| Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library |
| Jozef Ignác Bajza René mládenca príhodi a skúsenosti IntraText - Concordances (Hapax - words occurring once) |
Part
10555 13| vilamujú! Dobre ňekdo pri našém rozpojení spíval: ~Zvalili silniho 10556 17| umeňšujú, hodňe mnohích zúplna rozpojujú, zeťírajú a mišlénkem žádná 10557 4 | Ale nezabudňe, ~ V čas sa rozpomeňe ~Nad svoju, ponáhlá a k 10558 3 | nezustal obeta ríb, ale kďiž sa rozpomenul, čo potraťil a čo sa s ním 10559 2 | bedlícím do ušuv ňečo vešlo, rozpomenúl ju na slib predešlý a abi 10560 2 | na jaikú starodávnú škodu rozpomenúta, dúfala, že skrz Renéa navrácená 10561 4 | O, perla má nejdrakšá (rozpomenutý potem na Fattimu vzdíchal), 10562 5 | naplňen, hleďel jeďiňe na rozprávajícího človeka bez všeho svého 10563 11| jak bláznivé mnohí lidé rozprávajú, jak blázm-ve vám váš latinský 10564 21| každím dúverňe a milosťive rozprával. Išli bi jen techdi ňuter 10565 7 | milosťive jest sa s ním rozprávala, ale on klamal jest sa v 10566 7 | prítomný, kďiž jsú sa oni spolu rozprávali, učení od teba uložené konali, 10567 4 | ješťe očima spatril, ja rozprávané bilo. „O, má (mlúvil mezi 10568 6 | KADIHO A JEHO PODIVUHODNÉ ROZPRÁVANIE O OSUDOCH DON VARLETA A 10569 7 | bi o veci takej prestal rozprávať, že ona, jestli sa jéj on 10570 1 | uznávať buď eš, ale čistý rozpravatel ňechcel jsem biť. Tak mnohé 10571 23| potajemňe vikliznúl) vpustili rozprávék. Prvňá bila o spúsobe katechizuváňá, 10572 4 | daní a kterí v tú chvílu v rozprávkachna ňekolik kročáj nazad zustanúc, 10573 12| dokúd o temto znovu ňekdi rozprávku míťi buďeme, včil krátce 10574 3 | strašlivejšéj: ~Po nebi rozprchlé v ťesnú k lodi hromadu ztlkli ~ 10575 4 | ňeuzrejú a obmeknúc, ňé sami sa rozpučá) ješťe tvrdé a krvú toliko 10576 19| lekár tento ništ ňeveďel) rozpučil, peccans materia viťékla 10577 7 | bilo dervišlárové a či dosť rozpusťené. Dosvedčujíce oni, že tak 10578 23| ďíťa zamotávalo. ~Po temto rozpusťil ďítki kaplán, prikázajíc, 10579 4 | a krvú toliko zabehnuté rozseknúťi uložil ~Kďiž toto on ze 10580 7 | RUKI NIE V OKAMŽEŇÍ BILI ROZSIPANÉ, BI MÄSO OD KOSŤÍ V TÚTOŽ 10581 4 | Muhammed víru svú zbrojem rozsíval, tímsamím žiťi bilo slobodné, 10582 13| mnohé a rozličné reči bili rozsívané, ale všecki z rí-manského 10583 7 | sa jích nachazá všelikade rozstraseních, zďílu pri iboku císarovém, 10584 13| ňekdi panujíce tovarišstvý rozsvórené jest! Máš preň čtnosťí, 10585 4 | zrutné své ťelo po zemi roztáhnul. ~Oddíchla si tuto mophtiho 10586 15| taďe hore podle potoka Vha rozťahuje; odtúď sa ňúter do krajíni 10587 3 | hlavi z ťelacím lojem ju rozťíráme, proťi žíl boleňí najvíc 10588 16| Několik skleníc a džbánuv roztlkli, několik stolíc polámali, 10589 9 | ruža moja, zasnúbenica moja roztomilá, jako stríberný mesíc v 10590 11| pozaťahuvané a ačkoliv venku slunce roztomilé svíťí, ja ale zďe pri svíci 10591 10| dvanácték nad dvanáctek jest roztomilejší. V posteli zadného slameniho 10592 7 | ukázal, učil a potvrzil jsi roztopením olovem, vodu zažatú a rozžárením 10593 4 | sama z ťela a krvi nebila. roztopil jsem hu ja ništméňej zčástki 10594 7 | vipoveďíc, rozkázal si olovo roztopiť a kďiž potem vrejícé jest 10595 13| hustími krokmi od času našého roztrasená tenž svet ponáhlí. – Hiňe 10596 20| skoršéj ro-sipané a po zemi roztrasené bili. Kuvané alebo láté, 10597 23| vždicki zamknútá. ~Neskoršéj roztraseního ducha pozebírajíc a všemi 10598 18| sama od seba bi sa družina roztrásla." ~Ďekuvali mu potem za 10599 10| večer doma leví na posťeli roztrhali. Štvrtá poroďila basiliška, 10600 15| královstvý, na mnohé ďíli jest roztrhané. – A o témž Svatoplúgovi 10601 2 | a tam od tríhlavího psa roztrhaním pre lásku jeho biťi nelitoval! 10602 6 | nenadala príhoda nebila roztrhla a mišlenki jejích k jinšénru 10603 4 | ju pusťiť, odehnať a s ňú roztrhnúť manželstvý. toto ňeomilňe 10604 3 | sipali. More juž ve dvoje roztrhnuté, až na dno své jích zpúšťalo, 10605 3 | dva ďíli bivše pred tím roztrhnutý, jeden z tíchž dvuch ďíluv 10606 5 | dokúď všecka loď ňebila roztrískaná a rosipaná. A juž sa bili 10607 6 | Velká jest povstala otázka a roztržitosť, o žene bez omílki najvíc, 10608 5 | podezreňí bi upadel, že roztržku ňejakú skutečňe míňí, bárs 10609 19| zevnitrnému ťela obražeňú sa rozumá, všeliké smoli lepiťi veďá, 10610 15| ti slovácky lid má biťi rozumen, otázka ništmeňéj povstane, 10611 15| všelikeronásobného umeňá v rozumeňí a pochopení lechkejších. 10612 7 | zle pochopu-jících liduv rozumi súďiť budú, že možné ňeňi, 10613 7 | bi jen čokoliv najlepšej rozumí, činil, z proseňím silil, 10614 12| reholníkéch povedal, to rozumím i o mníškach a o všech reholničkách. 