, 1009 6 | mnoho vidí a pretož, že clicejú, (kolík možnosť dopraje, 1010 5 | Potem, nežli jest Renait z člnkem preč odhoďen, loď bila z 1011 7 | zhložení. Ale ona z všem človečen-stvím. a ucťivosťú odpovedala, 1012 21| odpoči-nek. Ale i ten málem človečňejšéj na ních pohlédnúc, zúrive 1013 16| príčinu skladáme; Kďiž mezitím cm pre naše zlosťi, ~Od nás 1014 10| to všeliké škaredé muchy, čmele a osi zaplňovali. – Od takto 1015 21| jedného nad druhé menších jako čmíru bilo, jinďe večerala; pricházila 1016 12| diruhé ňé z falešními ďivmi a čnosťami nialúvané, po treťí nech 1017 12| rozmíšlaťi, či bi -totižto nebilo čnostňejšé, chváli-tebňejšé a k všem 1018 14| bídňe a trízlive očekává čnostný muž, nežil bi musil tú lásku 1019 2 | táto panna rpeknú z nebe čnosťú obdarovaná, kterú u nasledovníkuv 1020 7 | žil; vzdíchal, lkal sa a čo-koliv jedno k žalosťi nad prehrešením 1021 7 | od teba uložené konali, čoá techdi víš, či nejaká nebila 1022 4 | panna mislem svím k temu, čobilo, cílíc, tázala sa služebňíka, 1023 4 | dobroťetvojéj všem tím, čob¸ jsa ťi líbilo. Ale aj ňezdravú 1024 4 | ale že z časem obmekňeš, čojs´ za kiselé a horké pokladal, 1025 20| nosí. – O chocholáďe aneb čokoláďe a kaffee jsem juž zmínku 1026 15| prinucení bili do takéj compagnie vjíťi. Bil pak tam svátek 1027 8 | Solyma – Jeruzalem Stambul – Constantinopol mesto sultán – cisár turecký 1028 4 | rečené, které jemu v chiťeňí Constantinopola jak najdrakšá lúpež bilo 1029 8 | že sebú z plním Arabšťa cophtíti jak jéj, tak aj svého hospoďina 1030 3 | bilo.!Silil mophti Arabšťa cophtítu a tento Renaita naposledi 1031 3 | patriarchové také, musulmanuv, cophtítuv a Reckuv. Kupectvý v ňem 1032 2 | smrtelními, juž viďim, viplňí sa, čos' doma k zdržaňí mému predpovedal. 1033 13| Ma-ledetto! – contro buoni costumi e contro la šanta sede Cattolica!" 1034 8 | jseon! Rozkáž náštmeňéj a čotkoláiv to buďe, skrúšene bez všeho 1035 17| na obed", mlúvil on. –„A čože v klášteri povíte", ona 1036 4 | organi a jakú koliv musiku v cráme svém ňetrpá. Tamto za pravé 1037 3 | tak spísanimu jest jméno crocodil.Kúsaňí jeho jak jedovité 1038 3 | stránkú pokladuv bohatího Croesusa vládal. Na poli mnohé mnohích 1039 3 | tak, jak proťi pokúsaňí crokodíla s ňú nažíváme. Proťi vredum 1040 7 | tento liduv stav tak bívá cťen, chváJen a povišovan pre 1041 19| tupení a trestaní, dobrí ale cťení a obdarúvaní. ~V temto ale 1042 7 | ňimo roďičskéj láski aj z cťeňím ňejakím vždicki mlúvil, 1043 19| vyložiťi ňeželali, podobňe cťil a rovňe obdaruvával. Dával 1044 16| velkú vichírenú víbornosťú cťili a zachovávali, jako bi bilo 1045 4 | mňe pekního teho Proroka cťiťelkiňa! Pekná bezbožního jeho náboženstvý 1046 7 | Kďiž odešel, zmlúvaia sa o čtnosťách jeho z mophtim, kďiž 'pák 1047 13| rozsvórené jest! Máš preň čtnosťí, máš udatnosti, šuhajko. 1048 9 | odebí-ral, poneváďž sa do ctnostňejších a bezpečnejších krajuv odebí-' 1049 21| prevráciťi? ~Prečože js´ tímto čtnostním pocestním hospodi odeprel? 1050 21| Vtedi tovariš cesti z hojnú cťú počnúl vykládaťi, jakí jsú 1051 8 | Ačkoliv j:sem se ho mnohokrát, ču-dujíc, i tázaia, ňevím, jeďiňe, 1052 5 | svetlo bilo, v kríčkoch čučala a v tme jeďiňe viziznúc 1053 6 | čudovala sa jeďiňe >a v čuďe na človeka hleďíc, oňemila, . 1054 5 | z kupectvím, tú milosť (čudne bez omílki a skrz všetečnosť 1055 3 | obdržala. Čudný lík a tím ješťe čudnéjší, čím lacnejší jsúce, mnohonásobné 1056 5 | vládal, neb mnoho rokuv čudním a zrídka viďením spúsobem 1057 3 | straťenú svú čerstvsť obdržala. Čudný lík a tím ješťe čudnéjší, 1058 3 | smislum bivše navrácený, čudoval sa nad sebe samého viďeňím, 1059 6 | víprävajícího caddiho poslúchala, čudovala sa jeďiňe >a v čuďe na človeka 1060 4 | slobodním Renaita poselstvím, čudovalsa i Arabšť sám a zaslúženú 1061 6 | pánuv svích smelosťú a čudováňím našim v duchu jsúc prosilňení, 1062 7 | očima i lltujíc dcéru i čudujíc sa nad spravedlnosťú otcovskú, 1063 5 | Kďiž v téjto jest misli, čuje, že naozaj poveďené dvere 1064 11| medovího hledu basiliškiňe! Vi cukrovího spevu púlribi syréni! Vi 1065 4 | sa toto vizveduješ, jsi čul ňečo o ňem, asnaď žije, 1066 2 | kterí od osobi, pre nuž Cupida ranu nosá, lék jsúcí ňeobsahujú! 1067 5 | očekávali. Ništ jinšé ňebilo čuť z úst strápeňího jak: „Ibrahim, 1068 2 | bruchu a podešvách ňebilo čuťi než: „Od poledňa", praví, „ 1069 4 | nad činem včil ponajprv čutim pozbuzený. Ale panna chiťíc 1070 5 | priňeseniho daru, tolik cuv krajin všeckích, kterí prvňí 1071 7 | biť, bárs on jejích, bárs cuzého jest náboženstvý, jestli 1072 2 | svého, od odchodu do krajini cuzéj chcel zestrašiťi a odvédcti; 1073 20| veďeli, že márnotratnosť tá z cuzích krajuv juž i sem sa vbila. 