| Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library |
| Jozef Ignác Bajza René mládenca príhodi a skúsenosti IntraText - Concordances (Hapax - words occurring once) |
Part
13055 4 | ňeviďá, jsú, jak ríkame, vcele prez seba. V modlení klobúki, 13056 11| statkit ~Ale ráno mívá ~Jen včerajšé latki. ~Ništ v svete ňeviďíš, 13057 4 | jednu prosbu prv, jak o včerajšéj raďe spolu ňečo rozvažovať 13058 2 | ohlásil stáťi pri dverách včerajších kramáruv. ~To jak slišala, 13059 2 | ukrutními, jak bi tajili, činu včerajšiho mistruv vihledával, ale 13060 2 | než: „Od poledňa", praví, „včerajšího ňélen ništ ňevnésli méj 13061 19| vikonajíc pobožnosť, ješťe včerajšú mladoženicu musil uvádzaťi, 13062 12| muži, na druhú samé ženi vchäzili a tak jedni od druhích vid' 13063 10| chcela preukazuvaťi pred vcházajíciimi a vicházajicími svetski-mi. 13064 4 | ňejaký spúsob ukazoval, vcházali ňištmeňéj hňeďki do mislu 13065 4 | zebrané, že pre vrúcnosť aňi vcházejícich do kostela, aňi odtúď vichzajícich 13066 20| n e r jest. Po druhé dle vcházejících a zmi-šaních krámuv a na 13067 19| hrubších, ňekdi ťen-ších žil, vchází a vlívá sa juž do nóh, juž 13068 3 | tak popleťené bili všecki vchodi a víchodi. Stavaňí toto 13069 2 | ju na slib predešlý a abi vči1 aspon kvileňí svú malo skrovnosť, 13070 19| ňemajú. Ano, sedláka jméno na včilaj-ších sedlákuv práv zle priupadá, 13071 13| zazrakuv o téjž svätej panne z včilejšich našich vekuv prednášil, 13072 9 | zviťazila. Nad kím? Nad včilejších časuv pisármi Namcoma a 13073 5 | mnohokrát juž počali a aj včilejšími časmi počať ňé jednúc sa 13074 19| jedním k posmechu jak po včilejško vždicki." ~„Jedem bi ťa 13075 4 | Na túto jejích, která včiljest zpísaná, velkonočnú slavnosť, 13076 6 | Prijal jsem službu tím vďačnej, čím tichá má voda víc rehi 13077 5 | Čož móhlo biť milšé a vďačňejšé Van Stiphoutovi, ja dobrovolné 13078 6 | prítelkiňe mojej ve všem jest s;a vďečil, ju nad ostane velebil, 13079 7 | ústam a žalúdku mému jest sa vďečila, všecko jsem 'Odbavil. Odtúd 13080 2 | naplňenú. Tím darem sa toťižto vďečili prespolní za bidlo hospodárovi. 13081 5 | a veselé, pánu svému sa vďečiť chtejících hlasi. Mnohé 13082 17| víc a jinšého nemá, i to vďečňe prijali, abi sa ňenahňevali 13083 19| nad život vzácňejšé, ništ vďečňejšé, ništ úprimňejšé. Lekári 13084 10| mi nad neho žáden nebil vďečnejší, abich do kláštera véjšla. ~ 13085 7 | nepoškvrnené čelo, jehož jasnú vďecnosť dvojú púlokruhlosťú na spúsob 13086 18| ňemóhel, z najsrdečňejšú vďečnosťú prij - múli a jako zrenicu 13087 4 | bich bil prv, čo včil vím, vďel! O, kďi bijs´ma bila o tem 13088 15| ňekdo, jenž (aj naproťi vdnian-skích císárskích královskích knih 13089 8 | sa mi prv ňenavráťila, mé vdovectvý ňe-poťešila. Či jsi chcela 13090 19| nadnáši, tolikrát veliké ve-chválitebňe smejú, chválitebňe víborňe 13091 18| pravil: „Čo jsme sem dlho z ve-likú starosťú chované dodali, 13092 7 | obráťili jsú sa do dvúru z ve-selejšú slávnost'ú, ale bila búrená. ~ 13093 10| zdvihla, které jest ťi tak ve-valené. Zajisťe tvú ranu juž včil 13094 3 | Memphis. Bilo mesto toto ve1kího ňekdi chíru, rozšírenéj 13095 3 | trpeťi ňechcelo; mnohokrát z ve1kím sa stonaňím povzdvihovalo, 13096 5 | čo aňi ňepomislené posváď véc jak predňe jest zmámený, 13097 19| nadevšecko, abi k svím vecám prihlídaťi ňemóhli, čo z 13098 20| ňemlúvil, čo po polední až do večer-ňajšího k stolu posedávaňí do seba 13099 21| menších jako čmíru bilo, jinďe večerala; pricházila ništmeňéj často 13100 23| ňepokládajťe, ňe-múžem aňi večere, aňi noclahi daťi. Ňemúžem, 13101 16| ňedopusťil, zdržal jích i na noc. Večerňejší techdi čas mezi osožním 13102 21| man-želstvý častokráťe. ~Toto pód večerú. – Po večeri pán biskup 13103 15| osťenu dodá, abi juž ňekdi z večitého kvasu vilézli aj Slováci 13104 20| počťe toliké, koliké bili vecki jinšé jídla a zďe juž z 13105 10| pohoršená nebila, afoich k večnej mnohích pobožních duší skaze 13106 20| ano, škodlivé i časnému i večnému ňé jednúc šťesťú nákladi 13107 13| potem je juž i v časnich i večních vecách cvičili. – A predce 13108 12| svätých tajemstvích meíi vedcťi, k modlár-stvú vedú, obraizi 13109 16| bil posledný, ňikdi ňebilo veďeno. Vetší stonajících sa ďíl 13110 10| Pozmlúvajíc sa potem ňekolik, vedla jích k abatiši, u kteréj 13111 23| ke kterímu jích aj hňedki védle k zmlúvaňú, jako povídal, 13112 4 | podvécťi, s ňeho (neb on sa ve vedomosťi techto aspon učasný zdál) 13113 6 | zadnú službu neužijete, veďte, že na mísťe temto ne' 13114 10| sprovoďitel, spúsob ho k véej potrebe naučila. – I s kosťelnich 13115 7 | nebezpečensitvý