10615 17| poznať, že boské slovo rozumíťe a zachováváťe ho", ríkal 10616 3 | vťipnejšího, jak najlépéj rozumiš a ja prácu tvú podle všej 10617 19| nemocními zacházeňí za vťipné a rozumné viznávali, abi jsme všaďe 10618 4 | k temu jsíce, který jích rozumnéj vúli jest, pozbúďaťi, ale 10619 10| neb prinajméň múdrejšé a rozumnejšé od druhch musili bíťi. ~ 10620 7 | vikonať, jakkolik bi bili rozumní, jakkolik vtipní v starosťi 10621 16| hlúpim a tuze zahmle-ním rozumum kázal. Několik skleníc a 10622 4 | jeho olúpiť. A po mnohém rozumuv svojích híbáňí aj nalézli 10623 10| Mezi jinšim i to často rozväzuj, že jsi ňeňi sama, jenž 10624 5 | ze všemi svojími prikázal rozvávať, loď jeho v celkosť privéďcť 10625 2 | pozbuzujícú reč bil bi juž rozvázaný jéj jazik konal, ale opravďivejšéj 10626 20| prežili, že jsa jazíček rozvazuje a ňekolik samé kráčať a 10627 16| teprv aj jaziki sa počnuli rozvazuvaťi, velice vimluvné pak jsú 10628 4 | bedlivosť obráťila. Ponevádč (rozváž a tuto aspon krehkosťi tejto, 10629 10| ňemela. Toto abich pilne rozvažHa, abich kameň pohoršená nebila, 10630 3 | pána ve všem hledal. ~Čo rozvážic, jak bilo v sebe všecko 10631 4 | stránce milujícej, abi toťižto rozvážila, která keho a kďe požádává, 10632 8 | A zde najprv jeho jest rozvážiťi, či vic chce a múže trpiť, 10633 7 | viďeňí, než v sebe toliko ho rozvažoval, prišél devišlár z všú opovážlivosťú 10634 4 | všecko to, čo bďíca panna rozvažovala i v spajícej misli sa plétlo. 10635 4 | včerajšéj raďe spolu ňečo rozvažovať buďeme; ňech viďím náchilního 10636 2 | toto Van Stiphout bedlive rozvažuje, kďiž sa o svúj a svému 10637 12| na obrazi pohlídajíc, k rozvažuváňú boskích čnosťí j.ako za 10638 19| počtuval misle unuváňí, že rozvažuvaťi musili, jaká jest nedúživosť 10639 8 | rúcho ; donalma – obecné rozvesehiváňí Elchebiz – Aegipt eulenmech – 10640 10| odpovídala ona, „a bár bi jsťe ju rozveselili! Ja ale k ňéj s vami ňepujďem, 10641 5 | hňevu radňéj priňéslo, jak rozveselilo, Ponajprv, kterák poveďel 10642 10| liduv bez obrazeňí Boha rozveseliťi? Která odpoveďela: ~,,Nebe 10643 8 | ho radení všecci ňepočali rozveselovať. A prvňá jsíce bila pani, 10644 18| mladoženíka a mladožennicu rozveseluval, kolikrát sa zamišluvali, 10645 16| abi sa u ních zabavovali, rozveseluvali, pestujú je, jestli menšé 10646 4 | seba odvzdálíc, papírek rozvinúla a z najpilňejším pozorováňím 10647 4 | hodních uznali, z tím toliko rozˇOdílem, že panna (na príklad musulmanničkám) 10648 4 | neb prinajméň, kďiž juž rozšíren jest, bi druhím v uši ňevstúpil, 10649 15| bívá jsíce rozmnožená a rozšírená aj skrz kupectvý a jiné 10650 12| všech sveta stránkach bilo rozšírené a tak i do náboženstvá našého 10651 3 | toto ve1kího ňekdi chíru, rozšírenéj chváli, ale všecko kazícé 10652 4 | lechko ku zahaseňí jakoliv rozšíreního vňitrního svého plameňa. 10653 6 | áno, zlosť táto tak je; sa rozšírila, že k brehu pospíchať muísili, 10654 4 | bezbožního jeho náboženstvý rozširitelkiňa! Jďi včil a kterího jsi 10655 7 | zbehlosti jest sa zdvíhalo a rozširovalo, nasledovali hlasné krikí. 10656 4 | chráňiťi, ale i hlásiť a rozširovaťi, na ňu siliť chce biť každím 10657 3 | jeho, ale v okamžení tak sa rozšírovaťi počala opuchlina, že bi 10658 7 | ruže rovnú tam mírú bili rozšité. Úst rti foarvú svoju premáhali 10659 7 | roztopením olovem, vodu zažatú a rozžárením železem, jak to včil všem 10660 7 | toto dal si železné siní rozžáriť a po nich bosími stúpal 10661 6 | Loď pák naša síru a smolu rozžatú, po všech jéj síranácih 10662 7 | preto aj ňé toliko nehasli rozžatý oheň, než olej ješťe k nemu 10663 4 | livú pobožnosť v človeku rozžíha a pozbuzuje. Ale aňi to 10664 9 | Táto sebe mislila, že „rožehnaje sa s tím ťelem", spívajú, 10665 10| štverzubními vilamá, núžmi, rožňami, mečmi a katuv tíchto tak 10666 2 | muhammedánská táto panna rpeknú z nebe čnosťú obdarovaná, 10667 7 | zcela ňeňi zňivečená; srri'rť techdi jéj jest povetrý, 10668 7 | tam mírú bili rozšité. Úst rti foarvú svoju premáhali a 10669 18| no-vích bačkorách, v novém rubáči, v novích vibíleních rukávcéch, 10670 6 | neb slobodne ňé jsme smeli rúbat, bi z dvúch tích ňekterý 10671 11| prázdnosťách ~Aj oslové ručá. ~Nišť v sveťe ňeviďiš, 10672 20| ponajprv ňepopočtitedlné na rúchá ňekterích pánuv nákladi. 