| Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library |
| Jozef Ignác Bajza René mládenca príhodi a skúsenosti IntraText - Concordances (Hapax - words occurring once) |
Part
14055 15| jest život tíchto! Zajisťe vlahu a masť zeme i jeďá i pijú 14056 18| žalúdek žaluval, druhý sa vlálal pod lavicú, na hlavu kričíc, 14057 4 | toto. Čo tak všaďe pak oni vláli ~ Do všeckích, kdo za smích ~ 14058 4 | podstatu, že kďibi jeden toliko vlas z ňekteréj hlavi zpadél 14059 19| aňi tril-lionská jedního vlasa částka bi sa ňebila každímu 14060 19| i jinďe jsú zemani, ale vlasíná jejích moc ňik-ďe skrz jméno 14061 20| najvďečnejší jest vlaský k e l l , vlaské k a l e r á b i, š p i n 14062 19| mesta toliko, než aj z celéj vlaskéj zeme vihnali. Lakonšťí, 14063 13| skus, či j.u nalezneš aj u vlaskích mníchuv, kterí jináč i pre 14064 20| saft tento potem všelikími vlaskími, krám-skími vecámi napacuvaný 14065 3 | a 1a s a r, kterej kolo vlaskú mílu činí; tamž s a n t 14066 12| jednímukaždmiu národu ve vlastnení jaziku, ikteré bi museli 14067 7 | písku spojená, jenž tú má vlastnosť a zrozenosť, že čímnáihle 14068 7 | bárs jakokoliv dostaté vlastnosti jejích jsú aj včilék, ale 14069 7 | kďiž totižto z odletujícú vlchkosťú píseček vihorí a popolem 14070 19| ťeplíťe, hrejeťe, paríťe. Hlad vlčí a žížen pípcovú trpíme, 14071 11| najňevinnejších že sebú ta vlécťi chceťe. – Vi štekáťe, bu-číťe 14072 17| slépka vhabaťi, žáden vrabec vleťiťi a jestli bi sa čo s tíchto 14073 20| zamdle-ňá zachranujícé drahé vlhkosťi z chvílámi mlzú a kúski 14074 20| jídla a nápoje, od kterích vlhnú. Ňekdi ten bil po celém 14075 16| míri do seba vťisnúli a vlili, hňeď tam navráťíc. Po chvíli 14076 7 | až do kosťí jejích bíva vlíté, z tím rostnú, z tím sa 14077 19| ňekdi ťen-ších žil, vchází a vlívá sa juž do nóh, juž do rúk, 14078 12| krivé mneňí do imisle liduv vlívajú. ~Ale Aegípšťí jinšé verili. 14079 3 | leťeli, zrutními k temu vlnami ustavične jsúce tlčení. 14080 5 | bila z všeho trváclivejšého vlobiťí visloboďená. Mračná černosťú 14081 10| zakritího že všech bo-kuv voza vložená a mez' vojenskú strážú do 14082 17| kolikrát kusisko do úst vložila, tolikrát druhéj ruki dlaňú 14083 3 | Tak napraveního umrlca vložili do truhli a stojácky v poveďeních 14084 3 | ťela svého ťežkosťú jakžto vltká sa do užšej pri spodku jami, 14085 7 | mu že silu kdosi prst bil vmáčal, že strpnúťim puluvarený 14086 8 | Re-naát a sednúl podlé ňéj. ~VMadali si potem jeden po druhém 14087 6 | odporujícú a seba házajícú vňesel jsem, potom pilne ju, bi 14088 7 | zbadali, do lod'e inóhla biť vnesená a skovaná, zvláštne techto 14089 7 | naložené, bár z napomneňí vňitmého, bár z čistej náhodi necho-ďila, 14090 21| zná-mosť, na jedního každího vnítrné mňení povolával. ~O prícinách 14091 7 | jest, napiť, bez ukrutného vňitrného trhaní a zraní biť ňemúže. 14092 5 | bi hríchu svému z mocnéj vňitrnéj trpezlivosťi, z ňevislovitedlného 14093 19| temto ten liduv stav aj na vnitrních nemocí uzdravuváňí bral 14094 19| jím učitelové rozparujú a vnítrních úduv zrozenosť, podstatu 14095 4 | zahaseňí jakoliv rozšíreního vňitrního svého plameňa. Neb čo? - 14096 7 | všecko jest: On jak proťi vňitrňím, tak aj proťi zevmtrňím 14097 4 | mezitím ňemoc svú a smútek vňitrný násilnú prekrívala radosťú; 14098 19| sa počal smáťi, že sa mu vnítrný vred (o ňemž dosavád lekár 14099 12| kteríkoliv jinší bili jéj vnraslá'telJi a sfeladateli, aj 14100 5 | Král králuv, Posel, Sin a Vnuk boží, kterák on sa z mnohonásobními 14101 20| Juž v običaji od ďeda po vnuka jeďiňe na toliko strani 14102 17| včera jsem je musila na vo-jáka do ďeďini daťi. Ale, hle-ps! – 14103 19| ňeprospechuval, zhoďil sa vo-za a bič aj z bičiskem za tupý 14104 3 | spravec a dvanácť ťisíc voákuv pre každú príhodu drží; 14105 2 | mnohonásobné jisté i na vod'e i na zemi nebezpečenstvý. 14106 5 | zcházaňí jejích vespolek neb k vodán neb k cestám do sťíni stromuv. 14107 4 | po mnohém jeďiňe silních vodék k nosu prikládaňí oči oťevric, 14108 14| jích po mesťe tovariš česti voďil, príjšli do jistího zákonníkuv 14109 4 | liščacích chvostuv, po mesťe voďili. Spúsob tento, že tak toťižto 14110 6 | mal biť uložen. Zadné víc vodki, zadné práški, bud'to i 14111 10| lechcijakého, ňé čingíru, ňé vodnára, jaké predce venku ve sveťe 14112 20| zemi neb na povetrý neb ve vodních jezerách uláhlo, čokoliv 14113 8 | nedal i v tém múžeš biť vôhovoren, neb prv jsi ho bil preč 14114 10| Čas navráceňá jeho, neb vojak on bil a pram vtedi sa bil 14115 4 | zvazki, které na násilné vojakuv vejduťí do šatního míška 14116 20| čas do-majších obzvláštňe vojén mnohí své listí (armáles) 14117 15| Slovákuv jsú ti víborné vojenské učinki, jenž je dávni cuzí 14118 18| i vrchi i hori porádního vojenskího násipu podobnosť ukazuvali, 14119 23| Ofeáša a Samsona. Nadhazuj vojenstvý, uďerení, vraždu, Martin 14120 5 | potem ňé jinďi jak v čas vojní viťahujú a užívajú. A pre 14121 19| který ňekeho z neprátelského vojska zabil. U Macedónuv zákon 14122 4 | ku spokojeňí škamrajícího vojstva a obce vlastnú sú rukú staťil? 