| Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library |
| Jozef Ignác Bajza René mládenca príhodi a skúsenosti IntraText - Concordances (Hapax - words occurring once) |
Part
15060 12| hru-bímu oltáru desíkämi anabo zeďú bili prerobené a abi na 15061 16| kterí sa tak sporňe bili sem zehnali. Jak velkú trpkosť, jak 15062 4 | Alkoráňe takto leží: Ponevádč Zeiden bil jest sa z manželkú svojú 15063 4 | zlosťi, z kterú sluhu svého Zeidna ženu odjal a svojú učiňil, 15064 17| zasáté buďe, rostomi-le zejďe, ňech každé zrnečko pjéť 15065 4 | ňištméňej chodňíkem aj vtedi zejdú bi jsme sa móhli? Ťisíckrát 15066 3 | provazoch prez úzkú ďíru a zejdúce, viďí poval pekním bílím 15067 4 | rádňejňekolikrát z koňa chcela k pomoci zejdúť, ale krikem Renaitovím vždi 15068 9 | všecci prítomní radostliví zejdúťi a tvé veselý ra-dostlive 15069 8 | Ješťe v prvňém tém svém zejdúťí bili, ješťe sa jeden naddruhího 15070 4 | tehož kostela vstupujú. Zejdutím ponajprv káže z kňezuv ňekterí 15071 14| potem do prostred krajini zejšél a včil sa juž do poveďeného 15072 11| slibu svého ňebila ješťe zejšla, do kláštera počali navracaťi, 15073 23| sa budúcním dňem bedlive zejšli a tenkrát Van Stiphouta, 15074 20| a na-~ším jsíce ďedum ze zelá bila najmilšá kapusta. Niňejším 15075 4 | processiu. Zpredku ňesú dve zelené zástavi, z kteríchž koncuv 15076 11| navracaťi, kďiž pri chodníku na zeleném trávném pod širokú a visokú 15077 18| sťeni bledí, jedni jako žabi zelení, jedni jako ňetopený vosk 15078 23| potraťil mimo pjeť šesť zeleních, ~Juž ťi zubi vše vihňili 15079 4 | žlta, ~Čerňela, svetlela, zeleňila, bledla. ~Oči juž jak tigri, 15080 5 | hrmotajících potokuv, pod zeleními a chládkem slúžícími strommi 15081 20| národi neb zrnovú strovu neb zelí predkladajú. Starodávním 15082 20| jakích, jak dalece zbíraních zelin t h é e pijú, nato pak stanúce 15083 7 | samími horúcu vodu opareními zelinámi. Čo sa jinšého dobrovolného 15084 17| dám, ale kďibi jsťe trošku zelinék dali, takích, které na monstrancii 15085 7 | mohphtim a zvolaními rečenú zelinu ňezbíral. Činil ništmeňéj 15086 21| úťisku učiteluv, do cudzích zém svích mladuchuv posílali 15087 19| poslúchaťi, sedlák hovado zemana zem-skího tvého pána prikazi zachovávaťi". – 15088 20| jest, dvojá cesta úzkosťi zemanskéj, - Naposledi to znaj ješťe, 15089 20| Trpí, rozďelené že žebre zemanstvý? ~ Nebo tu ňeňi prehlídáňí 15090 20| biťi zlechtšené a aj pánum zemanum, prezemanum z hlbokéj mnohokrát 15091 19| dalšéj. ~ RENÉ SPOZNÁVA ZEMIANSKY DESPOTIZMUS~Setvi bili na 15092 19| ňekterý aj bez svátosťí zemírá, kďiž totižto ja jinďe jsem 15093 16| skoršéj, kričíc, nebo juž zemírajú! ~Toto bili hodovníci. Najprv 15094 2 | aj preto, že smelím svím zemiraním Fattime mal preukázaťi, 15095 7 | bokoch a koncoch dobre nad zempovíšené štiri deski modrího mramora 15096 4 | všecci mislem, jedními ústámi zemreňí hodních uznali, z tím toliko 15097 10| basiliška, ňé teho, který u zemskích, než který u pekelnich muríňuv 15098 19| príhoďe navráťili) svím zemskím pánum majú biťi poddaní, 15099 7 | nebezpečenstvý a strach bil, že zeskočí a uťekať buďe. Okolo ňéj 15100 19| ništmeňéj. Podruhé techdi zeskočíc dolu, podruhé i jedního 15101 19| pohnutý, že bi bil z vúza zeskočil a k tehoto mstve, k po-moci 15102 4 | viďela že ho už veper vláčí, zeskočila a brániť ho začala daremňe, 15103 4 | ochotňe ku obraňe pribehnúl. Zeskočíš on ze svého, kterího take 15104 7 | znamená degradatia anebž zeskodováňí. Jáko pák to bívá konané? – 15105 4 | mezi kterími prvňé bilo zeslání Alkorána anebž treťího, 15106 12| víra čítaťi ňe znajících zeslišáňá jest, kterák to Pavel visvedčuje. ~ 15107 9 | ťisnúl sa, ale sa ríchle aj zespádčil, čím náhle jest na neho 15108 12| zákon jest starý zákon, zestaral sa v svich caeremóniách. 15109 13| Ale často nad oslovstvím zestarálích-híkame. ~A na včilejšú reholnickú 15110 2 | odchodu do krajini cuzéj chcel zestrašiťi a odvédcti; bez osohu o 15111 14| navrácení neustále zadá. ~Po zestúpeňí na hosťiňec a po odpočinutí, 15112 4 | takého ňeočekavajícéj, hlavu zeťal, bi pohnutích upokojil. 