| Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library |
| Jozef Ignác Bajza René mládenca príhodi a skúsenosti IntraText - Concordances (Hapax - words occurring once) |
Part
4512 9 | Cakoliv jest dosavád z musákantsikích nástrojuv v Parísi, ve Florencii 4513 13| prichistané a predkladané. Musejíú sa juž tuším aj frátri v 4514 10| Horátiusa rádki: ~Jak pamätám, musela jsi nist víc jak tri zubi 4515 12| vlastnení jaziku, ikteré bi museli biťi časum a okolo-stojičnosťám 4516 7 | jalkú žijú všecci zrozeňí muselimanni, áno, víc ješťe bi žádnímu 4517 7 | lechkosť bremena vereňí muselmanníckého, predkladal mu mnohonásobné 4518 14| ukazuval tovariš česti zámek), „músi své bidlo položili, z Helikóna 4519 7 | chránili; za timito zas spev musický, který prvňímu odpovedal 4520 5 | svítníki, zňeli ďelá, hučali musicské prípravi a veselé, pánu 4521 20| starosť jest je v rozličních musikách cvičiťi, kvotli čítaťi, 4522 11| dalmatikámi sa na ulici náležali, musikanťi z lenivého fa až na ut, 4523 12| víkonává, hlasem všelikích musikantskích nádob odvrácení na duchovné 4524 12| ohavnosť bilo pokladáno, že sa musiki pridržali. Jestli aj básňám 4525 18| liduv vi-behlo z podobnú musikú, z podobnú veselosťú, z 4526 6 | Bil bich ho techdi ňésť musíl, v bavení ništmeňéj a i 4527 6 | políbali a ňečo sebe (posledné músilo biť dobreprátí) mezi i 4528 4 | Neb čítáme, že kďiž jeho Mustaffa napomenúl, bi z láski takéj 4529 8 | privédel, svedectvý. Ale aj z musul-manna techto (caddiho znamenal 4530 7 | žalujíc totižto na to všech musulimannuv domníváňí, kterím, jak hore 4531 4 | muhammedánskej krvi ploďá, musulmanmi nazívajú, jakžto slobodních 4532 4 | veďel, že ona chce z Renaita musulmanna stvoriť, ale spúsob, z kterím 4533 2 | učastní zustávajú všeccí ti musulmanni, kterí jim v čemkolik bez 4534 7 | Nebila jéj podstata, jaík musulmannícká jest. V ťele rovne širokú, 4535 4 | rozˇOdílem, že panna (na príklad musulmanničkám) slávňéj mala biť zmárňená, 4536 14| než jest ta jeďiňe za času musulmanníckého po kraji tém rabuváňá jakž 4537 5 | PONEVÁĎČ SKOUSELOSŤ JED'IŇE DO MUSULMANNÍCKÉJ ZEME JÍŤI ZA PRÍČINU PREDNÁŠAL, 4538 4 | bil toto Renait jazikem musulmannickím, který ňechcel aňi u Vlachuv 4539 7 | potraťeního, ponížene a musulmanníckim jazikem bez tlumača natoliko, 4540 2 | čas zadržme". – Bi techdi mutňejšé volačo ňenasledovalo, dal 4541 7 | nich bili hňed na uhli do muv povesení, ňekolik hlavú 4542 10| mluvíla), zákonník jsi ti, múzes nade mnú s cinkevníiho zákona 4543 10| Juž šádního nemáš. Ale múzeš pozďe svoboďňe ~Aj hrízť 4544 20| pekári, kuchti, kuchári, muzikanti, kterí večer dobré sni, 4545 12| našich kosťeléch, aneb ani muziki nedržme. ~Druhé, čo bich 4546 4 | anebž pokrivi hlavi, která muzskím t s a l m á m velmi jestpodobná, 4547 17| ňeopovažuje žáden červ, žádná muška vrtaťi, žádná hus, morka, 4548 20| artičokámi, šparglámi, šefranmi, muškátovími kvetmi, hrozénkami, jadrámi, 4549 2 | ňeobsahuje, čiňí, kolik muže, bi aňi jinší ňeobsáhnúl; 4550 5 | blížej jíťí pospíchala. Trá mužové potem, jak otevrené jest, 4551 4 | cizozemčina, kterú Arabšť v mužském rúchu z rúk pohanuv podobňe 4552 6 | nimi rozďíl, jak že jeden mužskú, druhý pák ženskú mal osobu. 4553 5 | pozbírala, d o l i m-án mužský a feredsche oblaka a zbroj 4554 4 | Takli, že ono rozkošné mytilenské ďevča, Irene rečené, které 4555 19| bi jím každý k hojňejšéj mzďe hotovší bil, na-sledovňe 4556 4 | ňemusil lekať. Poneváďč pak mzimuhammedánmi bívať ňemíňala, čiňil jéj 4557 12| malích anebožto čítaních mšách jinšé ňeríkám, jak že Recci 4558 12| chrbát jím padá; nebo tetíhdi mši takej ňeni jsú uctlive prítomní, 4559 4 | jeho a múj všecku o ňem ná ďalej hňeď vtedi zložili, 4560 20| podstata bila dostatečná a na-~ším jsíce ďedum ze zelá 4561 22| oráčské nádobi jináč dostať i ná-deje ňemeli a tiž nádob ňedostanúc, 4562 22| poledňajšé občerstveňí priňésel ná-kladek na kamennéj čírnéj destičke 4563 19| mrav, tú zvláštnú lidskú ná-klonnosť predce majú, abi milosrdňe 4564 6 | brehoch. Tuto pák nenadále na-leznúl Aborysa. On z velkím šťestím 4565 7 | chce, áno, musí sa z domu z na-ležiťe zaopatrenú príležitosťú 4566 19| učili, teho známosť a pravdu ná-ležiťe zachovávali, do tích sa 4567 22| ňeochraňujem nežli ti? Virež, ja na-mojdušu ňedbám, bár dušu tvú, - 4568 8 | ňeskusuje, dokúď zázračné toto na-pomňeňí ňesliší, múže a musí veriť, 4569 23| veverenďe a buďe sa nás na-raz všeckích pítať, ňeodpovíme 4570 19| hojňejšéj mzďe hotovší bil, na-sledovňe oni bi sa radi pri takovích 4571 15| všelikích novonalezeních ná-strojov, vtedi jest škamráňí: kemu 4572 18| pod ochranu porúčáme, čo na-veki k vám od nás odevzdáváme, 4573 4 | žili setvi viďeť, ~ Ale keď nabehnú ~ Krvú a napuchnú, ~V ňechuť 4574 4 | odpoveďú