10673 11| Vi štekáťe, bu-číťe a ručíťe, že pre mníški prám tak 10674 5 | prikročil a na znameňí dané tak ručňe veďeli i pod oblečeňím svojím 10675 4 | sa hnal proťi ňemu, tak rúčňe meč prez hrtan až k srdcu 10676 4 | reči ovráťíc sa k oknu a ručník viťáhnúc, prehorce začala 10677 9 | jedního rukáva viťahnutího ručníka visákal a druhím z druhího 10678 7 | zamíšaná, na taňíri bílim ručnikem prikritém držal, druhý pák, 10679 18| rubáči, v novích vibíleních rukávcéch, nový majícú s plecuv 10680 7 | hlavu prikrívajú Satú, rukávu podobnú aneb radnej ten 10681 10| druhý ké mne cuzú jsíce rúkú zcéla písané okrem podpisu. 10682 7 | čo mini, dávali ňekterí rulkú a očima katovi znamení, 10683 15| ješťe ňekterí drzá, jakí jsú Rusi anebž Moskoviťi. ~O stave 10684 14| totižto tuhšého zachovávaná a rusutliki, téz vešti; a juž aj k tíchto 10685 7 | kterích sa i Venus svojimi ružami i Diana svími laliámi tešiť 10686 20| dává. Na lícách červenobílé ružički klaďe, jestli sa v ten ďeň 10687 10| prišla, bil pák klášter (po sa-mích klášterech ma z rúk do rúk 10688 23| krivého svého odpovídáňá sa-mo seba naprávalo. Ale všecko 10689 2 | do mesta mezi láňím, mezi sácaňím a trhaňím védli. ~ Zúrivosť 10690 7 | šlám obťáhlo; ništ tam že saďí a uhluv nebilo viďet. – 10691 7 | terebynthový olej, vápno živé, sadlo svinské a capové v jednakéj 10692 5 | zachovať i ju naň posaďic i sám sadnúc. Alo toto k obraňe obidvuch 10693 20| vitla-čená a vlhkosť tato, saft tento potem všelikími vlaskími, 10694 17| pri roze stola stojíc, sáhala ližicú a kolikrát kusisko 10695 18| teho všecci vespolek smele sáhli, v tem žád-ná ňebila víjimka, 10696 11| tento mel odfuku-vaťi, nos sákaťi, odkašlávaťi a preťíraťi 10697 4 | najchlechťšéj do nastaveního saku móhla venaťi. ~Sveťiliprám 10698 2 | Parentium, brech Torreta, sigoť Sala z mestečkem Zara. Podobním 10699 20| vzácňejšé a trvácňejšé. ~Ze Salamandri bi je musili míťi. Gombi 10700 4 | majú na mísťe, kďe ňekdi Salamonuv stál, že kdo len do síňe 10701 8 | všeeko, kďiž jsem sa že Sallernuma na nové do Benátek bidlo 10702 5 | juž biťi prestal) Renaita same. Bars z tímto pak, bár z 10703 2 | poníženosť, tak pohanského a v samém čistém, od skazeného zrozeňí 10704 2 | neb jemu obzvlášťňe, ano, samému Fattimi a dvúru celiho opatrováňí 10705 12| Boha pítáme, to ňé pre nás samich, kďiž sa osobitne každý . 10706 7 | velmi úzkím žijú, jakžto samími horúcu vodu opareními zelinámi. 10707 3 | tehož vajca rosťe cely (čo samimu a jeďinkími vlastné sa biťi 10708 3 | člnek jest odtrhnutý a ze sammím Renaitem daleko od. loďe 10709 20| ništmeňéj žáden zeman taký samo-vladár, abi vše, čo sa mu líbi, 10710 6 | potem, než jsem sa s ním prv samotne zmlúvil a míňeňí mé jemu 10711 20| takovím, kdož má dokonalé samotné pánstvý, vladárstvý?! Jinšé 10712 7 | mopíhtiho dvúru do bezpečnéj samotnej ko-múrki privédel, kďe ' 10713 21| jsme mi, múžeťe aj vi v samotném živoťe strvaťi a usilujícimu 10714 16| reholníckím slibem ňevhoďili, samotnosť, či manželská společnost? – 10715 9 | jedního samotního, jednu ;samotnú; ona pák jedna jeďinká samotná 10716 5 | že ňéjen z mesta do mesta samotný jíť ňemúžeš, ale kďiž sedlák 10717 14| odpovedal on, „než ňekďe samovladár, ňekďe biskup jích sebe 10718 23| smilstvý, prstem ukážú Ofeáša a Samsona. Nadhazuj vojenstvý, uďerení, 10719 15| Armilla, Sotus, Medína, ~Sanchez Silveira, Gomez. ~Tento, 10720 20| sibaritské, tarentínské, na tito Sar-danapála, Xerra, Tibéria, Vitellia, 10721 11| milosťive za-cházírn že satanmi laťínskího u mníšek brevíára? – 10722 3 | sa bráňá hospodári: okolo sáťí prékopi čiňá hlboké a široké, 10723 9 | učením, z všemi svími nemúdre satirickími, bez základu zloženími, 10724 12| veríš, kterak mlúvíš? Od satirikuv jsi sebe zubuv požičal, 10725 7 | pati, 'hlavu prikrívajú Satú, rukávu podobnú aneb radnej 10726 3 | púšťajú a odtúď včas suchosti sáťú svému pomahajú. Čiňí pak 10727 15| proťi všech stavuv nemravum, satyri, kterák ríkame a ňé paškvinádi, 10728 15| spísaních mnoho dobrého spríhodi sbíráváme a pre tu príčinu zas ňemajú 10729 6 | mohlo biťi, bi ju neb v Scan-driku, neb v druhém nekterem ikupeckém 10730 23| Simonides Melíto, potem Metrodor Sceptijský písali a kterú sa z novších 10731 7 | z rovnú jednostaj-nosťú scházal ku napomínaní Renaita, bi 10732 10| vimaluvané a čo umeňú ma-lára scházalo, to podpis verními pečeďámi 10733 17| život a aňi vám ništ ňebuďe scházaťi, chibiťi." ~„Poručeno Pánu 10734 4 | pre jakýdar, kďiž v Kods Scherife u taťíka mého za bezpečné 10735 6 | príležitosť, která ma až do Kods Scherifu sprovaďila, néb od-tád jsem 10736 8 | Skanderik – Alexandria mesto schifud – pes Solyma – Jeruzalem 10737 7 | jinší, jak ti? Čo jednímu schifudovi v harime, kam i našímu vejdúť 10738 19| Prepisovať jest lekáruv, Lík schistať apothekáruv; Tamten zabiť 10739 10| zešla, sestra