14123 4 | jenizarmi celé vojstvo, z vojstvem pak i poddaních zle počíná 14124 4 | po ňem zas vojstvo a po vojstvu zbehlá sa hrňe obec krikem, 14125 4 | b a n. Též zabíjú ovcu, vola aneb ovce, voluv, kterák 14126 20| zacházeno? Čo to za do neba volajíci prestupek jest?“ ~ „To 14127 2 | jsem ja, aňi ňeverim, že bi volakto opítaný, či v téjto neb 14128 9 | rukami plískali a hlasne volali: „Bravo! Bravo!" Ti jisté 14129 19| lekáruv z leku, ňé z líku voláme. ~Rozďíl mezi lékármi a 14130 7 | jedno ješťe slovíčko bil volán, dokúď nap'osledi ňeňi jest 14131 10| professii mojej dňem bila jsem volaná dolu k mrežkám a uhlédla 14132 5 | ňemohúc víc ňélen odplaťiteluv volať, ale aňi díchnúť. Po páchaňí 14133 4 | vaše polujete, hledáťe, voláťe, naháňaťe. Ačkoliv čo za 14134 10| Krv má buďe naproti tebe volaťi a žaluvaťi. S tím on odbehnúl, 14135 15| bidlili a potem až k Vistude a Volge potokum sa rozšírili. Namňívání 14136 11| svete márnosťách, ~Kravi, vôli bučá: ~O snovích prázdnosťách ~ 14137 6 | skritosťi i tomuto i tamtim jsem volil. Kďiž pák vespolek bili 14138 21| chudá, ale aňi vikrmenéh volovéj tlučnosťi, jakéj bil osvícenéj 14139 9 | všola-di-amori, brá-ôe, basétle, voltorňe, (kiaríni, iklsarinótle, 14140 4 | zabíjú ovcu, vola aneb ovce, voluv, kterák který dostatek má 14141 13| z Renéem, kďiž bi ho bil Von Stiphout aj s prosením jejích 14142 7 | bez pochibi, neb dobre voňal mrcha lekár, že všecki jeho 14143 3 | mozguv popchali mnohonasobné voňavé nástroje. Podobňe aj bruch 14144 20| kvetné zahradi vikrasuje a voňavím lojem vilepuje. Jestli ňekdi 14145 10| Obrazum doložíš ňekolik voskovich svatích Franťiškuv, Anto-nínuv, 14146 4 | ňivočili. Zúfala a v zúfanli vosťi aňi Renaitovi ňeodpusťila, 14147 4 | chiťil, políbal ruku panni a vovolal: „O, múže li biť verňejšá 14148 10| že on síce sku-tečňe bil vpadél do rúk nepríteluv, ale že 14149 8 | skrz mnohé to prenášaní vpadla, ňemoei uzdravil ma a od 14150 21| uhlídal, nebo mu v misel vpadlo, že pre ních musí biťi volaný. 14151 7 | buďem, jestli ale vi do síťí vpadnete, imňe také vpadnúť líto 14152 7 | síťí vpadnete, imňe také vpadnúť líto nebuďe. Bez teba žiťi ( 14153 7 | jaké rúk lá-maňí, jaké slov vpolipretrhaňí! Ňé jednúc jest sa sám Renait 14154 7 | ňekolilk tvrdšú. Prez víc dňuv vprosíred mesta umíräňí jeho malo 14155 7 | f e r e d š i jednu ruku vpu&ťíc, viťáhnúl šatku a srdečne 14156 5 | baššovi z veselú novinú bežal. Vpusťený bez všej predmlúvi rovno 14157 2 | meškáňí do svetlice jich vpusťíc, po pozdraveňí společném 14158 10| bi sa tak setvi do reči vpusťila, po chvíli však bud'em tu, 14159 23| svetnice potajemňe vikliznúl) vpustili rozprávék. Prvňá bila o 14160 15| odtúď sa ňúter do krajíni vpusťime." „Tak," odpove-ďel Vaň 14161 14| ňejakích učenich rozprávek vpúšťali. Sem jsú všecci zebraní, 14162 7 | hrích, tak bezpečne jeho vpúšťaťi, kďebi nás kdokolik; smrť 14163 19| ďír, kolik dňuv v roce. Vrabci vňútri tím bezpečňejšé lítali, 14164 17| kačena, slépka vhabaťi, žáden vrabec vleťiťi a jestli bi sa čo 14165 10| spasitelný zapovrhli, vijšli, k vracáňí svému jak lační psi bežali, 14166 11| čo plnú, ňe-vimitú papulú vracáťe, vím, o, bezbožní ňé tak 14167 8 | RENÉ SA VRACIA DO VLASTI. ŠŤASTLIVÉ STRETNUTIE 14168 5 | jest odveďená a prez tiž vrátá na uríďené místo ponáhlať. 14169 10| chcela, na praze hneď ve vrátech nešťastne spadla, krki zlomila, 14170 15| JAZYKU, LITERATÚRE A DEJINÁCH~Vráťíc sa na hospodu, raddu držali, 14171 4 | prahu, trikrát s od ňeho vráťil, chťejíc i na hospodu jíťi 14172 7 | kterú sa to lechťšéj a vratňejšéj bez nežil z Renaitem viplňiť 14173 21| prácách. A druhý jsíce tak vratný a pospešný bil, že sebe 14174 10| Prišel ništmenéj predce k vrátum domu svého,, tikel, trískal, 14175 22| rokmi do najtvrdšéj chu-dobi vrazené skrz árenduváňí židovské. 