15113 7 | Hadixe jsíce, bi techdi zeťatá bila, Renaitovi pák ňekolilk 15114 4 | toto Herculesova, kteréj za zeťatú jednu, dve rostli hlavi 15115 7 | to on mophtimiu učinil a zetberíc ducha predtím, keď sami 15116 17| mnohích zúplna rozpojujú, zeťírajú a mišlénkem žádná ňepravosť 15117 12| zúplna z običaja vivrel a zetrel. ~Po prvé: Všecku zúplna 15118 10| mi černidlem za-maluvali, zetrela. Všecki sestri povidali, 15119 7 | degradatra (zevňitrné svátosťi zetreňí) ne-bívá prv čiňená, kňez 15120 2 | skazeného zrozeňí daném umeňí zetrvávajicého pokoleňi osobi, takú mravnosť, 15121 3 | toťižto tisíc rokuv ňerosipané zetrvávajú, kďibi jsme starodávních 15122 7 | urízenéj smrti verná jsem ťi zetrvávala a buďto jsem sa mohla od 15123 7 | neprávosť spôsobiť) do v lásce zetrvávaňí prisíliť. Poveď techdi jasne 15124 2 | ješte v nádeji svéj Renait zetrvávaťi? Juž posavád slepá bila 15125 7 | proťi vňitrňím, tak aj proťi zevmtrňím ňemocám porádek činí a jsíce 15126 7 | spravedlive posledne, vňitrňe a zevňitrňe musí biť slepý, kdo básnám 15127 7 | zajisťe zadná degradatra (zevňitrné svátosťi zetreňí) ne-bívá 15128 10| techdi, nebo nechcem aspoň zevnítrňe sa musím za mníšku držeťi, 15129 19| pomimo strúháňá bradi aj k zevnitrnému ťela obražeňú sa rozumá, 15130 20| všecko libezňe kvitlo a nad zevnítrními šeďivími stromami a bi-linámi 15131 16| času prileťili, jedni, kďiž zezváňano bilo, mlúvili, že oni juž 15132 7 | tebú 'bezpečne vidaním bila zešJa. Juž j'ako bijs' ti bil 15133 4 | ňé slepe sa domňívám.“ ~Zeškrípajíc tuto zubama mophti a bradu 15134 4 | bila na čerstvejšé povetrí zešl, privolaťi. Kterího jak 15135 10| se mnú dle ros-kazu bila zešla, sestra púlmrtvú po schodéch 15136 19| ten dar nebe skrz ňeho zešle! Za tím bez přestáňí všecci 15137 15| ju, abi ňezahinúla, aneb zešpaťená ňebila, ochraňujú a kďiž 15138 20| míťi) zasejú, kďiž ho potem zežnú a vipredajú, ňech sebe spočtujú, 15139 8 | bozatle – svätý júr diván – zhamažďeňí sudcuv. Jako pak rozličních 15140 16| ku-chiňe behaťi, tích, kterí sa zháňali, počtuvaťi, stoli, svetnice 15141 12| zalíbíce se vespolek hora a až zhárajú. ~Chce ňekdo nádhernosťi 15142 4 | uťíchňe, oheň sám pd seba zhasňe, rana sa zahojí. ~Toto ja ( 15143 3 | vislobozujú, neb on žadné v ťele zhibí ňemajíc, dlkšú chvílu potrebuje, 15144 4 | uškoďení jejích, neb len zhikli sa po šťeťinách, priložil 15145 20| drak-šé bilo, bívá doňeseno. Zhíkňe muž, kďiž na konci roka 15146 3 | musil po ňekolik hodinách zhinúťi, kďibi v loďi bili ňebili, 15147 13| lev vše jinšé životčichi, zhlédalo, zapovrhalo, premáhalo, 15148 10| On potem všecki spúsobi zhledával, abi preukázal mé mníšske 15149 16| najvetšá vláda na všecko zhlédla." ~„Príčinu tuto aj jinšé 15150 20| techdi,“ ríkal René, „ňech zhlédňe najviššá moc a na tito aziotické 15151 6 | srdcem a krvú moju zhinulo. Zhlož jen juž i mňa, bich čím 15152 4 | čím pevňéj, tím skoršéj zhložená bila. A on jsíce, ačkoliv 15153 16| povedám, že rečené hríšnosťi zhložené a skazené budú, neb i u 15154 7 | kterák bi mali biť že sveta zhložení. Ale ona z všem človečen-stvím. 15155 15| ťisíc najhorčejších kúskuv zhlt-nuťí své hrdlo a k stráveňí jejích 15156 10| on hríšno-opovážlive bil zhltnúl a nasledovne smrtedlňe počal 15157 10| oblečené, to jisté rúcho zho-ďiili, stav spasitelný zapovrhli, 15158 10| angela v spaní jest s postele zhoďená a ukrutne ubitá. A toto 15159 14| ani radosťi, ani žalosťi) zhoďené a že zemú zrovnané z všemi 15160 7 | odivráťil a ma Arabšťa radnej zhoďi}. Naposledi plat také, který 15161 3 | neprestával, bi toťižto rúcho své zhodíc, krajiňe téj običajné pre 15162 8 | že zaňedlha potem bili zhojené a aj potrebu k živobiťí 15163 4 | obzvláštňe ťeškéj a ťeško zhojitedlnéj ňemoci bila príčina. Usilovala 15164 10| tvú ranu juž včil žáden zhojiťi ňemúže dokonale krém samího 15165 6 | prám jak o manželovi jéj, zhola ništ jsem ňeslišal. ~A tato 15166 2 | ňeobsahujú! Musá takoví zhoríťi. neb pálčivosť jejích ňé 15167 19| abi na místo popraveňá zhoršeňí nenasleduvalo. ~K prijmúťi 15168 21| ním na levéj ruce ležela zho´dená z ostrihanéj hlavi p e r 15169 19| tam-ten bosý bez širáka, v zhrebnéj košili. Žáden jinší rozd' 15170 7 | zrozená jest. Bár íechdi zhrešila, techto mólujíc, nezhrešila 15171 23| Však predce peníze i včil zhrnáš, zbíráš, ~Hrabeš, ukadáš, 15172 7 | mrtvosťi zadržať, ňemóhli. Zhrnula sa obec a pre hrubosť hnevu 15173 4 | sa bilo povolané lidstvý zhrnúlo a tam, kďiž sa prv od okolo 15174 19| meňéj mal od mňená svého zhrnúťi. ~Taký bil Peter Appoň, 15175 14| prislúchajících krajuv mládež jest zhroanažďená, jsú s ňu aj reholníci zmíšaní: 15176 13| dobrý toliko ňeviďím. V tém zhromažd'eňí bil život! Neb všecki 15177 20| míru rozďelujú, bár čo doma zhromážďené leží, bár bola, bár poddaních. ~ 15178 7 | navédel? Cítano jest všecko zhromaždenému lidstvu a malo sa nasledovne: ~ 15179 4 | take dari obsahuje. Znášajú zhromažďeni hojňe, čo k šactvu a strave 15180 7 | železem, jak to včil všem zďe zhromaždením na známosť dano jest, poneváďž 15181 5 | jeden každý, že jestli čo zhromažďí, za to ňé druhú jak smrtnú 15182 4 | Juž v presladkích slzách zhrúžené plvali, ~Žál, bolesť a lítosť 15183 20| do-končíc, slúnce sa za vrchi zhrúžilo, počali sa hori černeťi, 15184 7 | A toto bil silný dúvod k zhubení Hadixi žadosťi, obzvláštňe 15185 4 | mi povedal, že ti jsi ho zhubila, ti pokazila, slibujíc ňelen 15186 6 | jíť prišél a včil v Cahiri ziahinúť musil, pre ukrutné srdca 15187 20| abi kďiž venku nebožicová zima jest, kďiž