1074 15| pisáruv svedectvím (a jsíce cuzího národu, kďíž z našího žáden 1075 2 | hledáš. Hneď od malička ludmi cuzimi a obzvláštňe europäiskmi 1076 7 | običajnéj potupnej, samím cuzoložnicám prichistanéj pokuťe. Bila 1077 20| ale to ňé! Cuzozemci, v cuzozemskích kastrólech sku-selí musejú 1078 10| k rodičum, druhý ké mne cuzú jsíce rúkú zcéla písané 1079 22| kterém okrem ňekolik rífuv cverenních stušék ništ ňeňi, celé jarmeki 1080 3 | kterího bi ani Theseus po cverňe Ariadne panni, aňi Daedalus 1081 7 | svéj oznámení jakž podle cverni reč svoju konal a z rovnú 1082 22| ňekolik starích plun-dér s cvernovím ďeseťbožím prikázaním, ňekolik 1083 3 | umeňí vašém učastného učin, cvič a uč jeho običaje sveta 1084 19| asnaď lepšéj ve všem budú cvičení. Z dávnej skuselosťi jsem 1085 16| liduv ve všech čnosťách cvičenú ustanovené, lidé pak je 1086 16| kosťelních pobož-nosťí v čnostách cvičila. ~Ale neprítel hlavný spaseňá 1087 19| tím bezpečňejšé lítali, čvirigali a hnízda po oltá-réch snuvali, 1088 4 | čiňá, žádné huki, piski, čvirigáňí a treski v kosťeloch ňedopusťíc, 1089 7 | židuv starodávních, množstvý cyprešovích stromuv nasaďené; všecko 1090 8 | V Dolném Dubovém 14-ho czervena mesíca 1784-ho roku. ~ 1091 3 | Aňiž bila jím potreba d1ho o prevíšeňí pracovať, nemusili 1092 2 | sa dovedajíc, vstúpila do d1kšého zmlúvaňí a o krajiňe, o 1093 23| aneb aj sedlák ňekterý da hospodi, však mu místa ňepreležíťe. 1094 18| ňechibili. Čokoliv títo jen i v da-lekích o veci takéj okolostojíčnosťéch 1095 16| hlavný spaseňá lidského, ďabel, i nábožný tento mišlenek 1096 9 | prez které ňúter k pokúšanú ďábel, ačkoľiv ho často v obrazi 1097 7 | darúval mu z veťším. zboží a dabitku svého ďílem Hadixu, (pravíc: ,, 1098 10| nasleduvaťi. ~Neb kďiž po dlhokém ďabla pokúšaní posledne predce 1099 7 | neverím, že zvážaní nejaké z ďáblem spravili, zjevne a zretelne 1100 16| mnohokrát jsme sebe sami živí ďábli, abich ňepove-ďel vždicki, 1101 3 | učinil, tak on o Arabšťa, dabrodinca svého, ňešťesťí víc jak 1102 3 | cverňe Ariadne panni, aňi Daedalus vrchem po povetrý ňebi1 1103 17| jsťe ju daremňe zimuvali, dajťe vi jen sem mršinu, ňech 1104 23| s nami buďe, jestli málo dajú? Včil sa aspoň celý rok 1105 7 | j.ako techdi, kďiž on z dale-kich púšťí do mesta prišél, setvi 1106 20| bivše, ňeznám z jakích, jak dalece zbíraních zelin t h é e 1107 4 | jeho a múj všecku o ňem ná ďalej hňeď vtedi zložili, ja ništméň 1108 4 | sebe zrozenú. Pítala sa daléjčo bi bilo za najvážnejšú príčinu, 1109 4 | jeho vbil, že bez všeho dalejšího kvitnúťi zrutné své ťelo 1110 20| úrodu spokojení, než na cuzé daleké vrchi pohlídajú a tam odtúď 1111 20| dolož všeliké i domajšé i z dalekích krajuv po-prinášané pálené, 1112 7 | okno, kaďe sa loď na dosť dalieké viďeňí zpúšťala, oprela 1113 3 | prihodách. Ňesužuj srdce tvé, daljs' mi mzdu za lásku moju; 1114 11| pobirali, (kňezi s pluviáLmi a dalmatikámi sa na ulici náležali, musikanťi 1115 15| Vindmi, Cirkasmi, Moskovítmi, Dalmatmi, Horvátmi, Sklavákmi, Slovákokvádmi 1116 3 | jéj dokončeňí bližšé neb dalšé své vislobozeňí viseťi. ~ 1117 2 | ňebilo, které viďené všeckímu dalšému pochibováňú místo bi ujmúlo?" – 1118 6 | nikam ňemóhel vistúpiť, další svúj prospech v bíďe bez 1119 6 | povolňe až do Beg-lerbegátu damasenskího, tam pák na sucho vikročíc, 1120 3 | vivešen jest na trči do mesta Damiata aneb Pelusium rečeního, 1121 3 | zamiloval, že čím náhle z Damiáti višél, železá hňeďki z nóh 1122 7 | tím, který bil aj mníchovi dán) ztrasíc sa mophti, pochibovať 1123 21| toliko a radda tím jeďine daná, kterí ju aj zrozeňí a náchil-nosťi 1124 17| to jsem musila na panské daňe predaťi; ba-rančátko jsem 1125 4 | poveďeno. Z všenásobného vám daného ovocá a z strovi najlepšéj 1126 4 | príbuzný tvúj do stolice sebe danéj, častku vecí a liduv svojích 1127 2 | čistém, od skazeného zrozeňí daném umeňí zetrvávajicého pokoleňi 1128 4 | mesťe Kods Scherif jemu bili daní a kterí v tú chvílu v rozprávkachna 1129 10| a pečeď z lístuv ké .mne daních (neb jsem je jéj dúverňe 1130 7 | zhromaždením na známosť dano jest, poneváďž toťižto bez 1131 18| púldruha páru nožuv jest dáno. Čo víc?! Aj ten, který 1132 4 | príležitosťú običaja muhamme dánskího, kterí oňi zachovávajú, 1133 4 | chvilku sa maňila, ~Kďiž