| Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library |
| Jozef Ignác Bajza René mládenca príhodi a skúsenosti IntraText - Concordances (Hapax - words occurring once) |
Part
12555 10| prípadnosť nebeský ten (učinek pokladala, až kďiž viplňeňí 12556 6 | abich zplna boháčeín bil účiňen, poneváďž za svetla ju vivédcť 12557 4 | mnú a mňa žadajícéj osobu učiňena jsi - ti, pravím, paňí má, 12558 2 | prejdúc, videl misto násili učinenéj, viďel aj pažiť zamordovaních 12559 4 | babské viďeňí, jím milosťive učiňenézjeveňí, které biť bi mnohích i 12560 23| apoštolem a nádobu Boha učineního, aj Augustína, který ňekdi 12561 4 | človekem bi mal biť u ňích učiňením, jak náhle bi vrúcním jéj 12562 4 | proťi smíšním jejích zákazúm učineními skutkoma. ~A tento, jak 12563 20| svému obzláštňe sedlákovi učiňenú, preukázaťi, jest práca! 12564 4 | času ňé tak, jak mi kážeme, učiňí. Kďiž pad podle našéj žádosťi 12565 9 | vaša malá jest! Čož jéj učiňí-me? Jestli zeď jest – jestli 12566 7 | bi jích mohlo pricházať, učiňilib všecci ništ. Z tech-to, 12567 7 | nežli bila predne, ju toto učinilo, z čeho bez pochibi i jemu 12568 6 | očekávať, zložiťi, všem dosť učíňiťi, biť bi i celé, čím vláďe, 12569 7 | srdečne vipove-ďela, jestli to učiňíš, prevíšenu ma uznám, uznám, 12570 15| jsú ti víborné vojenské učinki, jenž je dávni cuzí pisári 12571 4 | jejích; podle míri dobrích učinkuv mzda táto ďelená buďe. Prvňího 12572 7 | dcéru tvú z jauerem, jéj učitelem. – Víc jsíce ništ, ale to 12573 4 | RENÉ SA STVÁVA UČITEĽOM MOFTIHO DCÉRY, KRÁSNEJ HADIXI, 12574 19| ňekolik mrtvích ťeluv jím učitelové rozparujú a vnítrních úduv 12575 8 | ríkajíc: „Asnaď to ďopusťí učitelovi inému, snáď dá slobodu". – 12576 12| než s píšem svatích sa učme Boha znaťi, v písniech svatích 12577 4 | tvé od néj srdce odvráca, učň známe dúvodi, pre které 12578 4 | v tem potrebu ňetrpícéj, učtelem biťi prisilili. Ujisťen 12579 19| víri, o svého náboženstvá ucťeňí bedlivosť zcela za pravú, 12580 4 | Odejšél ňeskoréj podobňe ucťený aj ten príbuzný tvúj do 12581 15| aj tich najňehodňejších ucťiťi, jestli, čo on sebe prez 12582 8 | vin-šujeťe a chceťe, bich v ňem ucťive pocházal. Dopusťiťe techdi, 12583 5 | móhel potlkať i poddanstvý ucťivejšéj chovať? Neb jestli bi bezpečnosť 12584 16| Svátki jsú od svatích otcuv k ucťivejšému svátosťí prijímáňu ustanovené, 12585 5 | otevrené jest, v frúchu ucťivém bez zbroja, jak sa viďeli, 12586 2 | tázala, v každém slove samú ucťívosť a príveťivosť ukazujíc. 12587 7 | z všem človečen-stvím. a ucťivosťú odpovedala, toto na seba 12588 7 | praví (odpovidala mu z ucťivú ťichosťú Hadixa), „ti tmi 12589 10| bežíc, zastavila sa a z úctivú jednu smelosťú (kterak to 12590 16| bi bili predtím takú jeho uctlivosť znali, ňikdib' nebil tú 12591 4 | násilné mé skinožeňí, proč úd tvúj ňeplňíš? Proč ma neb 12592 2 | víslal za tovariša muža udatního a v stranách tich ňé ňeskuselího 12593 7 | umrlcuv ležisko od chlapuv udatníoh a Hadixa na vrchu na čírnéj 12594 7 | neb to tvé Čtnosťi, tvé udatnosť! z jakýmkoliv mím nebezrpečenstvím 12595 13| jest! Máš preň čtnosťí, máš udatnosti, šuhajko. Včil který stav 12596 4 | kolik mal čnosťí, ~ Kolik udatnosťí ~Získal ništ, vihral ništ, 12597 18| ho bil ňekdo po všec-kích údech kúlem stlkel; a tento, kďi 12598 10| trpezlivosťi pomoci svojej uďelil. ~Mezi jinšim i to často 12599 17| samého tého živí, čo jsťe nám uďelili a ponevaďž sem vždi prijíťi 12600 12| spolubratrurn reholníkum uďeluvaťi pápeži. ~Neb čo? Jestliže 12601 19| svého, na zemi sa proťi uďereňú ješťe krúťícího, prilehla 12602 2 | ňezustává. Aňi ňemeškajíc, uďerili do lodí, kterích tam ňekolik 12603 18| a nadevšecko pod kolená uďerilo. Aj štvrtý temu dával príčinu, 12604 13| chudobu, kďiž on mezitím udíšaný mlčal: ~Na slib takej chudobi, 12605 2 | ostidnúc a stáťi začajíc, údom prislúchajícú hibkosť zatajila 12606 7 | krv k preréďeňí jéj z miki údu a po temto bez meškaní začala 12607 11| času strekáče privézli a udusili ho. – Takto jedního domu 12608 19| stave ňebil, ňemóhel ho udusiť. Tak chutňe, hlasňe a silňe 12609 12| na 'harfu hral, Antigon, ueitel jeho, harfu polámal, mluvíc: „ 12610 4 | ňemalá bila milovňica a i úfáňí své v zúfaňí obrácené tadáž 12611 23| rok dobréj rolnéj úroďe úfaťi múžeme a kďiž zbožíčko poskočí, 12612 4 | aneb kďe ju bolí, na čo si uhárká, čo ju trápí, bi za času, 12613 10| nehodní. ~A posledne tito: ~Uharkáš si, že ta šlapú jako blato: ~ 12614 15| témž Svatoplúgovi ňekterí uherskí pisári báseň tú zložili, 12615 1 | bili virečené na príklad uherskích tích, které padle seba majú 12616 19| postavíc, odcházila. Čo pán uhleďnúc, buďto i sám o sebe žádnéj 12617 10| umrlčiivim hlasem spívali. Toto uhlédnúc mláďenec, zďesil sa preto 12618 7 | jest, (potem bi jsi bil uhlédnúl, jaká ruka čara a jakú hlinkú. 