všecko až po 15188 20| jarné, letné, jesenné, zimné svetnice, pohlédnime na 15189 19| nadhazuvali: ~O líku sedláka: ~Zimnicu svú sedlák skrz pivo, pálené ~ 15190 17| načo bi jsťe ju daremňe zimuvali, dajťe vi jen sem mršinu, 15191 4 | šél aj sin jeho až k zámku Zinin, ano, až k vrchu Thábor 15192 7 | ništrneňéj do nohi, a to zipošika. Odtúd isa stalo, že koňec 15193 4 | čnosťí, ~ Kolik udatnosťí ~Získal ništ, vihral ništ, len sťín 15194 11| skákali. A títo majvetšú škodu získali, nebo jím s partesuv jeďiňe 15195 7 | tisíckrát ukrutňejšú nech získam pokutu, nech jsem jakkoliv 15196 20| velikú hňeď nemravního hanbu získaťi múžeš. ~ Pochútki 15197 21| Bezbožníku! Hi-baj včil, zítra na spoveď prijďi – a uviďím, 15198 2 | velku ťesknosťú očekávala zitrejší jejích príchod, bi ze smutného 15199 18| Ješťe bi sa tito až po zítreku večer tu odtúď mali rozcháziťi. 15200 19| Tolik ohnivích, ocelovích zjasna strél po-volávajíc, kolik 15201 7 | po smrti tvéj tvá nevinná zjevená!" Toto, mluvím, samé bilo 15202 21| nebo ze zlostného ňekterích zjeveného boského učeňá rádkuv vikládaňá 15203 4 | viprávaťi, jim jkžto božskímu zjeveňí veriťi jest vec všem muhammedánum 15204 18| vedle zrozeního a čo vedle zjeveního zákona, kďiž vec tá totižto 15205 12| stráni pod'elili, v kterích zjevenú skrz Boha-Cloveka pravdu 15206 21| ňečiňení jináč aňi ro-zený, aňi zjevený boží zákon ňeuložil, než 15207 17| tích príliš chutné poledňe, zjevili sa žeňe, čo za liduv jsú 15208 8 | tajiť všemohúcnosť jeho?) zjeviťiť ňekemu ku príkladu: Ja žadám 15209 5 | tento obdržíc, víc ništ krem zjevnéj potrebi neujímali, mnoho 15210 19| ňepriležitosť, na túto tak zjevnú ňemožnosť prihlídajíc, verní 15211 13| u neho ňe-zebral, velice zjevny toto bil tisujev, ňemusil 15212 9 | vibranú, budúcu svú reč zjevujíc. ~Proti nemu víborňe jako 15213 20| chudobi, jakú rúchem svím zjevuval, též pre daremné, ňevírné 15214 20| jako očima prízeň srdca zjevuvaťi, kedi mlčaťi, kedi mlúviťi. 15215 7 | kterýb' sa bili i pamatujíc zkaďe jsú, chceli navráťiť, neb 15216 7 | ani ústa ňe-móhel otevreť. Zkazíc potení jak thrún stratí, 15217 4 | prutkosť, svúj hňev lev zkladává, ~ Šarkan ňejeduje, ~ Slún 15218 7 | vipusťiť, vtedi jsú jím hlaví zkosené a zrninularetsuiv zavesené; 15219 5 | Ňebila ništmeňéj ješťe zcela zkrehlá, ješťe údi ňejakú svú hibkosť 15220 4 | odvracal a toliko, že sebe zlahoďiť žáden nemúže, povedal, čo 15221 6 | svú na místo, kďe oňechdi zlámaňí korába Aborys podstúpil 15222 7 | ríchly zarmútek upadnúc, zlamaním hlasem mlúvil: „To ťi totižto 15223 4 | slová, ale ze šťukáňím a zlámaním hlasem a Renait jsíce mlúvil 15224 10| krivími, slepí-má, škulavkni, zlámaními, schrámaními, hrbatími, 15225 3 | bilo obraťené hnedki, čo k zlámaňú, bilo v niti a pazďeri premeňené, 15226 17| svojéj: ~„Ale, gazďinká zlatá, líbezná, uprimná", praví, „ 15227 12| poplaťené, v stríbre, v zlaťe pozvíňané, perlami povikla-dané 15228 22| pítali sa dalšéj. – „Od zlatího (mlúvili oni) mu na tídeň 15229 4 | slibujícmnohonásobnú česť z horámi a vrchmi zlatími. A toto bil prvňí ten kameň 15230 12| rezbárskích, stolárskích, zlatníckích 'kúskuv? – Jestli jsú ňeikďe 15231 20| sedlákovi bremeno múže biťi zlechtšené a aj pánum zemanum, prezemanum 15232 4 | dobroďinstvý své, kďiž sa mi zlích zléj liduv misli za času ňepostavíme, 15233 18| védli a privedli jích do zlepeného jakéhosi v téjž zatmeléj 15234 4 | ochranca ukazoval, bi ten ňebil zlhal a nebo své nebo panni zahubeňí 15235 19| Takto juž v starích vekech zlí vojaci bili tupení a trestaní, 15236 9 | Poď, techdi, sestra má zlíbana, poď, buďeš korunovaná! – 15237 19| bi sa ňebila každímu tému zlímu duchovi s ňeho ujšla. – 15238 7 | bi sa nad ním ňehodním zlitovala. Uznával jsíce, že on najdrakšu 15239 4 | pohlédňe očima. Ňech sa zlituje i nade mnú i nad sebú! Pak 15240 19| zakúď mlúviťi móhel, abi sa zlituval, smiluval, který zarážal, 15241 17| sa predce nade mnú jedna zlituvala a prítom-ního techto mi 15242 21| všecki údi k poslušenstvu zlo-žíc, rozkaz očekávali. On pak 15243 20| skutečnéj ňejakéj velkéj zlobe, ale i vtedi tak toliko, 15244 19| ponevaďž s techto mnohokrát víc zlobi nežli z koreňa nemoce pochází. 15245 7 | pravili, “toto i najveťším zločincum bívá dopusťeno, bárs abi 15246 4 | misli za času ňepostavíme, zločinstvím viplaťen! Neb obávám sa 15247 7 | bil jeden bláznozločiňec a zločkinoblázen, že spravedlive posledne, 15248 8 | kterímu z vezňuv ňekdi jest u zlod'ejuv tích zhinulo, vičítali, 15249 6 | Kričali hňeďiki, že tu jest zloďej a s krikem sa sipali všeci 15250 2 | ňech i našél caddi Aborysa zloďeja i Fattimu zdravú z rúk jeho 15251 23| preto pochiťen, že jích zloďejmi biťi veril, ale ho nový 15252 5 | Siriatském mori zablíza, jak zloďejstvý toto jest páchané. Na všecki 15253 11| techdi, že ňekterá že svíc zlomená bivse (jakú naznameňí smrťi 15254 4 | že jsem ho ňeéjen ňé za zlomiselníka mého, ale i za najprozretedlejšího 15255 7 | a za dúverního predávať zlomislec! ~K Hadixe pricházajíc, 15256 4 | Žadné techdi ňech ňeňi zlomislitela vihledaváňí, žadná pomsta. 