Daphnu dochitíc, bobkový strom 1134 4 | prospechujícé koncu uslišal. Ale daramňe, neb ačkoliv Renait žadnú 1135 13| predce mi takoví bivše, ňé dareminí toliko, než praní aj najškodlivejší 1136 8 | slová, okrem samího zvuiku a daremného ihlupejšich strašení, zadnú 1137 11| lári, fárum. ~Po márnej a daremnéj tejto o sveta márnosťi a 1138 4 | mnú-aspon nad sebú, neb čo po daremném jéj ustávaňí nasledovať 1139 11| tejto o sveta márnosťi a daremnosťách zloženej pésni nasleduvalo 1140 7 | bi jím odpusťila a život darovala preto, že ona skrz smrť 1141 2 | mezi falešním najprv života darováňím, jestlí bi dosvedčili, mezi 1142 6 | bi sa ňedomňívali, že hu darujem, jsem vzal, list slobodi 1143 7 | poibožn'osť. Posledne pák darúval mu z veťším. zboží a dabitku 1144 17| tvarohi robíme) ve jmeno boží daruvala. Aj s kuren-cámi a vejcámi 1145 19| nesmíme. Jestli pak čo dáťe, jsú hnusné pohári Aneb ( 1146 10| prez okno zmlúvávaía a tak dateko v ňešcíslnéj svéj žádosťi 1147 23| ništmeňéj, kterák ju nazíval) dáťi prislíbil, ale i večeru 1148 4 | jenž Búch váš jsem, ju dávam za manželku Proroku vašému; 1149 13| nasledujeme a svetskím príklad dávame, jako i v manželstvý i mimo 1150 2 | pradu za lež a kminstvý dáváme ňekdi. Nečula jsem ja, aňi 1151 20| ňebila osobitňe na misu dávaná, ňebila osobit-né jídlo, 1152 19| poddaní jím a jejích po-tomkom dávaní bívali. – U Rimanuv običajňe 1153 12| Písma vikladateli tanec Dávida duchovne vikladajú, prečo 1154 4 | najvetšího svého, za kterím od davna umíral, blahoslavenstvý. 1155 12| nachází? Bože dobrý! – Za dávna na dlhoké, najtužšé pokání, 1156 9 | obracaní a k vám volám), vi, dávne nebeskiho techto zámku obivatelkiňe! 1157 19| ve všem budú cvičení. Z dávnej skuselosťi jsem naučen, 1158 15| vojenské učinki, jenž je dávni cuzí pisári spomínajú, kďiž 1159 4 | chovali? ~Jestli starovercum a dávním veríme, ~ Sveta stvoriteli, ~ 1160 6 | Mňa z reči takej za málo dbajícího, kehokoliv bi bila osoba, 1161 20| čož odtúď? I včil to málo dbajú. Poteem ňech sa utíkajú 1162 2 | trpkosťú jest súžený. Málo dbal, kďiž do žaláru bil vhoďen 1163 7 | spravedlivosť nezahrnula, dbáňí. ~Ale čož z Hadixu, z najvďačnejším 1164 7 | slov pred vami vipovím, dbať poíem ňebuďem, čokolik se 1165 12| našeho náboženstvá králmi dbecňe dovoleno kosfeli stavať! ( 1166 2 | a obzvláštňe europäiskmi dblibovala sa natolko, že setvi který 1167 8 | jest sa mi stalo, bez neb dbpušťeňí neb dobrovolného bdhuv urazení 1168 9 | reknúli: Ti jsi víborná mezi dcé-ra mi J e r u s a l e m a. ~ 1169 4 | bičaj bil začátek mophitiho dcere ku vijeveňí mňeňí a žádosťi 1170 4 | Tímto taťík líkem ňemoc dceri hledal odvráťiťi, lekár 1171 4 | jéj a opusťíc Renaita z dcérú mophtiho jakžto opravďivích 1172 17| jsú ale ďítki, sinkové, dcéruški, abi jsme jím po prsténčeku 1173 4 | STVÁVA UČITEĽOM MOFTIHO DCÉRY, KRÁSNEJ HADIXI, KTORÁ K 1174 5 | zatopeňí dúfať móhli. O to dďiž všecci jeden nad druhího 1175 10| potratil, navráťíc sa a své ďe-dičstvý chudobním poručil, do žádního 1176 19| komediu viďeli na konci ďe-dini. Vézel sedlák (zas ze sedlákem 1177 13| SLÁVNOSTI FORCTUNICULY. DEBATA U GVARDIANA~Budúcim dňem 1178 20| poddaních. ~ Juž v običaji od ďeda po vnuka jeďiňe na toliko 1179 4 | jména bašši tripolitanskího ďeďič, Ibrahim. Čo verím, za pravé 1180 5 | OPUŠŤENÍHO NAJMILŠIHO SVÉHO ĎEĎIČA DON VARLET. DARMO HO KOJIL 1181 19| čtnosťi otcovskéj, ďedovskéj ďediči. Ko-likrát sa príležitosť 1182 14| preložen, jináč vlastný a ďeďičný jest mesta Ostrýihron slujícího 1183 8 | navráťilo sa mi všeeko. Deďičsitvý a hospodárstvý, které bilo . 1184 19| jejích, abi sa hodních takého ďeďictvá preukázali, bi sa meli poťiťi, 1185 10| Cicero a Numa Pompílius v ďedictvý bil poručil, s ňehož mnoho 1186 6 | pozbíral, kolko i mne i ďeďičum mojím stačiť mohlo. Mrkaní 1187 15| stlká, kďiž vlastních svích ďeďičuv nemá? Jestli pak sa usiluje 1188 21| manželský prám aj rozkázaný bil, ďeďičuvalo. On ních prí-zeň táto prez 1189 18| vi-provaďil, odtúď ňedalece ďeďina na roviňe ležala. ~ ~ 1190 23| mó-hel, s nás obzvláštňe na ďeďinách, kďe ďítki od zimi do zimi 1191 12| jako i včil preukazuje v ďeďinácih tách, kďe toto tak z úťisku 1192 20| hradi, kaštíl, zámki, polné ďeďinské a mestné bidlá, na rozďílné 1193 3 | jejích viložil, vtedi v ďeďinský smích sa pusťili, rechtali 1194 19| spravedliví čtnosťi otcovskéj, ďedovskéj ďediči. Ko-likrát sa príležitosť 1195 20| dostatečná a na-~ším jsíce ďedum ze zelá bila najmilšá kapusta. 