12619 23| prežil jsi, juž prežiješ? Na uhlédnuťí aňi ňepomňeních hosťuv velice 12620 23| reverendú. ~Takú vinasnážňenosť uhlednuvše René, mislil: „Zďe neb ostat-ňe 12621 7 | že samé božské tajemnosťí uhlí-dajú. Ja pák bich súďil, že sa 12622 7 | nebil mislil, čo včil jasne uhlídá, že veril mnohé jeho ohavné, 12623 4 | ňemajíc, od svetla jasňéj uhlídám, že strachi moje ňebili 12624 23| místa ňepreležíme a kterák uhlídáme, dosť u velikího žida jsme.“ – 12625 4 | techdi, musila jeho pri sebe uhlídať, mnohonásobné reči a klevetáňí 12626 23| drahé jest. Nemúžem – však uhlídáťe i sami, že v mém príbitku 12627 5 | vždicki majíc, bi jedenkaždý uhlídnúc, veril o navráceňí jéj a 12628 8 | bila sprosťilla. Kterú jak uhlídnúl prez prah prekračujícú Don 12629 7 | obťáhlo; ništ tam že saďí a uhluv nebilo viďet. – Jedna jasnosť, 12630 4 | tolikrát šťestlive pisku jeho uhnúl a ťeplé ješťe k nezastidnutím 12631 3 | obidvuch do ňeštestí techto uhodila. Milovaljs´ ti a čojs' miloval, 12632 4 | aspon živobiťí jeho majú uhoršiť, do jarma krki, nohi do 12633 3 | Pelusium rečeního, mesta, které Uhrum bilo dobre známe, kďiž z 12634 12| ibedlive oa všecko pozorujácího uíhlídal, viprávaj mi, čo a kterák 12635 7 | JEJÍCH, KTERÝ JSEM ZASLÚŽIL, UÍKROŤ A KTERÁK MAJÚ BIŤ OBADVA 12636 7 | prinajanéň abi z reči své tím uikrutňejšéj bili súďeni, k mlúveňí slobodu 12637 6 | zňiveeili zcela nás, koňec uíozili prez mnoho roku v panujícé 12638 2 | Fattima k sebe v ten cas ujdúťi míňila. ~Z techto spravedlivú 12639 14| praví, že jsú ješťe ňeni ujednostatňení v mesťe tém a ňeveďá, či 12640 2 | všecku tak radostlivú nádej ujímalo. – „Jestli," praví, „Don 12641 7 | zahaňebeňí a nevinnosti svéj ujisťeňí ňečo chce mlúviť, ňečo vikázať. 12642 10| jedném z mišlenkuv našich ujísťení, poneváďž prišli dva listí, 12643 10| povinnosť odejšél, ale s tím mňa ujisťeňím, že mi najčastejšej (krém 12644 4 | nišmeňéj spívala, ňelen ňé ujisťiť, ale aňi poslúchnúť ju ňechcel. – 12645 4 | ňejakím znameňím mňeňí jeho ujisťovala a potvrzovala. Ale i druhú 12646 5 | PRIVOLENÍ A VAN STIPHOUTOVÉ UJISTOVÁŇÍ SLIBOVALO, KĎIŽ, HLE, Z 12647 7 | kterích bi sa snáď vimlúvať a ujisťuvať zadali, ňeprijmúc, slovem, 12648 2 | prístavu morskímu pospíchali, ujišťení, že nikde jinďe hlava skutku 12649 2 | chistáňi listu biťi sa viďelo, ujišťený jest caddi se všemi, kterí 12650 5 | spíšéj tím daléj od Tripolisi ujšél. Ale ňešťstního frajíra 12651 5 | bez meškáňí do svitu daléj újšli. ~Spúsob umíňeňí svého ňevijevila, 12652 17| pozor, abi sa aj vám s ňeho ujšlo." ~Zďe poškrábajíc sa, kďe 12653 12| ňekolikrátt tvár svú lidu uká-zaťi, z náhlosťú ňekolikrát kolenem 12654 23| zhrnáš, zbíráš, ~Hrabeš, ukadáš, stlkáš, pečeďíš, zadvíráš. ~ 12655 7 | ttalkú, z kterúb si srdca své ukázali a vespdek, čo v nich jest, 12656 8 | zložím, čistotňejším sa biťi ukázalo. ~. ~V Dolném Dubovém 14- 12657 4 | Kďiž takto celéj jest osaďe ukázan, pri vedený bívá na plac 12658 2 | toto?" ~Pohlédla spolu na ukázané a které ona až posaváď bedlive' 12659 2 | pochibi na smrť raňiťi hňedki ukázaních ňepríteluv. Ale ješťe ňeznal 12660 7 | skúsili a skusá všecci, kterí ukázaníimi prostredkoma žiť budú, že 12661 6 | hňedki svích obličajuv zplna ukazujícé. A z tíchto jedno, bich 12662 23| nadhazuj smilstvý, prstem ukážú Ofeáša a Samsona. Nadhazuj 12663 19| ťisíce liduv život do ruki ukla-dajú, zavírajú. Zle, neb ništ 12664 19| nábožný príkaz, kterím sa ukladá, bi jsme i zvadlivích a 12665 5 | nad ten ništ nespravodlivé ukladali, a tento obdržíc, víc ništ 12666 7 | spúsobem mizerní-ho starí'ho ukojil'a, mučení srdca a ducha 12667 3 | skrz oči bil veďený, po ukonáňí svém neb vicéj sa straťil 12668 10| okolo uší.... Ani hri nám k ukráceňí ťesklivího času ňechíbajú: 12669 5 | manželku mala biť vzaná, ukradla sa mlčkem z hromadí, bežala 12670 12| pri kríži a pod krížení ukrižovaniho Vikupitela sveta obetu obnovuje. ~ 12671 7 | učinení za hríchi moje, ku ukroťeňí hnevu jeho poddám radostlive, 12672 2 | bi tím lechťšéj hňev jeho ukroťil, dokladal, že Fattima dobrovolňe 12673 7 | mašlok jest, napiť, bez ukrutného vňitrného trhaní a zraní 12674 2 | múdrý ňekdo. Ja mezitím tak ukrutnému našému mňeňí dost sa načudovať 12675 3 | ňištmeňéj, chťejíc do jakkoliv ukrutních rúk radňéj nežli do brucha 12676 23| ňeverníka toliko, ale i z ukrutního prenasledovníka apoštolem 12677 