takého, do jakého bil vehnan, vislobozený bezpečne sa 13116 4 | do ňemalích úzkosťí bila vehnatá. Ňebilo, čob‘ odpoveďeť 13117 12| mekosť bívá oblečen. – Kďiž Veíký Šándor na 'harfu hral, Antigon, 13118 6 | povstanúe k lodi bežal. Vej'šél do ňéj a ju, poneváďč 13119 16| že kďiž do ňejakéj osadi vej-ďeš a neznáš biťi tam svátku, 13120 17| Tento rok sa jéj všecki vejcá pokazili, budúcím, jestli 13121 17| daruvala. Aj s kuren-cámi a vejcámi jsem tak pochoďila; včera 13122 20| krajinám. Ňech ti mnohé vejcuv žltki, ti hovaduv srdca 13123 10| rebrí-ki do klášternéj zahradí vejde a preto abich bedlila. Ale 13124 4 | takový který do kosťeľa vejdú sa opovažuje, tejž pokuťe 13125 3 | múr zvúkol a vúkol; ňúter vejdúcímu samé chodníki, svetlice 13126 7 | schifudovi v harime, kam i našímu vejdúť veliký jest hrích, tak bezpečne 13127 4 | které na násilné vojakuv vejduťí do šatního míška bila vztrčila, 13128 22| bili naposledňe k jednímu véjdúťi. Mezitím on všecko, které 13129 17| nožičku sviňacú, ňe-kolik vejíček a tak dalšéj, abi jsťe vi 13130 11| píšťele vifukuvaťi, do kostela vejišli, žádajíc aj s popoledňajšéj 13131 12| prvních náboženstva našeno vekách ihrdlový toliko spev bívával 13132 19| doňésel. Takto juž v starích vekech zlí vojaci bili tupení a 13133 19| bila vec) v sebe ňé tak vel-kú, ale pre své koňe predce 13134 7 | cvičili. Odtúď ďeťi taíké ňé vel-mi mako bili chované: Jídlo 13135 4 | privlastňijú, tak sa v ňem velebá, že ťško a z hňevem poslúchajú, 13136 15| lidé ňé velice bi sa tak velebili v práci jeho a ani čítaním 13137 4 | jeho, aščkoliv ňeznámího velebím, tak mu slib otce mého zachovávám! 13138 7 | kterího juž pre všecko velebiť musilo, tak ríchle, tak 13139 20| ohavnéj nádhernosťi, po-tupnéj velebnosťi chotár uložili.~A toto jest 13140 17| od všech máme počestnosť, velebú nás a budúcňe aj povíšení 13141 8 | bárs bi to bil z osobitnej velikej ké mne láski aj učinil, 13142 18| tovarišovi cesti. Tito po velikém strachu velikú počestnosť 13143 19| čítali, pozbí-vajíc, do velikích a mnohích chíb vpádajú, 13144 23| kterák uhlídáme, dosť u velikího žida jsme.“ – S tímto sedli 13145 12| ale jedna za druihú a pri velikom toliko oltári. To pák s 13146 21| neišél bár pre mluveňá od velkej téj tlučnosťi ňemožnosť, 13147 5 | sultánového viplavňí. ~K velkému obidvuch šťesťí slúčižilo, 13148 12| uctlive prítomní, anebo sa velkimu oltáru, v kterém svätý svätíc 13149 20| sa majú osvícení, kterí velkomožní, kterí jen vašamilosť, kterím 13150 5 | jsíce spadla. Potem pak i velkosťú bolesťi a strachu prebuďená 13151 2 | mišlenki bila zahrúžená a z velku ťesknosťú očekávala zitrejší 13152 4 | nabuhnúl. Juž z predku hňedki velkúňevúlu k ňemu ukazovala, taťíkovi 13153 7 | zraní biť ňemúže. Odtúď ňé velml velký jest čuď, že sa v 13154 4 | do nastaveního saku móhla venaťi. ~Sveťiliprám vtedi mesíc, 13155 17| které na monstrancii ve venci bívajú, abich si móhla ňekedi 13156 11| O modleňí breviára, o veňe mníšek ~a o osohu, který ~ 13157 7 | sebe jsú, víčini, umenším venomlúveňí jeho, prisílím ho neb ku 13158 4 | povím o lásce, kterú mal k Venusi ~Mars? Zabudnúl na boj, ~ 13159 2 | srdce madovú strílkú sin Venusin poraňil. – O, zajisťe a 13160 12| sveta svedectvim najhodnejší ver-ních riditel! ~Jen neskoršej 13161 6 | oňemila, .neb buďtož ťešký k vereííí viďel jest sa čin viznaný, 13162 7 | RENÉJHO A HADIXY. HATHXA VEREJNE ODHALÍ PODVODY DERVIŠA. 13163 4 | spaňilosťi. ~Čo abi tím spišéj a verejňéj nasledovalo, mophti nebe 13164 21| Jestli kacíri a bárskterí od vereňá našeho odlúčení do počtu 13165 7 | pobožnému domníváňí, v svatém vereňi, neb to, pravila, z čistéj 13166 3 | plac idúc, rodem Arabšť, vereňím cophtíta, viďel jednajícich 13167 4 | najčerňejšé. V S u r ť e 62: Verícím buďe v raji poveďeno. Z 13168 4 | tripolitanskího ďeďič, Ibrahim. Čo verím, za pravé uznáš, jestli 13169 4 | nad vami, že vislepení jím veríťe. Napomínal ma, bich sa ňejako 13170 3 | kúpeního vipláca Muhammeda veritel. ~Arabšť tento pod krátkím 13171 19| jest? – Chudobního spravdú verme biťi teho theologa anebž 13172 21| poveďeťi. – Daj podcťivé, verné slovo, buď stá-lý v mluveňí, 13173 4 | vovolal: „O, múže li biť verňejšá nad teba! Ano, múže li biť 13174 4 | bila panna k ňemu jedního z verňejších svích služebňíkuv poslala, 13175 6 | ikupeckém mesťe nekemu vernímu k vernému sprovoďeňí poručil, neb 13176 6 | nekterem ikupeckém mesťe nekemu vernímu k vernému sprovoďeňí poručil, 13177 23| František Petrarcha, Marceol Veronenský, Peter Ravennatský, Herman 13178 7 | zelini pimpineli koreňa aneb veronikú z polním kvítím a lisťím 13179 