1196 7 | Tu juž má místo znamená degradatia anebž zeskodováňí. Jáko 1197 7 | jest, u nich zajisťe zadná degradatra (zevňitrné svátosťi zetreňí) 1198 15| ICH JAZYKU, LITERATÚRE A DEJINÁCH~Vráťíc sa na hospodu, raddu 1199 12| apoštolskú moc ňezmenšuval. Déjžto ništmeňéj jisté jest, že 1200 4 | Políbajíc ruku taťikovi, ďekuvala mdlá za lásku tak velkú 1201 18| sa družina roztrásla." ~Ďekuvali mu potem za noclahu a chceli 1202 4 | lásku z všú hodnú slušnosťú ďekúvam. Ňech jest daleko od mislu 1203 4 | buďe, ja z najveťšú poklonú ďekúvám za tak mnohé mňe preukázané 1204 7 | prijímam z všem najhodnejším ďekuváňím. 'Prvňé biť ňemúže, maj 1205 8 | múj k tebe príchod spolu ďekuvať musíme, mláďenec tento jest. – 1206 16| prospešňejšé bilo, na spúsob del-phištskích kňezňičék z trojnožních 1207 7 | jsťe, za svätú pravdu, čo ďelal, držali jsťe, neb i o jeho 1208 3 | potraťil a čo sa s ním budúce ďelat buďe, stidnúl zasék, zas 1209 4 | dobrích učinkuv mzda táto ďelená buďe. Prvňího radu svatí 1210 6 | dobre neb spokojne, ale čo v ďeleňí lúpeže? – Velká jest povstala 1211 20| svú bedlivosť a umelosť ďelí. Kuchára vec jest ješťe 1212 18| ten, který maso rezal a ďelil, podcťivé na ních vždi obracal 1213 16| bila, že svetskí páni fári ďelili a nasle-dovňe i seba i kňezuv 1214 19| viceďeního krvavího potu ďelilo. Který mnoho vistál, dostal 1215 19| sa mali službi sedlákum ďeliťi? Mnoho bich mlúvil, dokúď 1216 19| púhí a čistí theore-tickí ďelníci, že čo sa s kních učá, to 1217 20| juž aj kraju techto dámi a demoiselli v okamžeňí ňemusili míťi 1218 7 | čírnéj periňce seďela, majíc ďenglavé své rukí z nohami naikríž 1219 2 | Renaita život stará, slúnce dennú svú cestu odbavíc, do mora 1220 20| vlastnéj vlni utkané kupuje a ďere. Tak koški, jestli které 1221 7 | znamenala pozatím. ~Čo sa dervischa dotíče, ten mal nevďačnú 1222 7 | všecci dervišlármi aneb dervischmi, dejžto potem pre rozďílnosť 1223 7 | VEREJNE ODHALÍ PODVODY DERVIŠA. UKÁŽE SA PRAVÝ VINNÍK~ 1224 7 | lekarjícího, hňevajícího sa dervišlära piskum priložili, čo kďiž 1225 7 | ňíchž jest k zmárnení mému dervišlar ve sne napomňen od Boha 1226 7 | hňedtki, pred visveďčením dervišlara uznávajíc a po ulicách ho 1227 7 | bívajú v spoločnosť! všecci dervišlármi aneb dervischmi, dejžto 1228 7 | či také jest, jaké bilo dervišlárové a či dosť rozpusťené. Dosvedčujíce 1229 7 | večer, o spúsobe dúvoďeňí dervišlarového prezveďel, panne, kterak 1230 7 | ňenaďále k blízo stojícímu dervišlarovi z ňejakím ťela ztraseňím 1231 4 | bila začasu o zázrakoch dervišlarovích prezveďela a Renaitovi zveďené 1232 7 | PRÍVEĎEN, KLEKNÚL K NOHÁM DERVÍŠLÁROVÍM, TRASÍCÍM SA JAK ŤELEM, 1233 10| jako ona verila) hňed v ďesátem roku mníšske slibi na sebe 1234 7 | spraviť a tam na černej desce napísala a čo ju najvíc 1235 2 | radosťi, odtúď pocházejícé ďeseňí svú rozumu pochopitedlnosť 1236 22| starích plun-dér s cvernovím ďeseťbožím prikázaním, ňekolik reménkuv 1237 21| očekávali. On pak hrubím, jako z deseťokovního suda hlasem a odpočíváním 1238 12| dverí až k hru-bímu oltáru desíkämi anabo zeďú bili prerobené 1239 21| bohabojňejších biťi pokladajú? ~Ďesili sa nad tak prítelskím ucťivím 1240 19| pravém odsúzeňí? Jaké tu despotické vladárstvý panuje, čo za 1241 19| RENÉ SPOZNÁVA ZEMIANSKY DESPOTIZMUS~Setvi bili na ulicu víjšli, 1242 22| že pjet grošuv, druhý že ďesť, ňekterý aj zlatý a više, 1243 22| ná-kladek na kamennéj čírnéj destičke popočtuvaný, nad kterím 1244 7 | lekár, že všecki jeho kuski ďeťatinske velmi lechko múžu biť vivrácené. – 1245 4 | aňi nemúžú, jak múdre ňeco ďeťomsvím predložiť, náchilnosť jejích 1246 19| kolik osad má ve fáre. „Ďevaťenácť", praví, „dcér na toliko 1247 4 | kterém jest hrích.“ – Čudné ďevčaťa premeňeňí! Aňi sa nemeškala 1248 4 | mlúveňí techto. Taká v takém ďevčaťi múdrosť, taká prízeň, taká 1249 4 | Zveďela sa to dcéra mophtiho a ďevčatskím hňevem pohnútá v tú ješťe 1250 4 | červením; budú sebe pojmať ďevčence z očima jasními a velkími, 1251 9 | po vúňi masťí tvojich a ďevečki líbili ťa tuze. Mi pák jsme 1252 21| morovéj peni fajka z dlhokú devennú a z kosťi nadkladanú trúbku. 1253 20| techdi vnukuv hňed všecko na ďevet kusuv buďe potrhano. Položme 1254 7 | toliko ho rozvažoval, prišél devišlár z všú opovážlivosťú ňúter 1255 6 | abi bila budúci hňedki deň ďevka smrťi. Což jsem mal činiť? 