púlmrtvú po schodéch hore naspád ťáhla. ~Zdesila 10740 19| které mu gra-duatný (poveďme schodný anebo krokový) doktor ví 10741 10| toťižto pomstlivú rukú dolu že schoduv bila socená. ~Treťú v prvný 10742 10| slepí-má, škulavkni, zlámaními, schrámaními, hrbatími, hluchími, kimlavími 10743 12| sa na teba sluší." Káto a Scípio Aemiliánský ju téz od Rimanov 10744 10| táto osvícená vrchná: Više se-ďemdesáťi rofkuv v klášteri sa bívaťi 10745 11| svíťí, ja ale zďe pri svíci se-ďeťi, ti pák chvílami stáťi, 10746 7 | sudcové jakžto hríšné že sebamordárstvý hňedtki, pred visveďčením 10747 7 | do zúfanlivosťi včil a do sebavraždi pri-védlo) a prijšél do 10748 5 | ňenacházajíc, stáli bez sebespomáhaňí. Vtedi jeďiňe, kďiž juž 10749 15| ho preč vihnali, neb že sébú zmíšali, svúj ho také jaziik 10750 4 | ošklivosť ňeňi - čo? Či ona ze sebúukrutné ňeňese milujícej a milovanímu 10751 22| všaďe ňesvedčila aj polná sed-lácká práca, oračka, kopačka a 10752 23| starého farára pri čerepovém sed-láckém svítníku seďícího a kterák 10753 5 | zpravdú jest smíchu hodno, neb seďá tam v kole bez zmlúváňí, 10754 7 | dne, ani v noci, choďil, sedal, stával, chvílámi hlavu 10755 12| najviššího pastí-ra stolicu sedali, stalo sa, že všecci reholníci 10756 23| mach ťi zaróstnúl uchá, ~Sedáť na nos pre zamrzlé ruki 10757 13| costumi e contro la šanta sede Cattolica!" nohami zem tlčíc, 10758 10| vrchu hlavi rozličné žabi seďe-li; čo pák uprostred všech 10759 20| každém dome, v každéj chalupe seďelo, ale čím náhle staré (jako 10760 3 | zašili. Za tím pod časem dnuv seďemďesát ťelo posípaIi solú nitrovú, 10761 4 | Prvňího radu svatí obdržá po seďemnásťi z tak rozkošnú podstatu, 10762 18| požívaťi. A pomimo prvňého seďeňá jsíce, kďiž jinší jen kriváčki 10763 4 | mophti a bradu chiťíc, ze seďení povstal: „A kdo (tázal sa 10764 4 | hedvabních poduškách ležať a seďeť budú. V S u r a ť e 48: 10765 21| okolo dlhokích stoluv zďílu seďících, zďílu pak stojících, s 10766 10| navráciťi, kďiž pod jednim krém seďícú viďeli mníšku, v 'hlbokích, 10767 23| v tak silních, na jakéj seďím, skri-ňách pozamikané, plesnícé, 10768 20| a ňekolik samé kráčať a sedkaťi múžú, vtedi pristu-pujú 10769 20| spravedliví zemani musejú sedláčiťi a mnohí zemani jsú, kterí 10770 20| jen hovadá a smeťi liduv,sedláčki,svúj porod svím mlékem plágajú. 10771 22| strela ohnivá ve vaších sedláckích plúcách, že jestli ho chceťe 10772 19| ďe-dini. Vézel sedlák (zas ze sedlákem bila vec) v sebe ňé tak 10773 20| zretedlné jest poznaťi, že do sedlákovéj kapustnice vejšél, neb ponevádž 10774 15| Slováci s prvních svích sedlísk ára tito strani príjšli, 10775 18| starích svatuv. Tímto predňé sedlisko bilo vinecha-né a ješťe 10776 19| zďe vihoďíc sa na sedlovího, počal velkím krikem, jako 10777 14| jinďe téjž česťi (jakí v sedmém vrchu bili počituváňí) zá-konnáci 10778 21| jináč Hrehora tehož jména sedmího pápeža, man-želstva zákaze 10779 14| kladivá jsú prichistané. Sedmý pevno stojí a jest že štír 10780 18| spišéj každý, kďe chcel, sednul, vijmúc starích svatuv. 10781 4 | viďíc, že stidňe a čerňí, sednúť mu kazala, abi skrz híbaňí 10782 7 | vipísala, na j láskavé j sej ho prosíc, bi misel jéj 10783 7 | prilepí sa pijícímu k ústam; séjme pák ju, kďiž vodu povlaží 10784 7 | zustala, aniž bila prv odtúď sejmútá, jak kďiž mních sám čosi 10785 3 | dvuch ďíluv v jinšé tri seká; odkúd Cahir blízký jest. 10786 6 | kterí ňepodvolilá, klali a sekali, juž jsme aj truhli otvírali, 10787 4 | Daphne? Či vňitrňe ňeňi jest sekaný? ~Čo strpil, kďiž darmo 10788 22| halén, kožuchuv, perín, sekér aj okén a dverí, ale najvíc 10789 7 | zdvihnúl rameno své, bil bi seknúl, ale ho z vojákuv jeden ( 10790 10| Kďiž sebe ňekterá žilu dáme seknúť, máme dupliku, kďiž jména 10791 17| rolička, na kteréj sa toto seménko roďilo, žádního nikdi kúkola, 10792 11| o, márnosť ~Svetská tu, semtam, hen. ~Ništ v sveťe ňeviďíš, 10793 19| povolával (že svedectvá Seneki), najvet-šéj hanbi zustával 10794 4 | hňedki minú, ~Jsú slama, jsú seno, jsú prachové sňeti. ~A 10795 8 | ďivňe dostatý a odňe -,sený. On jest Ibrater dcéri tejto 10796 12| spísaný zakazuval. Národ Séres rečený, jako Euseibius píše, 10797 10| šušknúla jéj ňe-která že sestér, že to ten jest, který chcel 10798 4 | na veki zavreť aj Fattime sestre písal, duchovné ňečo radďil, 10799 4 | jeho vždi jsem dúfala, ze sestrú jeho nadevšecko, kďiž mi 10800 7 | huggiemallári, bektašši, seyahi a jaké ješťe reholnícké 10801 12| bili jéj vnraslá'telJi a sfeladateli, aj Júbalovi svoju. A na 10802 7 | spúsobi, kterími bi ona sferiťe tak, že bi domajší neskoro 10803 