14176 19| hríšníka jest, že vtedi teprv vráž-dníka takího u prislúchajících 14177 19| a že sa tak aj do psoti vrážajú, to haním, ale že predce 14178 7 | tlčie, jak bi ro-zuim do ňéj vrážal. Strach mezitím móhel biť, 14179 4 | bil z mophtiho služebníkuv vráždce tento, len bi ho zreďiťi 14180 4 | ňemalím hňevem), kdo jest vraždník tento, bich železo hňeďki 14181 23| Nadhazuj vojenstvý, uďerení, vraždu, Martin pd Juliánem brojil, 14182 18| strach, Renéovi zvláštňe, vrážil. Stromi k ňebu rovno zdvižené 14183 7 | bilo rozehnalo, žádními vrážmi nepoškvrnené čelo, jehož 14184 19| praví, „dcér na toliko vrchéch postaveních, dvacátú pak 14185 3 | Ariadne panni, aňi Daedalus vrchem po povetrý ňebi1 cestu nalézel, 14186 4 | slibujícmnohonásobnú česť z horámi a vrchmi zlatími. A toto bil prvňí 14187 8 | manželstvý feredsche – vrchné Turkuv rúcho, Gálibe = diván – 14188 10| svobodu aj k druhích viďeňú od vrchnej pítať, neb sa lidé obidvojého 14189 17| málo dostaňeme a doneseme, vrchní naší budu súďiťi, že jsme 14190 16| Biskupi pak a všecka v cirkvi vrchnosť, znáš, že žádního praesen-tuvaního 14191 4 | pre ňu z neba zašél, ~ Po vrchoch, rovinách, ~ Po horách, 14192 16| umele sa hlavi jejich znali vrciťi. Naposledi, kďiž sa juž 14193 15| dobroti biťi vijisťuval; a u vrdinosťi skladatela obdržal, že s 14194 16| kehokoliv ňech bezbožnosť naša vre, svátki jsú od svatích otcuv 14195 19| smáťi, že sa mu vnítrný vred (o ňemž dosavád lekár tento 14196 19| kterím ležícího v hrdlovém vreďe ňekdi ňekterího rimanskího 14197 4 | údoch ztrásla, z posťele jak vredem pochiťená ztrhla. Zdálo 14198 4 | pokračujíc, obidva tito vredi (jestli ňeuzrejú a obmeknúc, 14199 3 | crokodíla s ňú nažíváme. Proťi vredum hlavi z ťelacím lojem ju 14200 14| prekročíc. Totižto panni ti vrehi milujú, abi čerstvejším 14201 4 | navráťic, uťíral kropaje z ňéj vrejíce a z horlivím naríkáním tázal 14202 7 | olovo roztopiť a kďiž potem vrejícé jest mu predložené, oči 14203 2 | mňa zraďuje. Jak pri tem vrejícú v srdci tvém radosť hlásiťi 14204 3 | čas ~Mrznúli údi, ledový vrel z čela pot každímu. ~A čo 14205 11| zahrúžil. ~S teho krik, vresk a búreňí po celém kosťele. 14206 20| skúkať toliko,ale aj hlasňe vreščaťi též začala.Viprázňené jsú 14207 6 | poctení menší bili, neb vrhnúli jsrne sa bez všeho predešlého 14208 5 | pokladních podzemnícíh skríň bívá vrhnuté, které jsíce potem ňé jinďi 14209 7 | bez pričiní toto jejích vŕtalo hlaví, v tém zajisťe pochiboval 14210 17| žáden červ, žádná muška vrtaťi, žádná hus, morka, kačena, 14211 4 | kterího ruku do tvojéj vrtčili, na zanmeňí a svedectvý 14212 17| kasu míchajíc a trepajíc, vrťila. Dím od podlahi izbi až 14213 18| na který všecci skákali, vrťili sa. A jak líbezná bila musika, 14214 20| které s takíchto hosťím vrú, ja sa to jeďiné tážem: „ 14215 7 | Nech mi jest proňesené vrúce slovo." ~Bežali hňedki množí 14216 12| boskéj cti, k posabuzuváňí vrúcnejšej u všeckícn pobožn'osťí; 14217 16| naších otcuv a predkuv k vrúcňejšímu liduv ve všech čnosťách 14218 4 | ňích učiňením, jak náhle bi vrúcním jéj prosbám privolil. ~Na 14219 4 | tak majú zebrané, že pre vrúcnosť aňi vcházejícich do kostela, 14220 21| mlúvil, s tak veľkú srdečnú vrúcnosťú mlúvil, že naposledi vícéj 14221 6 | pokladáme, takú náklonnosť, tak vrúcnu vždi na nich hleďeťi, s 14222 7 | prvniho seba ukázajíc, z vrzaňím dvér ništméň naj vernej 14223 19| prečítal. Tito takoví tátoši ve vrščeku, po kterém do ďedini bila 14224 18| rovno zdvižené zdáli sa vrším svojím všecko i to najviššé, 14225 20| také daťi, kďiž juž aj po vrškéch od velkéj zrelosťi všecko 14226 20| kďiž až jako ňemasťený vúz vrždží pod bótámi, u ňeho všecko 14227 19| krvavo-vodnatá, ťenko-masitá, vržlino-hnilá, kisnúco-hnojová, ňekdi 14228 2 | rozďílnéj bil jeden-každý vsazený ďíri, dokúď jisté ňéčo mali 14229 7 | ňeoparím? Takli že súďiť musá vsecci mňa aspoň takú, jakú teba 14230 4 | mučiťi ňepredstávajú, po vśecki ti dňi od rána až do večera, 14231 11| teba jest všecká táto reč, vsecko zre-tedlňe rozumila, znaj, 14232 12| Obrazi ihneď 'd prvoťi ňé vseeki národi dopúšťali. Židé ( 14233 4 | ňevelmi chutném misterství vsého víchoďe hrube sa obával 14234 7 | jest náboženstvý, jestli že vsem, čo ňese, aj život neopúšťa. 14235 12| všecki své milosťi do nich vsipaťi a často aj zrozeňí prevráciťi. ~ 14236 20| opatruváním strelca. Ta kdo vskočí, hreší a jest trestáňa hoden. ~ 14237 6 | jen jeden ňemóhel k ňíni vskočiť. Loď pák naša síru a smolu 14238 3 | ťešeňí okolo kaluže téj vspolku konajú a mezi veselím vískaňím, 14239 22| dlhi po sebe zanechajíc, vspusť sveta uťekajú. ~Ale ňech 14240 6 | potajemňe na každú príhodu vstrčil. Čož jest sa s ňu potení 14241 7 | običajňe ukazujú) do svích úst vstrkajú a bez uškoďeňí viťahujú, 14242 20| i mi proťi ňemu do súdu vstú-piťi. Neb dejžto zemana žáden 14243 2 | že možné jest, ňech jen vstupí do srdca láskavé ňečo, ňech 14244 4 | mislila učiňiť, do cesti vstúpí, neb (čo lepšé bíťi mlúvil) 