víc ňepodžal a sebe nabezpečnú reč ňepodlžil. Ona pak ňé 4575 7 | ňedlim časeni taký poklad nabíral a poprehlídajíc své truhli, 4576 19| zákla-duv ukazuje), čo tu nablíze stavajú", tázal sa zas Van 4577 6 | vic mal, bárs druhá jaká nablíži, v ňejž bi bil odtúď vivezen 4578 8 | mne omámenímu!" – Ten sa nablížíc a pilňejšej do ocov jéj 4579 4 | volala: Aňiˇon odporoval, nablížil sa. Čímnáhle ale rozpamatan 4580 18| náhle pak sa k vúzu jejích nablížili, hňedki jedni zubad-lá, 4581 7 | nedržala, valila sa zboka nabok z oznámenej pričiní a strach 4582 4 | spoluverníkmi? Jak trápá svích náboženníkuv pre jedního modlára, kterímu, 4583 21| najlechčejšéj vše náboženstvá z náboženstvím naším zmeriťi a spojiťi. 4584 12| nemohlo staťi. Aneb jako bi nábožná neznali svéj povinnosťi, 4585 13| v duehovném poráďku a v nábožnej jednoťe bil držaný. A prám 4586 21| A ňech jen naši jedni v nábožném s nimi hádáňí a dohaďuvaňí 4587 8 | tak Turci všech jinšich nabožnikuv nazívajú Ibrahim – Abrahám 4588 19| najosožňejšé ke karháňí patrónuv:. Nabudli bi dobrího rozumu a dobréj 4589 4 | ťlť a jed všecki jéj žili nabuhnúl. Juž z predku hňedki velkúňevúlu 4590 8 | Kterí jsú mezi nimi vetší, načakajú sa aj begmi ,aneb beglerbegmi 4591 7 | čo mal od lekára uložené, načáral, pichnul mophtiho a k dverám 4592 4 | nazdravú sebe saméj radňe nachať. Nezúfal ništméň, ju ňeopusťil, 4593 7 | i štiricať ťisíc sa jích nachazá všelikade rozstraseních, 4594 4 | ňespokojitedlný hňev privédcťi móhli, nacházalo sa v temto Renaita lisťe, 4595 2 | všeliký od ňekterích spúsob nacházan bívá: žádná u ňích v vťipe, 4596 1 | kolik osád, tolik rozďílnéj nacházáš vímluvi, tolik jestli ňé 4597 21| daná, kterí ju aj zrozeňí a náchil-nosťi svoje pilňe povážíc, zachovávaťi 4598 6 | darmi, bár poslušenstvim nachílení podlé neho stáli, ale veťšá 4599 6 | ani nezmenšili, títo, ji náčki aj v počťe malí, roztrásli, 4600 3 | míste bez zmerkavání sa nacl1ázal. To pak podobňe i pad zemú 4601 2 | ukrutnému našému mňeňí dost sa načudovať ňemúžem, kolikrát rozpamataná 4602 13| a osťeň všem jinším, čo nád'eje mislíš po-zústáva k 4603 23| to včilejšá príležitosť nad-hoďila a poneváďž Van Stiphout 4604 4 | pak meč chiťíc a vitrnúc, ňadále, ništ takého ňeočekavajícéj, 4605 8 | zejdúťí bili, ješťe sa jeden naddruhího viďeňím ďivili, ješťe sa 4606 20| običajuv spusťili, v rúchu nade-všecko, že bi tak ňebil na viďeňí 4607 17| večer na noclaze. ~Mimo nadeje a proťi všemu usiluváňú 4608 4 | vihrešila, všecku mu dalšú náďejprevrela a jestli bi o tem pozatím 4609 18| toťižto dar takový, který nadevšecki sveta pokladi jest, který 4610 2 | nohách svuj život hledajíc. Nadevšeckích ale trnúl caddi, který čím 4611 7 | aj strhili, prednášala, nadevšeoko, žeb' bezpečné nebilo tak 4612 22| druhích veťší vždi plat nadha-zujú, mrcha krám, zlé veci ve 4613 7 | nepovolal, kďiž, pravím, toto mu nadhaďovala, ťeskosť veci dosť dobre 4614 8 | Neňi to pravda, čo mi taťik nadhaďuje, že jsem ťa oklamal, jak 4615 21| všelikeronásobné pan biskup nadhaďuval, ale od jednéj každéj nadhoďeňá 4616 23| Jestli kážeš a ňekdo ťi v oči nadhazuje, prečo čo vikrikuješ, aj 4617 19| ňezdravího následujíce rádki nadhazuvali: ~O líku sedláka: ~Zimnicu 4618 19| bi jím ňebilo s posmechem nadhazuvano, že jsú jen urození a ňé 4619 5 | slavnosťi, dejžto ňevelmi nádherná jest v sebe svadebná jejich 4620 19| ňech páni zbitečnú opusťá nádhernosť a chiba ňé polepšená toliko, 4621 9 | zmeniťi. Okolo ňéj s podobnú nádhernosťú a vihlaďenosťú osličňené 4622 21| nadhaďuval, ale od jednéj každéj nadhoďeňá daleko neišél bár pre mluveňá 4623 6 | chcel hňedki dar, kterýb* od nadhoďené-ho cisára míňili očekávať, 4624 17| bilo, tovariš ale cesti z nadhoďenéj príležitosťi dlkší žart 4625 7 | toliko bila činila, asnaď bi nadhoďeňí takové místo bilo nalézlo 4626 12| podmanlťi. ~Jestli mi 'kdo nadhoďí, že za času apoštoluv ješťe 4627 14| mesta rídkosti preukáž," nadhodil René. „Dobre," odpoveďel 4628 1 | uznám, že sa mi chibi ňejaké nadhoďiť múžu, ale spolu dufám a 4629 7 | svéj spokojen, víc a víc nádhoduv proťi muhammedánstivý chcel 4630 21| dlhokú devennú a z kosťi nadkladanú trúbku. Pukal z ňéj redšejšéj, 4631 11| množí naproti temuž modle-ňú nadlhazaijú, chcejíc, ňechcejíc oni 4632 5 | všecko a jednokaždé, čo sa nadnášalo, rozjímala, bi své a bratrové 4633 19| príležitosť velké veci sméťi nadnáši, tolikrát veliké ve-chválitebňe 4634 4 | píšťelámi a jinšími všelikími nádo bámi musiku činíc. Po tíchto 4635 19| z osoboitních rozďílních nádób Ano, kdo lekára ňekdi povolával ( 4636 10| prijšél, potajemňe v tabacnéj nádobe mi listek odevzdál, v ňemž 4637 19| všetko (kterák z kňezkím nadobi-ťím običaj jest) habali a hrabali, 4638 19| bila aj ostatná kosťela nadobilosť a oprava. ~Svú