4 | žádnímu z vás ňebuďeme smeť veruťi, bár muž, bár žena jest, 13180 18| na čas svadebného svého veselá ňikdi ňe-zabívá. Čož jinšé 13181 4 | bi ňesvitalo , ňemrkalo veseléj. Mezitím bárs bi ona všecko 13182 5 | Jestli víc vťipňejších a veselejších zábavek zajisťe aňi v hlavném 13183 6 | odpočívať! a po dobrém zisku veselif i sa. Místo pre nás bilo 13184 7 | nasledovne, než radnej tešiť a veseliť víc, jak kďi bi bilo nebilo, 13185 2 | pokoru unovaňí v žadostlivú veselosť!" ~Z tú horlivosťú a srdca 13186 18| podobnú musikú, z podobnú veselosťú, z rovním nóh žubkaním, 13187 7 | timto jistím ďešťem pomočené veselšej (dejžto vždicki dokonale 13188 20| spúsobiťi, do misle ňevstúpilo, veselšéj, kďiž sa z posťele híbú, 13189 3 | bráňeňím: ~Uznali víťazuv veslá, štranki uznali plachti, ~ 13190 7 | i do svetlice Hadixínej veslaťi a ňé prez okenko jeďiňe 13191 6 | ňéj a ju, poneváďč okrem k veslum privázaních žáden prítomný 13192 7 | kterúb si srdca své ukázali a vespdek, čo v nich jest, prehlédli! 13193 18| do čírného Plúta lesu k vet-šému ňespravedlivích duší trápeňú. ~ 13194 10| Všecki ništmeňéj jejích siová veter od ušuv mich chvátal; nechcela 13195 7 | ODPADALO." – Á V TEJTO REČI VETKAJÍE TIŽ RUKI AŽ PO LOIKŤE DO 13196 4 | zapovrhnúc, do míška svého vetkala, sluhovi kázajíc, bil to 13197 10| opravďivého zbojníckino žaláru vetkali. ~Tam jsem seďela celú tú 13198 17| od potrčeního a do nosu vetkaního prachu. On pak šél dalšéj 13199 4 | obráťil, bi preukázal, jak vetrová, daremná a príliš ňegrúntovná 13200 6 | tamtá všeho, i najťichšího vetru sa lekajíc, bi celú vec 13201 5 | dal z všú mocú pohibovaťi, vetrum veslámi pomáhaťi, bi čím 13202 15| Ja maličký tento príklad (vetše bich móhel) preto jeďiňe 13203 19| ňekdo dlžšéj žije ~a ja vetšého zaňeprázdňeňá ňemám, vtedi 13204 7 | a upokojili sa, že ona k vetšému nepríteluv svích zahaňebeňí 13205 19| hňeď v školách, zďílu pak a vetšího jsíce, kďiž juž za doistatečních 13206 21| druhích višší biťi, ale vetšími sklenními oknámi znamenal 13207 7 | svích slu-žebníkuv radem veváďať a mučením podobne pravdu 13208 7 | Čo bilo, kďiž do svetlice veved'ený, Hadixu viďel a od ňéj 13209 4 | ohláseňí aňi ňemislícího chceli vevéďcť) , nedbal, poneváďč spúsob 13210 9 | oblíkaťi a do noviciátu vevédcťi. To uslišíc René, prosil: 13211 14| uviďiťe." ~S tím jích vevédel do hlavního kosťela, kdežto 13212 23| anebo viskop v červenéj veverenďe a buďe sa nás na-raz všeckích 13213 10| strážú do prvniho svitu veze-ná jsem. Na cesťe jsem od zmlúvajících 13214 6 | vtedi, keď loď, v kteréj bil vezen, priväzovali. Jak ju viďel, 13215 10| nepríteluv chiťený a daleko do vezeňá odveďený, ~V tém namniváňi 13216 5 | všecki kňížatá, ani Velkího vezíra ňevijmúc, zmárňiťi jest 13217 5 | prospechovala? Asnáď ju naspát vézli? – Ňé preto bila z takím 13218 6 | Slíbil jsem, že aj muža vezmem a to zpravdú misiíc; i bežal 13219 19| ze sedláka všecci žijeme. Vezmi kteryhokoliv liduv stav 13220 17| neveríťe a zúfaťe o ňem? Vezmiťe sebe nás za príklad. Mi 13221 4 | jeďiňe často potrčala, bi ho vezmúl, ale on jinšé varil v sebe. 13222 2 | ništ ňeňi pohnúté, ništ vezmúté. Naposledi od zvolanéj čelaďe 13223 19| móhli naší príklad a naučeňí vezmúťi. Ti setvi svobodu predikanta 13224 10| ďeň téz na spúsob velkího vezňa bila držaná; odtúď pák, 13225 3 | ňekolko pak dňuv z druhími vezňoma vivešen jest na trči do 13226 6 | zaujmúl. Ale o krásném tém vezňovi ništ mi neznal poveďeť. 13227 7 | všeliké vibírané drahé kamene vešať, neb i bez tíchto, mléčnosť 13228 7 | sa navracal <a bud'to aj vešél, naríkal, toliko to samé 13229 4 | bívajících liduv tak sa buďem vešeť zmlúvať, jak bich taďe bila 13230 8 | sväté mesto minnarets – veža molla – sudce jako caddi 13231 20| bívajú visípané na všeliké vežité stavaňá: na rozličné hradi, 13232 8 | kterích že Ibd jsi sa bil vfeloiboďil, dejžto slepú jakúci nádejú 13233 15| tu taďe hore podle potoka Vha rozťahuje; odtúď sa ňúter 13234 17| hus, morka, kačena, slépka vhabaťi, žáden vrabec vleťiťi a 13235 16| do predneseních hríchuv vhazuvali?