20| tázal sa Renait, „asnaď ten ukrutník s tako-vích bil počtu, kterí 12678 19| prilehla a tak ostatek sili ukrutníkovéj na sebe prijala, na sebe 12679 5 | dejžto móhel ustanovenej ukrutno'sťi uťécť, neuťéká, bi toťižto 12680 2 | sa obráťíc, z jednomislnú ukrutnosťú bili bi bez súdu, čo ostatné 12681 3 | vileťili, hlásili spolu. ~Ukrutnú zvukmi ukrutními a počali 12682 7 | dní v silném kvasí ocťe, ukvasené visuší a kolikrát smích 12683 20| neb ve vodních jezerách uláhlo, čokoliv neb doma skrz dlhokú 12684 5 | radosťi prez všecki meta uleci, okolo prístavu morskího 12685 7 | zložené pák kázala šlapať ulekáreními nohami. A zas šťestlive 12686 17| prahu pribehnúc, najprv sa ulekla, potem za kveštáruv mníchuv 12687 4 | tvé mišlenki prevíší, asnď ulekňe sa a upadňe. – ~Víc podobních 12688 7 | ňespoko-jitedlňe, že zapovrhen jest, i uleknúl sa hrubé, bi Hadixa zajisťe 12689 3 | chrbét živého čehosi upadel. Uléknul sa dvojnásobňňe, obzvláštňe 12690 3 | biťi, odtúď vínášaj, že ulic na štiri a dvaceť ťisíc 12691 4 | z dvúru potem vistúpí na ulice a place, na placoch a ulicách 12692 4 | z mladoverníkem takím po uliciach, nadevšecko v mestách, kde 12693 3 | ňebilo videťi, len z každéj ulički jinších sto, z každího kroku 12694 8 | mému cílu, naproťi mému ulložeňí, z kterím, kterák rozpamätať 12695 7 | stalo, že koňec jeho jest ulomen a v nože zustal, dejžto 12696 2 | uznáňí tvé ňevijevím. Mlúv a ulož koňec tvíma ňekolik slovámi 12697 7 | nevesta mala biť naveki uložená. V tém ništ neutrhnul mophti, 12698 4 | Ňetajím, že silňe jednúc u mňa uložíc, bich ťa v kňize zákonu 12699 7 | človeka nemôcť o budúcnosťách uložiti) sužujú. Pravda jest, že 12700 4 | písmenem čiňiťi? Mnohé na um pricházalo, mnohé sa v´dečilo. 12701 7 | pre čistú toliko skuselosť ume-losťi jeho, ale že on sám, ňejsúc 12702 19| svetlo pochází, prečo oni ume-ňí svoje skrz písmá ňevihlasujú 12703 2 | mesta obivateluv oslepiťi umela. ~Kďiž toto Van Stiphout 12704 7 | chváliť, čo bi on móhel z umelosťú svoju, jak vzáctný a slávny 12705 20| povalum naplnené a ďivním umenim poukladané priprává; táto 12706 7 | pochibi v sebe jsú, víčini, umenším venomlúveňí jeho, prisílím 12707 4 | zlosť, žádna čeťi tvéj umenšitedlinosť a potupa ňeňi. - Ja pak 12708 7 | takí ťela svého mučiťeli) umenšuje a vinahrazuje. – Mlúvá o 12709 19| často po poli choďím s tím umíňe-ním, abich z ďítkámi doma, které 12710 19| do kosťela íťi k viplňeňú umíňená svého pítali, on sa poťešíc, 12711 2 | odvédcti; bez osohu o ňepotrebe umiňeňí techto mlúvil, bez zisku 12712 5 | spravedlive z Tripolisi uťekať umíňíc, o spúsobe starosťlivá hlboce 12713 19| bil, obetu mše vikona-ťi umínili. Vejšli techdi do fári, 12714 4 | slúncem zpádajícím zpadá a umíra. ~ Tak lalia, hyacinth, 12715 7 | víc dňuv vprosíred mesta umíräňí jeho malo trvať. Tímto spúsobem 12716 7 | tím jak časne, tak večne umírajú, všecko vždicki za ňe-sklamaňitedlnú, 12717 4 | svého, za kterím od davna umíral, blahoslavenstvý. Dlho on 12718 10| jsem s tím ništmenéj toliko úmislem, že z mojím zasnúbencem 12719 13| ňemócťi pochopiťi, jakú úmislú smí a múze ňekdo lidum stav 12720 7 | nech techdi včil a tuto umitími rukami svuj skutek obnovuje." – 12721 7 | Zďe .pamna musila umitknúť, kďiž jenizar, který okolo 12722 3 | priňesťi, viházajíc, umili, umitý a prázný naplňili cestem 12723 7 | ruki své zas bez uškoďeňí umíval a v temto jedném skutku 12724 7 | páléne rozhráté horlila. Umívala rukí v ňéj neškodlivé a 12725 5 | verá, že skrt časté ťela umívaňí i duša od hríchuv bivá očisťená; 12726 12| z povesením nosem musil umlknúťi? ~Tímto spúsobem žádniho 12727 19| proťi najmúdrejšému lekára umňeňu zlý víchod povstáva, že 12728 15| jasňejšé zustává a tím víc bívá umocňeno, čím víc kacírskích, ňeverníc-kích 12729 3 | noze ranu. A bil bi jisťe i umoren bil, kďibi druzí pospíchajíc, 12730 7 | neslíchane mučená, trápena a umorená, jen nech pred tebú, sudcoma 12731 19| kďiž chcete, klaďeťe. Nás umoriť ňesmá aj najvetšé prává, 12732 5 | a zrozeňe v posťeli svéj umreť nenecháva, aj o kterích 12733 10| na vrchu jejích najprv umrlá hlava z dvema nakríž preloženími 12734 3 | milím. Tak napraveního umrlca vložili do truhli a stojácky 12735 10| kropili a kaďili; druzi nískím umrlčiivim hlasem spívali. Toto uhlédnúc 12736 7 | dvúch tíchto nesené jest to umrlcuv ležisko od chlapuv udatníoh 12737 7 | bila v huffe na místo neb umrlích, neb skrz starobu ňevládních 12738 5 | tvári zebrané zboží skrz umŕtvení opusťiť musil, ňepoťí sa 12739 4 | tak úbohú, tak skrz teba umučunú, o, aňi len najmenším slovíčkem 12740 2 | svojím tajomstvom. Fatimu unesie zbojník Aborys.