15257 7 | prikladať, ale bez pochibi zloniek železný pred všem jinším 15258 2 | kďiž od približujících sa zlorečení a preklnaňí, pritem jmena 15259 19| zeman, zlorečiťi a mezi zlorečením opätkámi bótuv na boki obidvúch 15260 16| ustanovené, lidé ale je k zlorečeňú, k omlúvaňú, ke krivému 15261 16| bajúsi jeďiňe preťírajíc, zlořečili. I tito pak i tamti odejšli, 15262 19| hore víš doložený zeman, zlorečiťi a mezi zlorečením opätkámi 15263 18| ňeco v ních biťi veril, zlostlivé totižto zbojnícké posta-vačstvý. ~ 15264 13| milió-nem ješťe lepšej bilo. -– Zlostliví, Boha prázdni liďé! Kdo 15265 19| Ňech bi, kterích z sveta zlostňe visúžili, Tím aspoň naposled 15266 21| nebo z ňedorozumeňá nebo ze zlostného ňekterích zjeveného boského 15267 19| bi jsme i zvadlivích a zlostních nám predloženích vladáruv 15268 7 | svého od nastrojenej skrz zlostňíkuv smrťi vikúpil. Ďekúval mu, 15269 4 | konajíc, príčinu ku mrmráňí zlostním ňedal jazikem. –– Ja mezitím 15270 15| ale aj ze zlích, mravnú zlosťú spísaních mnoho dobrého 15271 20| techdi prespolnú gavalleriu zložá, ňech jsú spokojní jen potrebním 15272 21| plná sklenica, v prostredku zložená od Melanchtona kniha, do 15273 11| márnosťi a daremnosťách zloženej pésni nasleduvalo potvrzeňí 15274 8 | vúli previnňila, odpusť (zloženními rukami prosila) , odpusť 15275 9 | kdekoliv jinďe nalezeno a zloženo, vše to bilo poznášano; 15276 7 | který (zvláštne, kďiž bil zložený s tím, který bil aj mníchovi 15277 3 | obidvuch hledaťi. Ale jak ho zloži1a pre čosi ješťe sa navráťil, 15278 9 | vilizaňí po chvíli mela zložíťi, celý svúj šmuk v čirne 15279 4 | odveďená, vedle slibu mého i zlúval jsem ja.“ Na toto 15280 4 | jsi o ňích ňedržal nejaké zlúvaňí z lekárem naším?“ Kďiž aj 15281 12| stlkané pre, ňevim jaiké, zm'isle-né nešťastné príhodi, 15282 7 | bez pomstvi predce nebil zmárňen, hattagan svúj vitrhnúl 15283 4 | musulmanničkám) slávňéj mala biť zmárňená, z triumphem na místo viveďená. ~ 15284 19| mnohími babámi i ďíťa bívá zmarňené, zahrdúsené. Mnohokrát choďim 15285 7 | ti ďivi, o ňíchž jest k zmárnení mému dervišlar ve sne napomňen 15286 20| kte-rého také ptáctvý mnohé zmární merice, zrno to ňech na 15287 19| zakopaná a poneváďž, kterích zmárňili, z druhího sveta sa ňenavracajú, 15288 4 | panna táto, ačkoliv móhla zmárniť a skinožiť Renaita, ňemárňila 15289 5 | Velkího vezíra ňevijmúc, zmárňiťi jest vimišlenek, že, kterák 15290 4 | odkúď ríchlé toto Renaita zmeňeňí povstalo, nerozumila, čob´ 15291 8 | prehlídati, tlačár pák pre zmenený ňekólik ode mňa jazik ňeznal 15292 5 | ništmeňéj v náďeji, že uťíchňe, zmeňí sa, milovať buďe, kďiž uviďí, 15293 5 | utopením a jak jest sa potem zmeňila v svéj predešléj vúli, ja 15294 9 | v čirne vrecko pre Boha zmeniťi. Okolo ňéj s podobnú nádhernosťú 15295 23| prám aj v čnosť pre seba zmeňujú natolko, že pravé biťi musí 15296 16| kďiž zlosť aspon náležiťe zmenšená bívá, jestli zcela ze svetla 15297 7 | ale ani druhý kdo jest to zmer-koval, neb krv ňeťékla práím pre 15298 21| náboženstvá z náboženstvím naším zmeriťi a spojiťi. Nad tímto aj 15299 3 | neb na predešlém míste bez zmerkavání sa nacl1ázal. To pak podobňe 15300 4 | keď jsem zrovna odporné zmerkovala, podvodi jsem sa chiťila, 15301 4 | sprovoďiteluv svojích, ňeňi jest zmerkovan. Tak bezpečňe preňesen jsem 15302 21| jako sa máťe ze všemi spolu zmeruvaťi? Čo? Hé?“ ~Pekná zajisťo 15303 9 | bil nekdo klíšťama slova zmezi zubuv táhnúl, predpovedal: ~ 15304 20| druhé dle vcházejících a zmi-šaních krámuv a na to prehlídajíc, 15305 7 | podobne potlčenú a spolu zmíchanú. ~Jaká radosť z techto mophtimu, 15306 7 | pred druhím zadnú ňikdi zmín-ku, ňikdi ňepoveďel aňi jéj, 15307 4 | čem v preloženích rádkoch zmínka bila, v množstvý pekních 15308 18| zvazuval, ale tak umele zmislené, jako bi bil pri pluhu neb 15309 2 | prostred mora jich odňésel. Zmizla v okamžeňí vlastná krajina 15310 4 | kúpaňí v ťepličnéj voďe i zmizlo, z krátkím časem zplna odešlo. 