tam vikonajíc 4639 20| kartách idú, vtedi jaké nadobiťa márneňí jest, víme. Ale 4640 4 | jéj, potem pak i vitren nadobre a nasledovňe i vlnobiťí 4641 23| prenasledovníka apoštolem a nádobu Boha učineního, aj Augustína, 4642 17| jako sebe jinšú zvážím a nadobudňem, pán páterko?" – mlúvila 4643 5 | mnohonásobních spevních nádobuv a mezi ňemalím jéj zármutkem, 4644 20| spúsobem mnoho z vládi a nadovšecko s krási straťili paňé. Dojka 4645 19| polehňe, který bí mešťek jeho nadul a on predce za-túď vždi 4646 7 | dvúru prijali, tak sa jest nadula, že, kterák slišané bilo, 4647 3 | budúcí jím ukazujíc, juž naduté až k hvízdam jích vizdvihovalo, 4648 5 | jakú jsem poveďel a od vodi nadutú, najšél Van Stiphout ~Ňebila 4649 7 | vikladané. Zpredku jích ňäbívalo jen dvanácť, včil ale i 4650 7 | nadevšecko v umelosťi všelikích näboženstvích. Viprával on mnohonásabné 4651 12| treťí nech bi všecci verící näležiťe bili naučení, čo v nich 4652 3 | žáden jeho dohoňíti a kďiž naháňá, ňikdo jemu uťéctí v stave 4653 4 | polujete, hledáťe, voláťe, naháňaťe. Ačkoliv čo za osoch, čo 4654 6 | muísili, bi neponorili. Naháňli ale jích i ta do bitki povolaní 4655 7 | koža, v kteréj pretož vie nahí jak oďeňí blúd'á, pálčivosť 4656 9 | ješťe po vúli aňi ňebila nahleďela a najtrúchli-vejšá Hadixa. 4657 12| kosťela, tam sa na ňu po vúli nahleďí a ve dverách, vicházejic, 4658 7 | musil činiť, abi toťižto čím náhlej k mophtimu išél a své pusťeňí 4659 10| tikel, trískal, abi čím nahlejšéj bilo odevreno; priskočili 4660 20| tam krokmi k chudobe bívá náhleno?! Dodaj, že ďítki ješťe 4661 5 | obzíraňím i stidnúc i paríc sa náhlila, kďe vedle rozkazu aj najšl' 4662 10| ubitá. A toto jéj rozumu nahnailo, zustala a život napravila. 4663 22| Neb židuv jest običaj, abi nahnejvajíc sa proťi kresťanovi, chrákali 4664 7 | ňezňesitedlné ducha pohoršení. I nahňeval sa ňespoko-jitedlňe, že 4665 3 | zlosť Aeneášovu, ačkoliv od nahňevanéj Juno bohiňe jemu vižádanú. 4666 7 | to bez pochibi. pannu mal nahnevať a tak o svém cíli zplna 4667 12| abi mi od ňekeho nebilo nahoďeno, že s pohanmi chcem držeťi 4668 6 | vizblečeňi bilo urízené. ~Že nahodí Fattima z Van Stiphoutem, 4669 7 | napomneňí vňitmého, bár z čistej náhodi necho-ďila, vtedi sa jinšeho, 4670 4 | a nápojem žalúdka neb z náhodního misluv zbureňí povstáva 4671 4 | mlaďencovi túto neb tehoto tak nahovarajú, že raddu jejich sileňí 4672 4 | jest, čehož sa i mophti v nahováráňí svém dotíka. Muhammed dopusťil 4673 7 | kteréj čímnáhle zažatú svíčku naiblížila, porád plameň chiťila a 4674 8 | dal jsi ma do rúk ňé tvim náiboženníkum, ale do tích, kterích česť 4675 7 | ďenglavé své rukí z nohami naikríž zreťazené, jak bi nebezpečenstvý 4676 7 | ništmeňéj veťšá bláznivosť. Naimňívávajú sa a vera zaťemňené jejích 4677 19| každoďenňe, tak mlúvíc, naipádajícím ňedúživosťám, v kterích 4678 7 | Pod tulbendem zlatý bil náipis najprv jména jéj (nažívala 4679 10| mohich hríšníkuv, kďiž juž naj-dalšéj po cesťe neprávost'i zabehli, 4680 23| nápis: Katechizmus – pre naj-menšé ďítki, druhá: Pre vetšé, 4681 4 | tolik rokuv jeho aňi len naj-menšího chíru o ňem ňelišal. Jestli 4682 21| spúsobu, kterím bi sa móhli naj-skoršéj a najlechčejšéj vše náboženstvá 4683 23| malá, druhá vetšá, treťá naj-vetšá. Ale posledňá táto tolik 4684 23| druhá: Pre vetšé, treťá: Pre naj-vetšé, nasledovňe prvňá bila malá, 4685 7 | bolesť!), hľedajt'e, z kterú naj-šťestlivejšéj múze biť, kam zadá, dodan, 4686 6 | tam pák na sucho vikročíc, najal si príležitosť, která ma 4687 2 | panna mňe najmilosťivejšá, najáskavejšá. ~Slišal jsem bil len toliko 4688 7 | ništméň naj vernej šího, najbedlivejšího a pretož od podezreňí najoddále-nejšího 4689 4 | kterák bi móhli za mňa najbezpečnéj hojnú u bašši mzdu obdržať, 4690 5 | najprospešňejšé, najlechtšé a najbezpečňejšé bilo. Dvoje jest sa pak 4691 10| mňa po celém zemi okršleku najbidnejsu, najutrápenéjsú – toto je 4692 2 | ňezhasitedlňe horím od chvíle téj najblahoslaveňejšéj, v kteru i pohlédnúťi na 4693 16| krúciťi, jím sa podlizuvaťi najblíž-ňejšá a najhladšejšá cesta jest 4694 8 | druhímu behali ješťe, toďiž z najbližňejšéj svetlice pekne pristrojená, 4695 21| zanepráddňeňí míťi a nastedovňe v najbližňejších ustavičňe k upadnuťí príležitosťách 4696 10| Vkročil ništmeňéj a najprv najblížňejšího sa tázal, čo bi to znamenalo? 