“ ~„Viobrazuvali sebe“, 13236 19| hlbšéj a častejšéj chceli vhlídaťi, ale v temto záleží najzlostňejšá 13237 4 | učienú ňišťméňej panňe slušnú vhlídnosťú a zdvorilosťú) sa navráťil. ~ 13238 2 | dbal, kďiž do žaláru bil vhoďen a jačkoliv smrt bez všeho 13239 9 | mažá-ruv, z dobrovolňe na seba vhoďeňéj chudobi kanónov oškcvrlí, 13240 2 | druhími jeďine do žaláru bili vhoďení. Meštané mezitím až do rána 13241 7 | prestalo, do hrdla smrťi jest vhoďeno. – Divné, že sa mu prv, 13242 7 | všeckím svím vťipem a múdrosťú vhoďil, trestal chlipnosť svoju, 13243 3 | skusili, do pút obitího vhoďili do maštale do dalšího ňečoho 13244 4 | obdržíš, nebezpečenstvý vhoďiť. Jedno sa tážem: Či toťižto 13245 7 | do zármutku propasťi jest Vhrúženo, že prám vtedi, kďiž zúplna 13246 18| též ňekolik páruv liduv vi-behlo z podobnú musikú, z podobnú 13247 11| celém kosťele. Kosťelníci vi-behtí, jeden s krhlú posvecenéj 13248 7 | počala tešiť o šťestlivém ví-choďe, dejžto jináčki ňikdi ništ 13249 11| prorok 'mal spísanú, abi vi-ďelf či ňepochibá a abi jím takt 13250 7 | tému tak privoliť tvrdé sa vi-ďelo Renaitovi. Rííkal najprv, 13251 10| nechceli ďalšéj jíťi a všecko vi-ďeťi? Tak, odpovídali oni z rovnú 13252 19| nažívaná svého zeman. Odtúď vi-ďíme, že ačkoliv i jinďe jsú 13253 7 | ňé jednúc podlé svéj vúle vi-háňajú a zabíjajú, čeho prikladuv 13254 10| našich, jaikžto gvardi'ána, vi-kariosa, kazatela, ispovedliníka, 13255 12| pozornosť? – Ne daremný smích vi-kázal ten cigáň, který vbehnúc 13256 16| spomínajú, ťisíc a ťisíckrát vi-krikujú, že nás oni vrchnosťi našéj 13257 16| ňeházali. Vtedi na sťeni ví-lajíc a viškamrajíc sa, na svém 13258 16| počtuvaťi, stoli, svetnice vi-merávaťi, kolik která osob chiťí 13259 7 | ohovárlivosťi a potupení mého neb ku vi-mišleňí rozďílních žaloibi svéj 13260 13| naše strážlívé, ustavičné vi-naučováňí stálo lidské i časné i večné 13261 19| kterák toliký lid hodňe aj vi-naučovaťi stačíš, ponevaďž dokonalím 13262 21| víc, nežli viňésťi uložil, vi-nášil, že totižto biť bi i nádeje 13263 15| jazik, jejích zrozená reč? Vi-obrazujem sebe, jak pekňe v prvňém 13264 10| tam človek bil, slišal, vi-prával; ale na mnohé toliko prosbi, 13265 7 | jaké ťešeňí a jaké, kďiž vi-právať uslišal, že on sám jest, 13266 15| Jestli pak sa usiluje i z vi-prázdňením mešťeka aj tich najňehodňejších 13267 18| naplňil a potem jích až z hori vi-provaďil, odtúď ňedalece ďeďina na 13268 6 | uríďili jsme." Málo toto vi-retknúc, hleďeli na nás hrozními, 13269 9 | zasnúbeňica. – V druhej vikládal a vi-svetliuval, že viďela. Čo? Svet a jeho 13270 7 | pred všem jinším mal biť vi-ťáhnútý, čo žádnímu do mislu nevstúpilo. 13271 19| trvajícími darmi velkím ví-ťazum ďelené, jinďe mimo velkích 13272 11| hlavách sťisknutího lidu znali vibehnúťi. Množí jsú aj popálení, 13273 8 | jisťe, jak kďiž sa sama viberem, bi jsme techdi, jestli 13274 4 | visvedčovaťi, druhé toto potem viberíc, chiťil, políbal ruku panni 13275 18| v novém rubáči, v novích vibíleních rukávcéch, nový majícú 13276 2 | caddi. Dve lechké caraváni vibÍoranšími vojákmi naplňic a hajovníkum 13277 19| synagogi tolik znášejú, tolik vibírajú, že v ňekterích osadách 13278 6 | chcel, z dostatích veci vibíral. I prosil a chcel hňedki 13279 10| obetuva-né, čo najzdravšé vibírali. – Což techdi s tímito krivími, 13280 7 | nebilo potrebné všeliké vibírané drahé kamene vešať, neb 13281 6 | neho zadné pocti ňetoud'e vibírať, ješťe bi :sa bil do Sýrii 13282 10| množstvý štíruv. Prez ústa jéj viblkuval prutký 'plameň z číním dímem, 13283 9 | pák jsme reknúli: Ti jsi víborná mezi dcé-ra mi J e r u 13284 10| to jest pohreb ňekterího víborního mláďenca. Poveďel meno jeho; 13285 14| kterák uhlídáš, i jménem i víborními skut-koma Veliký." ~ ~ 13286 16| dňech z velkú vichírenú víbornosťú cťili a zachovávali, jako 13287 5 | oblaka a zbroj spolu uchíťíc, vibrala sa prv, nežli ku všeho zbíraňí 13288 19| ponevaďž sa na čas bilo vibralo, pristrojíc sa všecci tré, 13289 19| z jednéj, než z mnohích vibraních zvláštních kních pozbíraná 13290 9 | celim obličajem obvzláštnú, vibranú, budúcu svú reč zjevujíc. ~ 13291 4 | púvodňíka a takího, který toto vibubnoval, ňé jinšího než neb Renaita 13292 9 | kázni najprv dlhoké zas vibubnováňí a vitrubováňí nasle-duvalo 13293 7 | ze srdca znameňiťe ňekdi vibúkla, on svúj kepének prevráťil, 13294 23| potem túž jistú odpoveď více než dvaceťkrát, které ve 13295 19| liduv dle míri bedlivosťi viceďeního krvavího potu ďelilo. Který 13296 3 | veďený, po ukonáňí svém neb vicéj sa straťil a zamotal, neb 13297 6 | dostaňí nemálo nám krvi vicero. Ne že bi jsme bili neb 13298 5 | na chotár toliko z pluhem vicházá, z otkú aj zbroj ňésť musí? – 13299 3 | z Níla na sucho pre pašu vicházajíc a vizizujíc, učinili, že 13300 10| preukazuvaťi pred vcházajíciimi a vicházajicími svetski-mi. Dokúď Van Stiphout, 13301 7 | múže, konca bedlivosť jeho vicházala, ale mnoho mu mala pripísať, 13302 4 | klesnila, tím spíš a víc vicházali. Hydra bila toto Herculesova, 13303 12| vúli nahleďí a ve dverách, vicházejic, aj zmluva sa s ňu, tam 13304 23| večeri buďe prichistané. Vicházejíc se svetnice jeho zbadali, 13305 