15311 4 | poňevádč očám jéj naveki zmizňem, zatmen buďe ponajprv obraz 15312 7 | nasledovala, pokaváď ňé jej zplna zmiznúl. To činil aj Renait. Kďiž 15313 23| velké potknúťá svého skali zmíšal, viobrazuval. A s téj príčiny 15314 15| preč vihnali, neb že sébú zmíšali, svúj ho také jaziik naučíc. – 15315 21| ňechceli z jinšími pocestními zmíšaťi, pre príklad prinajmeňéj 15316 4 | ňeprestávala jak ve dňe, tak v noci zmíšľať, kterím bi jeho spúsobem 15317 20| A vtedi teprv celá tvár zmla-ďuje a na místo ročitého, škaredého 15318 12| dverách, vicházejic, aj zmluva sa s ňu, tam jéj lístek 15319 13| vkročili, kde, kterák od zmlúvacících sa žén slišali, jakúsi sv. 15320 7 | zavolať!" – Kďiž odešel, zmlúvaia sa o čtnosťách jeho z mophtim, 15321 10| veze-ná jsem. Na cesťe jsem od zmlúvajících sa kočišuv slišela, že bi 15322 13| posedňe a zas sa vespolek zmlúvajú. Jestli čas chórusa prichází, 15323 4 | v takémto ze sebú sam,ú zmluváňí, v mnohonásobném nebezpečnosti 15324 9 | viďeňá jsme dobrú k dobrému zmluváňú príčinu a pohodlnosť dostali". – „ 15325 23| kterímu jích aj hňedki védle k zmlúvaňú, jako povídal, dokúď čo 15326 4 | liduv tak sa buďem vešeť zmlúvať, jak bich taďe bila choďila 15327 7 | čo sa panna z Renaitem zmlúvává, ňebedlili a jemu ňezjevili. 15328 10| rodu mláďencem prez okno zmlúvávaía a tak dateko v ňešcíslnéj 15329 7 | túto k poslednému s ním zmlúvefií príležitosť sú-ďíc, prišél. 15330 6 | jsem sa s ním prv samotne zmlúvil a míňeňí mé jemu oznámil, 15331 4 | ale nám o tíchto aňi žádňa zmlúvka, bi jsme, čo sa míšat nema, 15332 21| pobožnosťi vikonávaňí všecki zmlúvki, ohlídáňí, usmíváňí zahaťuje“. – 15333 3 | bil k suchu vihoďen až do zmraku po mori, či hajov Van Stiphouta 15334 10| kďiž pák sa nanove dobre zmrkalo, viveďená, do zakritího 15335 2 | nápoj prijímala. Večer, na zmrkávaňí juž, dvúch toliko ze služebňíkuv 15336 8 | tvár uhlédli, zblednúl, zmrznúl a sikameňil. A velmi neskoro, 15337 17| másla však, kterú jsem dňes zmúťila, mám a tú aj sebe utrhnem, 15338 10| s tím vetšú velebnosťú a zmužilosťú, čím vťipňejšú a učenej 15339 5 | Obidvoje pak ňé ženskú, nez zmužilú smelosť a srdatnosť znamenalo, 15340 12| zachovávané biťi musilo, zn'áhla bi katolícky svet nohami 15341 6 | príbitku, ňé príteluv a zná-mích, všecko toto že srdcem a 15342 21| dávano, na jedního každího zná-mosť, na jedního každího vnítrné 15343 8 | prohládaňí", vivolajíc, značkovala sa, že hu chiťiť musili, 15344 5 | obadva v jedném okamžení značky jsú sa vivráťili, ňemohúc 15345 12| mlčím) mňeňí dobré urízeňí znáhla v hromade zachovávané biťi 15346 12| nebo i tak víra čítaťi ňe znajících zeslišáňá jest, kterák to 15347 7 | najprv raddu držala, neb znala juž, prečo on tak dobrotlive 15348 19| tvárú, srdcem a skutkem zname-najú, že jsú spravedliví čtnosťi 15349 12| slová ništ jinšého nechcem zname-naťi, jak že Peter apoštol svim 15350 22| zlatý a više, ale žáden zname-nitejšího počtu. – A koliký interes 15351 4 | vlastnéj a svéj saméj osobe známej chuťi, visí i druhé, neb 15352 19| zástavních neb pe-čedních znamén aj jisté zem kusí, jisti 15353 6 | Vstúpíc do loďe a zastaví, znamenajícé jaké vojstvý jsme mi, viložíc, 15354 12| víri našej údmi obcuváňí znamenáme a všecki dobré modlitbi, 15355 6 | bi taký človek obcoval, znamenano jest, že v Tripolisi Barbaritskéj, 15356 10| smrť doložil a papír svini znamenem zapečeďil. ~Znamenal pak 15357 4 | slišala, tolikrát ňejakím znameňím mňeňí jeho ujisťovala a 15358 19| Cirkevníkuv máme rídkích, setvi do znamenitej-ších osád vistačá, tak málo jích 15359 19| bívali. – U Rimanuv običajňe znamenití vojaci koruni dostávali. 15360 20| pricházejících príbuzních a známích vítaťi, kolikrát sa kemu 15361 15| že času príchodu jeho ani známiho nemáme a že tak mnohé zeme 15362 11| jsťe sa vi maťerinskím a známím vám jazikem breviár modlili, 15363 19| jakž mlúvil jsem a všem známo jest, z kníh a z múdreho 15364 12| jsú domí mnohích ňečistích známosťí, jsú domi mnohích ňešlechet-nídh 15365 2 | sa ňejaká nádej zloďejuv známu cestú prenasledovaťi a tá 15366 7 | aneb prach sebe samímu známy rozsípať, ikaďe mislil, 15367 3 | pochovávaňí držali spúsob, známý ňemali. Oňi, kďiž bohatší 15368 19| zvláštních kních pozbíraná a znaná biťi múže. ~Ale i jakkolik 15369 19| zelín, zrn, koreňuv, vód znáňí nepoveďel) hojnú a dokonalú 15370 7 | podobne jak Ha-dixu chcela ho znáťi a obávaní bilo, bi mu nejako 15371 16| zlosťi, ~Od nás krivích žalób znášá dosťi. ~Zajisťe mnohokrát 15372 4 | to v zrozeném sebe jaziku znášali, zrozumil, poneváďč ma taťík 15373 17| všecko hňedki k vúli jeho znášané bilo, tovariš ale cesti 15374 4 | s ňú ňejaké o lásce mal znášaňí, tím pak víc ješťe a z vetšú 15375 4 | spolu zcházaťe, prítelský znášaťe a téj jsem súďila príčini, 15376 19| oňi na své synagogi tolik znášejú, tolik vibírajú, že v ňekterích 15377 10| ňemlúvila; a aj včil jak mnoho znášeťi musím, to sám Búh viďí." ~ 15378 20| vetšú bolesť v čas ten rada znáší. ~ Po vihlaďení tvári, 15379 9 | času neprítomnosť trpezlive znášila, prosíc. Tešil i sestru 15380 7 | téjto dúvodi prednášal k zňechuťeňí a jinšé tamtemu, ačkoliv, 15381 3 | z bokmi ~Z víchodu tento zňejíc, tamten ze západu slunca. ~ 15382 15| zďílu dvojmisl-né, zle zňejícé, pobožné uši obražujíce, 15383 12| predce na jednej sladce zňejícéj píšťele hlas na všecki zaspal 15384 1 | litterárni, které sami v sebe zňejú (v o c