4697 5 | zatlkali z tím prospechem, že k najbližňejšímu aspon brehu prijdúť bez 4698 6 | neuškodila, zaopatríc, kaďe najbližšá bila cesta, k zemi ponáhlil. ~ 4699 17| občerstviťi, čož techdi? Vejšli do najbližšéj chalupi, v kteréj sa prám 4700 5 | odťahujícú, chiťil, druhú pak najbližší kus brvna a z tím i ju i 4701 2 | poťešen, než jakbi juž čo najbohatšé jest, v rukách držal, jak 4702 5 | svojích kňížatúv; kterího ví najbohatšího biťi, temu odkazuje, že 4703 4 | bude jak sňech, zreňice pak najčerňejšé. V S u r ť e 62: Verícím 4704 4 | kterím bi jeho spúsobem najchitréj a najchlechťšéj do nastaveního 4705 4 | jeho spúsobem najchitréj a najchlechťšéj do nastaveního saku móhla 4706 7 | viďeňí pokračoval. Kďiž najchutnejšej spal, zbud'eňí skrz tajemnú 4707 16| odpočinku. Ale farár, kďiž najchutňejšéj začnul spaťi, z velikím 4708 19| až do znivečeňí sveta i z najčírňejších mračnuv, tolik tisíc pá-rum 4709 20| panstvá pozakladané. Čo však najďivňejšé jest, ješťe z veci téjto 4710 4 | které všecki, ješťe i ti najďivočejšé, bez všeho zákonu žijícé 4711 6 | dodal k ním, kolík: aj k najdLkšímu jéj životu stačiť 'mohlo, 4712 11| najsva-ťejšéj, dokonale, áno, najdokonalejšej, Bohu mile a príjemňe, ano, 4713 10| že za reholu, jiakožto za najdokonalejší a najsveťejší stev dle všech 4714 4 | treťího, jak oňi ríkajú a najdokonalejšího zákona z neba k Muhammedovi. 4715 7 | odpusťiť, že čo mu najmilšé a najdraJkšé vedie častého uznávaní bilo, 4716 4 | chiťeňí Constantinopola jak najdrakšá lúpež bilo doňesené a které 4717 2 | potešitedlné slovo z úst tvích najdrakšich slišati. Len pre to samé – 4718 7 | zlitovala. Uznával jsíce, že on najdrakšu jéj osobu nezaslúžil, ale 4719 12| Pohléd-nime na spomnenú najdrakšú mše obetu: Tu spredku všecek 4720 20| rúcho oblíkaťi a abi každý najdrobňejší fáldík porádňe stál, skladaťi. 4721 7 | Jest jistá podstata, jak z najdrobňejšího písku spojená, jenž tú má 4722 23| ňesta-čila aňi ta najvirúsňejšá, najdržánlivejšá pameť, o které najprv Simonides 4723 4 | Toto ze všech najlepšé, najdúvodňejšé biť sa zdálo. A v jistoťe, 4724 2 | ňevinnosťu jeho, kďiž vetšá najedovanéj obce hromada z penícími 4725 6 | zaplaťiťi. ~Takú odpoveďú najedovaní podpalovali hňedki ďelá, 4726 7 | takího nasledovalo? Trávi sa najesť a na to medovej vodí, jaká 4727 23| kosa, ~Nohi ťa aňi po cesťe najhladšéj juž ňenosá. ~Smradem kašleš, 4728 16| podlizuvaťi najblíž-ňejšá a najhladšejšá cesta jest k čehokolik obsáhnuťí. – 4729 21| miluváňí aj najňehodňejších aj najhlavňejších našich nepríteluv rozďeluva-ťi, 4730 2 | pochibi všecci trá, která aj najhlúpejší pochopiťi móhli, ale ňejsú 4731 7 | a jed-níhokaždího Háski najhodňejšá! í-íepítám, bijs' mi poveďela, 4732 7 | A KTERÁK MAJÚ BIŤ OBADVA NAJHODNEJŠEJ TRESTANÍ, OZNÁM." – KĎIŽ 4733 7 | ňemúže, druhé prijímam z všem najhodnejším ďekuváňím. 'Prvňé biť ňemúže, 4734 4 | kterího on za opravďivího a najhodnoverňejšího svého prítele posaváď uznával, 4735 15| jest. Ňech zajisťe na ťisíc najhorčejších kúskuv zhlt-nuťí své hrdlo 4736 6 | bil jakživ. Ale čo sa mi najhorkejšé stalo, bilo, že vás odevzda-jíc, 4737 7 | vikúpil. Ďekúval mu, jak móhel najhorlivejšej mezi mnohím lí-baňím, prosil 4738 4 | ňepijú natolko, že bárs aj na najhorúčejšé leto táto jejích strídmosť 4739 4 | ňepijú natolko, že bárs aj na najhorúrečný mesíc ťelo mučiťi ňepredstávajú, 4740 17| ništ-méň majícého trná anebo z najhrubších osťí. Kaďekoliv bil chiťený, 4741 7 | níchž jeden obratne, který najibližéj bedlil, pribehnúc, chcel 4742 8 | mlúvila: „Žá-den žalár, najímilejší, zadné si o mne ňemisli 4743 6 | siná svého, na kterém sa najivíc zdržá, známe nemal, ale 4744 4 | spomínal Renait a každá i najkratšá chvílka škodlivá sa viďela 4745 6 | v bavení ništmeňéj a i v najkraťšém meškaní velká záležila nebezpečnosť, 4746 7 | z mesta chodnikem, ktorý najkratší jest, vistúpim, tím jeďinkím 4747 7 | ani na teba jsíce, taťícku najláskavej ši, jak že jsťe sa dopustili 4748 8 | ale ti lepšej pohlédňi, najláskavejša, či také aj tvúj ňeňi." – 4749 4 | Don Varletovi. ~Pítal z najlaskavejšú chovanca poníženosťú, bi 4750 7 | zajednať, kterímu najspišéj a najlechčej-šéj malo biť vereno, čokoliv 4751 21| bi sa móhli naj-skoršéj a najlechčejšéj vše náboženstvá z náboženstvím 4752 18| svojím všecko i to najviššé, najlechkejšé zeme povetrý previ-šuvaťi 4753 16| rádki: ~Mlúva, že s pameťi najlechkejšéj vipaduje Dané, vzané dobroďeňí: ~ 4754 5 | mnohích najprospešňejšé, najlechtšé a najbezpečňejšé bilo. Dvoje 4755 5 | povedenú, pod takú pokrivú najlechtšéj doháňí, nebž dobre zná, 4756 5 | ihledať bívajú núzení, kterí najlechťšejší a na'bezpečňejší u nich 4757 4 | temu, jak sa mi viďel biť i najlechtšéjší ku doštáhnuťí žádostlivího 4758 4 | žadnú bídu ňechce cíťiťi, najlépej bi si poraďil, kďibi ve 4759 3 | običaje sveta vťipnejšího, jak najlépéj rozumiš a ja prácu tvú podle 4760 7 | bi bila (mlúvíš) jích i v najlepšém ňečem nasledovať? ~Z prítomních, 4761 21| stolíka seďela žena veku najlepšího, ňé chudá, ale aňi vikrmenéh 4762 2 | len toliko o čnosť tvé, o, najlíbežňejšá mezi všemi a tim js' mňe 4763 9 | mníškam, svim najmilším, najlibežňejšim, najúprimnejším sestričkám, 4764 18| neb čo bilo najtlsťejšé a najlojovejšé, to jím podával na taníri. 