1256 4 | vezmú sebe najšvárňejšé ďevki. ~Pekná toto sláva, pekný 1257 21| Ta príjdúc, v kuchini od ďévki sa vizvedali, kdo, jakéj 1258 7 | spojeňí jejích najprv a na devšecko bil potrebný, usiloval jest 1259 13| neho ňenacházajíc, z velkím ďešeníim vikrík-núl: ,,Kdiež ho techdi," 1260 3 | který Aegiptšťskím na místo déšťa slúží, ňekdi vic, ňekdi 1261 7 | kvapki. – Ale timto jistím ďešťem pomočené veselšej (dejžto 1262 6 | nad vamii asnaď prestúpil, dežto vaše šťesťí podlé vtedajšího 1263 14| čerstvejším vždi povetrím díchali, abi bližéj Jupitera bili 1264 4 | užívaš li ješťe povetrý, díchaš li ješťe, aneb pokrm ríb 1265 23| ňenosá. ~Smradem kašleš, dícháš, chrchleš, fučíš ~A dušu 1266 4 | vipisuješ osobu, abi sa ďichtící ju, vzdíchající nad ňú v 1267 4 | Z tolik žádajících, ~ Dichťících, prosících ~Viber. Viber, 1268 4 | tuze všeho vúle premeňeňí ďichťím. ~V prvňé hňedki, v které 1269 19| hrmeňí okolo pupka, zacpaňí dichu, zadevreňí strevuv, rozpáleňí 1270 20| ňech archijský, fannijský, didijský, aciníjský, kornelijský 1271 13| vihlídali, jako bi prám aj díku chceli chistaťi, ipo čaši 1272 9 | buďe v treťém kázaní meno ďíle. Jestli toto preukážem, 1273 13| velké a mnohé po všech sveta ďílech chíri látajú, jmeno mu jest 1274 7 | viďeňí bili vzpušťaní po ďiloch, kolik prostrannosť komúrki 1275 1 | kterák v jinších takíchto ďíloch običajňe jest) a v hlave 1276 10| viblkuval prutký 'plameň z číním dímem, který s prilívanéj ňúter 1277 4 | jsú, kterí ustavičné tmi, dími, smrťi a pohrebi vídajú 1278 7 | flaški a v okamžeňí jest sa ďimil. Rozkázala potem papršleki 1279 21| pec viďeli, s kteréj sa ďímilo. ~Seďel pak pri stolíku 1280 21| ňež nos i oči jeho velké dimu gule vivrhuvali. A od-túď 1281 15| Straibo, Plínius, Ptoloméj, Diodor a podobní, v tíchto pak 1282 12| Aegiptskí dle spisuváňá Diodórusa svím ďítkáni učiťi sa preto 1283 2 | nasledovníkuv Muhammeda jak ňekdi Diogenes ze zažatím svítníkem o poledni 1284 7 | jinšéj bárs hlinnéj, bár direvennéj, bár meďennéj nápojnéj nádobi 1285 12| ponajprv ňé tak mnohé, po diruhé ňé z falešními ďivmi a čnosťami 1286 18| povinnosť roďičuv naproťi svím ďít-kám visvetil a na to ňéjen nový 1287 21| osvícená biskupka z ostatními ďít-kámi kterích jedného nad druhé 1288 6 | namňíval, poroďila dvojčence, díťá nad ruže švárňejšé, dívčátko 1289 5 | druhú túto juž v druhémsvém ďíťaťi príhodu bližéj k srdci svému 1290 7 | prízeň, jakkoliv horlivú k ďíťaťu otcovskú náklonnosť. Ani 1291 23| povešeno, ale jen takích, jaké ďíťaťum bívajú ďelené. Stolice pak 1292 12| spisuváňá Diodórusa svím ďítkáni učiťi sa preto zakázali, 1293 21| jím po-klonila a hňedki aj ďítky ze sebú zajmúc, ven išla. 1294 7 | juž aj prosím)., pítaj ďív tento! – Asnaď buďeš vislišan, 1295 11| Feuerwerk anebž ohňový divák to bil. Stalo sa techdi, 1296 7 | Po trúchlivích tíchto divákoch ustanovil mophti radostlivé, 1297 4 | naprosený, bi sa zas navráťil a ďíval. Odešla potam i ona od okna 1298 7 | mophti, tak aj povolaní divánčani na kolená padali, mnícha 1299 7 | VŠEHO MEŠKANÍ DAL ZVOLAŤ DIVÁNČANUV, DOTÚĎ ALE HADIXA A RENAIT 1300 8 | príčin jsú sudci, – tajk i diváni jsú rozličné dolimán – spodné 1301 19| kďiž dve lítosťi hodňe ďívaťi mali. Jedno bilo, že sedláka 1302 6 | díťá nad ruže švárňejšé, dívčátko a chlapčeka, jako v jednu 1303 13| kďiž ikazateí ješťe v svém ďive mlčal, jako bi odpoveď očekával, 1304 23| pak nad ňenadálú odpoveďú ďivením bivše naplňen i leknúl sa 1305 19| cirikevníci ňespomáhali! Ďiví sa svet, prečo v kraji temto 1306 7 | vihoďené. Včil pak prehléďme ďívi jeho, či ozaj od velkího 1307 2 | rozkošné naše običaje slíšaťi, ďivíla a pohoršovala sa nad svojími, 1308 4 | ňemusí, jak poveďeno jest, ďiviť, že oňi toto všem svím tak 1309 12| po diruhé ňé z falešními ďivmi a čnosťami nialúvané, po 1310 10| svaťe aj zemrela. ~Vše títo ďívné ďivi a zázračné zázraki 1311 17| napoledňe hodki a ješťe ďivňejšé večer na noclaze. ~Mimo 1312 20| až k povalum naplnené a ďivním umenim poukladané priprává; 1313 4 | časem obmekujú predce a divo kosť jejích ňekolik tíchňe. 1314 4 | ňeišlo, k temu aj ril juž ďivok v prsách Renaitovích. A 1315 4 | koňa a ju naňho vihodíc, divoka ze všú jeho zúrivosťú na 1316 4 | či ňejsi v pochibe? ~Bárs ďivoké zveri, ptáki aneb ribi, ~ 1317 20| opatrnosť krotkého neb v horách ďivokého poróstlo, všecko štvernožné, 1318 2 | svojími, že oni v hlúposťi a v divokosťi, buďto ňé tak, jak ňekdi 1319 3 | konský jako i hrivu, robi jak ďivoký veper. Zestrašil sa opeť 1320 4 | poreňeního a ztej príčini ďivokším hňevem rozpálaního brava, 1321 11| škodi upadli, jestli bi bili dišpensuvané od svého laťínského breviára. 