a l i s) a to jest, 15385 18| prez všeliké píšťele a huki zňel, na který všecci skákali, 15386 5 | Horili po ulicách svítníki, zňeli ďelá, hučali musicské prípravi 15387 5 | usilovaňí dím malo zustať, zňemožniť sa a zňičemňiť. Neb bašša 15388 5 | okolostojičnosťách pozoruje, bi ho zňenadála neb pichnúť neb zastreliť 15389 4 | tak mnohé se mnú a pre mňa zňesené trpezlivosťi. Buďem pamatajíca 15390 2 | cíťil, že bremenu setví znesitedlnímu plecá podložil, včil a ňé 15391 4 | aňi malované, aňi kresané zňésť ňemúžú, k temu husle, trúbi, 15392 8 | obličajem, ňepopleťením pre zňevláďeňi nôh krokem visia a učiňíc 15393 11| jeho částku, jenž takto zní: Mníški sú temer všaďe od 15394 5 | malo zustať, zňemožniť sa a zňičemňiť. Neb bašša pre novoženích 15395 7 | ona bila, bil skinožen a zňivečen?! ~Nebila jéj podstata, 15396 19| dosavád, ani ňevipadňe až do znivečeňí sveta i z najčírňejších 15397 3 | nitrovú, dokúd všecko maso zňivečíc, neňechala kožu jeďiňe a 15398 4 | jedném oka mrknuťí tedáž zňivečila. Bilo bi pak nebe bárs hňevlivé, 15399 4 | dokončeňí malo zbúriť a zňivečiť? Však jestli láska jéj, 15400 6 | malí, roztrásli, zbili a zňiveeili zcela nás, koňec uíozili 15401 4 | mňeňím svím potreboval, zňivočen jes. Bez Fattimi, Van Stiphouta 15402 4 | ňeprítelúv, bi ňeuškoďili, zňížila a ztlačila, za lásku z všú 15403 8 | ňekterém, kďiž bili všecci znromažďeňi, Don Variet svadbi zmínku 15404 5 | Jestli jích juž hospoďin znuval, vzedi izbu pokropuje vodú 15405 13| Pantáleon, Mithekus, Epi-rikus, Zophon, Egesippus, Pazánius, Epenetus, 15406 7 | trpilo, noha pre vnútri zostávajícé železo opuchala a dokúď 15407 12| včil všecko starodávne jéj zožeňí zustává, i niňi ješťe kňez 15408 4 | hiňe, ~Z slúncem zpádajícím zpadá a umíra. ~ Tak lalia, hyacinth, 15409 4 | poledni hiňe, ~Z slúncem zpádajícím zpadá a umíra. ~ Tak lalia, 15410 4 | toliko vlas z ňekteréj hlavi zpadél na zem, dvakrát víc jak 15411 4 | sa potem) posel pravil, zpísal svedectvý roďini svojéj 15412 4 | túto jejích, která včiljest zpísaná, velkonočnú slavnosť, bil 15413 7 | takého zákona Muhammedovího zpísaňí a vúle svéj oznámení jakž 15414 7 | pák, který všecek ortel zpísaný spolu i že súdem ponášal 15415 7 | Hadixu, dcéru svú a Renaita zpísať, jak bi bil s nimi prez 15416 22| penízmi. Za ňekterích scela zplatil a všeckích ňečím napomó-hel. 15417 16| pri prvňéj posaďil table. ~Zpočátku bilo málo od každího mlúveno, 15418 3 | juž sa krije a skovává zpotajemnosťi, hledajíc k pokrmu živého 15419 4 | jisťe oňezdravila, jak taká zpravú sa na lúžko zložila. ~ 15420 19| jedního i dnuhího poťíral zpred-ku, to obecné kričíc: ~Prečo 15421 4 | Juž pak i jéj sa bilo toto zpríkrilo, aj ona k ňemu horkú pre 15422 3 | včilejšího nebezpečenstvý zprosťený sám tvojéj samího ochraňe 15423 4 | skoršéj z všeho uškoďeňí zprosťila, pristrojíc, čo potrebné 15424 4 | tímto pozdvihnúl jsem sa zprostred ních a kaďe mesí do jeskiňesvíťil ( 15425 19| dúvernosťi svéj naproťi ním obec zpust'í? A jak škodlivé bi bilo 15426 4 | napomenúl, bi z láski takéj zpusťil, že jenizaruv a z jenizarmi 15427 4 | každoďenné u ňéj bívali, zpustila, Renaita k sebe ňevolala 15428 2 | cestu odbavíc, do mora sa zpusťilo a juž sumrak modrú noc juž 15429 5 | budú spočinku, vtedi sa zpusťiť z obloka do téjž jistéj 15430 5 | hore obráťil. ~Mimo techto zpúšťajú z prác a starosťí svojích 15431 4 | veďen, dolu po vrchu jsem sa zpúšťal. A šťestlive, neb ňélen 15432 7 | loď na dosť dalieké viďeňí zpúšťala, oprela sa techdi v nem 15433 3 | roztrhnuté, až na dno své jích zpúšťalo, hrob budúcí jím ukazujíc, 15434 3 | hrobuv. Ta kdo žádá vjíťi, zpúšťan bívá po provazoch prez úzkú 15435 20| ňedržali, na svú stranu zrábaťi ňedali, než všecko poddaním 15436 11| lári, fárum. ~Snivá sa f i zráč, ~Že po uši žereš: ~A tebe, 15437 4 | roďiňe svojéj prepusťí. ~O zraďiťelovi ale svém ňé v takém počala 15438 2 | který tu dlhší jsem, juž mňa zraďuje. Jak pri tem vrejícú v srdci 15439 2 | chovala, znameňí a spolu zrak očum ze všemi ostatňími 15440 7 | ukrutného vňitrného trhaní a zraní biť ňemúže. Odtúď ňé velml 15441 5 | PRÍČINU PREDNÁŠAL, ŽE SA DO ZRAOZENEJ NEŠLECHETNOSŤI NAVRACÁ, 15442 10| svého jest na zem tak tuze zrazený, že hlava jeho daleko od 15443 19| tuhším trestem aj na zem bil zrazil, lechce, jak réknúl jsem, 15444 4 | viďeťi jest blízo umríťi, do zrcadlapohlídaťi jest ďíťaťa narozeňí očekávaťi, 15445 20| bijs` sa juž v ňéj jako v zrcadle celího móhel viďeťi, lušnú 15446 12| odpoveďi. Tito bi i oni zre-tecHňe meli dávaťi. ~O malích anebožto 15447 11| všecká táto reč, vsecko zre-tedlňe rozumila, znaj, že bi pekelní 15448 4 | vráždce tento, len bi ho zreďiťi a oznámiťi ňemeškal. Ale 15449 5 | každéj loďe človeka pilňe pre zreli a na kterémkolik bi ti čári, 15450 20| aj po vrškéch od velkéj zrelosťi