14245 4 | kďiž múdré toto pozbuďení vstúpilo do ducha tvého, dopusť, 14246 14| PRICHÁDZA NA SLOVENSKO~A s tímto vstúpivše do loďe, potokem Jadun sťenúli 14247 3 | málo dňoma stav do mislu vstupoval. Sužovalo ducha, že Don 14248 2 | mnohých velkích domuv povolaní vstupovali, ano, i do dvuru samího 14249 2 | okamžeňí jiinšé a proťivné vstupovalo do mislu, které všecku tak 14250 7 | písmo, bi jinší a jinší vstupujíc, celé vždi vid'eli. Vejšél 14251 4 | nazvanéj obuve do tehož kostela vstupujú. Zejdutím ponajprv káže 14252 5 | JU SVOJU UČINIŤ MÍŇILI, VT'IPNÝ JSÍCE, ALE I SMELÝ 14253 20| jak sa lícá ňúter do úst vťáhli, po-veďená krása za ništ 14254 16| v ďeň ale takový, jaký vte-dajší bil, najňesvedčňejšé, najohavňejšé, 14255 11| prítelskím spúsobem predložili. A vte-di bi jsme mi nebáli takovi, 14256 6 | dežto vaše šťesťí podlé vtedajšího mého rozumu, mnohem viššej 14257 6 | priipríc, šťihali na nás a vtenkrát poraďíc sa mezi nami, jest 14258 19| slúžiť a poslúchať musejú. Vtíchto zemách do prvního radu jsú 14259 15| To pravda jest, že mu vťiip ňikdi ňechibí. ~Ale z jakéjkoliv 14260 5 | Ehle, jaké nasledi z tak vťiipních porádkuv! – čo pák jinšé? 14261 2 | nacházan bívá: žádná u ňích v vťipe, žádná v moci, žádná v ríchlosti 14262 2 | visloviťi, biťbich sto vťipmi vládal, vipísaťi ňemúžem. 14263 5 | múdré sultána dúvoďeňí, vťipná a jemu mnoho osohujícá, 14264 19| z nemocními zacházeňí za vťipné a rozumné viznávali, abi 14265 3 | a uč jeho običaje sveta vťipnejšího, jak najlépéj rozumiš a 14266 15| aspon cestu dražiťi buďe, vťipňejším a učeňejším osťenu dodá, 14267 10| velebnosťú a zmužilosťú, čím vťipňejšú a učenej sú sa chcela preukazuvaťi 14268 7 | bi bili rozumní, jakkolik vtipní v starosťi svéj, podcťivodostatečný 14269 7 | básní, které ani podobnosť vťipních báseň ňemajú v sebe. Muhammeda 14270 19| od smíchu nad tímto tak vťipníim lekárskím umením, ale ňezdravý 14271 2 | rozkazuje." ~Tímto a podobnim vťipnim odpovidaňím krotila často 14272 2 | priňésel, nalézlajs' ho vťipním tvím tázaním, ačkoliv i 14273 8 | Zďe mu znovu spomínala tú vťipnosť, kterú ju po usmrťeňí svém 14274 10| ješťe jednúc písal s príliš vtipnú obhlíd-nosťú. ~On úbohý, 14275 16| lakomňe bez míri do seba vťisnúli a vlili, hňeď tam navráťíc. 14276 18| tovariš cesti první ta bili vťisnútí. ~Vňútri juž bilo všecko 14277 4 | jarma krki, nohi do železa vtlačiť a na najtvrdšú prácu, pokaváď 14278 4 | možnosťi vidrápaňí do ňeho vtlče?... Toto mal pilňéj rozumem 14279 4 | zahanbil, do hrdla správca vtlkel a nasledovňe od ruki katovéj 14280 5 | topiť sa počalo a predce vudce-milovník pre hrubosť srdečnéj bolesťi 14281 5 | sa s ním, dokúď ješťe z vudcem svím bil a čo, kďíž od neho 14282 10| René a jejích po klášteri vudcová tam zustávaili, ona visvetlovala, 14283 10| Vaň Stiphout pak, Renait z vudcovú víjšli a od téjž vudcovéj 14284 10| po celej armáďe bedlivé vúhledávali. A konečne i oni i ja jsme 14285 2 | bijs' sa mala ňé podle méj vule v ňem ťešiťi." ~Uznala za 14286 2 | ňevím jakího nazívaňí hodnéj vuli, odporoval Van Stiphout, 14287 2 | jak to né, že druzí své vulí skladáňí slišeťi musili 14288 7 | kterímu časem, asnaď i jproťi vúlí, slzi padali, bil predce 14289 3 | techdi jejích trvácnosť a vúňa, pre kterú bívajú i do lekárskích 14290 21| dolu bil dím, až kďiž i z vúňe zbadali, čo to za kurivo 14291 9 | prevíšila. Preto bežíme po vúňi masťí tvojich a ďevečki 14292 4 | všecki kveti ~ sipú za čas vúňu, ~ Ale hňedki minú, ~Jsú 14293 18| previ-šuvaťi a i barvu i vúňú svojú jednu ťesknosť, hrúzu 14294 5 | i skrz vlastňú svú ruku vusí zahinúť, nežli násilnímu 14295 4 | oňechdajšém techdi ješťe mňeňí vustávajic, bi ho čím skoršéj z všeho 14296 19| srdci pohnutý, že bi bil z vúza zeskočil a k tehoto mstve, 14297 18| tančili. ~Čím náhle pak sa k vúzu jejích nablížili, hňedki 14298 7 | jest Renait velmi láska.vý a že sa s ním o lásce na 14299 9 | RENÉ SA OPÄŤ VYDÁVA NA CESTY, ZÚČASTŇUJE SA 14300 5 | téj príčini stari bívajú výdicki vibíraní; jestli pak bráňí 14301 2 | viobrazené ňeviďel, oči jeho vykálalo,teprv cíťil, že bremenu 14302 21| cesti z hojnú cťú počnúl vykládaťi, jakí jsú oni, kaďe a prečo 14303 19| pánskéj práce a kďiž ju vykonávajú, to z ňechuťi iďe, čo pak 14304 9 | sa, že Renéa, kďiž z domu vykračuval, do hrobu ponášajú. ~Tešil 14305 19| dokúď bich to pochopitedlňe vyložil, čo však viložiťi aňi ňeni 14306 19| nebezpe-čenstvý za obranu svojích vyložiťi ňeželali, podobňe cťil a 14307 9 | jest viobcuvaný a jsíce vyob-cuvaním vetším, samímu rímskímu 14308 4 | jedňi peňízmi, jedňi kožú vyplácali, jedňi pak haňbú, nebtíchto, 14309 