1322 19| techto pak naučení ňé prám dl-hoký čas bi potrebuvali, aniž 1323 17| vložila, tolikrát druhéj ruki dlaňú tíž usta zakrívala, odvracala 1324 8 | jsem (mlúvila panna), ja dlhého tvého putuváňí príčina, 1325 5 | MLÚ-VIL, KTERÁK JEST ON PO DLHEJ SVÉJ ŽÁDOSŤI I V NÁĎEJ PRÍŠÉL 1326 4 | muhammedán na koňi pokračuje, v dlhéj, z červeňího hedvábu utkanéj 1327 5 | znameňí jest pevního ješťe a dlhího jeho života, silá ho ze 1328 3 | krátké, na ňích pazúri z dlhími nochtoma; zubi husté, které 1329 2 | tvíma ňekolik slovámi tak dlhímu mému zármutku, obrác pokoru 1330 20| chcejú; čož tenkrát? Jak dlhoce buďe stáťi, čo do-stali? – 1331 2 | že prez všecku širokosť a dlhoikosť moruv víc jak železo od 1332 7 | jest jéj potem, bi sa k dlhokéj svéj cesťe pristrojila vedie 1333 10| nasleduvaťi. ~Neb kďiž po dlhokém ďabla pokúšaní posledne 1334 3 | neb tri naše zeme míle v dlhokosťi svéj naplňuje. Mnohonásobné 1335 22| ví, v který čas zložiťi dlhu ňemúžeme, dá nám jako včil 1336 4 | rani pridával. A kďiž po dlhšém čase z ubívajúcím z krvu 1337 2 | praví, „sám čas, který tu dlhší jsem, juž mňa zraďuje. Jak 1338 4 | dal zretedlňe znať. ~Po dlkšém a ostrejšém sna svého rozjimáňí 1339 2 | u domácích svích všecko dlkšího svích rorzprávék podezreňí 1340 13| premlúví, všecci mu naráz dlo vlasuv padnú. – Mislil sebe 1341 7 | jako, jest namlúvan, tak dluho on a pevnejšej stál proťi. ~ 1342 19| činíš ríchle, bi jsi sa ďlž móhel hrať O patienta tvého 1343 22| pridvora a odcházejících dlžníkuv sa radem tázali, kolik bi 1344 12| mniáki a bez pochibi mnohích dmhích bi sľibi večné ňikdi pred 1345 7 | ňezapovrhuj dobrovolné a slobo.dné mé na všecko s tebú ňešťesťí 1346 12| Kďi bich ja nad viďeními dňejší ďeň vecami vladárem bil,'* 1347 9 | ríkal Van Stiphout: „Z dnešného viďeňá jsme dobrú k dobrému 1348 3 | dvoje roztrhnuté, až na dno své jích zpúšťalo, hrob 1349 16| kresťanúm žáden rozďíl ňeňi mezi dňo-ma, oni jsú každodenně z Bohem 1350 4 | A vpravďe, neb po trích dňoch nist ňepovídajíc miléj, 1351 3 | kolikrát pominutý pred málo dňoma stav do mislu vstupoval. 1352 5 | jest z rozkušovanéj loďe, k dnu mora hrúžiť a topiť sa počalo 1353 5 | mislila, jináč po ňemnoho dňuch všeckoä usilovaňí dím malo 1354 19| dolu, podruhé i jedního i dnuhího poťíral zpred-ku, to obecné 1355 10| a svim lepším štedrejším do-broďincum odesilávajú. Odtúď po zahraďe 1356 15| který, čo najvetšá moc do-brotlive dopustila, zatajil a odepřel ~„ 1357 21| ňemúže, buďto je ňekterí do-času v sebe zadusujú. ~Toto svedectvím 1358 19| hojňe pozbírali, ostrý, do-konalý e x a m e n podstúpili anebožto 1359 7 | pilnosťú, abi všecká svá práca do-konáte išla, zaneprázdnený, jak 1360 20| reči svojéj, dokončil a do-končíc, slúnce sa za vrchi zhrúžilo, 1361 15| teho slovácký lid móhel do-savád prez tolik vekuv strvávaťi? 1362 11| ve Vdnii slávnosťi, která do-saväd z velkím všech poďivením 1363 20| Jak dlhoce buďe stáťi, čo do-stali? – Dvojá táto príčina jest, 1364 20| Ňeni jazika, kterýb` všecko do-statečňe móhel vičitaťi. Čokoliv 1365 19| lid k svému farárovi mívá, do-tíče, abi ju totižto farári nestraťili, 1366 10| zrutní čírní psí (bežali a dobehli za ním, koňa 'hrízíi a i 1367 17| polném i domácém statku a dobitku viďeli a skusili a mi abi 1368 4 | žádosťi vše toto vipadňe, dobr, jestli ňé, ňemnoho ma buďem 1369 4 | ačkoliv jeho za opravďive sebe dobreprající ho, seba hájíciho a od všeho 1370 6 | sebe (posledné músilo biť dobreprátí) mezi i nás lítosťi 1371 16| jenže pri-starý juž, oni pak dobrím ješťe vekem vládnú, ješťe 1372 2 | vinních z ňevinními, zlích z dobrími zvázali a do mesta mezi 1373 22| ti, ťisíc a tisíckrát za dobro-ďení poďekujíc, ale aňi Van Stiphout, 1374 7 | dcéru tak mocního svého dobro-ďinca a pána požádává a hrozila 1375 6 | zmlúváňí poďekúvať musila. Dobroďeňím takím bivše poťešený, viprával 1376 8 | tak aj svého hospoďina a dobroďinca dovolením tú jistú osobu 1377 16| chcejú, činiťi? Asnaď jsú to dobroďinci anebž, jako jích nazíváme, 1378 7 | že zanechaní bohabojních dobroďincuv, neb, kďe toto chibuje, 1379 13| nalézli všelikích taťín-kuv, dobroďincúv, 'bratruv tret'ího radu. 1380 4 | najláskavejší, ňech ňeňi za dobroďinstvý své, kďiž sa mi zlích zléj 1381 8 | RENÉHO A FATIMY S MATKOU, DOBRODRUŽNÝ ÚTEK HADIXY ZA RENÉM~Cestu 1382 6 | DOBRODRUŽSTVÁ TRIPOLSKÉJHO KADIHO A 1383 8 | pritelstvý držal. Prečokoliv tak dobrot-livý bil k tebe najuprimňejšá, 1384 6 | zbojňikuv jednaká jest vždicki dobrota i dobrovolňe seba poručícídh 1385 4 | Odslúžil bi sa zajisťe on dobroťetvojéj všem tím, čob¸ jsa ťi líbilo. 