všecko sa hniličká, jaká 15451 4 | kterích bílek bude jak sňech, zreňice pak najčerňejšé. V S u 15452 18| vďečnosťú prij - múli a jako zrenicu oka od všeho jemu ublížeňá 15453 18| spojeňí, ti sa ješťe o gajdoša zrepeními očima mrnčícího tlkli. ~ 15454 7 | své rukí z nohami naikríž zreťazené, jak bi nebezpečenstvý a 15455 1 | vinaučení neb ode mňa rovno a zretedelňe viložené, neb od teho, kterí 15456 19| nerozmnožá, jistí bili. Zretedelňejšéj povím, kďiž bi farári léčili, 15457 12| slúžiťi – ačkoliv mňeňí moje zretedlfie vijevím a povím jasne, že 15458 7 | ňeprítela ňepoznávala až do zretedlného o veci téj al ústovného 15459 2 | ňeslíchanéj príhodi spúsob zretedlňéj zveďený biťi móhel, sám 15460 4 | Renaita neb lekára uznávala. K zretedlnímu techto predzveďeňí ňekolikrát 15461 7 | ňeprlili, nedopúšťa pravďe zretedlnopo-ohopitedlňe vileťiť, abi jsi nebila 15462 2 | chrániťi; a verá i to podle zretedlnosťi písma poveďeného, že velkéj 15463 7 | ďáblem spravili, zjevne a zretelne skúsili a skusá všecci, 15464 17| najhrubšéj makovici. Ňech sa do zrna ňeopovažuje žáden červ, 15465 20| poďelili a od nich hotový bár v zrňe a v jinšéj úroďe, bár v 15466 17| rostomi-le zejďe, ňech každé zrnečko pjéť bilék, každá bilka 15467 7 | jsú jím hlaví zkosené a zrninularetsuiv zavesené; ostatné telo též 15468 20| masse všecki národi neb zrnovú strovu neb zelí predkladajú. 15469 20| techdi jest povinnosť znať zro-zeňí siliťi, abi činilo, čo 15470 18| kňezský mlúvil. Viložil jím zro-zumitedlňe, čo jest stav manželský 15471 14| který sa jmenuje domem zrobeních anebožto täkích, kterí v 15472 7 | darí jéj, z kterími jest sa zroďila pekními, vicvičil, pekňejšé 15473 21| pak, kďe od seďel, mimo zrostlejšího jedného, který juž ze škól 15474 4 | privikňeš. Ale keď jsem zrovna odporné zmerkovala, podvodi 15475 8 | vec od seba urízenú se mnú zrovnal? Jako ma k uťekáňí tak rozežal, 15476 5 | nežli vúle své november zrovnali a skrz na to urízeního v 15477 14| žalosťi) zhoďené a že zemú zrovnané z všemi tími, kterí jedního 15478 5 | ňešťastná Fattima. ~Ona po zrovnáňí vúle svojéj z Renaitovú 15479 2 | jak bi ju ze svima chcela zrovnávať, do druhéj svetlice vstúpila, 15480 20| užívajú, kďiž totižto najprv zrozen sin všecki v hromaďe statki 15481 4 | jsem ja plňe, ačkoliv to v zrozeném sebe jaziku znášali, zrozumil, 15482 20| lidskému, které tuho ňepracuje, zrozeňu ňepotrebních, ano, mnohokrát 15483 3 | premeňené, čo sa k drápaňú zrozilo. A tak z krátkím seba bráňeňím: ~ 15484 23| vekuv obec; ňech jest jen k zrozume-ňú a pochopeňú vikladané. Ale 15485 7 | ňeporádního, kterák juž zrozumené biť múže, konca bedlivosť 15486 4 | uvereňí a k chitrejšému jeho zrozumeňí písal bil toto Renait jazikem 15487 7 | Poveď techdi jasne a rovno zrozumitedlňe, čo biťi badám, poveď, že 15488 18| Renéem srdce klopaťi, nebo zrozumuvali, čo toto také liduv žehnáňí 15489 16| stolíc polámali, kachle zrúťili, tak umele sa hlavi jejich 15490 4 | všeho dalejšího kvitnúťi zrutné své ťelo po zemi roztáhnul. ~ 15491 2 | Truhlu rozlámajíc, nalézel ju zrutňejšími karmeňmi naplňenú. Tím darem 15492 10| neskoro a darmo bilo: Dva zrutní čírní psí (bežali a dobehli 15493 3 | ríchlosťú do hlbokosti leťeli, zrutními k temu vlnami ustavične 15494 10| mela povesené na znamení zruše-ních pústuv mnohé klobása a jeďernički, 15495 7 | pred oči ňepred-strem, čeho zrušení spraivediive sa múžeš obávať, 15496 19| zákon smrťi bi musil biťi zrušený." ~S tímto stali od stola 15497 3 | sťežen násilu; padé1 ~A pádem zrušil spolu krov, spolu dal loďi 15498 4 | zhromažďení takoví, kterí púst zrušili, aneb na obecné motlidbi, 15499 8 | dove-zeňí silne zavázal, čo zrušiť do (konca nechce. Dovédel 15500 4 | Svého uznávala), ti slibu zrušitel, ti z liduv najzlobivejší, 15501 4 | postanúc celý ten zástup, zskldajú z koňa milú obetu a dokúd 15502 4 | prijatéj múžu ťímž prostrédkem zsržaťi všeckích. ale základ ten 15503 7 | jest vúla, ňé. Z visokosťi zstupuje, ku jéjž potvrzeňí juž techdi 15504 6 | vetkal, abi jestli povstane a ztaďe nejako viprovaďen buďe, 15505 16| patrónstvý svetskích jest ztáhnouté, kďiž ze trích toliko, kterích 15506 6 | tam, od'kúď v čas Ibitki ztbojnídkéj odveďená jest. Znal ju on 15507 4 | napadla na juž poreňeního a ztej príčini ďivokším hňevem 15508 4 | zdálo sa jéj biťi ňemožné. Ztéj prˇičini trápila hlavu, 15509 7 | rukú mophti obruče jeho ztikel a prosil, bi za ním pospíchal, 15510 2 | priskočíc a obidva rúk jéj palce zťískajíc, uťekajícú dušu pristavil, 15511 8 | prekračujícú Don Variet, tak hňeďki ztithnúc sa že stolice, bežal a prv, 15512 4 | bi ňeuškoďili, zňížila a ztlačila, za lásku z všú hodnú slušnosťú 15513 6 | vždieki víc zadať, hledať a ztlkať. Aňiž bilo nám dosť, čo 15514 3 | rozprchlé v ťesnú k lodi hromadu ztlkli ~Oblaki, mad to celé (ku 15515 