19| základ vždicki z rúk sedlákuv vichází. Juž ňech sedlákuv sužujú, 13306 19| poddaním biťi a slúžiťi svím vichirením víťazum a bojovníkum. ~Običaj 13307 16| v jistích dňech z velkú vichírenú víbornosťú cťili a zachovávali, 13308 4 | pre nasledujícé ňešťastné víchodí, jisté plačlivé spolu pokračujícé 13309 17| hromobiťí, každá búrka, každý víchor obchází, ňech sa nad ňú 13310 7 | biťi to nebe, pod kterím vichované jest a lepšé biťi človeku, 13311 7 | císairovího. Jestli to kterímu ku vichovaňí manželek a ďítek nevistačuje, 13312 3 | svú peč celiho života jeho vichováňí, na jedno toliko siliťi 13313 5 | každoďennímu úzkosikrovnému víchováňí potrebno jest, domí teprv 13314 4 | juž tolko vzáť, kolko kdo vichovať múže. Odtúd sultán držáva 13315 16| klina do hláv zatlčení-ho vichrápavše, postávali a jinší, jenž 13316 15| Kdo ním nazíval, bíval vichválen od nich, kdo ale ňé, teho 13317 8 | človek z tej príčini, že do vichválenéj od ňich liduv hromadi ňevstupuje, 13318 13| Jedního že svatích natolko vichválil a vivíšil, že v celém nebi 13319 4 | široko toto srdca pohnúťi vichvaloval, mislíc, že vtedi a zatúď 13320 4 | Ňechcem ja tu naše vereňí vichvalovať, vipoveď, čo za hrích malo 13321 7 | účinek jeho, ale aj vichvalujíc takú ne-beskíoh rozkazuv 13322 13| on znovu professiu reholí vichvaluval a proťi všemu protivenstvu 13323 4 | tú priležitosťú začal mi vichvlaovať Muhammeda zákon z tú pohodlnosťú, 13324 4 | vcházejícich do kostela, aňi odtúď vichzajícich ňeviďá, jsú, jak ríkame, 13325 7 | bez pochibi v sebe jsú, víčini, umenším venomlúveňí jeho, 13326 23| že zlé jest, než takto. Vičítal mu všecku odpoveď a Janko 13327 20| všecko do-statečňe móhel vičitaťi. Čokoliv sa neb na zemi 13328 7 | domajšího rozumil. – A takéto vičitováňí ostrý bil klinec mophtimu 13329 7 | vernosť lámeš. Ňebuďemť vičitovať a n'adhaďovať, že ňepomislltedlnéj, 13330 23| kterí bárs jaký jím hrích vičituvan vívá, nebo ho vimlúvajú, 13331 9 | ponevaďž mu to bilo nahlas vičituvané a nemálo zahanbený víjšel 13332 3 | Podobňe aj bruch oťevríc, vičišťili a čo hňilobu telu malo priňesťi, 13333 4 | v srdci zaňechjíc, ano, vícješťe zapálic a rozdrážíc, čeho 13334 7 | Renaitovi pripíjal a že to jsíce vickrát počínal, ale vždi neb časem, 13335 21| mladuchuv posílali a odtúď potem vicvičeňejší pricházili. Ale jím to juž 13336 4 | danú, previšuje, múdrosťi vicvičeňejších uznáváme? – Hlúposť táto 13337 19| jsi ju ti včil vipísal, vicvičenú povinnosť, jako vistačá? 13338 7 | jest sa zroďila pekními, vicvičil, pekňejšé a drakšé učinil. 13339 23| novších pisáruv knihámi vicvičiť usiluvali František Petrarcha, 13340 3 | potvoru podobňe z prékopi hore vidájíc, navráťili jsú sa s ňú a 13341 17| prez rok ča-sámi pítáváme, vidajťe, jakžto: jedno nebo dve 13342 4 | tmi, dími, smrťi a pohrebi vídajú a takovíto mnohím smútek, 13343 7 | mému, ňevím, jednomislňe vídali jsťe ma. – Nehnevám sa na 13344 20| slépki a rozličné redšejšéj vídané ptáctvy. Všecko toto najprv 13345 19| za obecniho uzdravovitela vidaní. ~Poneváďž ale dobré lekárské 13346 7 | kterím jsú sudci namlúveňí k vídaní smrtedlniho ortla. Prvňí 13347 7 | zaopatrená, z tebú 'bezpečne vidaním bila zešJa. Juž j'ako bijs' 13348 7 | a ňé ja na smrť máš biť vidaný, budú to mócťi hňeď všecci 13349 16| ríkal: „Chválu ne-bu! Zrídka vídaný príklad, že sa juž odvlékli! 13350 4 | mláďenca k vúli jejích vidať musíme. On buďe sin smrťi 13351 4 | tam jak slobodné, tak aj vidaté ženi v običaji, který chvalitebný 13352 20| škaredého babska onechdi vidatú ne-vesťičku ukazuje. Však 13353 12| nebilo obrazu, jako pravdu vidává Plutarch a August u Varró-na. 13354 15| mnohé dňi utrhal, naráz jím vídává, tenkrát jeden druhímu z 13355 4 | jest, bi sa všecci žeňili a vidávali, čímnáhle kdo pjet a dvacet 13356 5 | manžela jéj obdrží. ~Sultán ve vidávaňí dcér svojích rozďílný zachováva 13357 4 | V stav tento vstúpiťi, ~ Vidávať, žeňiťi ~Že sa raz musíme, 13358 4 | ňeprospechujú, což musá a majú víc? Viďeďičovať asnaď? – Že obec najsobodňejšé 13359 6 | prvňím hneď pohlednúťím biťi viďejo, ňé veťší pák jsme (natolko 13360 5 | opravďivích musulmannuv viďelaa keď na místo Renaita, o 13361 16| Ačkoliv, kďibi múdre mislili, viďelib', že to útlího daru jméno 13362 4 | která ťa z okna viďela, viďeniho milovala, milovaního meťi 13363 12| niapraviťi?" ~„Kďi bich ja nad viďeními dňejší ďeň vecami vladárem 13364 10| vjíťi a svobodu aj k druhích viďeňú od vrchnej pítať, neb sa 13365 4 | objal ju a líbať ňeustával, viďic, že všecka jinšá jest, nežli 13366 2 | mezi všemi smrtelními, juž viďim, viplňí sa, čos' doma k 13367 13| svetu