1386 15| podezřené a jinéj podobnéj dobroti biťi vijisťuval; a u vrdinosťi 1387 6 | obdržíc že všú hodnosťú za dobrotli-vosť poďekujeme, bi jsme toťižto 1388 4 | praví, „kterího z tvím dobrotlivím dovoleňím k učení mému a 1389 5 | odtrhnúc, k Benátkam ponáhlal k dobrotlivímu temu, kterák ho nazívala, 1390 4 | který ťelesnosť za najvetšú dobrotu pokladá? Čob’ národ ten 1391 4 | Ku památce techdi teho dobroviďeňí, ništ aňi ňejeďá, aňi ňepijú 1392 4 | žádnímu ňeišel, sám seba dobrovol-ňe ňestraťil. Zavázala sa silňe, 1393 13| biťi musejú! Slib chu-dobi, dobrovolnéj chudobi!" ~René jazik hrízel, 1394 7 | ňešťesťí pristáňí, aneb jestli dobrovolnosť a slobodu moju za nejaký 1395 15| ňepo-zornosť, či ňeumelosť reči, či dobrovolnú, abi Slováci ozaj vždi mlčeli, 1396 7 | ňerozváženosť, svú slepotu, svú dobrovotnú ňepomislitedlniosť. Sliboval, 1397 10| zúplna, aneb jen tlumacnú dobrrovolnosťú mníšku zustala a večné slibi 1398 3 | ňevhodnéj chudobi ťerchu dobru stránkú pokladuv bohatího 1399 22| žatvi, kterák prosíťe, vám dočekám – ale poďťe, podpíšťe sa – 1400 18| trápeňú. ~Jako dalšéj a dalšéj docházali, tak vždi vetšé a vetšé 1401 4 | sa maňila, ~Kďiž Daphnu dochitíc, bobkový strom držal? ~Čo 1402 7 | mlčkem a z najvetšú ťi-chosťú dochod tvúj mi oznámiš, bi jsme 1403 15| vťipňejším a učeňejším osťenu dodá, abi juž ňekdi z večitého 1404 6 | jsem mu jeho piástri, ale i dodal k ním, kolík: aj k najdLkšímu 1405 18| ve-likú starosťú chované dodali, čo pod ochranu porúčáme, 1406 17| vipítáme a šťestlive domu dodáme, tenkrát velikú od všech 1407 7 | naj-šťestlivejšéj múze biť, kam zadá, dodan, príležitosť!" Načo be-žíc 1408 7 | vám prijduťí, mňa k vám dodaní bilo pripísané, maj techdi, 1409 2 | jakú mzdu píta! Renait za dodáňí pokladu straťeního, jím 1410 22| poďťe, podpíšťe sa – čo mi dodáťe“. – S tímto jích do obecnéj 1411 20| jami viplňujú tlstnosť dodávajú. A vtedi teprv celá tvár 1412 21| nábožném s nimi hádáňí a dohaďuvaňí též strídmosť za-chovávajú ( 1413 4 | pravím, oňi prebuďení mňa doháňa a naléznú, príhoda má horšá 1414 5 | takú pokrivú najlechtšéj doháňí, nebž dobre zná, že baššové 1415 19| kpolepšení chibi ňech jinší dohlédnú. Mezitím ňech páni zbitečnú 1416 16| kosťelu, k službám božím dohlídať, ňemóhel. To na jinších 1417 21| kďiž on juž či dovédlel, či dohnal hosťínskího. ~Tento složíc 1418 22| ňemúžeme, tenkrát vám aj doho-ďíme.“ ~Temuto vikríkal: „Ti 1419 3 | prám, kďiž juž juž mal biť dohoňen pán svúj, doskocí, odvráťil 1420 22| včil traťí, na ních budúcňe dohoní. Po temto odejšli ti, ťisíc 1421 4 | na kterém seďela, chitro dohoňíc, mnohím a silňím hrizeňím 1422 3 | že kďiž uťeká, žáden jeho dohoňíti a kďiž naháňá, ňikdo jemu 1423 4 | Renait na viďení tíchto a na dohováraňí panni tak prutké, Za ňišt, 1424 19| vetšího jsíce, kďiž juž za doistatečních a hodních uznaní bivše, 1425 6 | tímto cílím! A nebil bich dojista to mňeňí mé plňiťi príležitosť 1426 5 | zaťovi, kďiž pre man želku dojšél, obed perdložili, na který 1427 5 | ňeukáže, brater?“ – Načo, dojžto on dlho slová žáden jistý 1428 5 | činiť mislila. Tam potem, dokaváď svetlo bilo, v kríčkoch 1429 4 | toliko človeka. A skrzevá doklad tento nález vťipu jejích 1430 15| kterím tlačári vždicki dokladajú, že jsú nové, dejžto aňi 1431 2 | lechťšéj hňev jeho ukroťil, dokladal, že Fattima dobrovolňe to 1432 6 | opatroval, dokuď plne buďe dokon-čeno, čo sa s ňu má činiť. Prijal 1433 9 | liďé!), viptňila zcela dokoná-losťi rozkaz Florentia, nebo mala 1434 7 | znamení, bi jen prácu svú dokonal. A bil juž on aj zdvihnúl 1435 10| poveďeťi, že ona téz ňikdi dokonalej vúle k reholi ňemela. Toto 1436 19| biťi múže. ~Ale i jakkolik dokonáléj theorie známosť míťi málo 1437 12| kterí bili čisťej-ších, dokonalejších mišlenkuv vudcové a pasťíri, 1438 19| mnohích chíb vpádajú, z celích dokonalích setvi poloviční a babskí 1439 19| skuselosťi pri ročitích dokonálích lekárech strávili, než to 1440 9 | kterí a které míňa do stavu dokonáliho, to jest do stavu reholníckého 1441 19| vi-naučovaťi stačíš, ponevaďž dokonalím duchovním riďitelum ňeňi 1442 16| ňebil vinaučuval. ~Pravím a dokonálím kresťanúm žáden rozďíl ňeňi 1443 11| techdi ňe-súďá zlím biťi, než dokonalom, svatím. ~Znám jsice, čo 1444 3 | očekával. Ale prám z tú svú dokonálosťú, z kterú vislobozeňí mal 1445 9 | Florentia opravd'ivú, dokonálú mníšku zustává, neb jméno 1446 7 | pre svoje dobré oželie. Dokonaní toto potení