7 | všecko, čo zadajú, dopustiť a vyplniť, ništ ňedávajíc. A bilob 14310 3 | že Fattima svúj sebe slib vyplňiťi ňemóhla. Ale ponevádč toto 14311 20| vipoži-čano jest,k bezpečnosťi vypožičávajícího celé nivi,celé majjéri, 14312 9 | surnmu (kteréj veliký počet vyrostnúl) dala chudobním. Kterím 14313 17| STIPHOUT A TOVARIŠ CESTY VYSTUPUJÚ AKO KVEŠTÁRI~Ráno techdi 14314 5 | ňúter, aňi ňepítajíc listi, vysvedčeňí, hrnuli a Fattima naproťi 14315 11| a rozďílu-váňi mé takto vysvetlujem: ~Mníški po celém sveťe 14316 9 | NA CESTY, ZÚČASTŇUJE SA VYSVIACKY MLADEJ MNÍŠKY~Ne tak ťešce 14317 15| totižto znal dobre, že: ~Tak vzácna, milá jest slovanská reč, 14318 15| slišíč, úťeku preč; Tak vzácne slovenské jest mlúveňí, 14319 4 | že ništ tak vďačné, tak vzácné, tak milé a láskavé ňeňi, 14320 12| modlitba, bár péseň Bohu vzácňejšá a nám osožňejšá jest a že 14321 11| minišek modlitba nebila Bohu vzáct-ná, milá a úprimná, však Sv. 14322 4 | ňekoňečňe lepšé, milšé, vzáctňejšé! - Čo sladké proťi príkazu 14323 20| štverpaprčkovích chovali, jenž tak vzáctní jsú aj oddálením krajinám. 14324 16| a podlizuváňí svú nalézá vzáctnosť. Ano, jakokoliv vedle príslová, 14325 7 | našiho i z tvú, jakkoliv vzáctnú milú dcéru na smrť vidal, 14326 16| najlechkejšéj vipaduje Dané, vzané dobroďeňí: ~To však lež 14327 10| príčinu, pre kterú musím vzatém na krvi nem jarne zustávaťi, 14328 10| ništméň a od všech príbuzních vzdálený v jistéj ďeďiňe spravedlivího 14329 13| Mdem téz z hlobokosťi srdca vzdávali, ale ňé k nejakej ipobožnosťi 14330 4 | pomoc a lahodu, ~Odtuď často vzdíchá, spomínajú jaj bedu. ~Taká 14331 4 | osobu, abi sa ďichtící ju, vzdíchající nad ňú v mém ťele, v méj 14332 7 | tuzšéj, jak on ju dichťil, vzdíchajíicéj kázal. Což techdi jinšé 14333 19| bez přestáňí všecci dobrí vzdíchajú", odpovídal ňezdravý, „a 14334 5 | precházeňí svém častokraťe vzdíchala na Renaita: „O , kďi bijs´,“ 14335 18| kazatedlnice mluvícího poslúchali, vzdíchali a častím hláv dolukívaním, 14336 9 | ješťe jednúc sa obracám a vzdíchám: Mladoženni-ca má, rozkoš 14337 19| a majú za čím zajisťe vzdichaťi. Neb nad to, že bi poručený 14338 10| hrízť juž kašu, aj kaslaťi vzďicki smelé. ~Kďiž ňúter bili 14339 4 | on aňi ňevím jaké, k nebu vzdvíhaňí své, z Bohem v noci zmlúvaňí 14340 5 | jích juž hospoďin znuval, vzedi izbu pokropuje vodú a z 14341 10| porúčal, ťisíc pokút s neho vziťi slibuval, kďibi sa jen, 14342 5 | tlče, vpusťeňí pítajíc. Vzkázala hňedki sluhum, buďto ňemálo 14343 7 | Na techto viďeňí bili vzpušťaní po ďiloch, kolik prostrannosť 14344 8 | nosí na sebe čáraňí a preto vztäštňe, kďiž jsem teba po zemi 14345 4 | vejduťí do šatního míška bila vztrčila, podajíc: „Maj toto za 14346 8 | jsem sa naradďiť. K tému všdi sa mi zdalo vetšé z tebú, 14347 3 | silnimi a mdlími vetri, ňé na všé strani, ale kam loď bila 14348 19| svátek kričá, že obecňe všem všec - ki povinnosťi vihlasujú 14349 11| kterák očima tvími uhlídáš, všec-ki sťeni, všecki okná a dvere 14350 18| jako bi ho bil ňekdo po všec-kích údech kúlem stlkel; a tento, 14351 9 | že svého putuváňá nádej všec-kím učiníc, odejšel. ~Sťehuvali 14352 2 | nešlechetnosťi učastní zustávajú všeccí ti musulmanni, kterí jim 14353 4 | lsťi a podvoďe jsem bila všecekmúj vťip, misel a bedlivosť 14354 8 | potem jeden po druhém všecci všecfki své prípad-nosťi a čím ti 14355 6 | zloďej a s krikem sa sipali všeci i z caddim po jeho Šlapajách 14356 12| kamenního stola a z jedního že všecih strán viďitedlnlho kríža 14357 6 | sebe nosili. Drakšé to bilo všecikím, nežli všecki, dejžto mnohé 14358 4 | potem a žalem pre straťenú všeck svú náďej k obdržení takího, 14359 20| ješťe i prevíšiťi otca ve všeckej života pohodlnonosťi chcejú; 14360 17| požehnaňí za odplatu ve všeckéj vašej práci, na všeckém 14361 19| ňevím, prečo nanás po všeckí veki liďé tak hrčá, prečo 14362 12| posabuzuváňí vrúcnejšej u všeckícn pobožn'osťí; a lasnaď to 14363 12| Alexandritský Athanásius-Athanásius, všeckího múdrího sveta svedectvim 14364 2 | ňem ňebilo, které viďené všeckímu dalšému pochibováňú místo 14365 5 | jináč po ňemnoho dňuch všeckoä usilovaňí dím malo zustať, 14366 10| pečlive na všecki mé reči, na všedki i tnajdtrdbňejšé čini pozoruvialia 14367 7 | volačo kázal, takový bez všého prospechu mučedlňíkem bi 14368 7 | on preto ríchle a verne všeko, dejžto, čob' míňil, ješťe 14369 7 | zďe jéj počal viktládať všeli'ké spúsobi, kterími bi ona 14370 22| naznášali k ňemu z ďeďini všeličeho: halén, kožuchuv, perín, 14371 15| všeliki lidé bívajú, jazikuv všelijakích, najvíc Uhruv (od kterích 14372 7 | štiricať ťisíc sa jích nachazá všelikade