jsme odsúzení. Ale viďíme, k jak velkéj dokonalosťi 13368 5 | vzaná. Ňepochibňe lúpežník a viďírač, poveváďč žádnú s ňú pred 13369 13| mi zajisťe nikemu takím vidíráním prekážní nebili. Žili jsme 13370 19| mého, krásu domu božího! Viďíťe i bidlo toto, jestli sa 13371 12| redšejšéj síúžá, ale vtedi z viďitedliním duš v pobožnosťi budovaním. ~ 13372 12| jedního že všecih strán viďitedlnlho kríža povstával, včil pre 13373 20| pohlédnime na jednéj-každéj vidláždňeňí, ozdobu, na hedvábné ( v 13374 20| ližicu, do kterích núž a vidličku chiťiťi, jaké kúski do 13375 5 | z opravďivéj smrťi hrdla vidrápal, ze všemi svojími prikázal 13376 4 | obidvuch za tím bez možnosťi vidrápaňí do ňeho vtlče?... Toto mal 13377 3 | potvóra. Usiloval sa odtúď vidrápaťi, ale vždicki naspát sa kliznúl, 13378 5 | bár bedlivosť jéj sporila, vídrapovali. Jak hojnej, pravím, z prikážem 13379 15| tajemňe vitlačená, skrz vidrený od vrchních zákaz čítaťi 13380 11| šťemuvaťi, trúbi a píšťele vifukuvaťi, do kostela vejišli, žádajíc 13381 12| Všecku zúplna musiku ('Vigmúc organ k veďeňí nótí), všecku 13382 16| v oči vždi, kdo ho dal, vihaďuje. ~„Neni jináč zajisťe", 13383 5 | Fattime a Van Stiphoutovi slzi viháňil. Mnohem vícéj pak rmúťil 13384 3 | hňilobu telu malo priňesťi, viházajíc, umili, umitý a prázný naplňili 13385 4 | jest vivolané, všecko sa viházalo a skrz kúpaňí v ťepličnéj 13386 9 | príbuzná, má prítelkiňa, vihazujícá sa, poskakujícá a po-tancujícá 13387 20| Masso tak po-stravuvané psum vihazujú, ponevádž pre chuť pánskú 13388 20| čas ten rada znáší. ~ Po vihlaďení tvári, kďiž bijs` sa juž 13389 9 | s podobnú nádhernosťú a vihlaďenosťú osličňené seďeli mnohé družice, 13390 18| sveťejšé, čo v nebe juž pod své vihlásené právo podmanilo a čemu, 13391 4 | jest a vetšá ješťe, že ve vihlásenéj a jednúc juž prijatéj múžu 13392 4 | noci zmlúvaňí vimíšlala vihlasoval. Čo čudu mezitím, že pokolení 13393 19| všec - ki povinnosťi vihlasujú a vikladajú, než abi v svém 13394 4 | víru svú mečem a kijem múžu vihlašavaťi, jest a vetšá ješťe, že 13395 2 | budúcí ďen znamenané kameňe vihleda1i a s ňimi znovu sa u seba 13396 7 | erá a jích, kďekoliv budú, vihledajú. Tímto spúsobem žádního 13397 5 | preréknuť, znovu toťižto vihledávajíc, čo bi znamenal. –– Kďiž 13398 6 | sin riďitela našího a kďiž vihledávajícímu, kďe bi taký človek obcoval, 13399 2 | činu včerajšiho mistruv vihledával, ale nenalézel, kdo bi sa 13400 4 | všetečnosťi toto od teba vihledávám a abi jsi koňečňe všecku 13401 4 | techdi ňech ňeňi zlomislitela vihledaváňí, žadná pomsta. Ale čož? – 13402 4 | techto aspon učasný zdál) vihledávaťi ustanovil. Pod techdi prítelském 13403 3 | pri meste Thebae rostnúc, víhlída, jak ibi bil iskrámi pasipaný. 13404 7 | bi z pekla bili uťékli, vihlídajú. Naušníki tež jako panni 13405 19| i fári svedčňejšéj budu vihlídaťi. ~Po temto meli odjíťi, 13406 6 | slzami premlúvili, rikávi vihmúc a meče chitíc, prišli až 13407 4 | ješťe škodlivosť zcelka vihnalo a vivézlo. Po temto uložen 13408 19| jako Búh, Skrz vás bívá vihnan, nebo nechan náš duch, Ze 13409 16| jestli zcela ze svetla vihnaná biťi ňemúže. ~A která bila 13410 14| ven s chotára svého aj po vihnáňí musulmannuv lúpežníkuv strvává, 13411 7 | sa stroji!, urí-d'ila jsi vihnaťi. Pekné zajisťe dobroďeňí, 13412 23| zeleních, ~Juž ťi zubi vše vihňili krem dvúch zahrzaveních. ~ 13413 3 | hleďel, jak ráno bil k suchu vihoďen až do zmraku po mori, či 13414 7 | budú podrité, podmité a vihoďené. Včil pak prehléďme ďívi 13415 6 | najprospešňejšího spusobu vihoďení záujmúť musili útlejší; 13416 10| zubi v ústach: ~Dvat kašel vihoďil, zlomila kaša tret'í. ~Juž 13417 5 | BIL, Z KTERÍHO NIŠTMEŇÉJ VIHOĎILA JÍCH ONA, KĎIŽ PRV NEŽLI 13418 7 | odletujícú vlchkosťú píseček vihorí a popolem zutstává." ~Ukázala 13419 4 | ňech i mňa techdi mé u ňéj vihovárá zrozeňí, které žádnú mi 13420 7 | potem nežli sa ňekolík vihováral, že umelosť lekáreňí ňikdi 13421 7 | čo sať' káže, ňeučiňíš, vihovárku nemal." – Toto vipoveďíc, 13422 4 | udatnosťí ~Získal ništ, vihral ništ, len sťín tvoju chital. ~ 13423 7 | víc ňevihrá, jak čo prednú vihrála. Ne tak milosrdní bili sudci 13424 4 | a náďeje budúcího techto vihráňí) dokola sebe všeliký nápoj 13425 4 | osoch, čo za dar mala jsi ti vihrať, kďi bijs’bila z tvím kmínstvím 13426 20| kďiž sa z posťele híbú, vihrávajú. Jsú aj jinší ješťe, ale 13427 9 | které predešlú no-cú ma báli vihrávali. ~Podobné bilo aj ostatné, 13428 4 | jak móhla najostrejšéj, vihrešila, všecku mu dalšú náďejprevrela 13429 9 | napravuvati a ríďi-ťi, své gule viihazuvaťi včil panna toliko, ale za 