7 | nasledovne, že hu on i prisiliť shledal k seba milovaní?" ~Po vipraveňí 10804 4 | nebezpečenstvý biťi prehlídala. Shledala ňevolná z všem svím vťipem, 10805 14| bili pri boskách službách shromážďení, v rúchu naproťi jinším 10806 20| tito aziotické milézijské, sibaritské, tarentínské, na tito Sar-danapála, 10807 13| Sy-rakusanský, Tyndarifous Sicionínský, Symonaktides Chíjský, Glaokus 10808 7 | ňikdi taďe, Ikďe takéto sídla bili naložené, bár z napomneňí 10809 2 | Parentium, brech Torreta, sigoť Sala z mestečkem Zara. Podobním 10810 8 | poibrané, hňeď po -boji tém sigotném aj z platem za rani moje 10811 2 | tenž náš najsveťejší Prorok siIňe slíbil a uložil ňé jen osobi, 10812 8 | uhlédli, zblednúl, zmrznúl a sikameňil. A velmi neskoro, jeďiňe 10813 8 | kďe jsem mal bit jisťe sikiinožen, rani mé jsi namastil, že 10814 6 | bud'to i celích lekárskích siklepuv, nemali spomócť, - Ale tento 10815 6 | Jakkolik jsme mi -bili síkritosť našu naríďili, ju Ibraim 10816 9 | René dosť skusil. ~Bili síkročili na noc do hostinca, který 10817 12| chráméch Pána službi ňetrvédel, síkuselosť bi preukázala, jako i včil 10818 7 | neho osobe prijsel, jestli sikutečňe buďe morený? Jaký toto običaj 10819 2 | Ach! – Ale čo?! I rozum i sila ma opúšťá, ňeňi jsem – téj 10820 3 | kterú víc bil prosen jak silen od pána svého, prijal a 10821 4 | nahovarajú, že raddu jejich sileňí previšuje. Ňišt oňi víc 10822 19| prilehla a tak ostatek sili ukrutníkovéj na sebe prijala, 10823 4 | jakolivňechcela, jakoliv silila sa, kolikrát ništméň jmeno 10824 7 | jsťe ho jen víckrát nato silili a bili bi jsťe ňepochibňe 10825 23| nasmáli, neb kďiž tož ďíťa jen sililo sa a ništ zretedlňe ňevipovedalo, 10826 4 | hlásiť a rozširovaťi, na ňu siliť chce biť každím časem hotový. 10827 13| spadni, ejhle, jako ďruzí silnej našej pomoce zbavení dolu 10828 18| tenkrát sa zdvíhli tím silňejšé, čím dlhšéj zdržané bili, 10829 18| vismuďeňejších strevuv a silňejšého ťela spojeňí, ti sa ješťe 10830 7 | Hadixu ku obrezáňí, tak, ano, silnejšej pre túž Hadixu dal sa ho 10831 7 | česti svéj také oznámíc, k silňejšému svedectvý znovu v receném 10832 7 | nech je prez ďevať dní v silném kvasí ocťe, ukvasené visuší 10833 11| Najšťestlivejší bili tí, kterí silní a hibkí jsúce, po hlavách 10834 13| rozpojení spíval: ~Zvalili silniho duba, kríčki sa trasťe maličké. ~ 10835 4 | chitro dohoňíc, mnohím a silňím hrizeňím z nóch zhoďil. 10836 3 | uťíšené, postredňé mezi silnimi a mdlími vetri, ňé na všé 10837 4 | ústa žalúdka, dokúď ho k silnímu ňepozbuzila vracaňí. Jinše 10838 9 | jméno mníška od reckého silová monos pocházi, čo znamená 10839 2 | veťšá, krem jak neb premócťi sílu neb oci ňé len vlastních 10840 15| Sotus, Medína, ~Sanchez Silveira, Gomez. ~Tento, pravím, 10841 23| najdržánlivejšá pameť, o které najprv Simonides Melíto, potem Metrodor Sceptijský 10842 16| zaneprázdňeňí, najskoršéj do simonie vpadnúťi múže. – Dosť jest 10843 16| kďi bi toliké kníh listi simoniu ňebili naplňili, nebo jakokoliv 10844 7 | taíkové ňevinních aj z jistím simrťi svéj nebeapečenstvím, najvíc 10845 18| jako bi sa bil ňekďe v sinagóge talmud učil. Koňečňe, potem 10846 4 | bebreme.“ ~Bili v poveďenéj siňi zhromažďení takoví, kterí 10847 7 | Nad toto dal si železné siní rozžáriť a po nich bosími 10848 17| provážček! – Kďe jsú ale ďítki, sinkové, dcéruški, abi jsme jím 10849 20| potrhano. Položme ďalšéj, že sinové ništ ňe-spúšťajú, že spúsobú, 10850 4 | jsem jedního beglerbega sinovi, ale ten jšťe v chlapčenskích 10851 8 | ňebila zvalená. Raddu vašu že sinovskú poníženosťú uslíchňem, jestli 10852 8 | má krv, spravodlivý múj sinú, našel, kďe jsi na ňu napadal, 10853 10| Všecki ništmeňéj jejích siová veter od ušuv mich chvátal; 10854 20| pod koreňe stro-muv bilo sipané, abi svú kisnúcú palčivosťú 10855 11| lucifera botuv velkími stadámi sipeťe, než aj dru-hích najňevinnejších 10856 6 | smolu rozžatú, po všech jéj síranácih rozházanú, plameň chiťila 10857 15| všech tích, kterí mlékem a sirem žíjali a kterí običajňe 10858 10| prilívanéj ňúter ustavične sirki a smeli vždicki trval. Prez 10859 3 | ňích rozumil, jak že on sirota jsúce, od milosrdního v 10860 6 | ňíni vskočiť. Loď pák naša síru a smolu rozžatú, po všech 10861 20| strapi strovil, snaď kolik Sisigambe na své jedni toliko strevice, 10862 7 | buďem, jestli ale vi do síťí vpadnete, imňe také vpadnúť 10863 17| kďi bi všecci prez rídke sito prepusťení bili", vivolal 10864 3 | pristaveňím) a tak neb do sitosťi neb né role polívá. Kďiž 10865 19| Včil jsi vic bitý nežli sitý. ~Potem pak: „Či", praví, „ 10866 7 | príležitosť!" Načo