rozstraseních, zďílu pri 14373 3 | celú noc, kďibi ho ňebili všelike vodné potvori poplaši1i. 14374 16| ustanovené, lidé pak je k všelikému dobrích mravuv kažeňú, k 14375 19| sedlákuv sužujú, ňech jích všelikeronásobňe prena-sledujú, ňech jim 14376 21| pritomnosťú svojú čiňila. ~Reči všelikeronásobné pan biskup nadhaďuval, ale 14377 15| poneváďž dosť jinších kníh majú všelikeronásobného umeňá v rozumeňí a pochopení 14378 15| tejto a odtúď znám, že zďe všeliki lidé bívajú, jazikuv všelijakích, 14379 3 | lvova, capova virezaná, jsú všelíkích ptákuv obličeje, čo ríkajú 14380 10| abatiši, u kteréj mnoho všélikích jak. mužuv, tak žén (kterak 14381 10| bilo viďeťi. Okolo a po ňéj všelikkrh neslíchaních jedovatích, 14382 3 | mestá a ďeďini zbéhajú sa, všelikú radost a ťešeňí okolo kaluže 14383 8 | mezitím Búch (Kdo smi tajiť všemohúcnosť jeho?) zjeviťiť ňekemu ku 14384 7 | tázaný sluha, že Renaita všenásobňe chcel prv zabiť. Opítaný 14385 4 | buďe v raji poveďeno. Z všenásobného vám daného ovocá a z strovi 14386 9 | pisári, nech sa prikotúdajú všeoki hnilích a smradlavích mozguv 14387 7 | móhel k svému slúžiťi koncu. Všeoko predkladal, všecko prednášal, 14388 7 | činila, ale i tvému usilovaní všeoku cestu jsem zaplétla, nechcela 14389 9 | pribehnú všecci niňjší Nemci z všern svím od Francúsuv mlzení 14390 4 | bár zhiňem, musí vzáť svúj všetečná tvá smelosť trestúnek, tvá 14391 5 | čudne bez omílki a skrz všetečnosť jeďiňe aneb radnej skrz 14392 4 | Neb bijs´ veďel, že ňé z všetečnosťi toto od teba vihledávám 14393 4 | takého panni usilováňí a z všetečnývh jéj otázek ňevinášal jka 14394 7 | ňemóhei? Jestli vi šťesitlive všetíki haťi iprekro-číťe, aj ja 14395 20| čírná, aj jinších barví; všetki ništ-meňéj pod obecním polévki 14396 4 | ňešanoval, ale na tem jeďiňe všetkím rozumem a silú pracoval, 14397 9 | a druhího radu, violóná, všola-di-amori, brá-ôe, basétle, voltorňe, ( 14398 3 | ňeprestala dotúď žiti, dokúd prez všu oďev rnordárum svím pot 14399 4 | um pricházalo, mnohé sa v´dečilo. Juž mlčaťi a u seba toliko 14400 4 | najmenšího vúle méj premeneňí vžďicji, že aňi ňemúžem, aňi ňechcem 14401 5 | TAK ŇEMÍRNEJ ŽÁDOSŤI, TO VŽDIDKI OPAKUJÍC, ŽE VEC TAKOVÚ 14402 6 | ňeprepusťiť, kolík bi jsme mali, vždieki víc zadať, hledať a ztlkať. 14403 12| Prvňé s privile-giumuv bili vždioki exemptio, vimeňení anebž 14404 4 | že jsem jemu ve všem a vždy uveril. Má tú vímluvnosť, 14405 11| Včil teprv techdi vás vžeňem, o preklnútí, do chlopca, 14406 19| pozbírali, ostrý, do-konalý e x a m e n podstúpili anebožto 14407 20| tarentínské, na tito Sar-danapála, Xerra, Tibéria, Vitellia, Heliogabala, 14408 4 | juž víc u teba ňestojím) yaopatrí. Neb čo jsem jednúc pre 14409 4 | biť. A odtúď, prosím ťa, yas preto, čo ťi je najvzáctňejšé, 14410 4 | kterú jsem včil vipravila, ylosť nás obstane. Neb kleveráňí 14411 4 | ješťe neb na cesťe ňekďe ymárňená ňebuďem, móhla sa podle 14412 19| pretrhnuté chutné v ňekterém dome zá-bavki, počtuval misle unuváňí, 14413 19| skúseňí obdržali, bívám za-bitý. ~Pre túto príčinu techdi 14414 11| tak ťicho, tak milosťive za-cházírn že satanmi laťínskího u 14415 9 | viďela a zvíťazila, – Drž a za-chovávag včilejšé sväté tvé umíňeňí, 14416 17| ale politesse svoju pilňe za-chovávajíc. Zdaleka totižto, pri roze 14417 21| dohaďuvaňí též strídmosť za-chovávajú (strídmosť, mírnosť, uzda 14418 19| Však ništméň pravé súďíš. Za-dajme takové jejích napraveňí, 14419 19| také dávajú pričiní, že za-hinuli. Zrozeňá útlosť, ňeduživosťí 14420 10| aibi jeden človek, kďiž za-hinúťi mini, zahrnul nežil množí 14421 17| ostatních jídel stráveňú do ňeho za-hriznúťi opovážil, temer sa zadrhnúl, 14422 12| od druhích viďá, viďíce za-Ibuflú sa, zalíbíce se vespolek 14423 15| tích prezviskách, které za-jisťe jak ňé vždi, podlé rozďílních 14424 16| praesentu pítaťi. Toto biskupi za-kázaťi múžú a s tím jen hodňejších 14425 14| sedmém vrchu bili počituváňí) zá-konnáci mívajú a kďe k čítanú vjíťi 14426 10| bradu, kterú mi černidlem za-maluvali, zetrela. Všecki sestri 14427 21| mravi a običaje opusťili a za-ňechali, nadevšecko pak caelibát 14428 12| tak i oči ti traťá, kďiž zá-slíuhi, které bi jínáč že svéj 14429 7 | vojni všecci bívajú pod zá-stavi zebraní a kďe najveťsá potreba, 14430 19| mešťek jeho nadul a on predce za-túď vždi chce a musí podcťive 14431 15| slováckího jazika, ňé že bi veril zá-vistlivo krivému Uhruv svedectvú, 14432 20| ovocá pozavazuvalo, ovocí zabarvilo a slanú chuťú naplnilo. ~ 14433 5 | Mnohé na mnohích místách pre zabaveňí hri, mnohé, které u ňích 14434 16| seba nazí-vali, povúlnú zábavku pretrhá, že jím juž