13430 11| jako v klétce slávičkové viihvizdujú. ~Ďalšej: Prečo bi latinská 13431 12| foiťi povážené, že sa z vij-múťim reholní'kuv mnoho pre'käžék 13432 4 | odpovídala, že ňeví a ňemúže víc vijadriť úzkosť a ňezdravý své, jak 13433 19| prihlídaťi ňemóhli, čo z teho vijďe?! – Príliš zretedlná pravda 13434 10| najčastejšej opakuvali, že jestli víjďem, cestu k vijďeňú celám klášterum 13435 10| že jestli víjďem, cestu k vijďeňú celám klášterum odevrem, 13436 6 | privolila, čeho chiťiť. Vijdúce z korábov, ňe-kolik toliko 13437 14| porádek, jaký život jest. ~Víjdúce odtúd, mlúvil René k tovarišovi 13438 4 | jsem bila y lidstvý techto vijdúť za tebú pre teba, kďi bijs´ 13439 3 | pohnúl, ta bil zas zvalený. O víjduťí techdi z jezera teho v noci 13440 10| socená. ~Treťú v prvný po víjdúťí večer doma leví na posťeli 13441 10| umíňeňí své mláďencovi vije-vila a poneváďž on sám musil 13442 6 | vašej podobnosť! lež nebila vijevená. A toto jsíce podlé žádosťi 13443 4 | k svému od ňéj varováňú vijevij, neškodí? Bil bi len na 13444 4 | bez všej pokrvi a haňbi vijevila, čo a prečo tak tuze všeho 13445 10| uvaťi neprestával, abi jen vijevíla, čo za bolesť trpí, že prinajméň 13446 12| ačkoliv mňeňí moje zretedlfie vijevím a povím jasne, že musika, 13447 2 | tu skrúšením srdcem seba vijeviťi ňezakázal. Jeli možná taká 13448 16| obecná duchovná slávnosť bívá vijevuvaná natolko, že kďiž do ňejakéj 13449 12| exemptio, vimeňení anebž vijímek od poddanstva a všeho poslušenstvá 13450 18| sáhli, v tem žád-ná ňebila víjimka, žádná prednosť. ~Porádek 13451 12| ňepoddanstvý, o tích rehol-níckich víjímkéch, o kterích smíšnú zmínku 13452 9 | s tím ništmeňéj i vtedi vijímkem, abi sa tam žáden ňeopovažuval 13453 15| jinéj podobnéj dobroti biťi vijisťuval; a u vrdinosťi skladatela 13454 10| vislíchajícímu otcu ňe-oznámila, vijít'i a manžela hledaťi silne 13455 16| tak pomáhal, že farár ven víjíťi bil prinúcen, abi snaď po 13456 3 | všeho tam nalézňeš, jak vodu vijmeš, neb tu skrz cévi z Níla 13457 7 | neb meču bívajú veďení. Víjmi ništméň tu odtúď velkího 13458 12| rehole pápežem a i ten svú víjmúl a všemi svobodámi obohaťil, 13459 7 | všecko panna v príklaďe: Vijmúla ho z flaški a v okamžeňí 13460 12| reholníckích svobodách a o vijmúťí reholníkuv spod moci vládních 13461 21| jedného, který juž ze škól bil vijšél a skoré ňekďe predikanstvý 13462 9 | vičituvané a nemálo zahanbený víjšel z celího kosťela a na hospodu 13463 9 | panni novicíjki. – Po temto víjšla hrubá anebožto spívaná mša. ~ 13464 7 | SA PRAVÝ VINNÍK~Ňé tak vijšlo, kterák jest bil slišal, 13465 16| kďiž svaté to ustanoveňí víjšlo, abi sa o fári kňezi zbehávali 13466 20| vašamilosť, kterím sa má vikaťi a kterím tikaťi jeďiňe.“ ~„ 13467 2 | čo ostatné jest, na ňích vikázali v tú ješťe chvílu, kďibi 13468 7 | ujisťeňí ňečo chce mlúviť, ňečo vikázať. Ju techdi jeďinkú poslúchnúc, 13469 9 | tak široko dú-voďiťi a vikiadaťi, že prišla. Kam? Do kosťela 13470 20| S ních jedni ustavičňe vikla-dajú, jako majú nohi, ruki, hlavu, 13471 22| potem každímu osobitňe viklá-dal, ro mu zložiťi musí, čím 13472 15| vzdálení; ňé kdo, než čo a jako vikládá, majú vždi pred očima držeťi 13473 7 | to na dobrú sebe stránku vikladäl, držíc, že to nepokračuje 13474 7 | zásek možné nebezpečenstvý vikladajíe i prosbami, že vivolať musil: ,, 13475 21| ťešení a spokojnosť ducha vikládajú a které všelijaké úzkosťi, 13476 7 | ňepováženú jeho zadosť, vikladala mu ze zahaňbováňím, jak 13477 10| jenže mnohimi slovami, vikladali príčinu, pre kterú musím 13478 21| zjeveného boského učeňá rádkuv vikládaňá všecko to krivé ne-vernívkuv 13479 21| biťi nikdi v zákon uveďený. Vikládáňí ťeškosťí bilo: ~Naprv: Poneváďž 13480 19| anebž Boha a boskích vecí vikladatela, který víc ňeví jak spameťi, 13481 12| a posledne: Prečo Písma vikladateli tanec Dávida duchovne vikladajú, 13482 4 | široko caeremoniae svojích vikládaťi a chváliťi, ale Renait tak 13483 23| bil ze svetnice potajemňe vikliznúl) vpustili rozprávék. Prvňá 13484 8 | mozgoch jest vináseďené a vikľuvané také j,aikési božské do 13485 3 | tam na ňich. náseďí. Po vikluvaňí svém z tehož vajca rosťe 13486 4 | zaťál a preto dlkšéj zbroj vikňišoval, od druhího na zem jest 13487 12| sa jích i vícéj prez ďen vikofnávaťi, ale jedna za druihú a pri 13488 19| pohodlný bil, obetu mše vikona-ťi umínili. Vejšli techdi do 13489 12| mávali, na kterém dbetu mše vikoná-vali a v čas prenasledluváňá 13490 10| kňezuv pohrebné običaje vikoná-vaťi. Čírním pokrovcem obťáhnuté 13491 7 | všecko, čo ti a tak šťestlive vikonám? Čo buďe, jak sa ani ja 13492 7 | skuték taký k plnému