~Daremná 12741 5 | ale že aňi ňechcejú. Žádné uňích operi, žádné co moedie a 12742 2 | mému zármutku, obrác pokoru unovaňí v žadostlivú veselosť!" ~ 12743 15| ňekdo, nešťesťí písaťi; unú-váňí toto laciňe tu bívá plaťené." ~„ 12744 19| pracuje, ano, že sa víc ješťe unúvá nežli mnozí sedláci, ale 12745 19| ruki své od skazení človeka unúvajú, kďiž rnezitím až velice 12746 5 | hledal, za čím sa tak velice unúval a jak sa na skutek ňiňejší, 12747 4 | prˇičini trápila hlavu, unúvala vťip svúj, ňeprestávala 12748 13| neb bez všeho i najmenšého unuváňá múj ročitý plat ťáhňem a 12749 4 | dlhé ducha pracováňí jsúce unuvané, svúj odpočinek žádalo. 12750 17| jak za náklad, tak aj za unuváňi mzdu viložíc i naučíc ju, 12751 4 | potem, nežli Renait na mnohé unúvaňí vec zďílu predce, která 12752 10| skutecních tích míst z velikím unúváňím choďá." ~Konala reč svoju 12753 10| tídňe jsem v púst'e mela co unúvati, abich bradu, kterú mi černidlem 12754 4 | pochopovaťi, sám tento jéj úpad své biťi šťesťí veril, túto 12755 8 | o mne u nás v společném úpaďe, jak dobre víš, podobne 12756 4 | ňebezpečenstvý smrt néj úpadi, ale po místách ješťe strupivímu 12757 4 | do mnohího a rozličního upadla meňeňí: ~V chvílku sa parila, 12758 4 | prevíší, asnď ulekňe sa a upadňe. – ~Víc podobních rádkuv 12759 7 | na ňu a v ríchly zarmútek upadnúc, zlamaním hlasem mlúvil: „ 12760 6 | vaše neb naše vlastné ruki upadnúť uríďili jsme." Málo toto 12761 21| najbližňejších ustavičňe k upadnuťí príležitosťách strvávaťi. ~ 12762 10| hrebíčki, fialki pekne upletené poďelila a čo kďe mela, 12763 10| jest, tak jeho v písme tak úplne znal nasleduvaťi, že ani 12764 7 | ZA MISTRA SVÉHO PÍTAJÍC. UPOKOJ MI JEĎIŇE NEBESKÍCH, HNEV 12765 4 | z tím toliko bila včilék upokojená, že jeho za ňehaňeblivú 12766 4 | hlavu zeťal, bi pohnutích upokojil. Toto i mi pácháť, taťíčku, 12767 7 | prosila, bi jen utíchli a upokojili sa, že ona k vetšému nepríteluv 12768 22| Interesi bi meli biťi uporádňené. A árendi biť bi ňikdi ňikďe 12769 17| svojú začnúl, ale gazďiná upoťená a zadíša-ná, jedno kura 12770 17| gazďinká zlatá, líbezná, uprimná", praví, „ponevaďž jsme 12771 11| nebila Bohu vzáct-ná, milá a úprimná, však Sv. písmo všecki veci 12772 4 | abich, čo v srdci mém jest, uprimňe a z pravdú vijevil) biť 12773 4 | ništ ňeňi milšé, ~Drakšé, uprimňejšé, ~Ništ, čo bi len móhlo 12774 19| vzácňejšé, ništ vďečňejšé, ništ úprimňejšé. Lekári techdi, kterím tak 12775 6 | strafená, neb jak viďela uprímního svého privaleního, zatnúla 12776 4 | milujícej stav, tázala sa ho z uprimnosťú, či milovať jest hrích, 12777 4 | on ohlásil. Poveď techdi, uprimný, v čem reč jeho záležila, 12778 5 | JAK HODEN BIL, TAK BIL AJ ÚPRIMNÝ, SPOJIL SVÚ Z JEHO VÚLÚ, 12779 5 | vždicki nacházajú, kterí úradné povinnosťi na seba berú, 12780 7 | paik ťelo, dejžto chceli úradní na hanbu a pom-stvu aj v 12781 20| dvorskí, dúchodní, kasnári, úradníci, prefektussi, anebž najvišší 12782 4 | pravdu: ~Kďiž menší bil ješťe úradník včilejší tripolitánský bašša 12783 22| kašťíli v pu-tách – pujďem k úradníkovi!“ ~Toto ríkajíc, plval ustavičňe 12784 23| onemil a predce ho žáden z úradu kňezujv ňevivrel. Spomeň 12785 4 | že hrozný ňekterý srdca úraz trpí, že rozum a vúlu jéj 12786 8 | dbpušťeňí neb dobrovolného bdhuv urazení ňeňi jest učiňeno. .Bil 12787 4 | druhímu švancaru krúťil a urážal jích on jsíce dosť dlho, 12788 7 | inapomneního, bich sa stroji!, urí-d'ila jsi vihnaťi. Pekné zajisťe 12789 7 | pričiní mophti že sudcami a v urí-ženy ďen niilovňicu prvňú vivédli. 12790 5 | odveďená a prez tiž vrátá na uríďené místo ponáhlať. Prvňé malo 12791 8 | príčina, ja jsem to tak uríďiía, bijs toťižto ňé ti prv 12792 7 | podcťivodostatečný plat uríďil na ceíý život pre tak ňeskusele 12793 6 | naše vlastné ruki upadnúť uríďili jsme." Málo toto vi-retknúc, 12794 4 | jestli jedúc ňepremeňitedlňe uríďilojs‘ nebe násilné mé skinožeňí, 12795 11| žito žali, múzu ale ňečo uriďiťi že spolumisleňím reholníkuv 12796 20| ceni rúcho pre-písaťi a uríďiťi a vtedi zdaleka buďe poznáno, 12797 19| haťi – ja-kovím ništmeňéj urízením bi sa móhlo dobré toto vinahraďiťi – 12798 5 | RENAITOVÍMI, PREVAŽOVALA U NEHO URÍZENOSŤ A OPOVÁŽLIVOSŤ JEHO A TAK 12799 8 | Kterák bi bil vec od seba urízenú se mnú zrovnal? Jako ma 12800 4 | viďíš sa biť jéj od neba urizený a zadržaný, neb prám k tebe 12801 7 | tu zajisťe potrebné bido, urobil, zastidlú, ahusťenú a ňé 12802 6 | pozdravení, a to z tak mírním úrokem, že hňed že začätlku k ním 12803 19| nadhazuvano, že jsú jen urození a ňé vlastnú prácu učinení 12804 19| lekársku policu posaďen, hňedki urozením pánum chce biťi rovný, pánský 12805 6 | kusi neb ipošťípali, neb z úsaduv virazili. A vtedi z najprospešňejšího 12806 7 | štirikrát ruki znovu vždi, kďiž uschli, ním natrela a vtedi je 12807 19| ja hrubším pdkrmem pásťi usilujem, po pažiti s nimi posedávajíc. 