4765 1 | potupujú neb pavuci, oniž aj z najmedovejších kvetuv ňé med, než jed toliko 4766 7 | v súdiném vipitováňí do najmen-šého vizraďil a z všú potrebu 4767 4 | Poveď, proťi kemu len i Najmenšé máš mňeňí. –– Dám zločinca 4768 8 | človeka bez krivdi, bez i najmenšeho ublížení. Hneď zpredku velké 4769 4 | teba umučunú, o, aňi len najmenším slovíčkem neťešíš! Kďi bijs` 4770 4 | zvrchu prehlédla, o temto najmešú jeďiňe, která biť múže, 4771 11| mile a príjemňe, ano, Bohu najmilejšéj a najpríjemnejšej modla. ~ 4772 2 | Ibraima dcéra, panna mňe najmilosťivejšá, najáskavejšá. ~Slišal jsem 4773 20| jsíce ďedum ze zelá bila najmilšá kapusta. Niňejším bruchum 4774 5 | RMÚŤIŤ MUSIL Z OPUŠŤENÍHO NAJMILŠIHO SVÉHO ĎEĎIČA DON VARLET. 4775 9 | chudobním, dala mníškam, svim najmilším, najlibežňejšim, najúprimnejším 4776 3 | prutkosť svú zložili, neb čo k najmizerňejšéj bíďe chíbalo? Ňemóhli vícéj 4777 4 | které bili, jsú a budú najmízerňejšú, najtrúchlivejšú, ach, v 4778 4 | stranu múže pritáhnúť i najmúdrejsího sklamať. Timi slovami počínal, 4779 19| pooblí-kané, s kterích bi aj najmúdrejšá švadlena jednéj ňemóhla 4780 19| že ňekdi totižto aj proťi najmúdrejšému lekára umňeňu zlý víchod 4781 4 | kďiž z slovámi, buďto i najmudrejším ništ ňeprospechujú, což 4782 4 | Tripolisi védla, ano, která k najmúdrejšímu a najpodcťivejšímu životu 4783 19| počátek svúj majú. ~Ale najňebezpečňejšá a najškodlivejšá jest tenkrát, 4784 20| na apellské maluváňí aj najňehaneblivejších obrazuv, na všeliké kastňe, 4785 7 | tú potem, jak biť múze, najňemilosrdňejšéj trestan biťi nechceš. Ne 4786 16| takový, jaký vte-dajší bil, najňesvedčňejšé, najohavňejšé, kedi totižto 4787 11| sipeťe, než aj dru-hích najňevinnejších že sebú ta vlécťi chceťe. – 4788 18| pluhu neb za stádem všech najnosatejších vímluvnosťí učiteluv čítal 4789 19| víchod povstáva, že všecki i najobhlídňejšé pro-stredki proťi zlosťi 4790 4 | ňepremeňitedlnosť a stálosť, která i najobhlídňejšího na svú stranu múže pritáhnúť 4791 4 | odbavila, prosila, bi to čím najochotňejšéj Renaitovi doňesel. Boli 4792 7 | množí do domuv, prvný ale a najochotňejší bil jenizar verný,ten jéj 4793 7 | najbedlivejšího a pretož od podezreňí najoddále-nejšího pdkladal. ~Od techto sa 4794 4 | Kďi bijs` len tú, která najodhodenejšá jest, náďej čiňil! –– Biť 4795 10| a posilnuvaťi aj v tích najodpornejších ňechuťách. S tej príčina 4796 16| vte-dajší bil, najňesvedčňejšé, najohavňejšé, kedi totižto i sedlákum 4797 19| mel biťi, po celém sveťe najohavňejší a najposmešňejší bil a jest 4798 9 | buďe proti ním s techto najokojpanejšiho zámku, s techto najviššiho 4799 4 | mu v každéj svéj reči za najopatrňejšího radca a najuprimnejšího ( 4800 2 | ríchlosti ňeňi pochiba i v najopravďivejšem nebezpecenstvý viďá oňi 4801 19| vistaven, ňedaťi bi bilo najosožňejšé ke karháňí patrónuv:. Nabudli 4802 19| lekári najužitočňejší a najosožňejší musili biťi svetu, lekári 4803 4 | ňehaňeblivú smelosť svú, jak móhla najostrejšéj, vihrešila, všecku mu dalšú 4804 7 | Hadixa pák mezitím vec svú z najpečlivejšú, jak jen mohlo biť od ňéj, 4805 4 | ňepovídajíc miléj, jak, abi sa najpekňéj pristrojila, vivédel ju 4806 22| praví, „najzanmenitejšé a najpekňejšé rádki ze Starího zákona 4807 7 | cestnej zelini korene, kďiž v najpevnejšej jsú podstate a nech je prez 4808 4 | obidvojího techtopríčina, prvňí a najpevňejší dúvod bez pochibi ten jest, 4809 7 | ňetrpezlivosťú, V tém on najpevňejšú náďej mal, neb veďel, že 4810 4 | odvzdálíc, papírek rozvinúla a z najpilňejším pozorováňím každé slovíčko, 4811 4 | Kďiž pak ona, jak móhla najpňížeňejšéj odpoveďela, že na každý 4812 5 | preoblečený pristúpil, kďiž z najpňížeňejšú poklonu a vímluvnosťú, kterú 4813 11| ništmeňéj pobožné, ano, najpobožňejšéj, svaťe, ano, najsva-ťejšéj, 4814 7 | domajšími a timi, kterí bili neb najpočetnejší neb najpotrebnejší. Tak 4815 19| bi jináč po celém sveťe najpodcťi-vejší mel biťi, po celém sveťe 4816 4 | která k najmúdrejšímu a najpodcťivejšímu životu ma privédla, najšél 4817 5 | viplívalo a v takvíž čas najpohodlňejšé sa viďelo, kam chceť jíť 4818 8 | dosť viznáim, kďiž si má najpohodlnejšiu túto cestu zavrela?" – ,, 4819 5 | najhlbšú poníženosťú a z najpokornejším poslušenstvím prijíma, jakž 4820 4 | po krátkem časi prišél z najpoňižeňejším odpitovaňím. Prosil, bich 4821 7 | pravdu ňevihle-dával, než z najpoňížeňejším a které opravdivé ňajslepejšé 4822 2 | téj možťi ňeňi jsem, bich najpoňížeňejšú mú prosbu podle tvéj tebe 4823 10| viďíce své a mé nerovné, najposledňejší prostre-dek bil predsevzal. 