be-žíc síuhové, aj aralézli hu. ~A teprv 10867 6 | západu slúnca a po zápaďe síúnca opadli konečne naši, Kďiž 10868 12| bíťi, radnej ju redšejšéj síúžá, ale vtedi z viďitedliním 10869 7 | mesíca, rovnín oddáleňím sivé obočí zaváralo a od jinších 10870 5 | a zdaleka toliko podobné skádáňí merkovali, bi toho každího 10871 17| jsem bila aj zúfalá nad skákaním mojím, kďiž sa predce nade 10872 9 | tím, že hibce a visoce vi skákaťi, znamenajú, predce nepreskočí. – 10873 6 | jednej, druhího pák v druhej skalnej jesňi osobitne majíc. Kďiž 10874 7 | biť pripravená: Bere sa skalný a terebynthový olej, vápno 10875 4 | vinášala, jak tvrdú má v ňem skalu lámaťi. Ale jakoliv ťeškú 10876 7 | daremné bilo všecko prosení! Skameňilo srdce jeho, zatkan bil slich, 10877 10| proťi če-mukoliv takému skamrali. Poneváďž, neb zaslúžili 10878 8 | Renait aneb René – jedno jest Skanderik – Alexandria mesto schifud – 10879 4 | které jím predpoveďelo, že skaza a vikoreňeňí jejích odtehož 10880 10| večnej mnohích pobožních duší skaze príležitosť nedala a nasledovne, 10881 2 | pohanského a v samém čistém, od skazeného zrozeňí daném umeňí zetrvávajicého 10882 19| očisťujú, takto ruki své od skazení človeka unúvajú, kďiž rnezitím 10883 2 | nejednúc juž švárnosť švárního skázi bila príčina. A ňech i našél 10884 20| čerstvé kaffee mráz stáhnúl a skazil, toto žádná múdrá ňeňi vímluva. 10885 19| až velice pravé jest, že skazili, že skinožili a pred časem 10886 7 | neb pevno pretržki hlavu skaziť zaujmúl. Po-neváďž Renait 10887 7 | b ostaň e na chodníkoch, skďiž pannu k precházaňí sa slišal 10888 4 | druhé slova ňekteré arbšť ské na steňe vipísané, običajňe: 10889 7 | obraz, jaký ona bila, bil skinožen a zňivečen?! ~Nebila jéj 10890 7 | praví, ,,ti jsi mne mala biť skinožená, a to z mojím plním privolením! 10891 5 | žálem hňeď v tú chvílu ňebil skinožený. Tímto ništméň spúsobem 10892 4 | mophti ostatné ze sudcoma v skitosťi choval. Kdi bi sa ona bila 10893 5 | ňekolik odvolal, jak bi skiťšé ňečo a jéj saméj mal predložiť 10894 22| kďe jen mócťi buďe, ošiďí, skla-me, nebo to stálú skutečnosťú 10895 4 | vrchi vistreluje, ližice skladajú. Kterí z pústu takího žadnú 10896 21| poručil. – Kďiž ho dolu skladali, prašťilo pod ním všecko. ~ 10897 16| Naňho hríchu nášho príčinu skladáme; Kďiž mezitím cm pre naše 10898 2 | to né, že druzí své vulí skladáňí slišeťi musili a tak obadva 10899 12| dávaťi a jakú v nich nádej skladať! majú. ~Ale po treťí: I 10900 15| kterí, ačkoliv jedného ze skladatelem náboženstvá bili, jestli 10901 20| najdrobňejší fáldík porádňe stál, skladaťi. Tteťá, jenž z vlasuv na 10902 8 | jaká táto k tebe jest, sklamal? – Ale abi jsi uznal, že 10903 4 | pochází pochiba, ňebilo sklamalo, čo Muhammed dal zretedlňe 10904 2 | liduv zrušené i náďeje často sklamané! Renait po odchoďe dcéri 10905 6 | šťestlive mňející, ani nebili sklamaní, ňé predek to liko a prostrédek, 10906 7 | okolostojičnosťách nebil sklamaný, podveďený aneb aj prisilený 10907 4 | pritáhnúť i najmúdrejsího sklamať. Timi slovami počínal, konal 10908 20| jídlem, kdo chce hosťuv sklamaťi, klaďe hňedki pečenki a 10909 10| vkračuváňí, v čase mého slibuv skláňí ne jinšú než pod slovem: 10910 15| Moskovítmi, Dalmatmi, Horvátmi, Sklavákmi, Slovákokvádmi a zďejšími 10911 4 | len temu, který posavaď skldaťi musil a pre kterího ňemožnosť 10912 20| drevo, abi v poveďeních sklen-ních doméch ustavičňe horilo 10913 16| zahmle-ním rozumum kázal. Několik skleníc a džbánuv roztlkli, několik 10914 21| stála dvojpintová pivem plná sklenica, v prostredku zložená od 10915 20| muriňského dreva, na kristálské sklenice, na misi, taníri z hollandskéj 10916 18| pálené. Toto musilo vždi v sklenici pred Van Stiphoutem, Renéem 10917 7 | Nastrojila potem poveďeňe skleňicu a kázala, bi ju i k odporujícího 10918 20| K l a s h a u s i anebž sklenné domi ňech tak má sporádané, 10919 21| višší biťi, ale vetšími sklenními oknámi znamenal ňé obecního 10920 12| kriptách 'anebžto v podzem-ních sklepéch), takli tenkrát predkové 10921 3 | kterími po všech stranách sklépki anebž komúrki jsú vistavené, 10922 3 | a stojácky v poveďeních sklepoch postavili. Odtúď techdi 10923 7 | sa običaj majú. Prosil i sklonením! nohami a zloženími rukami, 10924 7 | mastila žltú volovú a na skmci, které vtedi prám ku potrebe 10925 6 | mínila utekať, juž do mora skočiť a čokoliv spravedlive milujícéj 10926 19| svedomý (mlúvil Van Stiphout) skojiťi, spoko-jiťi múžeš, ale čož 10927 5 | velbludu aneb jinšé hovado na skoki ňejaké vinaučujú, podruhé 10928 7 | spívajíc za sväté panni skonaní. Za dlhím tíchtož poctení 