12808 21| samotném živoťe strvaťi a usilujícimu sa Búh milosťi svéj daťi 12809 23| pisáruv knihámi vicvičiť usiluvali František Petrarcha, Marceol 12810 17| jestli bi sa čo s tíchto usiluvalo v ňem škoďiťi, ňech sa hňedki 12811 22| Kďiž pak aj ze všem hríšním usiluvaním na své ňevicházejú, pokazíc 12812 17| Mimo nadeje a proťi všemu usiluváňú privézel jích, který jích 12813 10| polechčení jéj dať bud'e sa usiluvaťi. ~Tenkrát techdi, na trávu 12814 4 | takový svúj skutek milujícej uskoďiťi a bil bi asnaď ňepochibňe, 12815 18| vímluvnosťí učiteluv čítal a uslí-chal. Aňi poetuv sni a básňe 12816 7 | mnohích liďuv reči i vtedi uslíchal, kďiž jsú sa navráťili. 12817 14| kďiž jiní jiních učiteluv uslichali, kďiž jedni druhích ani 12818 18| hlasňejšé a Masňejšé vískáňí uslíchali, až sa z velkím obidvojého 12819 19| sváteč-ný ráno, kďiž aj spoveďe uslíchaťi a jinšé službi odbavuvaťi 12820 8 | že sinovskú poníženosťú uslíchňem, jestli od ňéj ništméň odstúpim, 12821 10| nažíval. ~Že smichem toto on uslíchnnúl a tak málo jest sa leknúl, 12822 19| To kďiž tovariš cesti uslichnúl, „poďme", mlúvil, „poďme, 12823 7 | mať ňečo." Jak toto mophti uslíchnúl, tak hneď klúče uchiťíc, 12824 7 | taťíka, poneváďž ništ nechcel uslíchnúť, mohla jsem sa ništméň skrz 12825 7 | Renaita chťejíc maťi, kďiž uslisal, že u Hadixi jest, najlepšú 12826 4 | milovalo, jeho bil zaslíbeňec. Usliš pravdu: ~Kďiž menší bil 12827 4 | Šťestlive ňištmeňéj, neb uslišaná jest a Renait bil ten, který 12828 7 | ale abi aj druzí mohli uslišať: „Najmilejší, praví, otče, 12829 11| exercitia, exercitia! Čo uslišavše Vaň Stiphout, kázal je hňedki 12830 2 | obzvláštňe mnoho prospešného i uslišíš i uvidíš". – Ale i na toto 12831 10| to bilo poznaťi, kďiž sa usmívala ,a preto slušili na ňu ononé 12832 9 | jinšej a jinšéj sa (klaňali a usmívali. Treťí po rúchu svém, jako 12833 4 | V ňechuť sa obracá časté usmívaňí. ~ Nečekaj na toto, než 12834 21| všecki zmlúvki, ohlídáňí, usmíváňí zahaťuje“. – Po temto príj-dúc 12835 8 | naučila, poklonu, líbežním usmíváňím pristúpila k Renéovi a zas 12836 8 | tú vťipnosť, kterú ju po usmrťeňí svém v živoťe chcel zadržať, 12837 4 | krv! Neb kterího jsi včil usmrťil, kterího tož tvé ďíťa milovalo, 12838 4 | svúj odpočinek žádalo. Usnula techdi, vivráťíc sa na lúžko 12839 6 | ňekterú dobrovolňe danú bili uspokojení a tak, kterí ju dávali, 12840 22| kolko kterímu súďíš!“ ~Takto uspokojením najprv, kterák reknúl jsem, 12841 5 | svojím, který on rozestrel, uspokojil všeckích. Klaňali hlavi 12842 4 | faleš tajiťi, nás čisťiti a uspravedlnovaťi, ňeskoro a darmo buďe. – 12843 16| toto, ke kterím prislúchá uspúsobiťi! – Mezitím múžem ja sebe 12844 17| tolikrát druhéj ruki dlaňú tíž usta zakrívala, odvracala sa, 12845 22| tolik ňebilo, zacpal jím ústá, zaškamrajíc, že oni ňeveďá, 12846 19| aňi chvíle ňenalézajú, Jsú usta-viční ve virábaňí zeme,ustavičňí 12847 4 | národ ten jinšé v srdci a ústách mal jednostajňe jak objímáňí, 12848 4 | odporovať, ústa jeho, o mém ne ustále manželstvý mluvícé, zuatkať. 12849 3 | pusťili, rechtali sa plními ustámi a pre radosť dvojnásobního 12850 4 | jedním všecci mislem, jedními ústámi zemreňí hodních uznali, 12851 5 | mať, zustává, dejžto móhel ustanovenej ukrutno'sťi uťécť, neuťéká, 12852 2 | jsem mlúvil, priblížeňí ustanovenéj k príchodu jejích hoďini 12853 5 | prednášalo, které cestu k ustanovenímu cílu v druh ukazovalo, toťižto 12854 5 | ňéj plnomocním vladárem ustanoviť. Čo bez pochibi mnohokrát 12855 11| jednu jeďiňe svätú reholu ustanovujeme. Juž pák, poneváďž v každom 12856 4 | krátkím časema z ňevelkím ustaťím náležiťe jest viučen, kdo 12857 4 | neb čo po daremném jéj ustávaňí nasledovať buďe bez mňa 12858 5 | z jakkoliv ťeškím svím ustávaňím, bár z jak velkím nebezpečenstvím 12859 21| Druhý mi hňedki hostínskího ustaví.“ Vipoveďel a oni obadva 12860 16| všeho pretrhnuťí, stála a ustavičná. ~Svatí ništmeňéj otcové 12861 19| usta-viční ve virábaňí zeme,ustavičňí ve vojnách neb za sebe samích, 12862 16| Bohu, ustavičné svátki, ustavičnú sobotu (ňeďelu) držá, kterák 12863 8 | dome mém, pri stole mojém ustavičný. – Ti pák (Vaň Stiphouta 12864 2 | a s ňimi znovu sa u seba ustavili. ~Mezitím ona v mnohonásobné 12865 21| vimécťi, visnážňiťi, pesťele ustlaťi, vodu, uťerák a čo jen potrebné 12866 23| že jsi ti posavád jen za ústné vinaučováňí mzdu brával? 