ňebuďe 14435 16| dňuv pítajú, abi sa u ních zabavovali, rozveseluvali, pestujú 14436 23| posedávaních žádosť, prednesú sinuv Zabedéa. Vičituj jím bojazlivosť, 14437 2 | obraz hvézdi jednéj, krvú zabehléj ukazujíc: „Či," praví, „ 14438 10| naj-dalšéj po cesťe neprávost'i zabehli, naspad juž ostré, juž sladce 14439 4 | ješťe tvrdé a krvú toliko zabehnuté rozseknúťi uložil ~Kďiž 14440 20| preč s pánskích chotáruv zabehnúťi. A nad takovím, kdož má 14441 7 | bil ruka jeho v Renaita zabíjaní, či to víckráť jest sa usiloval 14442 10| mláďenec ten macochu mu zabijíc, aj seba že zúfan-livosťi 14443 4 | nazívajú ho c h a r b a n. Též zabíjú ovcu, vola aneb ovce, voluv, 14444 6 | vladárovi a jak ani to, zabime, bi ona ťeškú ňekedí nedala 14445 7 | mečovi krki moje, musím biť zabitá. Pítaj techdi (zas ťa napomínam, 14446 4 | svému ponáhlali. Asnaď prv k zabitímu bili pribehl, ale mordára 14447 3 | jednúc obsahnúc sedláci a.zabitú potvoru podobňe z prékopi 14448 10| veriťi radďí, totižto že nebo zabitý jest, nebo od nepríteluv 14449 19| dobre činili, dejžto potem zabívajú na druhý nábožný príkaz, 14450 16| tú, na tú jejich milosť zabíváme. Jako?" ~„Takli pravé jsú ( 14451 5 | po temž Siriatském mori zablíza, jak zloďejstvý toto jest 14452 7 | on zadal, bi sa do prsú zabodnú, ta ňedojšél, bár pre ňevládu, 14453 19| vladáruv poslúchali; ale zabudlivosť táto anebňedbánlivosť príkazu 14454 4 | zustajíc bár z vernosťi, bár ze zabudlivosťi pri chlapcovi, který aňi 14455 6 | pochi-bováňí, že ponajprv zabudne o predešlém (čo jináčki 14456 4 | který ňechcel aňi u Vlachuv zabudnúť. ~Zavríc potem a sluhovi 14457 7 | najponížeňejšéj hríchu svého zabudnuťi pítali. Pristúpil aj bašša 14458 4 | časem z pameťi ňevipadlo, v zabudnuťí ňeprišlo.poňevádč ma viďela, 14459 20| Jen ti ňemúžeš na biťi to zabudnúťi,“ odpovídal tovariš cesti. „ 14460 6 | mírním úrokem, že hňed že začätlku k ním jest sa nakloňovalo 14461 2 | prevreté, krv ostidnúc a stáťi začajíc, údom prislúchajícú hibkosť 14462 2 | barvú, juž v svém spočívaťi začalo všecko pokoji kďiž, ejhle, 14463 4 | choval. Kdi bi sa ona bila začasu o zázrakoch dervišlarovích 14464 4 | že všecko odpusťí, šla v začatéj reči: „Mláďeňec, praví, „ 14465 4 | zapeňeními, jinší z tváru začerňe nú púlmrtví na zem padajú 14466 4 | predsťihnúl, juž sa jeho oči až začerveňili bili od plaču, neh kolik 14467 23| Jeremiáš mlúviťi ňeznal, Zachariáš bil aj onemil a predce ho 14468 8 | nebil, vím, rovne se mnú zacházaJ. Odňésel jsi ma jsíce, bach 14469 19| majú, abi milosrdňe ze sebu zacházajícím, sebe dobre činícím dobre 14470 2 | jak líbežné z ňekrajanmi zacházaňí skusili, setvi jest, kdoti 14471 6 | prosbami a podlizovaním musiť zacházať uhlídajíc, jakkoliv odporujícú 14472 7 | jestliže dúverňe se mnú zacházáš, jestli si pos'mech že mňa 14473 12| s tajemstvím tak hrozním zacházejú. Prv, nežli bi oni musili 14474 5 | jéj prislúchalo, počestňe zacházeli, Van Stiphouta pak i z kormanníkmi 14475 20| zabil, jak milosrdňe buďe zacházeno? Čo to za do neba volajíci 14476 19| opakujem) ňech sa s nimi zachází. ~Ale která jest tá míra, 14477 19| Gazda ponajprv ťicho s nimi zacházil, pekne jích opomínal, mlúvíc: „ 14478 19| svéj z ňezdravím povinnosťí zacházili, kterí na všech vidomosť 14479 4 | bár ma aj smrť v okamžeňí zachiťí! Čož mám tajiť, čož pravdu 14480 5 | z Van Stihoutem, prihoda zachiťila a mnohem ňelítosťivejšéj 14481 12| svätý svätíc h vždi bívá zacho-váván, jináč nežli sluší, obracajú. 14482 5 | ňezlomila. V peči takéj po záchoďe slunca, kďiž svetlo pochibné 14483 3 | tito podle običaje svého po záchodu slunca z moru i z Níla na 14484 7 | jak jsme sa mi od opálení zachovali; tímto aneb podobním (neb 14485 15| v prvnéj svéj zrozenosťi zachovaná, skrz knihi visličňená, 14486 7 | svojích slávu lepšé, ništ pre zachovaní nešlechetného učení pevňejšé, 14487 5 | z tím i ju i seba žádal zachovať i ju naň posaďic i sám sadnúc. 14488 17| však bi jsťe to musili zachovaťi a domu dodaťi? A ja to aňi 14489 5 | vidávaňí dcér svojích rozďílný zachováva prostrédek. On ňečeká, bi 14490 19| slušné jest, bijs' plat vzal. Zachovávaj, prosím, tento líčená spúsob, 14491 17| predce statečňe žijeme. – Zachovávajťe i vi rovný život a aňi vám 14492 4 | ňevedomosťi služebňíkuv ňekolik zachovávalo, ale nakrátce, neb z jídla 14493 4 | velebím, tak mu slib otce mého zachovávám! Pokuď techdi toto, dejžto 14494 3 | láskí a ňé ze strachu bil zachovávan. ~Sina mal jeďinkého a teho 14495 14| menších totižto tuhšého zachovávaná a rusutliki, téz vešti; 14496 18| neb pri prijímáňí neb v zachovávaňí jeho préstupki páchané bívajú 14497 18| jestli hodňe prijímáno a zachovávano bívá i časné i večné požehnáňí. 