10929 13| ostatnej pobožnosťi a po skončení jéj víjdúc z kosťela, reknúl 10930 11| nadhernosť takovú pekním porádkem skončiť i ňedo-pusťilo, bilo zapálení 10931 10| misie neprišli, zaujmá a skoncuje. Abatiša sa nad tím najvicéj 10932 19| smejú, chválitebňe víborňe skončujú. Jsú ješťe, kterí aj z rúchem 10933 4 | neb jestli jednúc smrťi skór, jak prosbe takéj privoliťi 10934 9 | včil panna toliko, ale za skora (po pro-fessii totižto') 10935 21| juž ze škól bil vijšél a skoré ňekďe predikanstvý očekával, 10936 19| čím dosis buďe hojňejšá, skorej. Uviďá v experimenťe lekári 10937 4 | skrz híbaňí úduv ňebila tím skórej zlosť ze žalúdka po žilách 10938 21| kterák znaťi dával, prí-liš skormúcený odejšél. On pak, poňeváďž 10939 4 | nalézal, aspon, ponevádč skoršá a bližšá mala biťi, mala 10940 3 | pokračoval, že videl od skoršího neb ňeskoršího jéj dokončeňí 10941 5 | TRÚCHLIVÝ TAŤÍK, PONEVÁĎČ SKOUSELOSŤ JED'IŇE DO MUSULMANNÍCKÉJ 10942 17| boského požehnáňí buďte míťi, sková a jím, kďiž príjdú, odevzdá. 10943 4 | jakoliv v hlbokéj ťemnici skovan a sužovan bil,pod tolikím 10944 7 | lod'e inóhla biť vnesená a skovaná, zvláštne techto tafkího, 10945 3 | juž chodí, juž sa krije a skovává zpotajemnosťi, hledajíc 10946 12| odevreťi na svú rovno od Boha skracuj ícú moc a vládu, abi viďeli, 10947 23| silních, na jakéj seďím, skri-ňách pozamikané, plesnícé, abi 10948 10| na spúsotb ťevového hrbca skri-vená, na jednu nohu hrube kulhala, 10949 7 | ten jistý bil, který n:a skríknuťí své prvný bil prítomný. 10950 5 | do pokladních podzemnícíh skríň bívá vrhnuté, které jsíce 10951 20| teprv mešce, potem truhli a skriňe, po tíchto humná a stodoli 10952 19| že ho žádné líki nemohli skrísiťi, ňé, neb toto jest obecná 10953 16| ňepozorní spovedlníci o skrit-šém, haneblivejšém hríchu sa 10954 15| mnohé a velké chibi v ňéj i skriťe i zjevňe záležiťi vikladal, 10955 7 | učelosťi, bár z neznámej a z skritéj ňetkteréj príčini stáva, 10956 2 | buďto chcel, leknúťí vňitrné skriťi ňemóhe1, tvár juž zaprlená, 10957 7 | sliboval, že ho on sám pod skritosťú dá sprovaďiť a až do :kraju 10958 10| listek, kďiž zase prijšél, skritovňe odevzdala. On potem všecki 10959 3 | bi sa v múre aneb v zemi skritý, odtúď skrz potajemné žlabi 10960 10| za jednu, poňevádž sa tak skrívá, včíl nadevšecko, kďiž bi 10961 4 | zdaleka podobná! O, čož mám skrívať, bár ma aj smrť v okamžeňí 10962 15| zdrháme, od mladosťi až do skrivenéj starobi, až do smrťi hovadňe 10963 20| pili. Ňech jsú spokojení skrov-ním doma, ve vlastném kraji, 10964 19| ništmeňéj i z méj príliš skrovnéj mírnosťi ješťe a ješťe bich 10965 20| rúchem, ňech jsú spokojní skrovním, strídmím príbitkem. Tito 10966 2 | vči1 aspon kvileňí svú malo skrovnosť, prosil: „Panna," praví, „ 10967 5 | to svú jsíce stranu, bi skrovný plat a nad ten ništ nespravodlivé 10968 5 | bívajú plné, neb verá, že skrt časté ťela umívaňí i duša 10969 12| uložil pésňe opravdivej skrúšenej pobožnosťi jednímukaždmiu 10970 4 | preto jediné, čo z verního a skrúšeního milováňí pocháza. Jestli 10971 2 | taťíka mého vkrociťi, tu skrúšením srdcem seba vijeviťi ňezakázal. 10972 7 | abi móhel hrích svúj tím skrúšňejšéj želiť. A toto bil silný 10973 4 | Odtúď po chvílách ňekolik skrzchlapca odkázané jest Renaitovi, 10974 16| presenuvali, a preto že jsme skrze ních aneb prám aj rovno 10975 23| pred Bohem i pred svetem skú-pího, a to z duchovních dúchoduv, 10976 20| cuzozemskích kastrólech sku-selí musejú biťi. A tito preto 10977 19| to aj v skutku skúmajú, sku-sujú – zďílu hňeď v školách, 10978 10| predne svedčil, že on síce sku-tečňe bil vpadél do rúk nepríteluv, 10979 23| zadvíráš. ~Prečo je už skučko z hromadi ňežiješ, ~Kďiž 10980 19| kních učá, to aj v skutku skúmajú, sku-sujú – zďílu hňeď v 10981 23| s po-horšujícej škaredéj skúposťi pozhrabávané bohatstvý i 10982 13| Klášteruv jsi musil jiťi, včil skus, či j.u nalezneš aj u vlaskích 10983 7 | áno, narídkejšá a ňikdi skuselá líbežnosť všech očum bliskala. – 10984 13| prednášil, tak mnohích múdrích a skuselích svedectvim je potvrzuval, 10985 4 | za učelího a v svém úraďe skuselího uznával, kázal, bi poslúchala, 10986 7 | všech dvúr-ních učelosťú a skuselosťú prevíšoval, milý bil a v 10987 18| tovariš cesti, buďto tam taďe skúselý, v tvári ňebil stály pre 10988 20| čekaťi musíš, dokúď ňekdo skúseňejší počňe jeesťi, jináč lechko 10989 2 | dvuru v ten ďen naproťi skuseňi bila zamislená, často v 10990 19| chvílámi proťi tímž od ňeho skusením a uzdravením nemocám k rozveseleňí 10991 19| na príkladi ňeodevíral, skúsenosťi bi ňemel ňikdi. Takí-mu 10992 19| po druhé, nech bi bili k skúseňú pusťení, ale ňé abi sami 10993 19| pozo-ruvali, čo za ňedúživosť skusí a poví biťi. ~Ale on vtedi 10994 4 | potem zavolajíc, rokázal, bi skusíc ňemoc i z koreňem svojím, 10995 21| prospešný k všemu prostredek), skusíme husťejšé jejích k nám sa 10996 4 | ňiňejší vek obzvlášťňe jest skusiť) bezbožnosť radňéj jak spraved 10997 15| rozličních osadách víslový skusíťe. – Víš spomnený skladatel 10998 21| svitaťi.