12867 7 | zretedlného o veci téj al ústovného spoluznášaňí. U mláďenca 12868 7 | Jestli bi sa ale o temto bez ustúpení chcel ňekdo dohaďovať, on 12869 18| trestáňí za spornú mzdu usúďilo. ~Nadevšecko ništmeňéj povinnosť 12870 12| authentiu, spravedkiosť viďeli, usúzili. – Daj. ~Búh, abi jsme v 12871 16| kňezňičék z trojnožních stolcuv usuzovali. Mezi jinším i o tem dúvoďili, 12872 15| snaď stiďil, že prvné jeho usúžeňí zrušené bilo." ~„Pre čokoliv 12873 13| kdokoliv bi to tajil. Mi jsmie usúženú, v krvavém tvári potu svúj 12874 22| interessem, který jsťe nám usúžili, pekňe, krásňe navráťime“. 12875 11| musikanťi z lenivého fa až na ut, to jest s povlače dolu 12876 7 | mophtiho a k dverám sa tc-íiko uťáhnúl, bi prvniho seba ukázajíc, 12877 7 | reknúl jsem, bezpečné vaše uťečeňí dúfáťe, prečo bich ja mal 12878 5 | TRIPOLSKÉHO BAŠU. FATIMA TAJNE UTEČIE S VAN STIPHOUTOM DO BENÁTOK~ ~ ~ 12879 5 | ustanovenej ukrutno'sťi uťécť, neuťéká, bi toťižto do 12880 3 | kďiž naháňá, ňikdo jemu uťéctí v stave ňeňi, jestlli pravo 12881 8 | FATIMY S MATKOU, DOBRODRUŽNÝ ÚTEK HADIXY ZA RENÉM~Cestu mal 12882 3 | tú chitrost má, že kďiž uťeká, žáden jeho dohoňíti a kďiž 12883 11| Tesné (bili dvere ven uťekajícím, mnohé dámi šophi a salupi 12884 2 | rúk jéj palce zťískajíc, uťekajícú dušu pristavil, za mdleňí 12885 22| zanechajíc, vspusť sveta uťekajú. ~Ale ňech jsú, kterák bívali 12886 10| ňená-ramnú hrúzu hore ježili, ven uťekal a na koňa, kterího tam mel 12887 19| jedního k druhímu musím uťekaťi. Jestliže ňekdo dlžšéj žije ~ 12888 4 | který jím v noci šťestlive uťékél, na cestu prišél, kaďe prám 12889 4 | odvráťila, úpadu takímu uťékla, ale všecko své hledáňi 12890 7 | pričiní, jak bi z pekla bili uťékli, vihlídajú. Naušníki tež 12891 15| reč, Že ju cuzí slišíč, úťeku preč; Tak vzácne slovenské 12892 21| pesťele ustlaťi, vodu, uťerák a čo jen potrebné jest prichistaťi 12893 5 | kďiž on juž viďen ňebil, uťíchla. Odtúď, ačkoliv vňútri všecci 12894 3 | kďiž je ňú drhňeme. ~Po uťíchnuťí vetruv odešli z místa, kďe 12895 19| zakazujícéj bi bili zrušené, uťíchnúťi bi musili." – Na toto ríkal 12896 10| Boha, k temuto techdi sa utíkaj, abi ťi k záslužnej 'trpezlivosťi 12897 4 | kďiž jest zanechaný ~ Od uťíkajícéj, ~ Z sebú ňedbajícéj ~Daphne? 12898 20| málo dbajú. Poteem ňech sa utíkajú k najvetšímu Pánu, který 12899 21| hospodáruv za noclah sa mínili uťíkaťi a jako šťestlive do techto 12900 22| s piťá, než v rozličních úťiskéch k ňemu be-žíme, kďiž sa 12901 3 | oblakmi ňepoškvrňené, more uťíšené, postredňé mezi silnimi 12902 18| Tento potem po ňejakém uťíšeňí tích, kterí prijšli, nakrátce 12903 5 | Čo vidíc obec, porád sa utišuje, biť bi i najmilší a najvzáctňejší 12904 20| prespolné ze svéj vlastnéj vlni utkané kupuje a ďere. Tak koški, 12905 4 | dlhéj, z červeňího hedvábu utkanéj šate oblečený, koňa jeho 12906 20| ženi okolo hrncuv jakžto útle na tvrdšú prácu obracali. 12907 1 | téjto jeďiňe, ale i celej útléj mojéj práce. ~Čo sa slovenskího 12908 6 | vihoďení záujmúť musili útlejší; priblížili sa, bi mečmi 12909 16| mislili, viďelib', že to útlího daru jméno zasluhuje; poňeváďž 12910 10| svím vlastním ramenem, ale útlim', trasícim sa a jak zdreveňujícim 12911 19| pričiní, že za-hinuli. Zrozeňá útlosť, ňeduživosťí zlosť, povetrá 12912 4 | dvojnásobnéj príčini, neb ponajprv utlú, ušlechtilú, k sile aňi 12913 2 | sw ze žádosťú jeho, ale útoku jeho predce i chotár položil. 12914 5 | Jak kvílila a naríkala nad utopením a jak jest sa potem zmeňila 12915 21| nasledovňe dňuv života mého utrácaňím kričím? – Zdališ ja vám 12916 7 | žili. Kdiž pák juž velmi utrápení ducha mali vipusťiť, vtedi 12917 20| tážem: „Jak veliká jest toto útrata a kdo na ňu nakladá, či 12918 20| dostala. Včil, abi vetší bil útratek, na místo Jéj jinšé rídké 12919 7 | oďevi i v pokrme nemálo sebe utrhajú a k tému i vlastními seba 12920 15| čo on sebe prez mnohé dňi utrhal, naráz jím vídává, tenkrát 12921 7 | uznané, ale aj panna bi bila utrhla vernosti jeho, poveďíc, 12922 17| zmúťila, mám a tú aj sebe utrhnem, mile ráda vám ju dám, ale 12923 19| samího seba ťežce živím. Utrhnúl bich si ništmeňéj i z méj 12924 21| mlúvíc, pre které až dosavád utvrzený jednúc caelibát od kňezuv 12925 4 | blahoslavenosť verním a uúrimním ťi naveki vinšujem srdcem. – 12926 19| včerajšú mladoženicu musil uvádzaťi, neb k temu ona prislúchala 12927 17| to aňi ňevím k vašéj vúli uvariťi, nebo jsem ja jeďiňe u sedlákuv 12928 10| kďiž ju Vaň Stipnout pozbud'uvaťi neprestával, abi jen vijevíla, 12929 21| ňemel biťi nikdi v zákon uveďený. Vikládáňí ťeškosťí bilo: ~ 12930 4 | žalobu túto svú (čo kdo uverí?) nalézal, aspon, ponevádč 12931 4 | zakúď rozpálené jest. ~Uveríc jednúc, že miluje, k temu 12932 6 | jeďine i ona pospíchala. Uverila ňevolná, kráčala za mňú, 12933 19| dosis buďe hojňejšá, skorej. Uviďá v experimenťe lekári pravdu. ~ 12934 21| zítra na spoveď prijďi – a uviďím, jakú hofferu mi priňeseš.