4824 19| celém sveťe najohavňejší a najposmešňejší bil a jest vždicki. Od mnohích 4825 7 | bili neb najpočetnejší neb najpotrebnejší. Tak pred márámi šel jeden, 4826 7 | ništ. Z tech-to, jakžto z najpravšího následu, mluvíval, že jisťe 4827 11| ano, Bohu najmilejšéj a najpríjemnejšej modla. ~Prvný punkt. – Misli 4828 4 | ti z liduv najzlobivejší, najprospašňejší, ti narozpusťilejší, najzlomiselnejší! –– 4829 4 | rozmíšľaťi začal, čob‘ najprospeš nejšňejšé bilo z predňeseňím 4830 3 | ňenacházajícimu trpezlivost, najprospešňejší v bídách lík, bila potrebná? 4831 6 | úsaduv virazili. A vtedi z najprospešňejšího spusobu vihoďení záujmúť 4832 4 | zlomiselníka mého, ale i za najprozretedlejšího opatrnka ceňiť musil. Odpusť 4833 4 | kdo toto na ňem zmerkoval najprvé, bila žena cizozemčina, 4834 21| zmlúvaťi ňemúžu – takli bívá (a najprvšéj jsíce) kričano, že žádnej 4835 5 | osobi toto čiňá. Druhé, čo najradňéj majú, jest zcházaňí jejích 4836 2 | predložil! O! - ačkoliv, najrozkošňejšá, pochopuješ žádosť moju! – 4837 4 | pre skutki vaše dobré a na najrozkošňejšé posťele vedle običaja vašího 4838 12| chlapci zvoncami, jak mohli najsilnejšej strkali, prsá, chrbát a 4839 16| časté má zaneprázdňeňí, najskoršéj do simonie vpadnúťi múže. – 4840 12| najtužšé pokání, na mnohé najskrúšeňejše prosení, na mnohé viznavačuv 4841 4 | Pusťime ( toto jest tá najskúšeňejšá moja prosba), pusťime mlaďenca 4842 7 | ALE HADIXA A RENAIT V SVÉM NAJSLADČEJŠEM OZNAMOVACÍ CHIŤENÍ, V ŤEMNICÁCH 4843 4 | celího roka najsveťejší a najslávňejší, v kterém najvedšé vikonávajú 4844 7 | najpoňížeňejším a které opravdivé ňajslepejšé jest, poslušenstvím všecko 4845 4 | Viďeďičovať asnaď? – Že obec najsobodňejšé má manželstvý, zdá sa. ~ 4846 5 | k brehu ňekďe, a to čím najspešňéj musili pristúpiť, roztrhanú 4847 7 | hledäť a zajednať, kterímu najspišéj a najlechčej-šéj malo biť 4848 7 | przmáhali, uchiťiť a odnésť hu najspíšéj hledajíc, jinší tuhším hňevem 4849 7 | mophti a mnoho jsíce, že ani najspravedlivejším prosbám uši ňeotevrel. – ,, 4850 7 | trpezlivé znášajú. Áno, za najspravodlivejší článek drzá, že kdo bi sa 4851 18| svet aňi stáťi ňemóhel, z najsrdečňejšú vďečnosťú prij - múli 4852 17| v kteréj sa prám gazďiná najstarostlivejšéj okolo pece, múčennú kasu 4853 18| odbavuval a který sa predce najstrídmejšího zachoval, takto mlúvil: „ 4854 4 | súďila príčini, že on buďe najsúcejší. Pochibila jsem ňeomílňe 4855 7 | ňevolné a i najtvrdšého srdca, najsuchších očuv slz hodné ďevča! Jako 4856 11| najpobožňejšéj, svaťe, ano, najsva-ťejšéj, dokonale, áno, najdokonalejšej, 4857 11| nadevšecko, kďiž sa i s tich najsve-ťejších oaších vecí velkím hlasem 4858 4 | pohlídajíc, berťe si panni najsvedčňejšé, z očima velkími a haňeblivími, 4859 9 | vrchu (chcem poveďeti), najsveťej-šího kláštera svúj prach podžihaťi, 4860 4 | podobní. Prvňá stránka jest najsveťejšá u ňích, tú všaďe spomínajú, 4861 4 | horlivosťú a pozorovaňím, které i najsveťejších jinšího náboženstvý zahanbiťmúže. 4862 17| a svatý náš patriarcha, najsveťejšího nášho rádu zakladatel ňech 4863 13| Tova-rišstvý naše, naše pod najsveťejším i na zemi i na nebi jmenem 4864 16| nimi rozežané!? Mnohokrát v najsvorňejšém prítelstvý žijú zákonníci, 4865 5 | takím človekem vždicki najťekšá jest, kďiž bašša ňebil doma, 4866 4 | misli takém zatvrdlosť. Najťekšé a nejdúvodňejšé bilo, kďiž 4867 19| ňezdravích dotíče, to bez pochibi najťeškejšá jest práca, v chorobňejšé 4868 8 | prišél a pre mňa z tolik najťeškejšim nebezpečenstvím pohnúl proťi 4869 6 | zbavený, neb tamtá všeho, i najťichšího vetru sa lekajíc, bi celú 4870 18| obracal oko, neb čo bilo najtlsťejšé a najlojovejšé, to jím podával 4871 4 | druhé, že i ňevislišeních na najtrpkejšú smrť ňelitoval odsúďiťi. 4872 9 | vúli aňi ňebila nahleďela a najtrúchli-vejšá Hadixa. Táto sebe mislila, 4873 7 | plači mala sa celá táto najtrúchlivejšá tragaedia odbavovať, tam 4874 4 | jest počátek, sama príčina najtrúchlivejšího techto vípadu, želilapréstupek, 4875 4 | jsú a budú najmízerňejšú, najtrúchlivejšú, ach, v kterú chvílu a pod 4876 12| dobrý! – Za dávna na dlhoké, najtužšé pokání, na mnohé najskrúšeňejše 4877 9 | bíťi rikal a naproťi temuto najtužšéj hrmil. ~Konec reči bil nasledujici: „ 4878 7 | plaču. ~Úbohé, ňevolné a i najtvrdšého srdca, najsuchších očuv 4879 17| že žádního prospechu aj z najtvrdších svích prácí ňeuhlédňe, že 4880 4 | nohi do železa vtlačiť a na najtvrdšú prácu, pokaváď ňezdechňe, 4881 7 | ňeopová-žilí: prijdút i k najucťivejším bez opomneňí, k stolu jejích 4882 4 | čib´ ňechcela za prvňú a najucťivejšú svú manželku korunovaná 4883 2 | aňi hrozením, aňi buďto i najukrutňejšim očúm svím viobrazením ňešťesťím 4884 8 | tak dobrot-livý bil k tebe najuprimňejšá, nech jest požehnan a buďeme 4885 4 | najopatrňejšího radca a najuprimnejšího (jedno vijmúc, čo hňeďvipovi) 4886 9 | najmilším, najlibežňejšim, najúprimnejším sestričkám, kterák toto 4887 10| zemi okršleku najbidnejsu, najutrápenéjsú – toto je ten najostrejší 4888 19| jak, že kďiž bi lekári najužitočňejší a najosožňejší musili biťi 4889 4 | nešťesťí, múj najmilejší, múj najvádtňejší otče, prepusťime slobodního 4890 4 | ňechcela živá biťi a čo najvážňejšé bilo, svúj slib chcela viplňiťi. 