“ ~„Dobre, múžeme skúsiťi“, mlúvil Van Stiphout, „ 10999 8 | re-holníkuv obvzláštňe chcem skusiťiť, hneď jedním neb druhím 11000 4 | bezbožník taký takú u nás skusuje lásku. Otče najláskavejší, 11001 5 | berú, áno, i plaťá za ne, skusujíc prez tolko juž rokuv ustavične, 11002 13| lidmi a zvlášť u faráruv skusuvali a v poslušnosťi seba cvičili, 11003 16| kďiž k mnohím prislúchalo, skusuvaťi a ja jsem mnohé skusil v 11004 14| uhlídáš, i jménem i víborními skut-koma Veliký." ~ ~ 11005 21| li ja často aj o dobrích skutcích ňekážem? Či vám pekňe ňevijádrujem 11006 5 | naučovaňím svojím, stalo sa skutčňe. Ješťe ňebili pribili a 11007 13| je potvrzuval, že temer skuteč-ním Ihárem nažíval Augustína, 11008 21| Stiphoutovi obráťíc, ríkal: „Hle, skutečné potvrzeňí méj misle. Zďe 11009 10| svetskí, kterí skutečňe do skutecních tích míst z velikím unúváňím 11010 12| zásluhu ňe-vinášajú, ale aj že skutečními hrídhmi sa domu navracajú. ~ 11011 21| milujú a takovím jeďiňe skutečnú preukazujú lásku?... ~Mezitím 11012 7 | náďej mal, neb veďel, že skuték taký k plnému seba vikonaňi 11013 7 | ňeviďeních, ani ňeslišaních cestu skutka dal odsúďiť. Ňedomňívaj 11014 4 | jejích zákazúm učineními skutkoma. ~A tento, jak jsem poveďel, 11015 12| oibrazuv, hlúpich obi-čajňe skutkov malárskích a rezlbárskich, 11016 16| svátku, s tíchto takích skutkuv buď jistý, že jest." ~ ~ ~ 11017 4 | verá, že v ten čas najvíc skytkuv najzázračnejších čiňil a 11018 5 | PREDNÁŠAL, JAKKOLIK DÚVOĎIL, SLABÉ BILO PRED OČIMA RENAITOVÍMI, 11019 8 | žalostlivejäé vtedi, tím sladčejšu včil z pamáťki jejích radosť 11020 2 | mi techdi (mlúvila mezi sladkími slzámi), navracáš sa! O, 11021 7 | pamiatka jejích jemu a jeho jím sladšá bud'e, jak bi bila, kďi 11022 10| roztomilejší. V posteli zadného slameniho mechu nemám, spím lechko 11023 20| pečénkách pokladajíc solnički, slamenníčki a podobné postpasti anebožto 11024 18| teprv jích do stodoli do slámi k nočnímu odpočinku sprovaďili 11025 20| i n á d a podobné, ňé ze slaňinú a jinším svinskím massem, 11026 20| pozavazuvalo, ovocí zabarvilo a slanú chuťú naplnilo. ~ Toto 11027 22| Ňepovedalo vám“, praví, „ňeráz sláv-né pánstvý, strela ohnivá ve 11028 15| jejich, majú bíťi nazívaný Slaváci, jestli ale od slova, Slováci), 11029 15| Slavakuv a i Nemcov. Ale o Slavákéch velice málo jest naléznúťi 11030 15| aj kraj prežíva), potení Slavakuv a i Nemcov. Ale o Slavákéch 11031 15| jest ten či slovanský, či slavánský národ? Slišal i čítal jsem 11032 15| jedno jest, neb jestli od slávi pochází jmáno jejich, majú 11033 11| dudúkajú a jako v klétce slávičkové viihvizdujú. ~Ďalšej: Prečo 11034 2 | običaje národu svého tak slavňe vítajú. Ale kďiž od približujících 11035 4 | ňepotreba tu na bohatsvý a slávne jména prehlídať, než na 11036 7 | mechu zašitá a bez ňiňejšého slávneho sprováďaňí do potoka vhoďená 11037 18| Čokoliv od stvoreňí sveta slávného v Písme svatém o manželéch 11038 4 | príklad musulmanničkám) slávňéj mala biť zmárňená, z triumphem 11039 5 | oznámiťi, bi ze sebú idúc, tím slavňejšéj oželená Fattima do dvúra 11040 3 | Oblaki, mad to celé (ku slavnejšímu triumphu ~Potrebné) zbuďili 11041 7 | bilo nebilo, pretože mnohem slávňejšú, nežli bila predne, ju toto 11042 5 | podle radu jedního knížaťa slavnosťi, dejžto ňevelmi nádherná 11043 7 | umelosťú svoju, jak vzáctný a slávny má zustať po krátkem časi 11044 7 | tento pre svú u svojích slávu lepšé, ništ pre zachovaní 11045 6 | iprvňíeh tíchto činuv aj o na sledujících šťestlive mňející, ani nebili 11046 2 | zetrvávaťi? Juž posavád slepá bila i žádost i smelosť 11047 7 | uzdravujú, bár že samej slepej prihodí, bár aj že skutečnéj ( 11048 10| Prez nos vilézali ňeocazní slepí hadi a prez oči sa zas kamsi 11049 10| techdi s tímito krivími, slepí-má, škulavkni, zlámaními, schrámaními, 11050 11| Vi líbezňe kodkodákajícé slepice! Vi, ani neznám visloviťi, 11051 2 | pretrhen, konec plačlivý slepímu svému dúfáňú uložen a preto 11052 7 | všecku svú ňerozváženosť, svú slepotu, svú dobrovotnú ňepomislitedlniosť. 11053 7 | vňitrňe a zevňitrňe musí biť slepý, kdo básnám jeho verí. ~ 11054 7 | Vzala potem záhradný slez a tri neb štirikrát ruki