seba vikonaňi ňé deň potrebuje. Musili 13493 3 | silne, príslíbil, že ho po vikonáňí jednéj ňedlhéj a lechkéj 13494 19| který ňikdi víc, nežli vikonáno biťi múže, ňerozkazuje, 13495 12| tajemstvá, které 'kňez obnovuje, víkonává, hlasem všelikích musikantskích 13496 12| ani obeti mše ňevíjrnúc, vikonávané bili? – Zajisťe vše naše 13497 21| jednoustovné pobožnosťi vikonávaňí všecki zmlúvki, ohlídáňí, 13498 7 | tímto obdrží spúsobem. Nech vikopá cestnej zelini korene, kďiž 13499 3 | Meris král ješťe dal bil vikopaťi a kteréj i včil velký úžitek 13500 7 | ňemóhel, spúsob zcelka bil vikoreňen, nedbal a ňelitoval jakokolik 13501 4 | predpoveďelo, že skaza a vikoreňeňí jejích odtehož kosťeľa sa 13502 10| jinšú hňedki, kďiž na ulicu vikračujíc, jednu nohu ješťe v klášteri, 13503 15| k zachování, rozšíreňí a vikrásňení jazika prospešňejšího prostredku 13504 20| vrchi, juž kvetné zahradi vikrasuje a voňavím lojem vilepuje. 13505 5 | nakríž, sednúc a do fajki vikresajúc, pluje jeďiňe natolko, že 13506 10| dolu-líhaňím jesťe v klášteri pred vikresanim zvláštnej svéj svätej patróniki 13507 3 | Na obidvuch konci jest vikresaný obraz krála na thrúne seďícího. 13508 12| maluvání, vistru-!huváňí i vikresáváňí pocnúlo, které potení po 13509 13| ňenacházajíc, z velkím ďešeníim vikrík-núl: ,,Kdiež ho techdi," praví, „ 13510 22| vám aj doho-ďíme.“ ~Temuto vikríkal: „Ti pes! Kďiž mňa Búh požehnává, 13511 4 | svojéj, který ho obrezoval, vikrikje, že juž mamluch jest, čo 13512 17| kuchiňi a ňenáramňe tuze vikríkla: „Jaj, beda mňe, má hríšná 13513 13| ho slišali, jedním hrdlem vikríkli: „Ma-ledetto! – contro buoni 13514 23| prikázaním – zrovnává.“ Ono pak vikríklo: „Jaj, veru jsťe nás, pán 13515 7 | gulku z tímto posledním vikríknuťím: ,,,O, mňa ve všem mém unuváňí 13516 23| oči nadhazuje, prečo čo vikrikuješ, aj príkladem ňepotvrzíš, 13517 21| najlepšího, ňé chudá, ale aňi vikrmenéh volovéj tlučnosťi, jakéj 13518 14| A najprv jsíce do teho vikročili mesta, které levú rečeního 13519 19| jak že jeden až po uši mal vikrúcené fúzi a mezi strašlivím, 13520 3 | mirhi potlčenéj a z palmi vikrúcenéj vodi spravením a zašili. 13521 7 | budú konať. A zďe jéj počal viktládať všeli'ké spúsobi, kterími 13522 3 | bi pak mal peníze take k vikúpeňí svému, i to skoréj škoďiťi, 13523 4 | kterích počet dobrý jest, vikúpí. V Solyme ňištméňej taký 13524 23| umením vládnú, odpoveďá, že Vikupitel sveta učedlníkuv a posluv 13525 4 | ňé penízmi, zaloch míňíc vikúpiťi, z ďír naších ňevizizňeme, 13526 2 | jestli ptákuv chiťeních vikupujeme a jích znovu do povetrý 13527 2 | trnúl caddi, který čím na vikšú bil policu od bašši posaďený, 13528 7 | svéj lahvici mal, na misu vilál a plameň priložíc, zažal 13529 10| dvoj, troj, štverzubními vilamá, núžmi, rožňami, mečmi a 13530 3 | kteréj zdržaný bívajú, dvere vilámali a vileťili, hlásili spolu. ~ 13531 10| klopaní nedostanúc, dvere vilámú, viďá ho na drobné strapi 13532 13| zbavení dolu leťá a krki vilamujú! Dobre ňekdo pri našém rozpojení 13533 11| pokropení, hlavi prebíjal, krki vilamuval. – Tesné (bili dvere ven 13534 7 | který trpícího že sveta vilekáril. – Pre čokolik toto u nich 13535 20| vikrasuje a voňavím lojem vilepuje. Jestli ňekdi staveňí své 13536 2 | ňespravedlivéj osoch nevzali, vileťila z neporádnich rúk jejích, 13537 3 | bívajú, dvere vilámali a vileťili, hlásili spolu. ~Ukrutnú 13538 4 | ňepozorujícéj úst i to bilo vileťilo, bi Renaitovi mocnéj panni 13539 7 | zretedlnopo-ohopitedlňe vileťiť, abi jsi nebila lechkomislná 13540 10| vždicki trval. Prez nos vilézali ňeocazní slepí hadi a prez 13541 15| juž ňekdi z večitého kvasu vilézli aj Slováci a jsíce Slováci 13542 2 | ulicách a rinkoch behajíc, vili víc, jak naríkali nad nešťestím 13543 18| jsi tímto naráz visipal, vilíl, abi teba vižrajíc, seba 13544 4 | bolesť ze slzámi bila ňekolik vilítá, dávali si zasék ňekteré 13545 19| ňemusili a čo musili, to vilívali. Takto sa običajňe očisťujú, 13546 9 | všecko své pristrojeňí a vilizaňí po chvíli mela zložíťi, 13547 19| jaziku tak zretedlňe ňeni vilo-žená jak u Slovákuv. – Ale ani 13548 13| posedali: K table v prostrédiku viloženéj podcťivejší, okolo sťén 13549 3 | hovadá k predávaňú bili viložení všecci, kterí z cudzích 13550 4 | mojím podpísaňím, ano, i z viloženími mojú ruku prosbámi k ňemu 13551 12| dústojen-stvý, o dokonalosť ech jeho viloženo jest, kterí čítaťi známe; 13552 21| posedli a čo žádajú, dúverňe viložili. ~Vtedi tovariš cesti z 13553 10| ňeviložila, vám ho techdi viložím dúverňe. Zrozená jsem v 13554 7 | jeho konaní a usilovaní vilvráťi'Ia, dotúď pracovala i dúvodmi,