oznámila Renaitovi, ' 1447 6 | spravedlivejšéj ňemúže biť dokonano jak, abi poneváďž společnú 1448 8 | liduv hromadi ňevstupuje, dokonca žádním prostrédkem aňi chceť 1449 8 | Stiphoutovi) mňa ňeopusťi, dokonči prácu 'tvú se mnú, dokúd' 1450 3 | ochraňe poručen buďeš." ~Dokončíc mlúveňí své, v púlsmrťi 1451 4 | nalézli spúsob, z kterím bili dokončili, bi list z mojím podpísaňím, 1452 6 | opatrnosť a Fattima ani dokončiť nedopustila, zdvihla ho, 1453 2 | dokúď jisté ňéčo mali o ňích dokončíti. Strach mezitím ukrutný 1454 4 | prez dve hoďini; kďiž tento dokončuje, pricházajú dva chlapci 1455 19| poveďme schodný anebo krokový) doktor ví a preči-tuje, ňebuďe 1456 10| odvézli, bežel techdi cestu, dókúď mu liďé svedčiťi znali, 1457 20| Mladích pánuv a pannenék dokúv v kolísce ležá, na službi 1458 19| krídlá mel, ňemóhel bich ta doleťiťi. ~Kdo techto v ten čas príčina 1459 8 | tajk i diváni jsú rozličné dolimán – spodné Turkuv rúcho ; 1460 4 | rovinách, ~ Po horách, dolinách ~Paril a poťil sa dokúď 1461 18| vrchi zalíhalo, vejšli do dolini, kďe z obidvúch bokuv i 1462 8 | čistotňejším sa biťi ukázalo. ~. ~V Dolném Dubovém 14-ho czervena mesíca 1463 3 | Láska, láska, bez všeho doložeňí z úst vipúštal. Zrozumil 1464 19| velkím krikem, jako hore víš doložený zeman, zlorečiťi a mezi 1465 8 | kterák ho včil, že svého ňečo doložíc, doma nechala, abi do známosťi 1466 10| misii tenikrát chibilo včil doložila, od neslušného a 'škodlivého 1467 10| ambituv, jestli jinšim Obrazum doložíš ňekolik voskovich svatích 1468 10| kďiž ostatný večer pred dolu-líhaňím jesťe v klášteri pred vikresanim 1469 19| ďíri bili, kďe sa blízkím dolu-spadnuťím všecko hrozilo. – „O, mňe 1470 18| vzdíchali a častím hláv dolukívaním, že pravda jest, dosvedčuvali. 1471 4 | pozorňéj, obzvlášťe ale pred dolulíhaňím rozmíšlame, teho obrazi 1472 17| na všeckém vašém polném i domácém statku a dobitku viďeli 1473 7 | zakázané. On sám jest sa z domácich zčasem ješťe predce, fouďto 1474 2 | služebňíkuv jedního, bi tak u domácích svích všecko dlkšího svích 1475 7 | jest sa tam mezi jinšími domácimi aj h e k i m anebž lekár 1476 20| ňekďe pod zemú seďeti – domajšá jeho práca buďe stáťi – 1477 7 | odvráťil; skrz tehoto lekára domajšího rozumil. – A takéto vičitováňí 1478 3 | koždíha množstvý menších domčekuv, všecko pak toto osobitný 1479 19| celéj krajini stáli, oni v domech od nebezpečenstvá vzdá-lení 1480 14| zákonníkuv domu, který sa jmenuje domem zrobeních anebožto täkích, 1481 23| Jedna postel dotrhaná, domikaná, dve truhi, jedna železná, 1482 4 | Ale i ja (sebe potem domlúvala) ňeopatrná, ňemúdra! Prečo 1483 9 | všecki své jak polné, tak domné, jak rolné, taik stodolné, 1484 5 | pochibné juž počalo bit, do domnéj išla záhradi, dvúch toliko, 1485 20| uďerí. ~Sluhuv tích, jenž domní jsú, vetší ješťe bívá počet 1486 10| ťisíckrát), tolik rázuv sa domní-vám, že srdce mé ve mne od žálu 1487 3 | ukrutné zamordováňí. Neb domnivajú sa a za pravdu držá, že 1488 4 | ňé daremňe, ňé slepe sa domňívám.“ ~Zeškrípajíc tuto zubama 1489 20| pausi zachovávaťi. Čo sa domnívame, či takto mladí páni a panneki 1490 14| bilo, které, jestli podlé domníváňi ňekterích od Hrachara Rimana 1491 6 | mal naprávať, ňeveďíc, neb domov jíťi strach bil veliký, 1492 8 | spodné Turkuv rúcho ; donalma – obecné rozvesehiváňí Elchebiz – 1493 13| jídlá mnohé a rozličné bili donášané, tak také podlé običaja 1494 4 | najochotňejšéj Renaitovi doňesel. Boli v lisťe ponajprv, 1495 17| jestliže málo dostaňeme a doneseme, vrchní naší budu súďiťi, 1496 7 | jéj zvíťazeňí a naspát donesení ňeveďel, ačkoliv mnohích 1497 20| abi drak-šé bilo, bívá doňeseno. Zhíkňe muž, kďiž na konci 1498 10| verními pečeďámi potvrzeny doplňuval. ~Kďiž toto dlžšéj prehlídajú 1499 6 | clicejú, (kolík možnosť dopraje, užitek pracovaní svého 1500 10| kďe, jak poveďela jsem, dopravená. Zďe prvné dva roki jsem 1501 5 | kterež ukrutnosť táto jest dopusťená a čo bi bilo dokončené o 1502 7 | prehrešitelum, jak ňé vedie dopustení zrozeního zákona, prinajanéň 1503 5 | ťela ochrancuv za sebú dopusťíc. Tam v precházeňí svém častokraťe 1504 10| neb rovno chťejícího, neb dopustícího na nás pricházi a nemáme 1505 7 | najláskavej ši, jak že jsťe sa dopustili vislepiť, tak chitro, lechko 1506 4 | hňevlivé, bárs milosrdné dopusťilo, bi pokazením prostredkém 1507 7 | netrel ruki své. Tak jest, dopustím, že pred mohphtim a zvolaními 1508 8 | bich v ňem ucťive pocházal. Dopusťiťe techdi, bich si ja sám prostrédek