4891 4 | Pítala sa daléjčo bi bilo za najvážnejšú príčinu, na kterú prehlídajíc, 4892 7 | dbáňí. ~Ale čož z Hadixu, z najvďačnejším tím svini kvetem, počal? – 4893 20| kapusta. Niňejším bruchum najvďečnejší jest vlaský k e l l , vlaské 4894 4 | a najslávňejší, v kterém najvedšé vikonávajú pobožnosťi, poňevádč 4895 19| povolával (že svedectvá Seneki), najvet-šéj hanbi zustával vinníkem. 4896 7 | pod zá-stavi zebraní a kďe najveťsá potreba, najveťšé jest nebezpečenstvý 4897 2 | stidnúl, tím hrubéj zúfal, najvic, kďiž ti, kterí i po voďe 4898 10| skoncuje. Abatiša sa nad tím najvicéj želiťi viďela, že tak mnohé 4899 21| René bruchu biskupo-vímu najvícej ďivil, neb ješťe nohi a 4900 10| prezveďeťi mó-hel. Nad tím sa najvícéj z jedení ďivil, jako on, 4901 23| ňezabudnuťí bi ňesta-čila aňi ta najvirúsňejšá, najdržánlivejšá pameť, 4902 2 | národu teho, ale jaký u najviučenejších običaj jest. Nakrátce potem 4903 4 | samú trpícú obracaťi, ale z najvivareňejším vťipem, umíňil. A to jsíce 4904 20| ríkal René, „ňech zhlédňe najviššá moc a na tito aziotické 4905 18| vrším svojím všecko i to najviššé, najlechkejšé zeme povetrý 4906 5 | prítomnosťi jejích Číta list najviššéj panujicího; to odbavíc, 4907 20| úradníci, prefektussi, anebž najvišší pánstvá riditeli a opravďiví 4908 9 | najokojpanejšiho zámku, s techto najviššiho brehu a vrchu (chcem poveďeti), 4909 7 | posaďíc ju, čítan jest najvišším hlasem, bi, jak množí múzu, 4910 4 | pujďem, tak jsem zunuvala i najvlastňejších, takú nechuťú a ňenávisťú 4911 6 | pro-síc pre všedko, čo mu najvzáctňejše mohlo biťi, bi ju neb v 4912 22| reknúl: „Tento sebe“, praví, „najzanmenitejšé a najpekňejšé rádki ze Starího 4913 4 | v ten čas najvíc skytkuv najzázračnejších čiňil a preukazoval jest 4914 10| bívávali obetuva-né, čo najzdravšé vibírali. – Což techdi s 4915 4 | slibu zrušitel, ti z liduv najzlobivejší, najprospašňejší, ti narozpusťilejší, 4916 4 | najprospašňejší, ti narozpusťilejší, najzlomiselnejší! –– Jestli bijs` bil dobrý 4917 7 | neopúšťa. A títo jsú že všech najzlostlivejší, najškodlivejší a predce 4918 19| vhlídaťi, ale v temto záleží najzlostňejšá chiba, v temto préstupek, 4919 7 | dome, ale pod jménem lekára najznámejší, túto 'povinnosť si obo-vzlášťňe 4920 7 | niilovňicu prvňú vivédli. Na najširšém pák, který v Cahiri bilf 4921 22| ňebili, nbebo jsú obcám najškodlivej-šé a jestli je židé držá ješťe 4922 19| Ale najňebezpečňejšá a najškodlivejšá jest tenkrát, kďiž sa do 4923 22| držá ješťe víc ňečo nad najškodlivejšé pomislené biťi múže. ~Arendáši, 4924 5 | náhlila, kďe vedle rozkazu aj najšl'a loďku, vstúpila do ňéj 4925 11| partesuv jeďiňe prach zustal. ~Najšťestlivejší bili tí, kterí silní a hibkí 4926 4 | presťradlách a vezmú sebe najšvárňejšé ďevki. ~Pekná toto sláva, 4927 7 | najhlbším vzdíchaňím, mezi najžalostlivejškn srdca titkáňím a od kterého 4928 13| Jestli sa pak jednúc ti nakazá, kterí i bili i musili vždicki 4929 19| ňeduživosťí zlosť, povetrá nakazenosť prednášajú, své lekárske 4930 15| vipísal, jmeno celích krajín nakaziteluv zasluhujú, poneváďž skrz 4931 15| tuto cestú bívá običajňe i nakažená, kďiž sa do ňéj všeliké 4932 15| poneváďž ňekterí lechko bívajú nakažení a příliš ťeško napravení. 4933 17| spolu i hoj-nú jéj jak za náklad, tak aj za unuváňi mzdu 4934 20| toto útrata a kdo na ňu nakladá, či li ňé mozole sedlákuv?“ ~ „ 4935 19| Lidskím techdi ňech je s nimi nakladáno spúsobem, který v ťichosťi, 4936 14| zdílu na své potrebi každý nakladaťi. Prezreli potem jejich svetnice, 4937 20| škodlivích pokrmních a nápojních nákladéch ništ ňemlúvil, samý obed 4938 20| spočtujú, v čem majú užší nákladek a sporňejší uži-tek? Toto 4939 18| zdravý uškoďili, a to tvím nákladem! Čo jsi prez vícej mesícuv 4940 7 | domajšé jest a velmi málo nákladu potrebuje. Ale čož to? Mnohokrát 4941 21| vijmúc, k manželskému zvázaňí naklonnosť cíťi, náklonnosť tú od prvňích 4942 8 | chuťi, o méj sile, o mojich náklonnosťách ňeo-mílňe lepšej jak kdokoliv 4943 6 | že začätlku k ním jest sa nakloňovalo víťazstvý, neb tak účele 4944 2 | spúsob ňešťesťá sa prezvedíc, nakolko zveďený biťi móhel, vezňuv 4945 14| zbúranú, jesti chíru veríme, nákovi a kladivá jsú prichistané. 