“ ~ 12935 14| Dobre," odpoveďel on, „uviďiťe." ~S tím jích vevédel do 12936 21| za-chovávajú (strídmosť, mírnosť, uzda pera a jazika jest velice 12937 19| všeliké, které on skusil a uzdra-vil, nemoci vikladaťi. Oni pak 12938 19| podučili a abi tak, kďiž k uzdraveňí duše volaní bívajú, aj ťelu 12939 19| tímž od ňeho skusením a uzdravením nemocám k rozveseleňí ňezdravího 12940 7 | potrebovať, jak abi bil uzdravený? Bár sa to potem z učelosťi, 12941 19| kte-rích kďiž ja volám, abi ma uzdravili, oni na mňe své praxes, 12942 7 | od kterího jest poranená, uzdraviť. Bud'to pák techto biťi 12943 19| lekáruv a ňé bohuv biťi, uzdravitedlních mócťi uzdraviťi, ale ňé 12944 19| biťi, uzdravitedlních mócťi uzdraviťi, ale ňé rnrtvích zbuďiťi 12945 19| spúsob, neb mnohích múdrích uzdravíš. Viprávaj všaďe tvú smíšnú 12946 19| graduovaní a za obecniho uzdravovitela vidaní. ~Poneváďž ale dobré 12947 4 | a ňikdo jinší, který ju uzdravť múžem! - Učiňím, dám, lík, 12948 7 | babi skoršej nežli lekári uzdravujú, bár že samej slepej prihodí, 12949 4 | Pokuď techdi toto, dejžto úzké, mala jsem dúfáňí, veďela 12950 2 | smisloma ju opusťil. Nestačilo, úzkébilo srdce v okamžeňí a od slušnosť 12951 7 | mrazí trpá. Jídlem téz velmi úzkím žijú, jakžto samími horúcu 12952 5 | víc, jak ku každoďennímu úzkosikrovnému víchováňí potrebno jest, 12953 23| ništ ňemám – psota – bída – uzkosť! A k horšému jsa jakosi 12954 10| všem jak ťela, tak ducha úzkosťami, jedno jeďinké víjmúc, že 12955 3 | zustávajícím nechaťi, včilejšú úzkosťú začátek toliko dali nasledujícéj, 12956 4 | privolať. Prijdúcimu dva uzli drahích klenotuv podávala, 12957 4 | vúlu, vtedi prinajmeňéj uznaj, že aj v našém pokoleňí 12958 10| svého vstúpíc, hrích svúj uznajíc (neb ona bila skutečňe, 12959 19| ňeumelosť neb ňedbanlivosť. Uznajme jsíce, že le-kára takího 12960 4 | za hodního ňéj od všech uznan a držan buďeš. Prijimi dar 12961 7 | zázraki ňemali biť bez meškání uznané, ale aj panna bi bila utrhla 12962 2 | ale aňi žádnímu ze živích uznáňí tvé ňevijevím. Mlúv a ulož 12963 4 | jeďiňe svojéj chcel seba uznaního maťi za bašši tripolánskího 12964 7 | visí. Ja jsem jsíce, jak uznáťe, dostatečný k prichistáňí 12965 5 | která sa za jeho dcéru uznáva a s ňú aj jaueruv ňekolik, 12966 4 | tíchto, uč sa príklad, uznávaj, jak verní a dokonalí jsme 12967 4 | tímto jedního toliko Boha uznavajíc, z tamtím pak, že víru, 12968 7 | pred visveďčením dervišlara uznávajíc a po ulicách ho vivešať, 12969 4 | slobodný, ale I za potrebný uznávajú. Žáden sa s ňích bez ženi 12970 3 | privedúc, takto mlúvil: "Uznávám, za oňechdajšé tvé mne preukázané 12971 4 | múdrosťi vicvičeňejších uznáváme? – Hlúposť táto podobňe 12972 7 | najdraJkšé vedie častého uznávaní bilo, bez všeho meškaní 12973 2 | čo najdrakšé a najmilšé uznávaš, bár zďe, bár na druhém 12974 10| chutne; ňepišťá mi okolo uší.... Ani hri nám k ukráceňí 12975 18| od všeho jemu ublížeňá a uškoďeňá chránili. ~ Dlhoké bilo 12976 7 | ona tak i títo zásek bez uškoďeňi obidvoji. Dala potem príčinu, 12977 3 | míšáme, kďiž nám pokúsaňím uškoďil had, bereme ju z oríganem, 12978 18| sebe tito všecci v zdravý uškoďili, a to tvím nákladem! Čo 12979 4 | príčini, neb ponajprv utlú, ušlechtilú, k sile aňi nezviklú aňi 12980 20| užší nákladek a sporňejší uži-tek? Toto nakrátce mimo zaujatéj 12981 19| laxí-ruv, bez vipusťeňí užitečnéj mnohokrát krvi obsáhnú, 12982 21| jejích prospech dokonale užitečňejšá vec bívá man-želstvý častokráťe. ~ 12983 19| túto príčinu techdi ništ užitečňejšého pre obecné dobré žádané 12984 14| zbitek všech potrebních a užitečních vecí rajem bila ňekdi nazvaná. 12985 4 | ja oťec požehnaný! O,kmen užitečný, dcéra ma! - O, láskavejšá 12986 5 | HORIL, VIPISOVAL, PROSIL A UŽITEČU POMOC PÍTAŤ NEPRESTÁVAL. 