14498 17| že boské slovo rozumíťe a zachováváťe ho", ríkal on. „A tak juž 14499 21| evangelizuváňí neb slišáváš, neb zachováváš, jestli slišáváš? Kemu ja 14500 7 | recený zákaz ňepúťajú. – Búch zachráň, bi jím ňékdo proťivné volačo 14501 5 | ZACHRÁNENIE FATIMY. SMRŤ TRIPOLSKÉHO 14502 15| prvňéj svéj sličnosťi biti zachráňený. Brko a papír zapovrhli 14503 4 | nišmeňéj ňekolik, jak bi ju zachráňil i z tú pobožnú vúlu, vizvedal 14504 20| posilňujíce a od zamdle-ňá zachranujícé drahé vlhkosťi z chvílámi 14505 18| vícej mesícuv zbíral, čo jsi zachraňuval, to jsi tímto naráz visipal, 14506 21| prítomnéj osaďe tmú bivše zachvá-cení a v obecném hosťinci príležitního 14507 10| zadala, bi ma také ňečo zachváčilo, abich jen: od cíťeňá ňepomislitedlnéj 14508 2 | jaziku vlastném spísaný, zachvávajú a verá, že tenž náš najsveťejší 14509 4 | ňe vinaučila, to pochibňe zachvávala. Neb sni viprávaťi, jim 14510 3 | toto každý bedlive konaťi začíná, Renait všecki smísli potraťíc, 14511 5 | nemu, ale i misliť o boji začínajú, život traťá. To ňeomílňé 14512 16| šťelusťí krúťí, ten často bívá začírňen, tak ten, který ze svatími 14513 7 | sa a hrozí, obecne kričať začne, že pokoja nemá, dejžto 14514 16| farár, kďiž najchutňejšéj začnul spaťi, z velikím treskem 14515 4 | mlúvíval, čudovať sa a čob´ mal začnúťi, opakovať ňeprestával; juž 14516 22| počnúli, že bi tolik ňebilo, zacpal jím ústá, zaškamrajíc, že 14517 5 | mnozstvím svím díchaňí bila zacpala, vitékla, želo potem ťeplím 14518 19| brucha, hrmeňí okolo pupka, zacpaňí dichu, zadevreňí strevuv, 14519 19| bradiholec do svetnice vkročil. Začuduval sa Van Stiphout, čo bi takový 14520 11| spád do hrdla vklepem a zacvikujem. ~Abi jsi pak ti, neb pre 14521 12| spredku. – Ja ňé tak: Kďiž ja zadám pobočné oltári a nasledovne 14522 6 | prevíšení, vtedi (pravili), čo zadáme, máme, jestli ale oni prevíša, 14523 7 | i ňespomúže si, bárs za zadané dosťučiňeňí pokutu nalézne, 14524 7 | Prijdúcím, kterí bili zadaní, mophtí vec všecku viložíc 14525 6 | bi jsme mali, vždieki víc zadať, hledať a ztlkať. Aňiž bilo 14526 19| okolo pupka, zacpaňí dichu, zadevreňí strevuv, rozpáleňí ledvin, 14527 4 | manželstvý pre pokladi, ňé pre zadímené obrazi ustanovené, než preto 14528 9 | samímu rímskímu pápežovi zadiržaním hneď skutečňe. – Abi čekal 14529 17| začnúl, ale gazďiná upoťená a zadíša-ná, jedno kura v rukách ňesíc, 14530 6 | potešení svém ani ňeveďel, zadlávila. Poslala techdi pre mňa 14531 2 | do dvuru samího bašši ňé zadlha bili žádaní od dcéri tehož 14532 18| sina žebrákem bívá učinen, zadlži sa, čeho viplácaňí na tehož 14533 6 | čistá prípadnosť. Kterích zadní ňikdi ňejen nepremohli, 14534 16| jejích, kterú oni na seba zádním jsíce reholníckím slibem 14535 6 | učiniť odporujeťe, s nás zadný osoh, zadnú službu neužijete, 14536 4 | svú, bárs jak pochibné v źádostlivém násleďe usilováňí, od mišlenkuv 14537 17| za-hriznúťi opovážil, temer sa zadrhnúl, Z teho obilá bil pečený, 14538 16| sa, na svém každý mísťe zadrichmal, mezi drichmaním všetko, 14539 2 | živích, podle rozkazu, mučení zadržajíc; a tak v tú noc život jsíce 14540 5 | ňekterém ňélen prijímala, ale i zadržala ťeplo, potem sa žili híbať 14541 1 | učelejších oči otevrela ku zadržání prinajmeňéj jazika maťerínskího, 14542 4 | biť jéj od neba urizený a zadržaný, neb prám k tebe náchilnosť 14543 5 | znal zahoďiťi a jeho v behu zadržaťi, aneb tak sa veďeť ze sedla 14544 2 | ten, kďiž sa navráťím, čas zadržme". – Bi techdi mutňejšé volačo 14545 4 | žádosť veci bila pokazená a zadusená! Ale tú celú v srdci zaňechjíc, 14546 21| je ňekterí do-času v sebe zadusujú. ~Toto svedectvím Písma 14547 3 | padál mišlenkuv, tolikrát ku zadušeňí jejích vicházal. Jedno nadevšecko 14548 17| Ale jsem sa jéj musila zaduškaťi. a zaprísahaťi, že jéj, 14549 23| ukadáš, stlkáš, pečeďíš, zadvíráš. ~Prečo je už skučko z hromadi 14550 12| musi'ku s tím, že v starém záfcoňe pri iboskích službáich ' 14551 7 | techdi hledá, kterú bi i seba zahájila i mne na viďeňí aspoň dosť 14552 4 | tvím ňemalím potupeňím a zahanbeňím. Jestli pak toto skrz zrozenú 14553 11| rajská, nebeská k poníženú a zahanbenú caecilianskéj ve Vdnii slávnosťi, 14554 9 | nahlas vičituvané a nemálo zahanbený víjšel z celího kosťela 14555 4 | je tenž Renair ňeomílňe zahanbil, do hrdla správca vtlkel 14556 4 | najsveťejších jinšího náboženstvý zahanbiťmúže. Jestli poslúchať musá, 14557 7 | zadosť, vikladala mu ze zahaňbováňím, jak daleko a chiítro juž 14558 7 | vetšému nepríteluv svích zahaňebeňí a nevinnosti svéj ujisťeňí