4946 4 | zatmeňí nastal, išel a mrknúl, nakratce všecko, které falešné ňeňi 4947 9 | znali pre jakú príčinu) naľakali. – Málo jích bilo anebo 4948 7 | který oni m ašlokem jmenujú, nalejú, vtedi všecki své smisli 4949 17| takímito dúvodmi vislepená a nalekaná, dá, biť bi čo posledné 4950 4 | A skrzevá doklad tento nález vťipu jejích velmi jím mal 4951 19| ňejaký žlábek k toku svému naléza. A odtúd jest potem žraňí 4952 12| jeden prstový krížik ťešoe nalezaju místo na oltári, abi predce 4953 4 | túto svú (čo kdo uverí?) nalézal, aspon, ponevádč skoršá 4954 19| hňedki bi sa jích vícéj nalézalo, totižto umeňí jeďiňe povinnosťi 4955 19| kďe keho postávajícího nalézám, s tím postojím. Čaisto 4956 2 | vislobozené, kďe od Don.Varleta nalezené bilo aňi čas aňi potreba 4957 7 | jinší prostrédek ňemóhel biť nalezeni Nech bi bil neb odehnal 4958 2 | teho, o kterém mislím? A či nalezenú ňemóhel bez všeho ublížeňi 4959 2 | ňiňejší ňenadále ťi priňésel, nalézlajs' ho vťipním tvím tázaním, 4960 7 | nadhoďeňí takové místo bilo nalézlo a v ňekterích misii pochibováňí 4961 7 | zadané dosťučiňeňí pokutu nalézne, asnaď ništméň (ačkolik 4962 3 | jinďe a hojnosť všeho tam nalézňeš, jak vodu vijmeš, neb tu 4963 4 | oňi prebuďení mňa doháňa a naléznú, príhoda má horšá ňebuďe, 4964 3 | lidskímu pokoleňú pomoc naléznúc, ňebili bi o ňéj neb jazikem 4965 7 | kdokolik; smrť často móhel naleznúť?" – Zďe velmi lál a karhal 4966 4 | mohel spúsob a príležitosť naléznúť. Jestli pak dobre a po vúli 4967 7 | domu ku plaču zaplakať. Náležal jest sa tam mezi jinšími 4968 11| dalmatikámi sa na ulici náležali, musikanťi z lenivého fa 4969 19| pochází. Juž (abich ništ o náležitém v prepisuváňí líkuv umení, 4970 23| du-chovní napomožení a aj noví náležití dúchovní spravcové nast-vení 4971 19| bívá poručen, nech znajú náležťté svú, kterák od nich natzívaná 4972 13| jakímkolik jínším pálením nalívan bívá, tak i u nich zvláštňejší 4973 10| trpíš. Trpili množí pred nama, trpá aj včil s nami a i 4974 3 | opeť ze všú silú bidla teho namáhal sa zbaviťi. Ale aj hovado 4975 8 | sikiinožen, rani mé jsi namastil, že zaňedlha potem bili 4976 9 | včilejších časuv pisármi Namcoma a predne nad Aiblem. ~Aibla, 4977 21| naších caelibát odtrženci s námi spojili, caelibát bi predce 4978 12| mnohokrát mnohích ňeučeních namísto, že bi j ich k poznaní svätých 4979 4 | z tebú preklnať, len ju namlúv.“ K chvále sa potem obráťic, 4980 4 | lásce velmi málo veďela, namluvačuv aňi viďeť, aňi slišať ňechcela, 4981 6 | na 'mnoho míľ, odvzdálil, namlúvala, že naposledi jen prínúzen 4982 7 | ved'eť múžeš jako, jest namlúvan, tak dluho on a pevnejšej 4983 7 | dúvoďeňí, kterím jsú sudci namlúveňí k vídaní smrtedlniho ortla. 4984 7 | obidvojém temto bivše jednúc namlúvený, :aňi vlastnej svéj krvi 4985 4 | zločiňec ten! na jaký ňé ma namlúvil účinek! O, milá, rozkošná, 4986 7 | pravíni, nežli ho ťeško namluvila, abi jednu malú škatulku 4987 9 | potrebu na vúz pripravovali; namní-vala sa, že Renéa, kďiž z domu 4988 16| ništmeňéj chibá, kďiž sa namnívajú, že kterího oni sebe za 4989 20| mno-ho. Ale čož sa o téj namníváme, která jest k strevicám 4990 10| vezeňá odveďený, ~V tém namniváňi bili aj roďiče jeho, neb 4991 15| Volge potokum sa rozšírili. Namňívání své o temž Slovákuv od Jáphe-ta 4992 17| Tak ňebuďe ništ", ríkal namnívaný kveštár, tovariš cesti, „ 4993 4 | který biťi ňedarmo i ti sa namňíváš a který, jestli ho visvetlím, 4994 4 | ležala. Napracoval sa a namrel strachu služebňík, pokaváď 4995 4 | rovné a ňikďe jinde jak namužuv svojích oči obracajíce maťi 4996 2 | kďiž silný víter do ních nanáhle opríc, do prostred mora 4997 19| Ja", praví, „ňevím, prečo nanás po všeckí veki liďé tak 4998 4 | žebi ňebil odkázal, bijs’naňhozabudnúla, k druhímu kemukoliv slobodňe 4999 12| kterích bi meli kosťeli naniveč vijíťi. Jako bi sa podobné, 5000 10| nasledující ďeň, kďiž pák sa nanove dobre zmrkalo, viveďená, 5001 7 | čo a kterák .má činiť, naočil .a po nočném ohňi-vém písme, 5002 7 | slovíčko bil volán, dokúď nap'osledi ňeňi jest oznámeno, 5003 20| vlaskími, krám-skími vecámi napacuvaný polévku ustanovuje. Masso 5004 21| společnú ženichuv ve všech napádajících bídách radosť, ťešení a 5005 8 | sinú, našel, kďe jsi na ňu napadal, jako zázračne jsi ju, kďiž 5006 4 | odvráťíc sa ňekolik od drukích, napadla na juž poreňeního a ztej 5007 7 | lúpili a zbíjali. Nech jen napadne na takovíchto silu menší 5008 20| Kterí lidúv jedem krma, nebo napájajú, ~Vedle všech zákonuv smrť 5009 4 | pila, že za to tak horce napájaš ma? - Náklonnosť táto žádna 5010 22| kokúď on ňeco v kuchiňi napaplušiťi rozkazuval, prezírali a 5011 23| viďel, z nichž jedna mela nápis: Katechizmus – pre naj-menšé 5012 7 | spraviť a tam na černej desce napísala a čo ju najvíc srdce bolilo: 5013 4 | papír, v kterém toto ležalo napísané: ~Ňetajím, že silňe jednúc 5014 5 | ňemúdrími (nech odpusťí) nápismi jmenovať miluje. Prv nežli