12987 3 | vikopaťi a kteréj i včil velký úžitek beru bívající okolo. Neb 12988 3 | že kďiž raba kupuje, z užitkem práce i život kúpeního vipláca 12989 7 | ňiňejšé čaši služba táto z úžitkem svojím ďeďičuje sa, z otcuv 12990 13| zapre? ~Abich vše jinšé úžitki, které s nás celé krajini 12991 4 | nasledovala a čo prepíše, užívala. I ňechťejíc techdi, musila 12992 19| ňekdo po jejích radďe, po užívaních, kte-ré oni pripísali, líkuv 12993 4 | Ach, vudce múj,“ pravíc, „užívaš li ješťe povetrý, díchaš 12994 12| Posledne: S prihodí včil j.užnadesce tozťáhnutéj, mniáki a bez 12995 3 | ťežkosťú jakžto vltká sa do užšej pri spodku jami, ňikdi sa 12996 20| sebe spočtujú, v čem majú užší nákladek a sporňejší uži-tek? 12997 4 | vimalovanému, že sa panna mnohokrát va všech údoch ztrásla, z posťele 12998 4 | od víchodu slunca až do vačerňajšího hvízdi viďeňí, ništ aňi 12999 7 | abi jednu malú škatulku do váčku vetkal, nasledovalo zdravbuď 13000 7 | dru-hím všem božej moci biťi váďelo, pilno otevrel, na jinšé 13001 4 | ňekrila, ňeostríhala, aj vtedi vaďila sa z lekárem, hrozila sa 13002 8 | prosila) , odpusť a za 'kteréj väsíobozeňi hotový jsi bil život tvúj 13003 17| oni pak k ostatnému na vahaní povilíva-nému posedali všecci. – 13004 15| jaziik naučíc. – Rovnú pravda váhm má í to, 'kterí, kolikí 13005 1 | nezapomňeli; nech na tú povesá váhu celé mé zložeňí, na kterú 13006 17| že mnohé jéj slépki čisté vajcá ponesú, že jen na škvareňinu 13007 17| prasce, které sa pod lavicú válali, kašlaťi a prskaťi musili. 13008 4 | i jéj hlava po zemi sa válať buďe, bi pak druhýkrát to 13009 5 | na večnosť, napomínal Don Valeta, bi nad smrťú svú ňeželil, 13010 4 | jích ješťe zdaleka seba valících viďel: „Umreme (pravil k 13011 3 | stránku korábi ~Púlnočný sa valil. Držal boj drsnaťe z bokmi ~ 13012 7 | žáden porádek nedržala, valila sa zboka nabok z oznámenej 13013 19| velikím tancem, na čem kďiž sa Vam Stiphout počal ďiviťi, ríkal 13014 4 | bláznivé zákazi máťe, jenž oňi vámaňi na mnodlících nás se ´dívaťi 13015 6 | ju Ukrutňe zarmúťil i nad vamii asnaď prestúpil, dežto vaše 13016 21| odprováďíš, jako porcie, vánočné, kántrové, michalské, jako 13017 20| jsú slobodní Francúzski varáči: ~Timto aj Slováci ~Tu vinnu 13018 20| jakého riťírstva radu jsú, varecu, aj kďiž ňevará, ukazujú. 13019 17| pokrmu ňedostaňeme. Čo sa ale varená dotíče, buďeme mi vám ukazovaťi 13020 10| kaffee, druhý ké chocholádi varenú každá musila míťi i k svéj 13021 23| bilo, ťešké čosi v misli varícího. Príbitek bil niže slušnosťi 13022 8 | pádel k nohám obidvúch, Don Varietovi hlavú, že tak jest, kívajíc, 13023 4 | ho vezmúl, ale on jinšé varil v sebe. Až potem volakedi, 13024 4 | oplakajíc, naríkal nad Don Varletem Taťíkem apo temto slzavú 13025 5 | sa móhel ukázať očum Don Varletovím. Obával sa, bi na seba samího 13026 6 | ipokračoval až k domu Don Varletovímu. Tam potení od služebníkuv, 13027 4 | prítelskej láske k svému od ňéj varováňú vijevij, neškodí? Bil bi 13028 8 | dobré čiňiťi a od zlého sa varovaťi. ~Múže mezitím Búch (Kdo 13029 13| Glaokus Lokrenský, Káto, Varro, Kolumella, Platina spísali, 13030 12| vidává Plutarch a August u Varró-na. Persické pokolení téz podlé 13031 15| Lessiy Navarrus, Molina, Vaskvez, Kovarrúvias, Lopez; ~Azor, 13032 6 | zviklé, strpali. Juž jsme vazali a kterí ňepodvolilá, klali 13033 4 | dva pannu, dva pak Renaita vázali, zvazaních do dvuch rozďílních 13034 19| ranu ukáže, kterú bi tento vázaťi musil, ponevaďž ňeomílňe 13035 20| kterí velkomožní, kterí jen vašamilosť, kterím sa má vikaťi a kterím 13036 17| dodaťi? A ja to aňi ňevím k vašéj vúli uvariťi, nebo jsem 13037 4 | dávam za manželku Proroku vašému; a má vúla jest, bi každý 13038 21| po kraji temto, nebo aj vaší k naším podobňe mravní a 13039 11| zaônúťi. A dobre, že do vašich rúk prijšli a ňé do svetskích 13040 19| Dá Búh, že pod včilejším vaším krajini vladárem i kosťeli 13041 4 | HADIXI, KTORÁ K NEMU ZAHORÍ VÁŠNIVOU LÁSKOU, ICH TAJOMSTVO ODHALÍ 13042 22| ňeznajú; pohládali a aj vašumilosťuvali ho. Ale on do konca nechcel 13043 4 | Toto mal pilňéj rozumem vážiť, toto bistrejším okem prehlédnuť. 13044 18| ňekdi slišal, všecko to vážňe spomínal a prednášil, jako 13045 7 | železních jsú obručí, tak vážních ňokdi, že uši rozdrapujú. 13046 5 | stvoreňí a v jinších lechko vážnosťách že ležá, v ohavnosť berú 13047 4 | srdce.“ ~Z tú múdrosťú a vážnosťú všecko toto predkladal taťík, 13048 4 | ze zločincuv Muhammedovi vážnú dala príčinu, prostrédkem 13049 12| vi-kázal ten cigáň, který vbehnúc do prostredku ňekterího 13050 20| cuzích krajuv juž i sem sa vbila. Kďe zakúď svatá v takích 13051 3 | poveďenéj jami púšťajú a odtúď včas suchosti sáťú svému pomahajú. 13052 4 | žádala a čo, jestli bi sa ho včasňe chiťila, k velkéj pomoci, 13053 13| oni príčinu dávali, že sa včašéj míňa ráno pohnúťi a šli 13054 23| mu hodňe móhlo spívaťi: ~Včecki vlasi jsi juž potraťil mimo