4 | kľešťencuv predňesené bilo, ztrasél sa; mnoho vícéj, kďiž do 15516 7 | dervišlarovi z ňejakím ťela ztraseňím a tvári prleňím), sliš ti, 15517 7 | který bil aj mníchovi dán) ztrasíc sa mophti, pochibovať začal, 15518 4 | mnohokrát va všech údoch ztrásla, z posťele jak vredem pochiťená 15519 4 | posťele jak vredem pochiťená ztrhla. Zdálo sa jéj, čo jsíce 15520 4 | zunuje, na posťélku lehňe, ~Ztrhňe sa a ríchle ven kďesi pobehňe, ~ 15521 2 | ejhle, strašlivý porád krik ztrhnúl sa v celém mesťe. Jeden 15522 3 | štiré z díluv sveta štír ztrhnúli sa chvílú ~nad bezpečnú 15523 4 | od druhího na zem jest ztrhnutý. Panna, která ňélen ňeodešla 15524 4 | modlí sa ze všemi prítomními ztú horlivosťú a pozorovaňím, 15525 7 | s ním všecká práca jest zú-faná, všecko usilovaní ňičemné, 15526 6 | v svevolnosťi a bujnosti zu-stávala, mlúvíc naposledi: ,,Ništ," 15527 4 | ustále manželstvý mluvícé, zuatkať. Žáden mi ňebil k srdcu, 15528 18| nablížili, hňedki jedni zubad-lá, jedni štránki, jedni obrati 15529 4 | domňívám.“ ~Zeškrípajíc tuto zubama mophti a bradu chiťíc, ze 15530 11| Druhý že železním na laťe zubem svatích z oltára strhal 15531 22| jinšého chiťiťi. Ubohý stav do zúbo-žeňejšého háze človeka!“ ~Ťešili jích 15532 4 | který z penícú sa hubú, z zuboma stromi parajícími, čím náhle 15533 10| vždi leťícé svedčili. ~Že zubov juž ani koreňuv neme-la; 15534 6 | reč jejích kameňmi jsane zuBtali, jeden na druhího toliko 15535 5 | zmlúváňí, jakbi každímu jazik k zubum bil prirostnúl. Kdiž kdo 15536 9 | SA OPÄŤ VYDÁVA NA CESTY, ZÚČASTŇUJE SA VYSVIACKY MLADEJ MNÍŠKY~ 15537 3 | techdi z jezera teho v noci zúfajic, očekával z velkím strachem 15538 4 | všecko polechťšení ňivočili. Zúfala a v zúfanli vosťi aňi Renaitovi 15539 17| preskákala a juž jsem bila aj zúfalá nad skákaním mojím, kďiž 15540 5 | všecci bili o živoťe svém zúfali a deski, jakž poveďeno jest, 15541 10| macochu mu zabijíc, aj seba že zúfan-livosťi svú rukú ňezmárnil a tak 15542 4 | polechťšení ňivočili. Zúfala a v zúfanli vosťi aňi Renaitovi ňeodpusťila, 15543 7 | Prečo? Asnaď preto, čo ho do zúfanlivosťi včil a do sebavraždi pri-védlo) 15544 6 | Kďiž juž i o uťekáňí bilo zúfano, posla/1 k inňe haram bašša, 15545 17| on kázal, vi neveríťe a zúfaťe o ňem? Vezmiťe sebe nás 15546 19| zaujali? Prečo bi jsme mali zúfaťi o pravém odsúzeňí? Jaké 15547 12| organ k veďeňí nótí), všecku zújplma miisôku bich s kosťeluv 15548 7 | všecko pák toto zavírala zúkol a vúkol zeď, bi neb psí, 15549 4 | dolu sebe sedňe, ~I to hňeď zunuje, na posťélku lehňe, ~Ztrhňe 15550 20| a počtuvaťi jich jsem sa zunuval. ~ Znáťe bez pochibi vi 15551 4 | od teba pujďem, tak jsem zunuvala i najvlastňejších, takú 15552 5 | bilo viďet. Kterí toto neb zunuvali, neb od zrozeňí, černožltní 15553 4 | Dcéra mophtiho bez Renaita zúpla ňechcela žiťi, Renait bez 15554 21| človečňejšéj na ních pohlédnúc, zúrive odpoveďel, že jemu krem 15555 7 | čím zrozenosť jejích v zúrivejšú bila od učiteluv oblečená. 15556 2 | sácaňím a trhaňím védli. ~ Zúrivosť túto nad všech jinších cíťil 15557 4 | vihodíc, divoka ze všú jeho zúrivosťú na seba obraťil. Bojovali 15558 7 | všecko to pre hnev lidstvý zusitalo, čo prv lekár bilo. ~Kďiž 15559 7 | jsem pre teba a taký bud'em zustá-vať ku odvráceňí všej podezrenosťi, 15560 7 | jestli bi ništméň v Cahire zustävať neodporoval, slobodu jedního 15561 4 | nasledovali aj sluhové, dva toliko zustajíc bár z vernosťi, bár ze zabudlivosťi 15562 10| tvári poznačená, téz mníšku zústala, všecko, čo neb své vlastné 15563 4 | toťižto múžem dúfať, že má zustaňeš, bárs bijs´ teho tvého zasnúbenca 15564 7 | predce ješťe híba'Ii a k zustáňí zdľžali. Panna i ve veci 15565 19| Mezitím reholnici ňech sebe zustanú, dokúď asnaď lepšéj ve všem 15566 4 | rozprávkachna ňekolik kročáj nazad zustanúc, jeho dosťihli, tak ma jest 15567 19| svátosťi odbavujem. Kďe pak zústává potešitedlné dúchovné zmlúváňí?! 15568 10| po klášteri vudcová tam zustávaili, ona visvetlovala, jako 15569 7 | bi prinajméň v CaJiiri zustávaJ, že ho žáden ňebuďe smeť 15570 2 | na osobi jejích, samotná zustávajíc, rozpamataťi sa začala, 15571 10| poťem sama z macochu v dome zústávajíc a do svobodních rokuv príjdúc, 15572 3 | stránki len v slibe ješťe zustávajícé, velké bilo. Jak jsem poveďel, 15573 3 | nádej k životu v hajove zustávajícím nechaťi, včilejšú úzkosťú 15574 21| sebe malá jest, pre kterú zustávajícú, oni v bludéch svích zustávajú 15575 16| ďítek na sebe oblíkajú, zústávajú chlapci, ale predce starí. ~ 15576 10| žartuváním mi zďe sva-tími zustáválme. Jinší nadhazujú, že u nás 15577 2 | pod spúsobem odpociváňí zustávalo, ponevádč, jak oni mlúvili, 15578 4 | viďela, zalíben jsen a taký zustávám, neb prítomný jsem. Jestli 15579 4 | prenasledovať človeka, pokaváď ti tu zustaváš, aňi potem, jeďiňe od ňeho